Co když Olomouc zůstane bez proudu? Cvičení ukázalo slabá místa i nutnost domácích zásob

Podle vedoucího odboru ochrany města Olomouce Jana Langra šlo o největší cvičení tohoto typu, které tyto složky společně připravily. Langr o tom mluvil v Pondělním podcastu Radia Metropole.

„Tím organizátorem byl primárně kraj, Hasičský záchranný sbor a město Olomouc. Důležité bylo, abychom si vyzkoušeli činnosti těchto tří významných orgánů v oblasti bezpečnosti v okamžiku dlouhodobého výpadku elektrické energie na území města a částečně i kraje,“ vysvětlil Langr. Cvičení vycházelo i ze zkušeností z minulých let, například z Prahy nebo Německa. Právě ty podle něj ukazují, kolik problémů může ve větší metropoli při rozsáhlém výpadku nastat.

Jedním z cílů bylo najít slabiny systému. „Bylo by to špatné cvičení, kdybychom nějaké mouchy nenašli. Od začátku jsme si některých byli vědomi, ale to bylo právě jeho primárním cílem. Nám nešlo o to se pochválit a říct, jak všechno máme skvělé, ale naopak hledat slabiny systému,“ řekl Langr. Podle něj by v první fázi výpadku zůstali lidé ve výtazích, zastavily by tramvaje v křižovatkách a vznikly by dopravní komplikace. Do ohrožení by se mohli dostat také lidé závislí na zdravotních pomůckách napájených elektřinou.

Město testovalo také záložní pracoviště a schopnost komunikace mezi jednotlivými složkami. „Z té první fáze jsme si ověřili, že přestože by to pro mnohé z občanů bylo do určité míry dlouhé a ve výtahu by třeba strávili 40 minut, jednotky požární ochrany mají poměrně dobrou kapacitu,“ popsal Langr. Zásadní podle něj zůstává udržet v chodu klíčovou IT infrastrukturu. Bez ní by se úředníci ani krizové složky nedostali k e-mailům, mapovým podkladům, rozpočtům nebo dalším informacím.

Velkou roli by při blackoutu sehrála komunikace s veřejností. Město proto počítá i s klasickými způsoby informování. „Máme vytvořený leták, který by se rozvěšoval klasickou formou. Dvaasedmdesát hodin by nám fungovaly rozhlasy, které jsou takto koncipovány a mají své záložní zdroje,“ uvedl Langr. Využít by se mohl také SMS infoportál, pokud by lidé měli nabité telefony a mobilní služby by zůstaly dostupné. Město podle něj zvažuje i takzvané body bezpečí, kde by si lidé mohli nabít telefon nebo se v zimě ohřát.

Cvičení ukázalo i problémy, které lidé v běžném životě často podceňují. „Velký problém, který jsme řešili, byly manipulační pomůcky. Ten, kdo se stará třeba o starší osobu, si najednou uvědomí, jak polohovací postel dokáže člověku pomoct,“ řekl Langr. Jakmile by přestaly fungovat kompenzační pomůcky napájené elektřinou, část zranitelných obyvatel by podle něj rychle potřebovala pomoc. Dalším rizikem by byly lednice a mrazáky, výpadky bankomatů, placení kartou, tankování nebo nákupy.

Podle Langra by lidé při blackoutu neměli zapomenout ani na elektrické spotřebiče. Výpadky totiž může doprovázet přepětí, které elektroniku poškodí při ztrátě proudu nebo při jeho návratu. „Pokud už v okamžiku výpadku elektronika nebude zničena, potom při nahazování a obnovování elektrické energie může opravdu dojít k těmto věcem,“ upozornil Langr. V takové situaci proto doporučuje spotřebiče odpojit ze zásuvek.

Důležitá je podle něj především prevence. „Prevence má vždycky smysl a má hluboký smysl,“ zdůraznil Langr. Lidé by podle něj měli mít doma základní zásoby alespoň na 72 hodin, tedy potraviny, vodu, baterky, powerbanku, svítilnu, rádio na baterky, hotovost a také potřebné léky. „Na co se rádo zapomíná, jsou léky. Zvláště pak specifické léky,“ doplnil. Sám doma krizový batoh má a doporučuje, aby lidé nešli se zásobami „od nuly do nuly“.

„Pokud se do takové situace dostaneme, buďme trpěliví, buďme ohleduplní, pomáhejme tam, kde je to důležité, buďme všímaví vůči svým sousedům a mějme aspoň nějaké drobné zásoby,“ uzavřel Langr.