Kvůli videu se nechám na den zavřít, říká Ondřej Havlíček alias Tankista

Seděl u jednoho stolu s vrahy, pokusil se o splnění výběrového řízení k zásahové jednotce a při cvičení s „ vojenskými speciály“ si vykloubil rameno. Tankista, civilním jménem Ondřej Havlíček, je vojákem z povolání a na platformu YouTube tvoří „infotainmentová“ videa, ve kterých ukazuje zákulisí bezpečnostních složek a vysvětluje aktuální témata týkající se obrany. Jak dokázal skloubit práci vojáka a tvůrce? Jak mu bylo s trestanci na Mírově? A co dalšího chystá? To je jen část otázek z rozhovoru, který pro Olomoucký Report poskytl. 

Jaké bylo vaše nejnáročnější video?

Záleží, jestli se bavíme o procesu tvorby nebo fyzické připravenosti. Fyzicky nejnáročnější, zatím nepublikované video bylo o speciálních silách, kdy jsem si na překážkové dráze vykloubil rameno, kdy „nejnáročnější zkouška života“ u mě naplnila své označení. Další velmi náročné bylo výběrové řízení k policejní zásahové jednotce v Hradci.

A co se týče organizace, postprodukce?

S každým dalším videem mi připadá, že to aktuální je z hlediska produkce nejnáročnější. Na organizaci bylo náročné video s hasiči, kde jsme propojovali dobrovolné hasiče a výrobce techniky. Trvalo, než jsem to zorganizoval, sladil kameramana, dal dokupy animace k chronologickému zachycení příběhové linky. To bylo asi nejtěžší.


Ondřej Havlíček je původem ze Šumperska. Absolvoval střední vojenskou školu v Moravské Třebové a od roku 2020 je profesionálním vojákem při Velitelství kybernetických a informačních sil obrany. Na svém YouTube kanálu vzdělává své diváky zábavnou formou o aktuálních vojenských tématech a práci bezpečnostních složek.


Kolik lidí tvoří váš štáb? 

Veškerou postprodukci, takže střih a edit, si řeším sám. Na natáčení se mnou vždycky jezdí jeden kameraman.

Videa určitě tvoří taky nějakou část příjmu. Jak se dá z takových videí vyžít?

Jedinou moji finanční kompenzací za strávený čas při psaní scénářů, organizaci natáčení a následné postprodukci je přímo výdělek z YouTube. Od bezpečnostních složek si nikdy nic neberu, jejich práci sám jako příslušník oceňuji a lidem ji prostřednictvím videí rád ukazuji. Z výdělků navíc odměňuji kameramana a velkou část příjmů vkládám zpět do tvorby, aby rostla.

Kdy a jak jste začínal s tvorbou?

Začal jsem točit už na škole videa o videohře s bitevními tanky. Postupem času jsem ale vyrostl z virtuálních tanků na ty fyzické a začal jsem dělat videa o reálné vojenské technice, třeba video o nejlepších osmi tancích. S nástupem války na Ukrajině jsem začal dělat další edukační videa, třeba porovnání ruské armády a armádách NATO, což byl začátek aktuální podoby mé tvorby.

Až po odhalení obličeje zjistili, kdo videa dělá

Jste influencer a zároveň profesionální voják u Velitelství kybernetických a informačních sil obrany. Proč právě tam?

Už na škole jsem dělal audiovizuální produkty, videa, grafiku. V době, kdy jsem měl nastoupit do služby, tak vznikaly „kybernetické síly“ a tehdy hledali grafika. Přihlásil jsem se tam, protože kombinace tvůrce a vojáka byla přesně to, co jsem chtěl dělat.

Jaká je vaše náplň práce?

Zabývám se tvorbou audiovizuálních děl jako jeden ze členů týmu pro správu sociálních sítí Armády ČR. Zastávám roli content creatora (tvůrce obsahu).

Co vedení armády, jak pohlíží na vaši tvorbu?

V květnu minulého roku jsem odhalil obličej a teprve tehdy bylo patrné, kdo ta videa dělá. Musím říct, že je to v pohodě. Spolupráce funguje rozumně, vždy se snažíme najít společnou notu. Já se snažím armádu podporovat tím, že vysvětluji některá témata veřejnosti, kterými si nemusí být jistá, třeba jak rozsáhlou práci vojáci zastávají. Není to pouze o „držení zbraně v ruce“, ale i o napomáhaní složkám IZS při krizových situacích. V minulosti to byla například pandemie covid-19, tornádo na jižní Moravě nebo požár v Hřensku.


Během svých videí čerpá Tankista z Olomouckého kraje. Ve videu o vězeňské službě se věnoval věznici Mírov a poté ilustroval soudní proces na olomouckém soudu. Zároveň představoval práci šternberských dobrovolných hasičů a točil také s 601. skupinou speciálních sil, která sídlí v Prostějově.


Jak bylo na Mírově? Ve videu jste seděl u jednoho stolu s vrahy.

To byl asi nejsilnější moment z celého natáčení. Bylo to asi i vidět, když jsem dostal jídlo a jakmile mi řekli, co provedli, tak jsem jim jídlo nechal a odešel, protože mi to nebylo příjemné. Musím ale říct, že ti, co byli ve videu, tak byli opravdu slušní. Horší už to bylo na hradbách, když jsme čelili pokřikům ze strany vězňů. Ve věznicích ovšem funguje systém, že pokud se člověk chová slušně, tak se mu dostávají lepší podmínky v podobě četnějších návštěv s rodinou a podobně.

Co dalšího máte v plánu?

Teď je v jednání video o Vojenské policii, konkrétně o jejich ochranné službě, která se zaměřuje na střežení různých objektů. Kontaktoval jsem také záchrannou službu, ale zatím se neozvali, že by měli o video zájem.

Nejkrušnější bývá samotný začátek procesu videa – navázat kontakt s bezpečnostní složkou. Z počátku mají většinou skeptický pohled na věc, bylo tomu tak i u Vězeňské služby. Někdy je to i kvůli tomu, že si myslí, že za to budeme chtít nějakou finanční kompenzaci nebo nevěří v seriózní zpracování finálního videa. Když se ale dostaneme k realizaci, tak většinou chtějí ve spolupráci pokračovat, příkladem je zase Vězeňská služba, ale i Policie.

Také bych chtěl rozvíjet hasiče. Třeba v Hlučíně je záchranný útvar, kde mají hasiči tanky a to mi přijde zajímavé. Tamní útvar vycházel z armádního prostředí a stále má některé vojenské prvky, třeba že nemají ředitele, ale velitele.

Budete rozvíjet spolupráci s vězeňskou službou?

Ano. Další video bude pojednávat o denním režimu ve věznici. Nechám se na den zavřít a budu mít stejný režim jako odsouzení, od budíčku do večerky. Hodně lidí si myslí, že člověk dostane pouta na ruku a chleba a je zavřenej. Ve skutečnosti tam lidi pracují, učí se, mohou si udělat výuční list… Je tam hodně činností, které vězni musí dělat.

Související

  • Od plesů po koncerty, Městský dům slouží generacím. Teď se zkoumá jeho technický stav
    Společnost

    Od plesů po koncerty, Městský dům slouží generacím. Teď se zkoumá jeho technický stav

    Přerovská radnice zahájila rozsáhlý stavebně technický průzkum Městského domu, jedné z nejvýznamnějších historických budov ve městě. Odborné posouzení objektu, které provede společnost PRINTES – ATELIER za téměř jeden milion korun, má odhalit technický stav objektu a navrhnout konkrétní kroky pro jeho údržbu, opravy i budoucí investice.

  • Fórum OR: Deset tisíc za trvalý pobyt v Olomouci. Vyplatí se to městu i lidem?
    Společnost
    Fórum OR

    Fórum OR: Deset tisíc za trvalý pobyt v Olomouci. Vyplatí se to městu i lidem?

    Město Olomouc spustilo kampaň, která má přesvědčit lidi, kteří žijí v Olomouci a dosud tak neučinili, aby si zřídili trvalý pobyt přímo ve městě. Každý, kdo se do konce prosince 2025 přihlásí, získá od radnice deset tisíc korun. Radnice si od kroku slibuje víc než jen vyšší příjmy. Co si o tom ale myslí další zastupitelé? Report položil vybraným zastupitelům anketní otázku "Jak vnímáte příspěvek 10 tisíc za přihlášení trvalého bydliště v Olomouci?" Odpovědi jsou seřazeny tak, jak je oslovení zastupitelé poslali.

  • Největší ekologická havárie v Česku má nové řešení. Sanaci u Hustopečí převezme stát
    Společnost

    Největší ekologická havárie v Česku má nové řešení. Sanaci u Hustopečí převezme stát

    Sanaci pozemků po únorové havárii vlaku s benzenem u Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku převezme od 1. listopadu státní podnik Diamo. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) novináře po dnešním jednání vlády informoval, že Diamo zajistí dlouhodobou sanaci území. Podnik má jednat o vykoupení poničeného území o rozloze zhruba tři hektary, které je teď ohrazeno ocelovými stěnami. Česká inspekce životního prostředí bude v lokalitě působit až do ukončení celé sanace. Zaměří se zejména na expertní konzultace projektů dalších etap ozdravování a dozorovou činnost v lokalitě.

  • Na Nemilance se usídlily dvě bobří rodiny. Město brání propustek pachovými ohradníky
    Společnost

    Na Nemilance se usídlily dvě bobří rodiny. Město brání propustek pachovými ohradníky

    Olomoucké odbory životního prostředí a dopravy aktuálně řeší dvě bobří rodiny na toku Nemilanka, kde probíhá čištění a úpravy koryta. Právě kvůli čištění, které má v gesci Povodí Moravy, nechalo město nainstalovat pachové ohradníky, které by měly bobří aktivity zastavit.

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Nová hala pro míčové sporty se plánuje na jihu Olomouce. Město vytipovalo pozemek proti areálu FK Nemilany a chystá architektonickou studii. Projekt je v počátcích, dokumentace má být hotová v roce 2027.
  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    V porovnání s volbami před 4 lety zájem o voličské průkazy stoupl třeba v Přerově až o čtvrtinu na zatím 635 průkazů. V Šumperku se na voličské průkazy tvořily i fronty. 
  • PŘEROV
    Unikátní sbírku více než 1300 optických přístrojů od společnosti Meopta získalo Muzeum Komenského v Přerově. Obsahuje fotoaparáty, dalekohledy, promítačky i vojenskou techniku od 30. let po současnost. Město ji chce zpřístupnit. Meopta dala sbírku muzeu bezplatně.

Nejnovější

  • Kopnout penaltu v nastavení? Mohli jsme jen získat, říká Jan Koudelka
    Sport
    Rozhovory

    Kopnout penaltu v nastavení? Mohli jsme jen získat, říká Jan Koudelka

    Po jedenácti odehraných kolech je nejlepším střelcem druholigového 1. SK Prostějov Jan Koudelka. Zkušený ofenzivní záložník dal tři branky, naposledy proti Vlašimi proměnil v nastaveném čase pokutový kop a Hanáci tak získali bod za remízu 1:1. „Je pro nás důležité, že jsme doma neprohráli. Mohlo by to být samozřejmě lepší, ale bod bereme,“ řekl Koudelka.

  • Modernizace přechodu zajistí větší bezpečnost chodců. Výstavba začne v říjnu
    Doprava

    Modernizace přechodu zajistí větší bezpečnost chodců. Výstavba začne v říjnu

    Počátkem října budou muset řidiči a chodci počítat s dopravními komplikacemi v ulici Pasteurově v Olomouci. Důvodem bude výstavba středního dělícího ostrůvku s přechodem pro chodce. Součástí modernizace bude nasvětlení přechodu i okolní ozelenění. 

  • Kdo sedí na chytrých vejcích? Olomoucká zoo se zapojila do výzkumu
    Společnost

    Kdo sedí na chytrých vejcích? Olomoucká zoo se zapojila do výzkumu

    Již dlouhá léta se člověk snaží inkubovat ptačí vejce uměle – ve specializovaných líhních, aniž by se doposud příliš vědělo, jak přesně inkubují svá vejce ptačí rodiče přirozeně ve svých hnízdech. A na toto poznání se zaměřuje výzkum inkubace ptačích vajec vedený Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU), do něhož se olomoucká zoo letos zapojila.

  • Ve městě žijí, ale občanku si měnit nechtějí. Přesvědčí lidi k trvalému pobytu finanční bonus?
    Společnost

    Ve městě žijí, ale občanku si měnit nechtějí. Přesvědčí lidi k trvalému pobytu finanční bonus?

    V Olomouci žije podle dat Ministerstva vnitra 115 tisíc lidí. Trvalé bydliště tady má ale pouze 102 tisíc obyvatel. To teď chce město změnit, když zveřejnilo nabídku příspěvku 10 tisíc korun pro ty, kdo se při splnění podmínek přihlásí k trvalému bydlišti v Olomouci. Report se ve dvou dílech zaměřil na lidi, kteří v Olomouci dlouhodobě žijí, trvalé bydliště tu ale nemají. Proč si ani po několika letech nechtějí lidé vyměnit občanku a může to změnit příspěvek města?

Doporučujeme

  • Blíží se tradiční Kabelkový veletrh. Letos podpoří projekt Otevřeme zahradu
    Doporučujeme

    Blíží se tradiční Kabelkový veletrh. Letos podpoří projekt Otevřeme zahradu

    Dát věcem druhou šanci, udělat sobě či někomu jinému radost krásným módním doplňkem, a současně přitom podpořit dobrou věc. To je základním motivem populárního Kabelkového veletrhu, který navazuje na tradici dobročinných veletrhů pořádaných pro olomoucký spolek Dobré místo pro život. Organizaci i letos zaštiťuje Nadace Heleny Morávkové. Rekordní výtěžek z minulého roku pomohl rodinám postiženým povodněmi na Jesenicku. Letos veletrh podpoří projekt Otevřeme zahradu, který má za cíl obnovu zahrady Hospice na sv. Kopečku u Olomouce.

  • Přerov objevuje sílu sdílené energie: město a lidé táhnou za jeden provaz
    Doporučujeme

    Přerov objevuje sílu sdílené energie: město a lidé táhnou za jeden provaz

    Přerov zkouší sílu sdílené energie. Energetické společenství Přerov propojuje město, firmy, školy i jednotlivce, aby společně vyráběli a sdíleli energii z obnovitelných zdrojů. V polovině září se v klubu Teplo konaly workshopy, během nichž se účastníci dozvěděli, jak projekt funguje v praxi a jak mohou sami přispět k energetické soběstačnosti svého města.

  • SOUTĚŽ: Podzimní Flora je tady. Vyhrajte vstupenky
    Doporučujeme

    SOUTĚŽ: Podzimní Flora je tady. Vyhrajte vstupenky

    Výstaviště Flora ožije barvami podzimu a otevře brány jubilejnímu 30. ročníku zahradnické výstavy Flora Olomouc – Hortikomplex. Návštěvníci se mohou těšit nejen na pestrý program. Čtenáři Olomouckého Reportu mají teď možnost zapojit se do soutěže o volné vstupenky.

  • Senice na Hané spouští energetické společenství. Energie zůstane v obci a přinese úspory
    Doporučujeme

    Senice na Hané spouští energetické společenství. Energie zůstane v obci a přinese úspory

    Senice na Hané patří mezi první obce v regionu, které zakládají vlastní energetické společenství. Cílem je, aby elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů zůstávala v obci, přinášela úspory a zároveň posilovala místní soběstačnost.

Nejčtenější

Seriály