Sokolí rekord překonán. Jesenická populace vyvedla úctyhodných 46 mláďat
Letos opustilo hnízdiště v Jeseníkách nejvíce sokolích mláďat v novodobé historii. Hnízdilo 22 párů a vyvedlo rekordních 46 mláďat. Počet párů je stejný jako v předchozím roce, ale počet mláďat je oproti roku 2025 o sedm vyšší. Toto číslo meziročně kolísá, například v roce 2024 to bylo jen 32. Pro stabilitu populace je nejdůležitější, že počet hnízdících párů neklesá. Za čtvrtstoletí sledování od roku 2001 jeseničtí sokoli vyvedli celkem 506 mláďat.
„Poslední roky nám ukazují, že jesenická sokolí populace je poměrně stabilní. K výkyvům v úspěšnosti hnízdění dochází především kvůli počasí a útokům predátorů, nejčastěji kuny skalní. Důležité je, že se výrazně nemění počet hnízdících párů. V roce 2024 sice během sezóny přišly o život čtyři dospělé samice, ale dnes vidíme, že se populace s tímto zásahem rychle vyrovnala. Nad jesenickými hřebeny létá dostatek nezadaných ptáků, kteří jsou předpokladem pro vytváření nových hnízdních párů,“ vysvětluje Petr Šaj z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR.
Při monitoringu sokolích hnízd pomáhají nejen dobrovolní spolupracovníci, ale i fotopasti s okamžitým přenosem.
„Díky nim máme obrovské množství jedinečných informací ze života sokolích rodin. Pro představu – za jednu hnízdní sezónu je to i více než 100 tisíc snímků. Dlouhodobě značíme mladé ptáky i odečítacími kroužky. Díky tomu například víme, že samci více zůstávají v oblasti svého narození a samice naopak obsazují ostatní lokality nejen v ČR,“ popisuje ornitolog Tomáš Pospíšil, spolupracovník AOPK ČR.
Ve druhé polovině minulého století počty sokolů drasticky poklesly, především kvůli nadměrnému používání pesticidů a dalších chemikálií v zemědělství. Postupně se do české krajiny díky důsledné ochraně vracejí a dnes již nejen v chráněných územích hnízdí více než stovka párů. Další minimálně čtyři desítky párů obsadily budky na lidských stavbách jako třeba komínech nebo věžích.
Skalnaté a rozlehlé území Jeseníků s okolím jim vedle kvalitních hnízdních možností nabízejí i dostatečnou potravní nabídku. Zhruba třetina sokolích párů je každoročně neúspěšná kvůli útokům predátorů či potyčkám s jinými sokoly.
„V místech, kde se obvykle pohybuje více lidí, instalujeme každoročně informační tabule s páskou usměrňující pohyb turistů. Děkujeme všem návštěvníkům, kteří pokyny respektují a přispívají tak k úspěšnému vyvedení mláďat,“ dodává Petr Šaj.
Sokol stěhovavý je velký zhruba jako vrána a dožívá se až dvaceti let. Živí se převážně ptáky do velikosti holuba, které loví za letu. Při útoku přitáhne křídla k tělu a střemhlavým letem v podstatě padá na kořist.
Vlastní hnízdo si sokol nestaví. Nejčastěji obsadí skalní výklenek či římsu nebo staré krkavčí hnízdo na skále. V Jeseníkách a v Rychlebských horách si sokoli opakovaně vybírají přibližně dvacet skalních lokalit. Mláďata zůstávají na hnízdě zhruba sedm týdnů.
