KOMENTÁŘ: Hnutí ANO je premiantem v kumulaci funkcí. Žbánek ale překvapil
Sedm let v čele Olomouce za sedm tisíc preferenčních hlasů. Tak by bylo možné shrnout cestu Miroslava Žbánka od aktivního politika na lokální úrovni, až po zisk mandátu v posledních sněmovních volbách, v nichž získal 7 126 preferenčních hlasů.
Jeho kandidatura přitom hnutí ANO v těchto volbách dozajista pomohla. Společně s hejtmanem Okleštkem či Milanem Brázdilem, který za ANO naposledy kandidoval v senátních volbách, jsou poměrně známými regionálními osobnostmi, které kandidátce hnutí přinesly kýžený úspěch.
Jedná se přitom o přirozený, a nejen v České republice poměrně častý scénář, kdy si lokální či regionální politici a političky vybudují díky své práci a užšímu kontaktu s voliči silnou reputační základnu, která jim může do budoucna pomoci růst v pomyslném politickém žebříčku.
S postupem o level výš bývá však často spojen i tradiční český nešvar – kumulace funkcí. Ta je v České republice dlouhodobým a problematickým fenoménem, který se nevyhýbá téměř žádné z relevantních politických stran. Hnutí ANO je však v této disciplíně premiantem. I přes to, že jsme po sněmovních volbách mohli v hnutí zaznamenat vlnu rezignací na nejrůznější úrovních, jsou v současné sněmovně poslanci a poslankyně hnutí ANO těmi, co kumulují posty nejvíce.
O to příkladněji je pak možné vnímat Žbánkovo rozhodnutí opustit s nástupem do sněmovny i post primátora. Kumulace funkcí je totiž problematická nejen z pohledu omezeného času, který je lidsky možné každé z těchto náročných funkcí věnovat, ale zejména pak i jistou mírou střetu zájmů, kdy poslanecká sněmovna v řadě rozhodnutí ovlivňuje financování a fungování krajů, měst a obcí.
To sice neznamená, že fakt, že jste dobrým starostou či populární hejtmankou, by vás měl automaticky diskvalifikovat z aspirace na poslanecký mandát. Ovšem argumenty typu „chci prosadit změny pro naše město či kraj, které lze řešit pouze na národní úrovni“ mohou být sice validním cílem poslaneckého angažmá, které zmiňuje i sám Žbánek. Ale k tomu kumulovaný post starosty, primátora či hejtmana již mnoho neupotřebíte. Za tímto účelem by bylo proto vhodnější využívat spíše vnitřní stranické struktury a komunikace, která zajistí, že budou hlasy z regionů a obcí vyslyšeny i v Praze.
Než proto sedět na jedné, dvou, třech nebo i více židlích zároveň, bylo by lepší pro občanky a občany této země následovat Žbánkův příklad a pracovat na etablování silných osobností na lokální, regionální i národní úrovni, které se mohou naplno věnovat úřadu a pozici, do kterého byly zvoleny. Nejde přeci jen o nic menšího než o správu věcí, které významně ovlivňují životy každého z nás.
Autorem komentáře k odchodu Miroslava Žbánka z postu primátora Olomouce je politolog Jakub Janega.
