Olomouc v době knížat a králů. Výstava mapuje středověkou historii města
Muzeum umění v Olomouci připravilo výstavu o historii středověké Olomouce, sídelního místa přemyslovských knížat a později královského města. Tytéž cesty vedou na Petrské, Václavské i Michalské návrší, kde ulice lemují domy postavené na úzkých středověkých parcelách. Mnoho staveb tak dosud připomíná slavnou minulost města.
Abychom poznali skutečnou tvář středověké Olomouce, musíme se zaměřit na to, co obvykle zůstává skryto. Právě to odhaluje nová výstava Město na třech pahorcích, která v Arcidiecézním muzeu v Olomouci představuje na jednom místě. K prohlédnutí tak jsou archeologické objevy učiněné v Olomouci od 19. století až do dnešních dní. Spatřit tak lze nejvýznamnější hmotné památky středověké hanácké metropole 6. až 16. století.
„Nálezy dokládají budování nejstarších kostelů, o jejichž existenci jsme donedávna neměli tušení. Každodenní život měšťanů dokládají fragmenty kachlových kamen a bohatá vybavení kuchyní, psací potřeby jsou připomínkou rozkvětu vzdělanosti, o trávení volného času svědčí hrací kameny a dětské hračky, ale jsou zde zastoupeny také zbraně a výstroj bojovníků,“ vysvětlila v tiskové zprávě autorka a kurátorka výstavy Jana Hrbáčová. „Textilie a šperky svědčí o proměnách módy, zatímco poklady mincí spolu s kupeckými váhami dokládají skutečnost, že středověká Olomouc byla také centrem obchodu,“ dodala.
Jedním z exponátů je břidlicová destička s rytinou kněze z 2. poloviny 9. století, která sloužila jako krycí deska sepulchra – otvoru v oltáři pro uložení relikvíí v nejstarším předchůdci kostela svatého Petra. Jeho počátky spadají do období Velké Moravy. Po zániku kostela byla spolu s dalšími předměty rituálně uložena v jámě vysekané do skály, a právě výstava odhalí, jaký význam měla rytina pro své současníky.
Dalším významným kouskem je meč s nápisem ULFBERHT z přelomu 9. a 10. století. Ten pochází z franských dílen a ve své době představoval vrchol raně středověkého kovářství. Kovaný je totiž z mnohokrát překládaných vrstev, které zaručují ideální vlastnosti – houževnatost jádra a ostrost břitu. „Tyto meče, jejichž cena byla nesmírně vysoká, se z Franské říše nesměly vyvážet a prodávat cizincům. V Olomouci se přesto dochovaly hned dva z nich,“ vysvětlil mluvčí Muzea umění v Olomouci Tomáš Kasal.
Krom toho má Olomouc také několik dalších nálezů středověkých pokladů mincí. „Brakteáty byly uloženy v úzké lahvi, do níž bylo napěchováno 181 kusů mincí. K objemným pokladům patří také 200 stříbrných pražských grošů a 800 stříbrných mincí, které byly uloženy v keramických nádobách,“ uzavřel Kasal.
