Dobrovolní hasiči přibývají, ale technika často zaostává
O práci dobrovolných hasičů v Olomouckém kraji je stále zájem a počet členů zásahových jednotek v posledních letech mírně roste. Problémem ale zůstává zastarávající technika a nedostatek peněz na její obnovu, zejména v menších obcích. K zásahům tak některé místní jednotky jezdí sice s funkčními, ale i více než 60 let starými hasičskými veterány, zjistila ČTK. Jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí (JSDHO) jsou nedílnou součástí integrovaného záchranného systému. V kraji se loni zapojili u 44 procent zásahů.
V Olomouckém kraji působilo loni 426 jednotek JSDHO s 5710 členy. Jejich počet od roku 2022 mírně vzrostl, v jednotkách tehdy bylo evidováno 5664 členů. „Počet samotných jednotek ale naopak mírně klesl - v roce 2022 jich hasiči evidovali 436. Pokles souvisí především s tím, že některé obce uzavírají dohody o zajištění požární ochrany se sousedními obcemi a vlastní jednotku tak nezřizují,“ řekla ČTK mluvčí krajských hasičů Lucie Balážová.
Zájem o tuto službu podle ní stále je i díky členům, kteří vedou v obcích spolky mladých hasičů a hasiček či organizují týmy soutěžící v požárním sportu. Daří se nabírat i nové mladé členy. „V některých obcích dokonce zaznamenáváme mírně stoupající tendenci,“ podotkla mluvčí. Nejnižší počet členů JSDHO evidují hasiči na Jesenicku a Šumpersku. V těchto oblastech by podle Balážové hasiči přivítali rozšíření členské základny. V obou okresech byla přitom pomoc dobrovolných hasičů uplatněna za poslední dobou nejvíce, a to při povodních v září 2024.
I přes postupné zlepšování stavu vybavení zůstává problém s pořizováním a obnovou hasičské techniky. „Bezúplatně každoročně JSDHO převádíme výjezdovou techniku, dýchací techniku, radiostanice nebo hydraulické vyprošťovací zařízení. Dlouhodobě ovšem i tak narážíme na stáří výjezdové techniky u dobrovolných jednotek, nedaří se obnovovat v potřebném rozsahu a času,“ uvedla Balážová. Problémy jsou zejména u jednotek v menších obcích.
Vnímají to i samotní členové JSDHO, výjimkou nejsou situace, kdy k zásahu vyráží Praga V3S roku výroby 1960. „Někdo v Praze v nedávné době rozhodl, že dosluhující avie A31, kde se vešla celá jednotka i s potřebným vybavením, nahradí dopravním automobilem typu ford tranzit, kde se vejde jen zásahová jednotka, ale již bez vybavení. Proto pokud je to možné, jednotky udržují hasičské veterány v provozu. Další problém je dosáhnout na dotace na nový dopravní automobil,“ řekl ČTK velitel dobrovolných hasičů v jedné z místních částí Přerova Daniel Studenka.
Na druhou stranu jsou podle něj jednotky místních částí Přerova dostatečně vybaveny na různé druhy zásahů a navíc i pravidelně odborně školeny profesionálními hasiči. Tamní dobrovolní hasiči také každoročně na podzim absolvují cvičení na stavbě protipovodňových hrází kolem Bečvy, kde každá jednotka odpovídá za svůj úsek. „To se taky potom zúročilo v roce 2024, kdy bylo v ostré akci hrazení postaveno a opravdu se zabránilo vylití Bečvy,“ doplnil Studenka. Připomněl, že ještě týž den dvě jednotky dobrovolných hasičů z přerovských místních částí odjely na pomoc Jeseníku s evakuací obyvatel.
Samotní profesionální hasiči oceňují působení těchto jednotek kategorie JPO 5, které mají pouze místní působnost. „U jednotek jde vidět, že školení a výcviky fungují. Při zásahu se tyto jednotky hlásí veliteli zásahu, používají radiostanice a plní rozkazy. Je tam za mých 24 let u profesionálních hasičů obrovský posun v chování jednotek JPO 5 při zásahu,“ řekl ČTK profesionální hasič z Lipníku nad Bečvou na Přerovsku Milan Volčík.
Podle Balážové jsou JSDHO nedílnou součástí integrovaného záchranného systému. Profesionálním hasičům pomáhají při každodenních zásazích i při rozsáhlejších mimořádných událostech, kromě povodní také při odklízení následků vichřic, při lesních požárech nebo při hromadných dopravních nehodách.