Příchod na svět v olomoucké nemocnici. Jaká jména dlouhodobě vítězí?
Medicína prošla za poslední dekády obrovskou transformací. A porodnictví je její součástí. Zatímco v devadesátých letech dominoval medicínský přístup, dnes je prioritou komfort, psychika a respekt k ženě i celé rodině. „Porodnictví se začalo zaměřovat na ženu jako aktivního účastníka. V dnešní době je péče individualizovaná a s devadesátými léty v tomto ohledu nesrovnatelná,“ říká vrchní sestra a zkušená porodní asistentka Martina Andrésová z Fakultní nemocnice Olomouc.
Porodní přání a plány rodiček jsou dnes přirozenou součástí, ale nebylo tomu vždy tak. „V počátcích to nebylo vůbec jednoduché a nálada kolem porodních plánu se zdála často bojovná. Plány byly psány rozkazovacím způsobem a často i nastavení žen, které s nimi přicházely, bylo již při příchodu vůči personálu negativní,“ vzpomíná porodní asistentka. Mít vše předem sepsané už je ale minulostí, dnes stačí svá přání pouze vyslovit ústně a domluvit se s porodní asistentkou.
Příjemnější prostředí je taky důvod
Změny v přístupu si vyžádaly také změny samotného prostředí. „V olomoucké porodnici došlo v roce 1993 k rekonstrukci porodních sálů a byly vytvořeny samostatné porodní pokoje. Rodilo se tady na klasické posteli, byť v této době ještě rutinně na zádech,“ říká Andrésová.
Slovo, které je čím dál častěji zmiňováno a hraje velmi významnou roli při utváření vztahu mezi matkou a novorozencem, je bonding. „Dítě se na hrudník matky pokládá bezprostředně po porodu a zůstává zde první 2 hodiny života. Tohle bylo v naší porodnici zavedeno jako standardní postup cca v roce 2012,“ vysvětluje a k císařskému řezu doplňuje: „Provádíme i císařské řezy bez separace a pokud to není možné, dostává novorozené dítě na hrudník otec a spolu vyčkají na příjezd ženy z operačního sálů.“
Pokud v olomoucké fakultní nemocnici na něco opravdu dbají, pak je to rodinná soudržnost. A právě proto zde zrekonstruovali dva pokoje na oddělení šestinedělí. Rodiny tady mohou zůstávat celé, a to včetně sourozenců. Celkový dojem z porodu je tak o to příjemnější. Stejně tak umisťují maminky po císařském řezu na porodní pokoj, aby mohla být rodina pohromadě už bezprostředně po operaci.
Stejná pozice, jiná náplň práce
Že u všech porodů musí být přítomen doktor jako dříve? Omyl! Pokud se u ženy neobjeví žádné komplikace a je označena za tzv. „s nízkým rizikem“, vede porod pouze porodní asistentka. Stejně jako předporodní péči. „Naše porodní asistentky zajišťují i návštěvní službu po porodu, a to nejen pro maminky, které porodily ve FN Olomouc. Spolupracujeme s organizací Úsměv mámy, který se zaměřuje na psychickou podporu a pomoc ženám zejména po porodu,“ zmiňuje vrchní sestra.
A jak se nejlépe na porod připravit? V dnešní době je již velké množství informací dostupných na internetu. Rodičky si také mohou přečíst řadu odborných knih. Nebo zamířit přímo do olomoucké nemocnice!
„Vedeme množství předporodních kurzů. Nabízíme cvičení pro těhotné a také pro ženy po porodu, dokonce i cvičení ve vodě, které je velmi oblíbené. Máme také spoustu speciálních kurzů. Ať už to je kurz pro anglicky mluvící, pro rodiče očekávající dvojčátka, šátkování nebo kurz resuscitace novorozence,“ vyzdvihuje Andrésová.
Staronová jména vs. Orientálně znějící
Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2024 zvítězila mezi dívkami Eliška a mezi chlapci Matyáš. Ne ale ve všech krajích.
„Jakub byl nejoblíbenější v jedenácti krajích, jen v Libereckém a Královéhradeckém kraji jím byl Matyáš a v Praze David. V Pardubickém kraji se Jakub dělil o první místo s Matyášem. Eliška byla nejpopulárnější taktéž v deseti krajích. V dalších krajích ji předčila hned tři jména – Anna v Praze a Středočeském kraji, Sofie v Karlovarském a Viktorie v Moravskoslezském kraji,“ uvádí ČSÚ.
Nová generace rodičů se dle vrchní sestry Andrésové dělí na dvě skupiny. „Část rodičů se při rozhodování navrací k dřívějším, tradičním jménům jako je Antonín, František, Alois, Amálie, Rozálie a podobně. A potom je tady ta část rodičů, která chce originalitu nebo orientálně znějící jméno. Tam mohu zmínit jména jako Makar, Aria nebo Aurelie. Je to pokaždé jiné, originální jméno,“ říká.
Přestože přivádění dětí na svět není jednoduché ani pro rodičky ani pro personál nemocnice, Martina Andrésová je za svou práci vděčná: „Být přítomná zrození nového života je asi ten nejsilnější zážitek, jaký si dovedete představit. Mě to dojímá pořád, i když už ani nepracuji u lůžka, stačí mi se projít po oddělení šestinedělí. Pokud se o ženu staráte, jste na rodiče mentálně napojená, prožíváte to spolu.“
