Zoo Olomouc se stala domovem největších dravců na světě, voliéru jim opravila na míru

„Opravili jsme nátěry na konstrukci, vyměnili jsme všechna nosná lana a samozřejmě kontrolovali jsme i uchycení těch lan, jestli je všechno v pořádku. Pak jsme vyměnili kompletně síť, zajistili jsme tady takovou ochranu pro návštěvníky, tak aby ti kondoři případně nestartovali a následně asi ta největší úpravy byly v umělých skalách a tady v těch rekrutačních systémech a vodních prvcích,“ popsal ředitel olomoucké zoo Radomír Habáň na tiskové konferenci.

Voliéra byla pojmenovaná podle Kaňonu Colca v peruánských Andách, která je nejvyhlášenějším místem pro pozorování kondorů ve volné přírodě. Kromě názvu, kaňon inspiroval také samotné prostředí voliéry od barvy skal, přes strukturu, andské potůčky až po rostliny.

Největší dravci světa v ohrožení

„Jsou to největší dravci na světě a zejména bych vypíchl to, že jsou to mrchožrouti, lidmi poměrně neoblíbená skupina zvířat, do které patří třeba hyeny, čápi, marabu nebo supi. A tito mrchožrouti jsou na pokraji vyhubení. Je to kvůli pytláctví, trávení těch zvířat a celkové neoblíbenosti těchto zvířat,“ popsal kurátor ptáků Jan Kirner na tiskové konferenci.

Později jsme se dokonce stali svědky krmení kondorů králíky. „Krmná dávka na jednoho ptáka je zhruba kilo potravy na kus na to jedno krmení a dostávají potkany, králíky, zvěřinu, a když nemáme přímo zvěřinu, tak ho vězí maso na kosti. Ale zkoušeli jsme i morčata.“

Voliéra poskytuje kondorům spoustu místa. „Vlezlo by se jich určitě víc, ale metodika to chovu je po párech, protože v době v době hnízdění, zejména samci, by se mohli až na smrt jako na smrt spolu bojovat,“ vysvětlil Kirner. Olomoucká zoo si tedy alespoň prozatím bude muset vystačit pouze se dvěma kondory. Do budoucna se ale můžeme těšit na možné přírůstky.

Na mláďata si budeme muset počkat

„Hlavní podmínkou je, že ten pár musí spolu harmonizovat a musí být pohlavně dospělý. Pohlavně dospělý náš pár je, ale s nimi je to často běh na dlouhou trať. Taková délka života kondora andského může být klidně 70 let,“ odpověděl Kirner na otázku, zda se dočkáme mláďat. Dále dodal, že by mláďat v průběhu času mohlo být i více. Olomoucká zoo zatím s líhnutím mláďat kondorů nemá zkušenosti. Dle Kirnera mohou být ptáci během tohoto období agresivnější a pokud na vajíčko skutečně dojde, bude potřeba pár rozdělit a pozorovat.

„Samec je 11-letý, samice je 15-letá. Ale spolu jsou teprve, řekněme, třeba pět let. Přišli k nám ze zlínské zoologické zahrady, i když jejich úplný původ je daleko za oceánem. Samice pochází ze Santiaga de Chile, z Jižní Ameriky a samec je původem ze Soulu, z Jižní Korejské,“ vysvětlil Kirner. Kondoři odchovaní v zajetí bývají podle Kirnera agresivní. Samička z olomoucké zoo nám dokázala svoje vzorné chování tím, že sletěla ze skály a procházela okolo nás.

Rozdíly mezi samcem a samicí jsou viditelné. „Samec má na hlavě mnohem víc kožních výrůstků, v čele takovým výrazným hřebenem. A samice má tu hlavu takovou jednoduchou bez těch kožních výrůstků. Dále samice, když se vám podaří získat záběr zblízka, tak má sytě rudou duhovku. Samec jí má takovou růžovo-hnědou. A dalším rozdílem je velikost. Samci jsou u tohoto druhu výrazně větší než samice. V našem případě, kdy jsme při přesunu těch kondorů je vážili, tak samec má 12,5 kg, samice má necelých 10 kg.“

Ptačí rok v olomoucké zoo

Letošní rok je podle ředitele Zoo Olomouc ptačím rokem. V květnu proběhlo slavnostní otevření nové pozorovatelny v Ptačím parku Malá Lipová u Přerova. Na stavbu tohoto ochranářského projektu zoo přispěla částkou půl milionu. „Další projekt, který byl v červnu, tak jsme otvírali slavnostně Voliéru Bábovku a ta byla zhruba za 4,5 milionu korun. Následně jsme otevřeli takovou opravenou voliéru pro sovičky a tohle je letos čtvrtá expozice, kterou po opravě otevíráme, takže čtvrtá expozice opět pro ptáky,“ vysvětli ředitel olomoucké zoo.