FOTOREPORT: Kdo stojí na olomouckém orloji? Podívejte se s námi na unikát města

První zmínka o orloji na Horním náměstí pochází z roku 1519. Orloj byl ve středověku vybudován do severní části městské radnice, a tak jako radnice samotná, se po následující staletí několikrát měnil, aby držel s dobou. Po třicetileté válce na něj přidali podobizny sedmi svobodných umění. V roce 1898 byl starý astroláb nahrazen planetáriem. Tahle původní planisféra od vídeňského astronoma Fabriciho se dodnes zachovala, s průměrem 146 cm je jedním z největších dochovaných astrolábů na světě, dnes ji naleznete ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Nové planetárium je heliocentrický model se zvěrokruhem v pozadí. Největší změna však přišla po druhé světové válce.

Ve válce byla fasáda a boční fresky poškozeny, ale samotné planetárium, číselníky, figury, zvonkohra či strojní část zůstaly beze škod. Roku 1946 pak přišlo nařízení od památkového ústavu: „dílo zcela nové, umělecky samostatné a v duchu současné doby“. A tak se i stalo. Po nevydařené soutěži o nový design orloje byl vyzván malíř Karel Svolinský, který se svou manželkou Marii nejen oděl orloj do šat nové doby, ale i do folklóru hanáckého regionu.

V letech 1947 až 1955 si prošel orloj svu poslední větší renovaci. Svolinský vytvořil mozaiku o ploše 100 m2, pro ní bylo zhotoveny 4 miliony barevných skleněných dílků. Vyobrazil tak chemika a dělníka, po stranách motivy práce v jednotlivých měsících v roku a v horní části folklorní Jízdu králů a Průvod královniček. Figurky z lipového dřeva s výškou až třičtvrtě metru reprezentují tkadlenu, řezníka, úředníka, selku, kováře, zahradníka, zedníka či sportovce jako fotbalistu, házenkářku či diskaře a mnohé další. Inspiraci přitom brali přímo z hanáckého lidu, matka s dítětem byla prý paní Plachá a její syn, budoucí doktor Plachý, úředníkem byl Svolinského sluha a letecký konstruktér opravdu žil v Neředíně. Na sochách se podílel i Olbram Zoubek, který byl taky zároveň modelem pro diskaře.

Dnes už jen těžko rozeznáme, kdo na olomouckém orloji opravdu stojí, jejich památka je však svým socialistickým vzhledem unikátní a nebude zapomenuta. Orloj se vždy rozezní v pravé poledne a vyhrává moravské lidové písničky. A na závěr ještě samozřejmě zakokrhá zlatý kohout.

Související

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Holan Classic nebo Václav Premium? Ať už jste si připíjeli na zdraví jedním nebo druhým ze zmíněných piv, produkty z olomouckého pivovaru, který sídlil v Holici, budou minulostí. Budova míří k zemi. Více.
  • PŘEROVSKO
    I v zimních měsících práce na úseku dálnice D55 z Kokor do Přerova pokračují. Stavět se má začít letos. Dálnice má být dostavěna až v roce 2029. Více.
  • OLOMOUC
    Olomoucká zoo zdraží od 1. března standardní vstupné pro jednotlivce o 20 korun. Dospělý návštěvník zaplatí v hlavní sezoně od března do října 180 korun, v mimosezoně od listopadu do února 150 korun. Více.

Nejnovější

Doporučujeme

Nejčtenější

  • Přehled plesů 2026: Kde si zatančíte?
    Kultura
    Společnost

    Přehled plesů 2026: Kde si zatančíte?

    Leží vám v šatníku šaty, které jste ještě neměli příležitost ukázat veřejnosti? Přinášíme vám přehled plesů, kde budete mít možnost je předvést.

  • Vlastivědné muzeum v Olomouci vystaví historické mapy Černomoří a Ukrajiny
    Kultura

    Vlastivědné muzeum v Olomouci vystaví historické mapy Černomoří a Ukrajiny

    Pohled na Černomoří a Ukrajinu prostřednictvím historických map nabídne od čtvrtka nová výstava v Mánesově galerii Vlastivědného muzea v Olomouci. Expozice nabídne návštěvníkům proslulá i méně známá mapová díla významných kartografů a vydavatelských domů ze soukromé sbírky. Na historických mapách z 16. až 18. století budou představeny periferní oblasti jihovýchodní Evropy v kontextu dějin raného novověku. K vidění bude i jedna z nejstarších map s názvem Ukrajina, řekla dnes mluvčí muzea Vladimíra Hacsiková.

  • FOTOREPORT: Oblíbený průchod se skrývá za břečťanem. Podívejte se, jak vypadá Jakubský výpad
    Kultura
    FotoReport

    FOTOREPORT: Oblíbený průchod se skrývá za břečťanem. Podívejte se, jak vypadá Jakubský výpad

    Branka Jakubského výpadu. Tak se jmenuje schodiště s průchodem spojující ulici Křížkovského s Bezručovými sady. Schodiště Jakubského výpadu je přímou součástí zbytků hradeb, které lemují park. Ze strany parku je železná brána a okna podél schodů jsou vyplněna mohutnými mřížemi, za nimiž se po celé výšce hradeb táhne břečťan. Nad schody se nachází čtyři větší obloukovitá okna se zábradlím. Z horní části výpadu je přístup do parkánových zahrad Univerzity Palackého. Za průchodem mezi budovami Filozofické Fakulty UP se nachází další kovová brána. Jakubský výpad je otevřen denně od 6:15 do 19:00. Na noc jsou pak obě brány Jakubského výpadu zamčené.

Seriály