FOTOREPORT: Kdo stojí na olomouckém orloji? Podívejte se s námi na unikát města
První zmínka o orloji na Horním náměstí pochází z roku 1519. Orloj byl ve středověku vybudován do severní části městské radnice, a tak jako radnice samotná, se po následující staletí několikrát měnil, aby držel s dobou. Po třicetileté válce na něj přidali podobizny sedmi svobodných umění. V roce 1898 byl starý astroláb nahrazen planetáriem. Tahle původní planisféra od vídeňského astronoma Fabriciho se dodnes zachovala, s průměrem 146 cm je jedním z největších dochovaných astrolábů na světě, dnes ji naleznete ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Nové planetárium je heliocentrický model se zvěrokruhem v pozadí. Největší změna však přišla po druhé světové válce.
Ve válce byla fasáda a boční fresky poškozeny, ale samotné planetárium, číselníky, figury, zvonkohra či strojní část zůstaly beze škod. Roku 1946 pak přišlo nařízení od památkového ústavu: „dílo zcela nové, umělecky samostatné a v duchu současné doby“. A tak se i stalo. Po nevydařené soutěži o nový design orloje byl vyzván malíř Karel Svolinský, který se svou manželkou Marii nejen oděl orloj do šat nové doby, ale i do folklóru hanáckého regionu.
V letech 1947 až 1955 si prošel orloj svu poslední větší renovaci. Svolinský vytvořil mozaiku o ploše 100 m2, pro ní bylo zhotoveny 4 miliony barevných skleněných dílků. Vyobrazil tak chemika a dělníka, po stranách motivy práce v jednotlivých měsících v roku a v horní části folklorní Jízdu králů a Průvod královniček. Figurky z lipového dřeva s výškou až třičtvrtě metru reprezentují tkadlenu, řezníka, úředníka, selku, kováře, zahradníka, zedníka či sportovce jako fotbalistu, házenkářku či diskaře a mnohé další. Inspiraci přitom brali přímo z hanáckého lidu, matka s dítětem byla prý paní Plachá a její syn, budoucí doktor Plachý, úředníkem byl Svolinského sluha a letecký konstruktér opravdu žil v Neředíně. Na sochách se podílel i Olbram Zoubek, který byl taky zároveň modelem pro diskaře.
Dnes už jen těžko rozeznáme, kdo na olomouckém orloji opravdu stojí, jejich památka je však svým socialistickým vzhledem unikátní a nebude zapomenuta. Orloj se vždy rozezní v pravé poledne a vyhrává moravské lidové písničky. A na závěr ještě samozřejmě zakokrhá zlatý kohout.
