Spor o akcelerační zóny. Moravský Beroun se stanoviskem ministerstva nesouzní
Akcelerační zóny jsou v Moravském Berouně velkým tématem už několik týdnů. Proti návrhům Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí se město ohradilo i v posledních dnech. Se stanoviskem, které ministerstvo vydalo, nesouhlasí. Akcelerační zóny podle Moravského Berouna představují závažný negativní dopad na místní obyvatele.
Své stanovisko zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí v pátek 10. července. A Moravský Beroun na svou reakci nedal dlouho čekat. Ke stanovisku se nyní město vyjádřilo. Jeho obsah vzalo vedení města na vědomí, nadále však zastává stejný názor jako doposud - s akceleračními zónami nesouhlasí.
Stanovisko SEA posuzuje vlivy na životní prostředí v souvislosti s vymezením akceleračních oblastí. Jednat se má podle tiskového oddělení ministerstva o jeden z nejrozsáhlejších a odborně nejnáročnějších procesů strategického posuzování vlivů na životního prostředí. Dokument obsahuje řadu zásadních podmínek, které mají vlivy na životní prostředí minimalizovat. Z původního počtu 110 oblastí se nakonec má jednat o 61 lokalit.
„Považuji za důležité, že Ministerstvo životního prostředí skutečně dělá to, co se od něj očekává, to znamená chrání životní prostředí. Oproti počátku letošního roku jsme nyní prakticky na polovině,“ řekl k vydání stanoviska vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (Motoristé sobě). „Spolu s dalšími podmínkami byly významně zmenšeny jejich celkové vlivy na životní prostředí České republiky.“
Ve stanovisku i přes výraznou redukci oblastí lze nadále nalézt oblasti AOV18 Norberčany, AOV33 Dětřichov nad Bystřicí, AOV35 Horní Loděnice nebo AOV101 Hraničné Petrovice. „Moravský Beroun bere na vědomí, že stanovisko je významným podkladem pro další postup státu. Nadále však trváme na tom, že navržené akcelerační oblasti v našem regionu představují závažný zásah do krajinného rázu, kvality bydlení, budoucího rozvoje obcí a dalších veřejných zájmů,“ uvedla na webu města Markéta Vargová z úseku kultury.
Město podle slov Vargové považuje za nedostatečně vypořádané otázky hned několik oblastí. Mezi nimi například otázku kumulativních dopadů větrných parků v regionu při realizaci zón, otázku ochrany stávající i plánované obytné zástavby nebo otázku ochrany krajinného rázu a významných pohledových horizontů. Jako problematické však označuje také dopady na přírodu, migrační trasy živočichů, vodní režim a další složky životního prostředí.
„Město Moravský Beroun bude i nadále hájit své zájmy všemi dostupnými zákonnými prostředky,“ uvedla Vargová. V celém problému figuruje i hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk (ANO). Ten už v polovině dubna 2026 veřejně řekl, že se jedná o rozhodnutí v kompetenci obcí. Ministerstvo a premiéra Andreje Babiše písemně požádal, aby nechal v případě aceleračních zón rozhodnout právě města a obce samotné.
Moderní a udržitelnou energetiku však Moravský Beroun podporuje, jen jinou formou. Své usilí směřuje zejména do výstavby fotovoltaických elektráren, akcelerační zóny však podle zástupců z města překračují veškeré únosné meze. „V okruhu několika kilometrů od našeho města by mohlo vyrůst více než 120 větrných elektráren. Naše krajina by se změnila v souvislou technickou bariéru, což je pro nás neakceptovatelnné,“ vysvětlilo svůj postoj vedení města na konci letošního dubna.
Svůj názor město jasně zdůraznilo i v dopise, jehož autorem je starosta města Ján Hicz (Společně pro Beroun). Jeho adresátem byl jeden z náměstků hejtmana. Obsahoval hned několik požadavků včetně práva veta nebo požadavek na odstup větrníků minimálně 1000 metrů od domovů obyvatel města. Více o dopise si můžete přečíst zde.
