Lepším screeningem proti rakovině. Ministr Vojtěch představil nový program
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chystá revizi pěti screeningových programů zaměřených na včasný záchyt rakoviny prsu, tlustého střeva a konečníku, prostaty, děložního čípku a plic.
Chce tak zefektivnit jejich fungování a zvýšil počet pacientů, kteří se do nich zapojí. U některých programů je totiž nyní velmi nízká účast, týká se to například nádorů plic. Včasný záchyt rakoviny hraje zásadní roli ve vyhlídkách onkologického pacienta na úspěšnou léčbu a přežiti. Adam to ve středu řekl na konferenci o prevenci a léčbě onkologických onemocnění ve Fakultní nemocnici Olomouc.
"Budeme chystat s odborným týmem zásadní revizi všech pěti screeningů, abychom zvýšili účast," uvedl Vojtěch, podle kterého mezi jednotlivými screeningovými programy panují velké rozdíly v zapojení pacientů. Zatímco u rakoviny prsu se účast žen na mamografickém screeningu dlouhodobě pohybuje kolem 60 až 65 procent cílové populace, tak u rakoviny plic činí pouhá čtyři procenta. "To po pěti letech, kdy jsme screening zahajovali, nepovažuji za úspěch. Musíme se ptát, proč je účast tak nízká a jak ji navýšit," řekl Vojtěch.
Podle ministra je třeba odstranit všechny překážky, které nyní limituji účast lidí ve screeningových programech. "Myslím, že existuji bariéry administrativního charakteru z hlediska toho, kdo může indikovat ke screeningu," podotkl Vojtěch. Zvýšit účast může také přístup zaměstnavatelů, pokud například svým pracovníkům dají volno za zapojení do jednoho z pěti preventivních programů zaměřených na rakovinu. "Zkrátka musíme do prevence zapojit všechny, protože účast (ve screeningových programech) je naprosto zásadní," dodal Vojtěch.
Rakovina stojí Česko 27.000 lidských životů a téměř 95 miliard korun ročně. Více než třetinu nákladů a mnohá úmrtí lze ušetřit včasnými vyšetřeními. Velká část lidí ale takzvané screeningy neabsolvuje, například vyšetření tlustého střeva a konečníku více než polovina. Častým důvodem jsou obavy z výsledků, časné odhalení rakoviny přitom ale znamená lepší šanci na vyléčení.
Například u rakoviny prsu je rozdíl mezi včasným a pozdním odhalením nádoru zásadní. Při odhalení nádoru včas se podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška vyléčí téměř 100 procent žen. Tento screeningový program je úspěšný a ročně včas zachytí pět tisíc nádorů prsu, což výrazně snižuje úmrtnost na tento typ rakoviny. Kolem 1400 žen za rok ale přichází s nádorem v pozdních stadiu, kdy je pravděpodobnost přežití 30 procent. Právě díky screeningu jich za posledních pět let na svůj nádor přišlo více než 23.000, 30 procent žen se ho ale neúčastní.
Významnou roli hraje screening i u rakoviny plic, která je podle předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti Martiny Vašákové největším zabijákem mezi nádory. Diagnózu si ročně vyslechne asi 6600 lidí, 5000 zemře. Při zachycení prvního stadia nádoru žije pět let od diagnózy 65 procent pacientů, ve stadiu čtyři prakticky žádní.
