Dům Nacucky má novou tvář. Chtěli jsme, ať je to fresh, říkají autoři návrhu

Proč jste se přihlásili do toho výběrového řízení?

Josef: Mně tu soutěž poslala jako přítelkyně, která se zná se Silvií Vollman (umělecká šéfka Divadla na cucky pozn. red.). My rádi pracujeme s kulturními institucemi a centry, pohybujeme se v téhle sféře, takže pro nás to byl ideální projekt. Už dřív jsme spolupracovali s festivalem Pohoda, kde Divadlo na cucky několikrát vystupovalo, takže jsme znali jejich práci. Celkový koncept – propojení všech pilířů do jedné identity – nám přišel super.

Víte, kolik bylo zájemců? Jakou jste měli konkurenci?

Josef: To vůbec nevíme. Soutěž byla vedená poměrně anonymně. Na rozdíl od jiných soutěží se tu nekomentovalo druhé kolo ani neprobíhalo veřejné hodnocení. Doufali jsme, že vyhrajeme, protože jsme do toho dali hodně úsilí a od začátku jsme s konceptem souzněli. Ve finální fázi jsme řešili už jen technické detaily, jako např. tisknutelnost barev, čitelnost nebo vhodnost symbolů.

Jak dlouho trvá vytvořit takovou vizuální identitu?

Tereza: S přestávkami jsme na tom pracovali dva roky. Samotný návrh trval asi dva měsíce, ale pracovali jsme na tom spíše bokem. Zásadní byl příchod brandmanagerky Hanky, která začala komunikaci mezi námi a institucí koordinovat. Díky ní jsme mohli začít připravovat širší škálu výstupů.

Byl rozsah práce definovaný hned na začátku?

Josef: Ne úplně. Na začátku nebyl přesně definovaný ani rozsah práce, ani způsob pojmenování institucí. Například to, že všechny značky budou mít příponu „na cucky“ (např. Galerie na cucky, EDU na cucky), jsme vymysleli my. I vykřičník a odstranění mezery ve slově „naCucky“ byl náš nápad.

Jaký to má efekt – ta změna mezery?

Tereza: Myslíme si, že odstranění mezery zjednodušuje čitelnost a pomáhá lidem pochopit, jak se název píše. Bez mezery to působí víc jako logo, a dá se s tím lépe pracovat v grafickém kontextu.

Dnes to vidíte poprvé ve velkém. Jaký máte dojem?

Josef: Za nás super. Jsou tam drobnosti, které vidíme jen my, ale pro běžné lidi to funguje. Doufáme, že se s tím sžijí i zaměstnanci a návštěvníci. Nešlo nám o designerskou onanii – cílem bylo vytvořit něco, co bude praktické a dobře použitelné.

Jak chcete, aby to působilo na lidi zvenčí?

Josef: Chceme, aby to bylo fresh, lákavé, aby to přitahovalo lidi a působilo to jako nový, fajn podnik. Mělo by se to odlišit od jiných divadel, mít svůj vlastní jazyk – trochu mladší, drzejší, nekonvenční, ale zároveň promyšlený.

Co se týče typografie – jak jste k tomu přistupovali?

Tereza: Důležitá pro nás byla čitelnost, včetně přístupnosti pro zrakově znevýhodněné. Použili jsme výraznou typografii. Font je základní grotesk, ale ve verzi s drobnými „chvosty“, které připomínají divadelní oponu – jakýsi dekorativní detail, který působí divadelně.

Proč se jmenujete Tom a Džery? Kdo je kdo?

Tereza: Já jsem Tom, Josef je Jerry. Vzniklo to jednoduše – z našich iniciál. Ale museli jsme to změnit kvůli právním důvodům a dalším věcem, takže teď se budeme jmenovat Workout Office.

Proč zrovna „Workout Office“?

Tereza: Máme pocit, že už máme pořádně vytrénované prsty z klikání – jsme spíš klikači než kresliči. Tom a Džery měl v sobě lehkost a hravost, zatímco Workout Office víc odráží, že jsme ideové studio, které maká.