Pacienti dostanou sovu na ruku. Karlova Studánka zkouší neobvyklou terapii

„Je to druh zooterapie, která pracuje především se sovami odchovanými člověkem, tedy od narození krmenými člověkem. To znamená, že vůči člověku nemají žádné záporné reakce ani negativní vazby,“ popsal sokolník Josef Slabý, který se o dravce v Karlově Studánce stará. „Lidé s nimi mohou být v kontaktu, povídat si s nimi a také se mazlit. Člověk tak může zažít radost, kterou třeba dlouho nepocítil.“

Do lázní se pravidelně vrací i pacienti z jiných krajů. Jako jedna z prvních vyzkoušela novou službu opakovaně také Miroslava z Havlíčkova Brodu, které dělala společnost sova Rozárka. „Kontakt s Rozárkou mě zklidnil. Je to pocit splynutí s přírodou a souznění s ní. Člověk zapomene na svět kolem a je tady jen s tou sovou, v přírodě, v lázeňském parku. Je to určitě skvělé zpestření mého lázeňského pobytu,“ popsala svůj zážitek. Karlovu Studánku přitom navštívila pacientka z Vysočiny už popáté. 

Před setkáním se sovou pálenou je samozřejmostí bezpečnostní poučení, které se dostane každému pacientovi, jenž chce s dravým ptákem strávit svůj čas. Zájemce dostane speciální rukavici, na které dravce drží. „Sova zůstává po celou dobu na krátkém provázku, kterému sokolníci říkají dloužec. Je přibližně dvacet až třicet centimetrů dlouhý, takže mají sovu neustále na ruce,“ vysvětlil Slabý.

Se sovou na ruce se můžou pacienti volně pohybovat, po celou dobu však zůstávají pod dohledem sokolníka. „Pacienti si s ní můžou klidně procházet park nebo se posadit na lavičku. Někteří došli až k Hudební hale a zase zpátky.“ 

Sokolnická terapie funguje v Karlově Studánce už od září. Od té doby ji vyzkoušelo asi 20 zájemců, z nichž převažovali pacienti lázní. Několikrát se však zúčastnili i další návštěvníci areálu, kteří možnost zooterapie můžou taktéž využít. Každé půlhodinové setkání probíhá individuálně, po domluvě se může uskutečnit také v menší skupině. Maximální počet osob ve skupince jsou však čtyři.