Otrava se neprokázala. Policie případ čtyř mrtvých vlků na Jesenicku odložila
Vyšetřování případu čtyř mrtvých vlků na Jesenicku policisté odložili. Po pitvě, kterou provedli odborníci v Brně, se otrava neprokázala. Vyloučili se i další příčiny násilného zabití.
Případem se policie začala zabývat na jaře 2025. Mezi únorem a dubnem se totiž v Rychlebských horách postupně našla čtyři těla mrtvých vlků. Na základně genetických analýz se prokázalo, že se jednalo o příslušníky jedné smečky, konkrétně sourozence, kteří se narodili v roce 2024. Policie měla podezření na otravu, ta se však nepotvrdila.
Pitvu provedli odborníci z Veterinární univerzity v Brně. Na jejím základě vyloučili jako příčinu smrti střelné poranění, trauma, vývojové vady nebo infekční či nádorová onemocnění. Nepotvrdila se ani Aujezskyho choroba, známá také jako pseudovzteklina, která vždy končí smrtí nakaženého zvířete. Účinná léčba na ní neexistuje, v Česku se vyskytuje zejména u divokých prasat.
Situaci okomentoval Petr Šaj z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR. „Přestože byli vlci nacházeni postupně, uhynuli přibližně ve stejnou dobu. Víme, že v oblasti Skorošic byla také nalezena mrtvá liška, několik káňat a krkavec,“ popsal nepříznivou situaci.
„Zjištěné skutečnosti napovídaly, že mohlo dojít k otravě stejnou potravou nebo návnadou. Vloni v květnu jsme proto podali trestní oznámení a informace o nálezu uveřejnili,“ řekl Šaj. „Otrávené návnady jsou rizikem nejen pro volně žijící zvířata, ale například i pro pobíhající psy.“
Konkrétní příčinu se podle informací ochránců přírody nepodařilo prokázat. Negativní byli totiž i toxikologické testy. Výsledky ukázali v odebraných vzorcích tkání jen velmi nízké koncentrace karbofuranu a jeho metabolitů. Mohlo by se tak jednat pouze o sekundární otravu, vlci mohli zkonzumovat jiné zvíře uhynulé v důsledku otravy, což následně mohlo zapříčinit i jejich úhyn.
Policie České republiky případ prověřovala, na konci ledna letošního roku ho však pro nedostatečná zjištění odložila. Nepodařilo se totiž zjistit skutečnosti vedoucí k zahájení trestního stíhání.
Oběťmi pytláků se přitom stávají zejména šelmy a dravci. „Jedná se například o orly. Snažíme se na podezřelé případy co nejrychleji upozorňovat, aby byla šance je vyšetřit,“ řekla koordinátorka Programu péče o vlka Jindřiška Jelínková. „Například upytlačených vlků evidujeme už kolem desítky. Je to ale zřejmě jen špička ledovce, zdaleka ne všechna upytlačená zvířata jsou nalezena.“
V oblasti Rychlebských hor se podle informací AOPK vlci vyskytují od roku 2022. Do české přírody se přirozeně vracejí. Komplikace představují ale pro chovatele hospodářských zvířat. I to je jedním z důvodů, proč vznikl Program péče, který se zabývá i řešením soužití hospodářů s vlkem.
Ochránci radí, jak svá stáda zabezpečit
„Konfliktním situacím se snažíme předcházet. Zásadní je osvěta jak mezi chovateli hospodářských zvířat, tak i v rámci široké veřejnosti,“ dodal další z ochránců přírody Vít Slezák. „Je potřeba vysvětlovat, že přítomnost vlků v přírodě přináší i plno pozitivních prvků do fungování lesních ekosystémů, i když může působit i komplikace.“
Agentura zemědělcům poskytuje poradenství, jak stáda efektivně zabezpečit. Mohou využít i státních dotací. Chovatelé mají také nárok na náhradu škody v případě vlčího útoku, v oblastech, kde se vlk opakovaně vyskytuje, můžou získat i náhradu újmy za ztížení pastvy. Finanční prostředky lze využít například na údržbu funkčního oplocení nebo péči o pastevecké psy.
