Chtěla jsem vytvořit něco originálního, říká fotografka. S Dobroženami vybrala přes třicet tisíc

Krásnými dny k dobrým skutkům by mohlo být heslo, kterým se řídí charitativní události, které pořádá olomoucká fotografka Barbora Gajová. Jelikož její první dobročinné akce - Štědrofocení a Dobročiny slavily úspěch, rozhodla se na konci října uspořádat něco nového a přišla s projektem Dobroženy. Jaká byla cesta k těmto nápadům? Jak akce probíhaly? A jaká je jejich budoucnost?

Na čem vlastně stojí celý koncept charitativních projektů? A jak funguje?

Celé je to vlastně o tom, že já vymyslím něco, co by mě bavilo dělat. Oslovím lidi, kteří by se mohli zúčastnit a připravovat program. U Dobročinů to byly dílčí věci, třeba jídlo od Olivera Pape, tetování, stříhání od Does, focení ode mě. Lidi se objednali na to, co je zaujalo a peníze, které zaplatili, my dáváme potom na charitu. U Dobrožen to fungovalo trochu jinak. Byl to prostě celý den naplněný programem, takže si ženy zaplatily vstup na všechno. Výtěžek putoval na nadační fond. Pak máme samozřejmě i pár sponzorů.

Kolikrát už Dobročiny proběhly?

Dobročiny se pod tímto názvem konaly letos poprvé, předtím se projekt jmenoval Štědrofocení. Ten název mi ale nevyhovoval, hlavně proto, že hodně lidí nechápalo, že nejde o vánoční focení. Začali jsme v roce 2019 a pokračovali každý rok, kromě toho minulého. Letos jsem se to tedy rozhodla přejmenovat a udělat menší reformu - předtím šlo hlavně o focení, letos jsme přidali další služby. Věděla jsem totiž, že to stojí jenom na mě, byl to pro mě obrovský výdej energie, ale stejně, pokud jsem chtěla, aby projekt rostl a vybralo se co nejvíc peněz, musela jsem zapojit mnohem víc lidí.

Čí to byl nápad?

Iniciativa obou projektů vychází ode mě, ale pak jsou lidi, kteří jsou u tvorby těch projektů od začátku a pomáhají mi je uskutečňovat. Třeba Míša Martinátová, která mi už od prvních Štědrofocení pomáhala, nebo Náš mlýn, na kterém se uskutečnily jak Dobročiny, tak Dobroženy a spolupracuji s nimi už asi tři roky.

Co bylo impulzem k vytvoření projektu Dobroženy?

Dobroženy vznikly, protože jsem chtěla udělat něco opravdu ženského, ale zároveň spousta podobných projektů už existovala, takže bylo potřeba přijít s něčím originálnějším. Chtěla jsem to udělat na podobném principu jako Dobročiny, které Dobroženám předcházely, aby se vybrala částka na charitu, ale aby to byl celý den pečování o sebe, bez dětí, aby to byl zkrátka den jen pro ně.

Jaký program jste tedy přichystali?

Den nám začala dula s otevíracím rituálem, kdy jsme dělaly aktivity, které ženy mají sblížit a naladila je na prožití dne. Následovala jóga a poté Míša Přikrylová s tancem, takovým sexy, který měl probudit právě ženskost. V průběhu dne jsme měly oběd, dýňové kari podle Ajurvédy. Přednáška o ní následovala hned po obědě. Další přednáška byla o pánevním dnu, kde se řešilo, jak ho posilovat, jaká jsou funkční dechová cvičení, ale došlo i na intimní rady. Došla řeč i na to, jak cvičit v průběhu cyklu a jak tomu cvičení přizpůsobit. Pak už jsme od přednášek přešly k dynamické meditaci. Jako poslední Terez Wrau udělala ukázku kakaové ceremonie ve zkrácené verzi, kde hrála a vysvětlovala, jak kakao funguje. Ženy ještě dostaly balíček, který jsme my a sponzoři vytvořili.

Jak pak vybíráte charitu, na kterou výtěžek poputuje?

Jak kdy, někdy ho vyberu já, někdy je jich víc. U Dobročinů, jelikož jsme se neshodli na jedné charitě, jsme vybrali tři sbírky, které se nám líbily nejvíc a lidi si potom mohli vybrat, na kterou z nich budou přispívat. Dohromady se vybralo 97 913 korun, které se mezi ty tři projekty rozdělily. Pro Dobroženy jsem charitu vybrala já, byl to nadační fond Vrba, který pomáhá rodinám, ve kterých zemřel jeden z rodičů. Zpravidla jsou to ovdovělé matky, které byly závislé na příjmu svého manžela a teď jsou v bezvýchodné situaci. Na Vrbu jsme nakonec zvládly vybrat 37 320 korun.

Který z Vašich projektů je vám bližší?

Za mě asi Dobročiny, protože ta akce může být různorodá a vlastně jakákoliv, jakou si ji vymyslím. Přemýšlela jsem, že bych udělala Dobročiny, které budou workshopové, byly by tam třeba čtyři koutky, ve kterých by si návštěvníci mohli něco vytvořit. Takže by ten koncept byl zase trochu jiný než letos.

Přemýšlela jste o rozšíření do nějakých jiných měst?

Chvilku jsem přemýšlela o tom, že bychom udělali něco v Praze, nabízeli mi to i někteří organizátoři, že by s akcí pomohli. Já jsem tomu do budoucna otevřená, ale na to se nás musí spojit víc.

Související

  • Univerzita nechala změřit svou uhlíkovou stopu. Odpovídá ročnímu provozu 13 aut
    Společnost

    Univerzita nechala změřit svou uhlíkovou stopu. Odpovídá ročnímu provozu 13 aut

    Vůbec poprvé v historii si nechala Univerzita Palackého komplexně spočítat svou uhlíkovou stopu. Analýza za rok 2024 ukazuje, že celkové emise dosahují téměř 36 tisíc tun oxidu uhličitého v ekvivalentu. Největší část přitom nevzniká v budovách, ale nepřímo při výrobě energií, nákupech nebo investicích. Informoval o tom Michal Zych z Oddělení komunikace univerzity.

  • Když hvězdy tančí… Na parketu oblíbené televizní soutěže se představí i rodák ze Šumperka
    Společnost

    Když hvězdy tančí… Na parketu oblíbené televizní soutěže se představí i rodák ze Šumperka

    Oblíbená taneční soutěž České televize představila už téměř všechny účastníky. V letošním roce se na parketě Stardance představí i rodák ze Šumperka. Osmé jméno patří zpěvákovi, který miluje hory, dlouhodobě se svou kapelou spolupracuje s dobročinnými organizacemi a může se chlubit titulem Píseň roku v anketě Český slavík 2023. Rytmus v sobě zkusí najít Tomáš Polák.

  • Zbrojovka chce obnovit muniční sklady. Místní s tím ale nesouhlasí
    Společnost

    Zbrojovka chce obnovit muniční sklady. Místní s tím ale nesouhlasí

    Zbrojovka Excalibur Army ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) koupila bývalé muniční sklady u Skřípova na Prostějovsku, po chystané modernizaci v nich plánuje ukládat dělostřelecké náboje.

  • Univerzitní dobrovolníci uklidili Olomouc. Posbírali půl tuny odpadu
    Společnost

    Univerzitní dobrovolníci uklidili Olomouc. Posbírali půl tuny odpadu

    Do jarního úklidu se zapojila i Univerzita Palackého, respektive její dobrovolníci. Prostředí, kterým denně procházíme do práce nebo na přednášky, uklidili na konci března. Dobrovolnickou akci pořádala Udržitelná univerzita v rámci iniciativy Ukliďme Česko. Zapojilo se přes 40 dobrovolníků.

Rychlovky

  • OLOMOUCKO
    Větší kapacitu a modernější prostředí teď nabízí Domov pro seniory v Července. Olomoucký kraj investici za 140 miliónů korun vybudoval s podporou Národního programu obnovy. Více. 
  • OLOMOUC
    Zoo pospolu s významným územím s rozsáhlými lužními lesy a mokřadními biotopy v regionu - CHKO Litovelské Pomoraví, ale i stovky zoologických zahrad a dalších institucí napříč Evropou se zapojují do kampaně Mokřady pro život, pocházející z autorské dílny EAZA. Více.
  • OLOMOUC
    Po nových chodnících se o velkých prázdninách projdeme v centru Olomouce na Ostružnické ulici. Chodníky tu dostanou nové dláždnění. Rekonstrukce chodníků o délce 270m začne zítra a hotovo bude 30. června. 

Nejnovější

Doporučujeme

Nejčtenější

  • Kácení stromů pobouřilo Olomoučany. Náměstek teď slibuje nápravu
    Společnost

    Kácení stromů pobouřilo Olomoučany. Náměstek teď slibuje nápravu

    Když před velikonočními svátky na Blahoslavově ulici v Olomouci zmizely nové stromy, vzbudilo kácení mezi Olomoučany nejen na sociálních sítích pobouření. Stromy ale mají být brzy nahrazeny novou výsadbou, důvodem pro kácení měla být plíseň na stromech.

  • Po Velikonocích opět do práce. V Olomouci začnou opravy hned na několika místech
    Společnost

    Po Velikonocích opět do práce. V Olomouci začnou opravy hned na několika místech

    Olomouc čeká rozsáhlá série dopravních staveb. Stojí za nimi odbor dopravy. Připravil několik velkých rekonstrukcí komunikací, zastávek i parkovacích ploch. Hlavním cílem je proměna dopravní infrastruktury i některých ulic. Některé projekty potrvají až do léta.

  • Městská zeleň se musí proměnit, varují vědci. Důvodem je klimatická změna
    Společnost

    Městská zeleň se musí proměnit, varují vědci. Důvodem je klimatická změna

    Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky ve městech a původní druhy stromů na ni doplácejí. V rozpálených ulicích stále častěji nezvládají kombinaci sucha, vysokých teplot a dalších zátěží. Podle vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého tak budou muset samosprávy upravit skladbu městské zeleně a sázet odolnější druhy. 

Seriály