V některých věcech jsem měl být důraznější, říká končící primátor Žbánek

Vzpomněl byste si na něco, na co jste za dobu svého působení na magistrátu hrdý?

Myslím si, že na mé primátorování je potřeba se dívat dvěma prizmaty. Tím prvním jsou krize, kterými jsme prošli. Na jedné straně jsme začínali covidem, který přerostl do hospodářských problémů, které přinášel. Sotva jsme se vyhrabali z covidu, přišla ukrajinská krize, se kterou přišly další hospodářské problémy, do toho kyberútok, který město na několik měsíců odříznul.

Taková koncentrace hospodářských a společenských problémů tady nebyla od 97. roku. Samozřejmě město mělo také dílčí problémy, a to všechno velmi ovlivnilo výkon mého mandátu, kdy jsem byl de facto více než sedm let krizovým manažerem. Nyní končím v době, kdy se situace začíná zklidňovat a život se vrací do normálu, což bych přál i nástupkyni.

A co ten druhý pohled?

Druhý pohled je koncepční. I přes všechny krize se podařilo nastavit dlouhodobé směřování města – způsob řízení, vizi rozvoje i strategický plán, na kterém se podíleli politici, úředníci, odborníci i veřejnost. Právě tenhle „manažerský pořádek“ považuji za zásadní pro zvládání budoucích výzev.

Jsem také hrdý na realizaci velkých investičních projektů, zejména na pokračování protipovodňové ochrany. Možná není tak viditelná jako jiné stavby, ale její význam je zásadní – chrání životy a majetek a zároveň otevírá nové možnosti rozvoje města. Řeka už dnes není hrozbou, ale přirozenou součástí městského života, což je vidět i na tom, jak ji lidé využívají. A to považuji za jeden z nejdůležitějších posunů, které se během mého mandátu podařily.

Co se podle Vás naopak nepodařilo?

Řada lidí si myslí, že v Olomouci je nejdůležitější téma rekonstrukce zimáku nebo multifunkční hala. Mrzí mě, že jsem nenašel politickou podporu pro tak velkou investici. Zároveň to ale chápu, protože ta situace opravdu nenahrávala většinové shodě na tom, že budeme rekonstruovat plecharénu za téměř dvě miliardy, když jsme nevěděli, jestli budeme mít na provozní výdaje. Ale chápu, že pro fanoušky hokeje to může vypadat jako velký nesplněný slib. Já doufám, že se příští rok začne stavět alespoň druhá ledová plocha. Dnes se hokejisti umí s plechárenou nějak vyrovnat, i když to není příjemné, ale chybějící zázemí pro mládežnický hokej, pro veřejné bruslení, to je prostě handicap, který se nedá jen tak obejít.

To, co ale já považuji za daleko důležitější, je stavební povolení na radíkovskou hasičskou zbrojnici. Byť je to malá okrajová část města, tak pro mě je ochrana obyvatelstva a podpora zázemí pro dobrovolné hasiče a další složky IZS nesmírně důležitá. K tomu tady máme školy, které potřebují výdejny stravy, kde je potřeba zrekonstruovat tělocvičny a podobně. Dohromady toho je za víc než 20 miliard korun v různé fázi investiční připravenosti. Takhle velký balík projektů za takhle velké peníze tohle město nikdy nemělo, ale jsou to projekty, na kterých se našla politická shoda.

Vzpomenete si na něco, co byste dnes řešil jinak?

Myslím si, že jsem mohl být daleko důraznější v některých věcech s řízením městských firem. Zavedli jsme koncernové řízení, odpolitizovali jsme jejich management. Myslím si, že jsme tím významně omezili možnosti zneužívání peněz. Ale nepodařilo se třeba dotáhnout budoucnost provozu městského krematoria a vždycky jsme se zacyklili v různých analýzách, názorech. Možná jsem měl bouchnout do stolu a říct prostě budete to dělat tady technicky služby ve spolupráci s Hřbitovama a ne k tomu furt nechávat někoho dělat nějaké nějaké analýzy a hledat argumenty, proč to jde, proč to nejde a a podobně. Tady jsem měl být důraznější v nějaké své vizi, protože s mým odchodem se obávám, že třeba i tyto koncepční věci spadnou pod stůl.

Nynější rada funguje i v koalici s Piráty, přičemž na celostátní úrovni jde o dva vzájemně si konkurující subjekty. Jak složité je udržet takovou koalici?

Složení rady v koalici Pirátů a ProOlomouc odpovídalo dohodnutým tematickým oblastem, které chceme řešit. Je to také důkaz toho, že to není jen v Olomouci, ale napříč různými městy a obcemi v České republice. Komunální politika je opravdu daleko víc o těch lidech než o nějakých partajních postupech nebo ideálech. Neshodli jsme se na všem, to je přirozené, a proto koalice vznikají. Proto tady máme demokratické volby, abychom našli nějaký kompromis. Věci, co jsme považovali za důležité, tam jsme kompromis museli najít a blbosti jsme prostě neřešili, odsunuli na vedlejší kolej. A hlavně jsme se snažili netahat do té vlády celostátní politiky,

Robert Runták o Vás krátce po volbách v příspěvku strany SpOLečně napsal, že Vás vnímají jako garanta klidných vztahů v koalici. Myslíte si, že nová primátorka Ferancová zvládne na tuhle funkci garanta, tmelu, navázat?

Jestli chce být primátorkou této koalice, tak jí nic jiného nezbývá. Přeji jí k tomu hodně sil, trpělivosti, diplomacie. Je to o schopnosti dělat ústupky, neprosazovat si svoje a koneckonců paní primátorka veřejně deklarovala, že má zájem stmelovat. I když se názory na některá celospolečenská témata mohou lišit, důležité je umět najít kompromis a soustředit se na věci, které lidi skutečně trápí.

Nejhorší je rozhádat se v koalici kvůli malichernostem a ohrozit tím důležité projekty pro chod a rozvoj města. Lidi možná sledují politické hádky na sociálních sítích, ale mnohem víc je zajímá, jestli město funguje. A to by mělo být vždycky na prvním místě.

Co bude pro paní Ferancovou nejdůležitější do voleb?

Dotáhnout věci, které jsou připravené a rozjednané a jsou na ně připravené peníze. Je potřeba plnit závazky, ke kterým se město zavázalo a naplňovat cíle. To si myslím, že na těch šest měsíců je teď vlastně jakási cestovní mapa. V půlce roku se totiž rozjede ostrá volební kampaň. Koalice se po politické stránce rozpadnou a potom bude až do voleb jet v nějakém udržovacím módu a vytvořit podmínky, aby se volby provozu města a občanů dotkly co nejméně a aby další vláda, která vzejde z voleb, mohla naskočit do rozjetého vlaku.

Vy jste mezi vaší straní vašimi stranickými kolegy takový unikát, protože jste se rozhodl nekumulovat funkce. Myslíte si, že by to mělo dělat víc lidí?

Kumulaci funkcí nevnímám morálně, ale racionálně. Každý má omezenou kapacitu – pracovní i osobní – a já jsem se rozhodl soustředit na menší počet témat, kterým se můžu věnovat poctivě. Role primátora, hejtmana a poslance jsou natolik náročné, že prostě některou z nich musíte odrbávat, lidově řečeno. Nechci sbírat funkce ani moc, chci dělat politiku zvládnutelně a srozumitelně. Je na každém, aby si sám vyhodnotil, co zvládne. Voliči už dnes dokážou posoudit, jestli jim kumulace vadí, nebo ne.

Hodláte kandidovat v dalších komunálních volbách?

Chtěl bych si nechat zastupitelský mandát, protože si myslím, že je to důležité. V Poslanecké sněmovně se většina agendy propojuje a být třeba ve výboru pro veřejnou správu, ale zároveň nemít zkušenosti z komunální politiky, je podle mě velký handicap.

Takže ano, hodlám, hodlám obhajovat post zastupitele. Zatím neuvažuji o tom, že bych kandidoval jako lídr na primátora a podobně, protože by mi to nedávalo smysl, že jsem demonstrativně na devět měsíců odešel a hned jsem kandidoval. Mám úkoly, které ve sněmovně mám za cíl prosadit.