Po svátcích ještě poslouží. Co bude se Štědřínkem po Vánocích?

Smrk pochází z Líšné na Přerovsku a městu jej darovali manželé Zmeškalovi. Jméno mu pak daly děti z MŠ Bieblova. Smrk měl před pokácením téměř třicet metrů. Kvůli bezpečnosti ho ale technici zkrátili.

„Na Horním náměstí bude strom vysoký přibližně dvanáct až čtrnáct metrů. Přesná výška se vždy určuje až po samotném kácení,“ upřesnil Radim Schubert. Výzdoba naváže na loňský rok – strom rozzáří stovky metrů bílých světelných řetězů spolu s bílo-stříbrnými a zlatými baňkami.

Vánoční strom zůstane na Horním náměstí minimálně do 6. ledna. „Po Třech králích půjde k zemi,“ uvedl Schubert. Co se týče jeho dalšího využití, konkrétní plán zatím stanovený není. Město Olomouc se ale dlouhodobě snaží, aby vánoční stromy po svátcích neskončily bez užitku. V minulých letech jejich dřevo posloužilo například řezbářům, charitativním projektům nebo jako základ pro výrobu městského mobiliáře, například laviček.

Strom nepokáceli jen kvůli Vánocům

S kácením vánočního stromu se každoročně pojí také emoce veřejnosti, zejména na sociálních sítích. Radim Schubert k tomu doplnil, že město tyto reakce vnímá. Podle něj však nejde o strom kácený primárně kvůli Vánocům. „Vybíráme takové stromy, které musí být z bezpečnostních důvodů stejně pokáceny,“ vysvětlil.

V případě stromu z Líšné hraje roli jeho výška i umístění. Strom rostl na návsi v blízkosti rodinných domů a při silném větru hrozilo jeho vyvrácení a případné škody.

„Je to z bezpečnostních důvodů. Strom by byl dříve nebo později pokácen tak jako tak,“ uvedl Schubert. Právě možnost darovat strom městu tak podle něj dává celé situaci další rozměr – strom nejprve po desítky let sloužil v obci, poté o Vánocích ozdobí centrum Olomouce a následně může pokračovat v podobě smysluplného praktického využití dřeva.

„Takto může ještě udělat radost návštěvníkům vánočních trhů na Horním náměstí,“ uzavřel Radim Schubert ve vysílání pro Radio Metropole.