Olomoučtí vědci objevili u rostliny čirok pyl s unikátními vlastnostmi
Vědci z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) objevili u rostliny čirok pyl s unikátními vlastnostmi. Mimořádný výzkum, na kterém se podíleli olomoučtí odborníci s německými kolegy, může podle nich v budoucnu významně pomoci ve šlechtění odolnějších plodin, informovali zástupci ÚEB. Čirok se ve světě využívá na výrobu mouky a také jako krmivo pro zvířata.
Na výzkumu čeští a němečtí vědci pracovali tři roky. Zaměřili se na výzkum B chromozomů, které se vyskytují u řady druhů rostlin a živočichů. Zajímavé jsou tím, že se do pohlavních buněk nerozdělují rovnoměrně, jejich počet v buňkách není stálý a nejsou pro život nezbytné.
Divoký čirok byl podle odborníků pro výzkum B chromozomů ideální. Právě u něj se tyto chromozomy během embryonálního vývoje ztrácejí a zůstávají zachovány pouze v květenství. "Zjistili jsme, že B chromozom významně ovlivňuje vývoj pylu. Překvapilo nás, že tento pyl může mít více než tři standardní jádra, je životaschopný a rychleji klíčí. Je to skutečně mimořádné zjištění, protože zatím nevíme o žádné jiné rostlině, která by měla vitální pyl s více jádry," uvedla rostlinná genetička Miroslava Karafiátová z ÚEB AV ČR.
Šlechtitelům, kteří se snaží získat odolnější a výnosnější plodiny, by mohl nejnovější objev z Olomouce v budoucnu pomoci. Extrémní výkyvy počasí totiž způsobují rostlinám řadu stresů. Kvůli tomu pak neprodukují životaschopný pyl a jsou do jisté míry sterilní. To se projeví menším počtem semen, a tedy nižším výnosem. Nové poznatky by mohly pomoci vyšlechtit odrůdy, které by si lépe poradily se změnou klimatu, uvedli zástupci ústavu.
Odborníci se při studiu B chromozomů u čiroku zaměřili na další dvě věci. Popsali, ve kterých částech rostliny se B chromozom u čiroku nachází, a naopak, kde už není. Dále také potvrdili, že proces chybného rozestupu chromozomů nastává při prvním pylovém dělení.
Vědci budou ve výzkumu pokračovat. Konkrétně u pylu chtějí zjistit, jakým způsobem se spouští jeho nestandardní vývojové dráhy. Zatím předpokládají, že je tento proces řízený geny právě na B chromozomu.
V Olomouci se studiu B chromozomů odborníci úspěšně věnují už mnoho let. Před časem se jim například podařilo jako prvním na světě přečíst dědičnou informaci B chromozomu u kukuřice. "Tyto pozoruhodné chromozomy se neřídí Mendelovými zákony dědičnosti. Právě proto nás zajímají. Porušují totiž některá pravidla, a tak můžeme jejich studiem lépe pochopit, proč se některé procesy v rostlinách dějí. Tyto poznatky pak lze uplatnit i v obecné rovině," vysvětlil vedoucí Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB AV ČR Jan Bartoš. Olomoucké Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin se zaměřuje na studium struktury a funkce dědičné informace rostlin, především obilovin, banánovníku a trav.
