První divadelní hra podle románu autorky bestsellerů. Uvede ji šumperské divadlo

Šumperské divadlo chystá tuto sobotu premiéru inscenace Senzibil: Temná strana Jeseníků. Jde o první divadelní zpracování románu Markéty Pilátové o věčném souboji dobra a zla, který byl vydán v roce 2020. Scénáři, který je mysteriózním dramatem s prvky fantasy, nechybí napětí, humor ani atraktivní nadpřirozená atmosféra. Přímo pro šumperský soubor jej napsala sama autorka předlohy, žijící ve Velkých Losinách, do jejichž okolí svůj příběh situovala. V inscenaci si zahraje celý soubor divadla, hlavní role obsadí jeho nové tváře, řekl ČTK dramaturg divadla Michael Sodomka.

"Dílo bylo pro nás zajímavé nejen tím, že autorka sama žije ve Velkých Losinách, ale že i velká část románu se odehrává na Šumpersku, v tajemné hospůdce v Bukovicích a na dalších místech v okolí. Je to kniha, která nahlíží na fenomén léčitelů, senzibilů, citlivých lidí, kteří mají mimosmyslové schopnosti," uvedl dramaturg divadla.

Šumperské divadlo je první, které dílo převedlo na divadelní prkna. "Oslovili jsme autorku románu a domluvili jsme se i na tom, že napíše i scénář podle své knihy, což není úplně častý postup, zadaptovala tak vlastní dílo," doplnil Michael Sodomka. O režii, výpravu a výběr hudby se postaral divadelní a rozhlasový režisér Petr Mančal, který v Šumperku režíroval již inscenaci Chvála bláznovství a Léto v Laponsku od Jaroslava Rudiše.

V inscenaci se na jevišti objeví celý soubor šumperského divadla, hlavní role ztvární nové tváře. V roli senzibila Rudyho se objeví René Šmotek, senzibila Mirka si zahraje Filip Černý a Majku Klára Marxová. "Hraje tam komplet náš stávající soubor, v hlavních rolích se představují herci, kteří jsou s námi poměrně krátce - všichni tito tři herci se řadí mezi nejnovější členy souboru. René Šmotek je přitom zkušený herec; v inscenaci hraje Rudolfa Hejzlera, vystudovaného inženýra se senzibilskými schopnostmi. Postava je ztvárněna podle skutečného léčitele Aleše Rumlera, který žil na Šumpersku," doplnil Sodomka. Diváci se mohou těšit v dalších rolích i na Jana Höniga, Ondřeje Krále či Alexandra Stankuše.

Související

Rychlovky

  • PROSTĚJOV, OLOMOUC
    Města začínají s napouštěním kašen na letní sezonu. V úterý se bude napouštět Arionova kašna na Horním náměstí v Olomouci, v Prostějově už některé kašny fungují. Více.
  • OLOMOUCKO
    Na silnici mezi Křelovem a Břuchotínem neprojedete. Chystá se tu uzavírka, ta potrvá až do konce května. Důvodem jsou stavební práce. Uzavírka se dotkne i spojů autobusové dopravy. Více.
  • OLOMOUC
    První neděle bez vstupného a navíc o velikonočním volnu. Poté, co v minulém týdnu vyhlásilo ministerstvo kultury nedělní vstupy do vybraných muzeí v ČR zdarma, sčítají kulturní instituce počty návštěvníků. Jedním z nich je i Muzeum umění Olomouc. Více. 

Nejnovější

Doporučujeme

Nejčtenější

  • Mánesovo paraplíčko se vrátilo na Prostějovsko. Po 170 letech
    Kultura

    Mánesovo paraplíčko se vrátilo na Prostějovsko. Po 170 letech

    Na zámek v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku se vrátil slavný obraz. Červené paraplíčko, jak se obraz z dílny malíře Josefa Mánesa jmenuje, se podařilo zapůjčit ze soukromé sbírky. Dlouho byl přitom považovaný za nezvěstný.

  • Plný sál? Dražší vstupné. Hitovky z divadla a filharmonie zdraží nejvíc
    Kultura

    Plný sál? Dražší vstupné. Hitovky z divadla a filharmonie zdraží nejvíc

    Olomoučtí radní na svém úterním jednání projednávali navýšení vstupného na představení Moravského divadla a Moravské filharmonie Olomouc. Zdražit mají především hry a vystoupení, která patří mezi nejoblíbenější. A to od nové sezony, která začíná na podzim.

  • DataReport: Více čtenářů, víc programu. Do knihoven se nechodí jen číst
    Kultura
    DataReport

    DataReport: Více čtenářů, víc programu. Do knihoven se nechodí jen číst

    Chodili jste jako malí do knihovny? A chodíte tam pořád? V dalším díle rubriky DataReport jsme se zaměřili na kulturu v knihovnách. Redakce Reportu získala na vyžádání data nejen o počtech čtenářů, ale také o nové roli knihoven. Jak se mění čtenářské trendy? Proč knihovny nabízí přednášky a kulturní programy? Vrací se čtenáři po covidu? A co chtějí lidé číst?

Seriály