TÉMA: Rozšíří skládku v Němčicích? Místní čeká referendum

„V minulém roce jsme byli osloveni společností Recovera, že by měli zájem prodloužit skládkování a skládkovat odpad na pozemcích města, které jsou v současnosti z velké části už zatíženy odpadem z minulých let. Proto nedávno proběhlo zasedání zastupitelstva, kde jsme se rozhodli vyhlásit referendum,“ sdělil pro Olomoucký Report Martin Ernst (BEZPP), starosta Němčic nad Hanou.

Téma rozšíření skládky v Němčicích nad Hanou ale není ničím novým. Na podzim roku 2020 proběhla jednání mezi společností Recovera (pozn. red. v roce 2020 známá pod názvem Suez) a městem, o navýšení kapacity skládky a s tím souvisejícím prodloužením provozu o další tři roky. I přes to, že zastupitelstvo navýšení schválilo, odpůrci skládky přišli s peticí, kterou podpořilo 565 občanů. Společnost Recovera tak ze své žádosti odstoupila. Situace by se měla po čtyřech letech opakovat. „Zaslechl jsem, že něco takového jako petice probíhá. Ale na jaké téma, nebo co je obsahem té petice, nevím. Zatím jsem ji neviděl. Jestli je vůbec pravda, že probíhá, to je taky otázka,“ řekl starosta obce.

Samotným referendem, pokud občané schválí rozšíření skládky na katastr města, proces navýšení teprve začne. „Celý proces výstavby, úplně od prvotního povolení tu skládku nakonstruovat a vystavět, to je na dlouho. My v podstatě dneska připravujeme referendum na to, aby občané řekli ano či ne, jestli se rozšířit na pozemky obce. Celý proces ale teprve bude nastartován a je opravdu zdlouhavý, už jen například povolení procesu EIA neboli vyhodnocení vlivů na životní prostředí,“ podotkla Kateřina Kodadová, vedoucí komunikace společnosti Recovera Využití zdrojů a.s., která je zhruba dvě desítky let provozovatelem skládky.

Nejde o rozšíření skládky na čisté pole

Společnost Recovera chce využít tzv. staré skládky, která spadá pod katastr města, současné skládky a prostoru, který mezi nimi vznikl. „Chceme vyplnit klín mezi těmi dvěma tělesy. Když se na to teď podíváme, už teď tvoří takový celek. Takže ano, je to rozšíření, ale je důležité si uvědomit, že se snažíme maximálně využít prostor, který tam je,“ vysvětlila pro Report Kodadová a dodala: „Cílíme na to, abychom využili celé plochy těch parcelních čísel, ale není to o tom, že bychom skládku vystavěli na celé ploše. Skládka má k sobě infrastrukturu, obvodové cesty, a především má i obvodovou výsadbu stromů.“

Po naplnění kapacit skládky dojde k rekultivaci neboli procesu následné péče. Jedná se o kompletní monitorování a údržbu zrekultivované skládky po dobu minimálně 30 let, jak je stanoveno i v legislativě.

Pokud dojde k rozšíření skládky do roku 2029, město tak získá finance nejen z poplatků, které jsou dané zákonem, že je musí skládkovatel vyplatit, ale k tomu každoročně získá jeden milion korun za likvidaci odpadů a také peníze z pronájmu, protože by se jednalo o rozšíření skládky na pozemky města. „Pronájem je 1 200 000 korun ročně za pozemky, jsou to dvě parcelní čísla. Je to všechno v oblasti staré skládky, kde z valné většiny jsou pozemky zatíženy starou skládkou. Je sice pravda, že stará skládka je zrekultivovaná, ale není to rozšíření na čisté pole,“ objasnil situaci starosta obce. Získaná částka za pronájem a likvidaci odpadu by se tak mohla promítnout i do výše poplatků za odpady pro každého místního občana.

Součástí areálu němčické skládky je také technologie na recyklaci plastu, která zaměstnává tři desítky lidí. Materiál se tu dotřiďuje, prochází praním, drcením, roztaví se, upraví se na granule a výsledek je právě granulát, ze kterého se dají znovu vyrábět plasty. „Máme stabilní odběratele a snažíme se, aby to bylo v Česku, nebo v Evropské unii. Nevozíme to nikam daleko, protože potom to postrádá smysl. Vlastně to, co se tady vyhodí, ať se tady i zrecykluje,“ dodala Kodadová. Z granulátu se pak například vyrábí pytle používané na akci Ukliďme Česko. Společnost Recovera má tak v plánu zde pokračovat s recyklací plastu i po uzavření skládkového tělesa.

Město se potýká s úlety odpadků

Starosta obce zároveň upozorňuje na problémy úletů odpadu z nedaleké skládky.„Už se to trošku zlepšilo z hlediska dopravy odpadů na skládku. I policie více dbá na zasíťování aut, aby se v maximálně možné míře omezily úlety z náklaďáků. Ale je tu další záležitost, úlety ze skládky. Je to problém, který stále trvá a pokud by se občané vyslovili souhlasně v referendu, tak by to mělo být řešeno, například ve formě sítí, aby se více zamezilo těm úletům do krajiny,“ vysvětlil Ernst.

Místní skládka je vedená jako skládka nebezpečných odpadů, což se mnoha místním občanům nelíbí. Dle společnosti Recovera by však poměr nebezpečného odpadu měl být zhruba 1/5 z celkového objemu odpadu a skládka by tak měla procházet přísnými kontrolami. „Vzhledem k tomu, že provozujeme skládku nebezpečných odpadů, tak každý rok má Inspekce životního prostředí povinnost sem přijít, z toho každé tři roky kontrolují kompletní plnění podmínek. Provozní řád je pouze jedna část, podle které se musíme řídit. Protože je tohle provoz pro nakládání s odpady, máme povolenou skládku dle takzvané integrované prevence a my musíme kompletně všechny podmínky vyhodnocovat, plnit a v ročním hlášení odesílat, že je vše splněno, takže odpady jsou velice přísně regulované,“ uvedl pro Report Vít Hořínek, zástupce technického ředitele společnosti Recovera Využití zdrojů a.s.

Důvody pro navýšení skládkové kapacity se pokoušel zástupce společnosti Recovera objasnit i na zastupitelstvu v Němčicích, které se konalo 31. ledna. „Kapacity poměrně dochází. Pokoušel jsem se to vysvětlit i na zastupitelstvu, že množství skládek, přibližně 160 v republice, bylo nastaveno do roku 2024 tak, jak byl naplánován zákon o odpadech. Dneska se to prodloužilo, takže ty, co můžou, rozšiřují své kapacity, aby překlenuly to období, než se stihnou vybudovat technologie,“ řekl Vít Hořínek.

Podle Krajského úřadu Olomouckého kraje se tak nejedná o nic výjimečného. „Skládky průběžně žádají o rozšíření, a pokud provozovatel požádá o rozšíření, má to řádně zdůvodněno nebo podloženo množstvím odpadů, které přijímá a má k tomu všechny potřebné doklady, ať už územní rozhodnutí, upravené provozní řády, stanovisko hygieny a další,“ vysvětlil pro Report Tomáš Šrom, vedoucí oddělení ochrany životního prostředí Krajského úřadu v Olomouci.

Rozšíření skládky řeší i v Hradčanech

Podobná situace nastala i v Hradčanech u Přerova. Společnost Recovera si zde zažádala o změnu tvaru skládkového tělesa zvýšením koruny skládky. Aktuálně má skládka kapacitu do konce letošního roku, po rozšíření by se kapacita navýšila do konce roku 2026. „Společnost Recovera měla v plánu rozšířit skládku do šířky, ale to se nepodařilo, protože zatím nevykoupili pozemky okolo skládky. Takže si požádali aspoň o změnu tvaru skládkového tělesa a skládka poroste do výšky cca 14 metrů,“ vysvětlila pro Olomoucký Report Marie Galetová (BEZPP), starostka Hradčan a dodává: „Zároveň vznikne i překladiště odpadu, takže to nebude klasická třídírna jako v Přerově, nebo nedalekých Žeravicích. Odpad se pak bude odsud odvážet do spalovny v Brně.“

Vedení obce si je vědomo veškerých přínosů, které jim skládka přináší. „Od roku 1997, co tu skládka vznikla, tak vesnice zkrásněla, je moderní. Občané z toho mají nějaké benefity, které jim obec poskytuje, máme tu kanalizaci, čistírnu odpadních vod, optické kabely a elektřinu v zemi, dvě sportoviště, získané finanční prostředky ze skládky nebyly malé,“ podotkla Galetová.

Na druhé straně se obec potýká se zvýšenou dopravou nákladních aut, zničenými cestami a názory místních se různí. „Ten, kdo nebydlí u cesty a nějakým způsobem se ho to netýká, tak mu skládka nevadí, protože je až za hranicí katastrálního území obce. Zápach taky nejde cítit, jedině když skládka hoří a otočí se vítr, tak jde všechno do obce. Je to celé rozporuplné, ale zatím převažoval názor, neodvolávat se proti tomuto oznámení,“ sdělila pro Report starostka Hradčan.

Vedení obce Hradčany jednalo se společností Recovera o případných kompenzacích, které by pomohly místním. „Na tři roky se nám podařilo vyjednat stávající ceníky, tedy stejné jako v loňském roce. Navíc máme příslib opravu silnice ke skládce, která byla před třemi roky vyasfaltovaná a teď je zas jak tankodrom,“ řekla Marie Galetová.

Občané rozhodnou v březnovém referendu

Jak se však vyřeší situace v Němčicích nad Hanou? To se rozhodne 23. března v místním referendu. "Pokud lidé rozhodnou o prodloužení skládkování do roku 2029, překleneme období od roku 2025, do kterého by fungovala současná skládka. Poté už by mělo fungovat zařízení na likvidaci a zpracování odpadu v Přerově, což má také společnost Recovera,“ vysvětlil pro Report Martin Ernst.

Vzhledem k ohlasům místních obyvatel lze však počítat i s možným nesouhlasným stanoviskem. „Pokud se občané rozhodnou, že nesouhlasí s tímto rozšířením, tak kapacitu skládky odhadujeme do roku 2025. Bude muset proběhnout výběrové řízení, ale to už se dostáváme na jiné, razantně vyšší finance za likvidaci a svoz odpadů, než jsme v současnosti,“ uzavřel starosta Němčic nad Hanou.