Rybí kost a svíčky. Dnešní patron má stopu i v Olomouci
Svátek sv. Blažeje připomíná památku nejen na českého světce a patrona všech lékařů, ale i na kostelík, který v Olomouci kdysi stál. Kde se nacházel? A proč zanikl?
Svatý Blažej, biskup, mučedník a patron, slaví dnes, 3. února, svůj svátek. Kdysi stál v Olomouci kostel zasvěcený právě jemu. Právě svatý Blažej je považován za patrona všech lékařů a hudebníků. Někteří ho však uctívají také jako patrona krejčích, obuvníků a tkalců i dalších rukodělných profesí. Ochraňuje také domácí zvířata či příznivé počasí. Již tradičně se také přijímá svatoblažejské požehnání na ochranu nemocí krku, horních cest dýchacích a proti kašli.
Svatý Blažej je hlavní postavou několika olomouckých legend a pověstí. Tou nejznámější je legenda, podle které zachránil chlapce, kterému v krku uvízla rybí kost. Po jeho uvěznění mu za tento skutek, podle legendy, matka chlapce nosila do vězení svíčky. Ty se staly symbolem naděje a světla ve tmě.
Postava bývá často zobrazovaná s hřebenem v ruce, jako symbol mučení. Známá jsou ale i vyobrazení se svícemi, v jeskyni s divokými zvířaty nebo jak pomáhá dětem. V rámci lidové tradice je považován za zvěstovatele jara, který je spojený s koledními obchůzkami.
O stavbu, která byla v první polovině 19. století zbořena, se zajímají organizace, spolky i nadšenci ze všech koutů České republiky. Kostelík byl jedinečný hlavně svým neobvyklým půdorysem ve tvaru sedmiúhelníku. Přestože svatého Blažeje uctívají zejména křesťané, není zcela jisté, že kostel nebyl zasvěcen jiné církvi.
Jaký je skutečný původ kostela?
Existují teorie, že se jednalo o pohanský chrám nebo také o židovskou synagogu. Podle historiků z Univerzity Hradec Králové, kteří stavbu také zkoumali, však v současnosti převládá názor, že původně šlo o kupecký dům.
„Neobvyklý půdorys kostela patřil dlouho k nevyřešeným otázkám církevních staveb v Olomouci. S klíčovou informací přišel až Karel Nováček, archeolog a historik. Podle něj stavba neměla typické uspořádání kostela, jeho celková konstrukce nejvíce odpovídala středověké židovské synagoze,“ řekl Pavel Šlézar, archeolog z Národního památkového ústavu.
