Boj o délku bazénu pokračuje. Plavci sehnali podpisy pro referendum
Tělovýchovná jednota Prostějov získala 3 500 podpisů obyvatel Prostějova nutných pro vyhlášení místního referenda o podobě chystaného plaveckého bazénu. Návrh na uspořádání místního referenda projedná zastupitelstvo. ČTK to sdělil člen výboru referenda a trenér TJ Prostějov Jakub Jílek. Organizátorům podpisové akce se nelíbí, že radnice plánuje bazén s pětadvacetimetrovými drahami, ačkoliv odborníci podle nich doporučili dvojnásobnou délku. Město u zástupců plaveckého oddílu TJ Prostějov nepochodilo ani s následnou úpravou projektu, která zvýšila počet plaveckých drah z osmi na deset při zachování pětadvacetimetrové délky.
Podle zákona o místních referendu musela TJ Prostějov získat podpisy deseti procent oprávněných voličů, což podle Jílka v případě Prostějova obnáší 3 464 podpisů. "Dosažení tohoto počtu je pro TJ Prostějov velmi důležitou zprávou. Znamená to totiž, že již je možné odevzdat podpisové archy zastupitelstvu města. Jelikož zájem ze strany veřejnosti je stále vysoký, TJ Prostějov se proto rozhodla pokračovat ve sběru podpisů alespoň další měsíc. Po ukončení sběru pak výbor referenda odevzdá podpisové archy zastupitelstvu," uvedl Jílek.
Ani zastupitelstvem loni v létě schválené zvýšení počtu plaveckých drah z osmi na deset podle Jílka nezajistí dostatečnou kapacitu bazénu pro plavce a veřejnost. Primátor František Jura (ANO) naopak míní, že plánovaná délka bazénu 25 metrů je adekvátní velikosti Prostějova. Stavba padesátimetrového bazénu by podle radních byla až o čtvrt miliardy dražší a znamenala by výrazné zadlužení města.
Stavbu bazénu si dala prostějovská koalice do programového prohlášení. Začít by mohla letos na jaře. Ze studie vyplývá, že stavba pětadvacetimetrového bazénu s osmi drahami by i s DPH stála 629 milionů korun, při deseti drahách činí investice 679 milionů korun. Náklady na stavbu padesátimetrového bazénu s osmi drahami odborníci odhadli na 811 milionů korun a s deseti drahami na 875 milionů korun. Padesátimetrový bazén by navíc měl výrazně vyšší provozní náklady. Zhruba polovinu nákladů na stavbu bazénu město zaplatí ze svých zdrojů, zbytek pokryje úvěr.
