Jsem výsadkář, toho času vysazen v Olomouci, říká nový velitel kybernetické skupiny Ivo Zelinka

Má za sebou pět bojových misí, byl nasazený na Balkáně a v Afghánistánu, rovněž velel 43. výsadkovému pluku v Chrudimi. Nyní se plukovník Ivo Zelinka přesunul do Olomouce, kde velí Skupině kybernetických a informačních operací. „Chceme být dobrými sousedy. Nechodíme tady jen do práce, snažíme se Olomouci a regionu i něco vracet,“ říká válečný veterán. Je stále výsadkář? Co dělá velitele velitelem? Co jeho jednotka dělá a jaké je její zaměření? Na to odpovídal v rozhovoru pro Olomoucký Report. 

Na svém twitterovém profilu máte napsáno: „Výsadkář - toho času vysazen v Olomouci.“ Cítíte se pořád jako výsadkář?

Ano. Protože výsadkář není číslo vojenské odbornosti, ale životní styl a naladění mysli, a já ho takové stále mám. Když to vztáhnu na svůj život v Olomouci: jednou týdně jezdím na střelnici Lazce, pravidelně chodím na crossfit. Jedná se o činnosti, které bych dělal u výsadkářů a dělám je i tady. Považuji totiž za důležité se udržovat jako voják.

Určuje vás výsadkářská minulost i v armádě, i když tu pozici nezastáváte?

V armádě už ne, je to skutečně jen moje vnitřní rozpoložení a styl života. U výsadkářů jsem dosáhl toho, čeho jsem dosáhnout mohl. Postupně jsem byl velitelem výsadkové čety, roty, velitel výsadkového praporu a zástupce velitele výsadkového pluku. U výsadkářů jsem strávil více, než patnáct let života a jiný už asi nebudu, jedno s druhým je nerozlučně spjaté.

Strávil jste tam patnáct let, nechybí vám to, nechtěl jste se vrátit? Není umístění u Skupiny kybernetických a informačních operací krok dolů?

Krok dolů to není. Ve sportovní terminologii by se dalo říct, že moje nové působiště není jiná liga, ale úplně jiný sport. Co mě na útvaru v Olomouci zajímá? Neprobádaná hranice činnosti. Všechny státy NATO postupně vytvořily kybernetické síly a jednotky informačních operací. Jedná se o novou schopnost armády a není možné pouze aplikovat postupy, které někdo vymyslel dříve, protože tady neplatí. Taky každý den člověk stojí před novým problémem a musí ho řešit, je to takové pionýrské.

Vsadil bych se, že 99 procent Olomoučanů vůbec netuší o existenci vašeho útvaru v Olomouci. Dalo by se popsat, co děláte?

Jsme Skupina kybernetických a informačních operací, která má dvě hlavní schopnosti. Jednou je ochrana našeho kyberprostoru, v době války kybernetické ofenzivní dovednosti a získávání informací v kyberprostoru. V době míru vytváříme například obsah na sociální sítě pro armádu a další složky. Další naší činností jsou informační operace, dále pak například civilně-vojenská spolupráce v Afghánistánu. Každý voják nasazený v bojové misi to viděl, naše skupina zajišťuje vyjednávání s místní populací, aby byla nakloněna našim vojákům a oni mohli dosahovat jednodušeji svých cílů.

Na čem si to můžeme představit?

Co jsem popsal si každý dovede představit právě v Afghánistánu nebo na Balkáně, to samé by bylo v České republice. Kdybychom se jako NATO dostali do fáze obrany tak na našem území bude řada spojeneckých jednotek a my budeme místnímu obyvatelstvu vysvětlovat a odůvodňovat jejich přítomnost na našem území. Pro příklad nemusíme jít daleko. Když se zahájil výcvik ukrajinských vojáků na Libavé tak museli být okolní obce informované, z velké částí to dělají právě naši lidé.

Další oblast, se kterou jsem se také setkal v misích, jsou psychologicko-informační operace. V přímém přenosu to vidíme ve válce na Ukrajině, jak pečlivě ruským vojákům představují, jak vypadá zajetí, že si mohou zavolat domů atd… To všechno je součást psychologického boje, jen si to neuvědomujeme.

Teď jste byl půl roku tiskovým mluvčím Armády České republiky. Pro Aktuálně.cz jste řekl, že vaše nové působiště v Olomouci je podobná práce, jen z jiného úhlu pohledu.

Určitě. To mi došlo v moment, kdy jsem sem nastoupil. Zodpovídal jsem za komunikaci armády, to ovšem neznamená, že jsem veškeré produkty vytvářel sám, právě naopak, zpravidla jsem zaúkoloval útvar v Olomouci. Není možné si představovat, že relativně malá skupina lidí v Praze dělá vše, to je nemožné.

Kolik vás tady je?

Stovky vojáků působících v Olomouci, nejsme ovšem pouze v Žižkových kasárnách, část je v Bystrovanech a někteří jsou v Brně.

Velel jste vojákům v bojových misích v Afghánistánu, kde musíte vytvořit tým, identitu jednotky. Asi se tvoří jinak ve válečném stavu, kde je společná formující zkušenost, jak to děláte tady?

I olomoucký útvar je nasazovaný v misích, ale v menších skupinách vojáků. Sdílená skupinová zkušenost tady není, a proto se k tomu snažím přistupovat odlišným způsobem. Od 1. srpna máme nový znak, a i ten vytváří společnou identitu. Zároveň mám v hlavě několik dalších plánů a něco se už podařilo realizovat. Je to ovšem běh na dlouhou trať, náš útvar totiž dynamicky roste a sním i počet vojáků. Výsledky naší práce jsou dennodenně vidět na sociálních sítích, jen nevíte, že byl vytvořen tady v Olomouci. Tah na bránu lidí tady je skutečně velký.

Pro magazín CZDEFENCE jste řekl, že si u svých výsadkářů ceníte tahu na branku, to je vlastně to samé, co zmiňujete teď. Je to něco, co přináší velitel, nebo to musí být i mezi vojáky, kterým velíte?

Je to kombinace. V armádě se říká, že za půl roku každý útvar vypadá jako jeho velitel. Na druhou stranu, tohle jsem v Olomouci už našel. Mám pocit, že tento druh vojska přitahuje lidi, kteří nechtějí dělat věci šablonovitě a potřebují za sebou vidět výsledky.

Koukal jsem na Twitteru vašeho útvaru, před vaším nástupem tam byl poslední příspěvek v roce 2021. To už jste změnili. Do toho jste se pustil sám?

Ne, mám tady středisko, které zodpovídá i za podporu komunikace jiných složek, proč je nezapřáhnou i in-house. Chceme prezentovat, co tady děláme, jací jsme lidé, předávat inspirativní příběhy vojáků a vojákyň, kteří v Olomouci slouží. Ve chvíli, kdy se lidé nemohou zamilovat do představy práce u nás, tak o tom nemohou ani přemýšlet.

Máte prezentaci na sociálních sítích spojenou pouze s náborem?

Nechci pouze nabírat další lidi, chci rovněž obecně vysvětlit, k čemu tady vlastně jsme a nemluvím jen o armádě, ale konec konců i o městu a regionu. Jak jste zmínil, je ohromná škoda, že většina obyvatel Olomouce ani neví, že existujeme. Přidaná hodnota našeho útvaru je nemalá, jsme špičkoví specialisté, kteří dělají výbornou práci. Proč by se to nemělo vědět?

Bavili jsme se o civilně vojenské spolupráci a o tom, že lidé v Olomouci a celém regionů o Skupině kybernetických a informačních operací nevědí. Setkal jste se s hejtmanem Josefem Suchánkem, bude tedy civilně vojenská spolupráce tady v Olomouckém kraji?

Bude, jen zatím nechci prozrazovat detaily. My se ovšem snažíme být dobrými sousedy i jinde. Minulý týden ve čtvrtek jsme šli darovat krev do Fakultní nemocnice Olomouc, protože jí mají nedostatek. Nechodíme sem jen do práce, ale snažíme se městu a regionu i něco vracet.

Říkáte, že chcete být dobrými sousedy, to ovšem musíte k městu získat vztah.

Na mém twitterovém profilu je napsané: „Výsadkář - toho času vysazen v Olomouci.“Já jsem k tomu přistoupil poměrně zodpovědně a přestěhoval jsem se sem, z Pardubic přímo do centra Olomouce. Olomouc má nádherné historické centrum a skvělou občanskou vybavenost, všude dojedu na kole do 15 minut. Mně už to tady k srdci docela přirostlo, navíc tu je skvělá posádka.

Související

  • FÓRUM OR: Je v Olomouci dostatek veřejných toalet?
    Fórum OR
    Společnost

    FÓRUM OR: Je v Olomouci dostatek veřejných toalet?

    Veřejné toalety by měly součástí každého fungujícího města. O jejich počtu v krajském městě se dlouho vedou spory. Olomoučtí zastupitelé napříč politickým spektrem v dnešním Fóru OR řeší celkovou situaci a jejich počet. Zastupitelům jsme položili 2 otázky: Jak nahlížíte na situaci a počet veřejných toalet ve městě? Přispěla by osvěta ohledně veřejných toalet turismu (v době pořádání velkých akcí)? Odpovědi jsme zveřejnili v pořadí, v jakém je zastupitelé zaslali. 

  • Rodina není návštěva, rodina zůstává, říká ředitelka. V Olomouci vznikne Dům Ronalda McDonalda
    Společnost

    Rodina není návštěva, rodina zůstává, říká ředitelka. V Olomouci vznikne Dům Ronalda McDonalda

    Dům Ronalda McDonalda pomáhá rodinám vážně nemocných dětí zůstat pohromadě i během dlouhé hospitalizace. První takový dům v Česku funguje u Fakultní nemocnice v Motole, další má vzniknout v Olomouci u pediatrické kliniky. O projektu, financování i plánech na stavbu mluvila ředitelka Domu Ronalda McDonalda Ivana Švingrová Pešatová.

  • Musíme vytvořit bezpečné prostředí. Odborníci nesouhlasí se zákazem sociálních sítí pro děti
    Společnost

    Musíme vytvořit bezpečné prostředí. Odborníci nesouhlasí se zákazem sociálních sítí pro děti

    Ožehavé téma dnešní doby, sociální sítě dětem, rezonuje i olomouckou odbornou veřejností. Odborníci z Univerzity Palackého upozorňují, že plošný zákaz sociálních sítí pro děti do 15 či 16 let nepředstavuje účinné řešení rizik, která jsou spojená s online prostředím. Přidávají se i další instituce, mezi nimi i Masarykova univerzita v Brně. Navrhují jiné řešení.

  • Zas a znova poničený Mozart. Oprava? Možná na konci července, říká autor Lemon
    Společnost
    Kultura

    Zas a znova poničený Mozart. Oprava? Možná na konci července, říká autor Lemon

    Písková socha Mozarta na olomouckém Horním náměstí dostává pořádně zabrat. Není to tak dávno, co se opravila poškozená část a opět je socha zničená na tom samém místě. Konkrétně se jedná o její spodní část, o chodidlo slavného skladatele. Report se zeptal Radima Schuberta z oddělení koncepce kultury, jaký bude nyní postup. Mluvili jsme také s autorem díla sochařem Václavem Lemonem.

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Ožehavé téma dnešní doby, sociální sítě dětem, rezonuje i olomouckou odbornou veřejností. Odborníci z Univerzity Palackého upozorňují, že plošný zákaz sociálních sítí pro děti do 15 či 16 let nepředstavuje účinné řešení rizik, která jsou spojená s online prostředím. Více.
  • OLOMOUC
    Ostružnická ulice v novém. Skončila tu oprava chodníků. Technické služby nahradily betonovou dlažbu chodníků žulovými deskami, které rozmístěním ladí s Horním náměstím. Příští rok se opraví chodníky v Riegrově a Ztracené ulici.
  • OLOMOUCKO
    Vedra dál sužují kraj. Nejvyšší teplotu včera meteorologové naměřili ve Šternberku, kde bylo rovných 39°C. A např. v Přerově teplota dosáhla 38 stupňů, a dorovnala tak dosavadní rekord z roku 1921. 

Nejnovější

  • Tmavá skla nestačí. Prostějovští lékaři radí, jak ochránit oči před sluncem
    Zdraví

    Tmavá skla nestačí. Prostějovští lékaři radí, jak ochránit oči před sluncem

    Sluneční brýle si spoustu lidí vybírá pouze podle vzhledu, značky nebo tmavosti skel. To však nestačí, právě to, jak jsou skla tmavá, může být často zavádějící. Lékaři z Nemocnice AGEL Prostějov upozorňují, že je třeba dbát na kvalitní UV filtr. Připomínají význam ochrany očí před ultrafialovým zářením.

  • Na Šumpersku selhaly řidičce brzdy, druhá havarovala kvůli vedru
    Krimi

    Na Šumpersku selhaly řidičce brzdy, druhá havarovala kvůli vedru

    Technická závada na brzdách byla příčinou nehody v pondělí dopoledne v Šumperku, řidička kvůli tomu sjela do koryta potoka. Policisté se předtím minulý pátek zabývali nehodou, kterou způsobila kombinace horka a únavy. Řidička Mercedesu sjela mimo silnici v obci Libivá.

  • Sigma má dalšího nového hráče, podepsal Stephane Noumbissie
    Sport

    Sigma má dalšího nového hráče, podepsal Stephane Noumbissie

    Kádr SK Sigma Olomouc je širší o dalšího hráče. Stal se jím Kamerunec Stephane Noumbissie. Devatenáctiletý fotbalista, který může hrát na pozici stopera i levého obránce, přichází na hostování s opcí z francouzského Lille. Sigma to napsala na svém webu.

  • Na Přerovsku se chystá se geologický průzkum pro vysokorychlostní trať
    Doprava

    Na Přerovsku se chystá se geologický průzkum pro vysokorychlostní trať

    Mezi Prosenicemi a Hranicemi na Přerovsku proběhnou průzkumné vrty pro přípravu vysokorychlostní tratě, která v budoucnu zrychlí vlakové spojení. Před zahájením vrtů budou majitelé dotčených pozemků včas informováni o dalším postupu. Práce mají probíhat od letošního srpna do února příštího roku.

Nejčtenější

  • Pondělní teplota 38 stupňů dorovnala v Přerově dosavadní rekord z roku 1921
    Společnost

    Pondělní teplota 38 stupňů dorovnala v Přerově dosavadní rekord z roku 1921

    Olomoucký kraj dál sužují extrémní vedra, nejvyšší teplotu v pondělí meteorologové naměřili ve Šternberku na Olomoucku, kde bylo rovných 39 stupňů. V Přerově teplota dosáhla 38 stupňů, a dorovnala tak dosavadní rekord z roku 1921. Rekordy pro tento den meteorologové přepisovali na téměř všech 11 dlouhodobě měřících stanicích, na zhruba polovině z nich byly překonány i měsíční maxima. ČTK to řekl Petr Drobek z Českého hydrometeorologického ústavu.

  • Hasiči vyjížděli k téměř dvěma desítkám událostí, zasahovali i v Čehovicích
    Společnost

    Hasiči vyjížděli k téměř dvěma desítkám událostí, zasahovali i v Čehovicích

    Téměř dvě desítky výjezdů. Počasí i nadále zaměstnává hasičské jednotky v Olomouckém kraji. Jen během pondělního odpoledne měli hasiči vyjíždět k 17 událostem, hasili i požár v Čehovicích. Vše se obešlo bez zranění, situaci zhodnotil tiskový mluvčí hasičů Radek Buryánek.

  • Knihovny nejsou sklady knih. Jsou to živá místa, kde se potkává komunita, říká knihovnice
    Kultura
    Společnost
    Rozhovory

    Knihovny nejsou sklady knih. Jsou to živá místa, kde se potkává komunita, říká knihovnice

    O úpadku čtenářství se mluví často, realita v olomoucké knihovně je však jiná. Denně sem zamíří stovky návštěvníků, roste zájem o elektronické knihy a mladí čtenáři objevují nové literární žánry. O tom, jak se mění vztah ke knihám a proč se o českém čtenářství mluví zbytečně pesimisticky, jsme hovořili s ředitelkou Městské knihovny v Olomouci Lenkou Pruckovou.

Seriály