Pakoním se v Olomouci daří. Už od devadesátých let
Zoo celého světa chovají v současné době jen 125 vzácných antilop pakoní běloocasých. V Evropě v rámci organizace EAZA žije v 19 zoologických zahradách celkem 97 jedinců. Za posledních 12 měsíců uvádí mezinárodní evidence u tohoto druhu pouze 8 porodů, z toho 7 v evropských zoo – 3 ve Dvoře Králové a jeden právě nyní v Zoo Olomouc.
Zoo Olomouc chová tento druh od roku 1992, kdy ze Zoo Bratislava získala přímé potomky pakoňů běloocasých pocházející z importů Josefa Vágnera z Afriky do českých a slovenských zoo v 70. letech 20. století. Od té doby se v olomoucké zoo narodilo už 58 mláďat.
„Pakoně jsou potížisté a není úplně jednoduché je chovat. Problémy v chovu způsobuje především jejich chování – pokud se cítí ohroženi, brání se vytvářením zmatku, čímž jsou nebezpeční pro chovatele, až potom následuje bezhlavý útěk, který zase může mít fatální následky pro samotného pakoně. Často jsou vzájemně nesnášenliví. Proto jsme rádi, že dlouho očekávaný porod proběhl bez komplikací,“ sděluje zooložka Eliška Veselá.
Intelektuálně nejslabší „čerti“ mezi antilopami
Pakoně nemají nic společného s koňmi – jde o antilopy, které svým démonickým vzhledem připomínají čerty. Na nose mají srst rostoucí kolmo, což vytváří dojem, že mají kartáč. Jejich charakteristickým obranným systémem při ohrožení je vytváření zmatku, který často znejistí nejen predátora, ale i samotné pakoně.
Nutno však podotknout, že pakoně jsou intelektuálně nejslabší antilopy – jsou tedy schopni zmást sami sebe. Samci mají malá teritoria, a když na ně zaútočí hyeny, sousední samci je často odmítnou pustit přes své území. Zajímavostí je také jejich hlasový projev, který je mezi antilopami unikátní.
