Dvě stovky lidí u hvězdárny. V obležení při zatmění Slunce byl i Svatý Kopeček a fakulta
Zhruba dvě stovky lidí ve středu v podvečer zaplnily louku v okolí hvězdárny v Olomouci-Lošově, částečné zatmění Slunce zájemci o tuto vzácnou nebeskou podívanou pozorovali pomocí několika astronomických dalekohledů i speciálních černých brýlí či svářečských skel. Malá hvězdárna stojící na kopci za Lošovem, která pravidelně pořádá komorně laděné prohlídky noční oblohy, tak zažila jednu z nejvyšších návštěvností ve své téměř 70 leté historii. Zatmění pozorovali lidé na více místech v krajském městě.
Lidé k hvězdárně v podvečer přišli pěšky, přijeli na kolech či čtyřkolkách a přijelo i několik jezdců na koních, kteří se tou dobou proháněli po okolních lesích. Dlouho před začátkem zatmění kolem hvězdárny postávalo či posedávalo několik desítek nedočkavců, dlouhou chvíli si krátili pohledem na Slunce pomocí astronomických dalekohledů.
"Už to začíná," řekl několik minut před 19:30 Dan Látal ze spolku Hvězdárna Olomouc, který lošovskou hvězdárnu provozuje.
V davu ihned zavládlo vzrušení, lidé začali z kapes a tašek rychle vytahovat černé brýle, svářečská skla i mobilní telefony, pomocí kterých se snažili částečné zatmění Slunce zachytit.
"Tak, a teď mám úplné zatmění Slunce," hlesla s úsměvem ležící žena, před kterou si stoupl muž s fotoaparátem. Louka v okolí hvězdárny byla při začátku zatmění poseta stojícími či ležícími lidmi, mnozí si přinesli deky, skládací židličky a občerstvení.
"Přišel jsem se podívat na zatmění i zavzpomínat na mladá léta strávená na hvězdárně. Chodil jsem tady do astronomického kroužku a mám na to krásné vzpomínky," řekl ČTK padesátiletý návštěvník z Olomouce. Po skončení zatmění se lidé začali postupně rozcházet, někteří zůstali na noční pozorování meteorického roje Perseid.
"Vzali jsem si deku i teplý čaj v termosce. Už je celkem chladno a hodně fouká," podotkla žena, která dorazila s manželem a dětmi.
Látal si návštěvnost hvězdárny pochvaloval.
"Odhaduji, že přišly až dvě stovky lidí. Úplně největší návštěvnost jsme zažili při historickém přiblížení Marsu. Byl dobře pozorovatelný celý měsíc, ale v rádiu a televizi řekli, že zrovna teď je nejblíž k Zemi. My jsme se v ten den k hvězdárně nemohli dostat, protože cestu zatarasila auta zájemců o pozorování. Během tří dnů tehdy dorazila na hvězdárnu zhruba tisícovka lidí," řekl ČTK Látal.
Hvězdárna v Lošově byla postavena v letech 1954 až 1957 a slavnostně se otevřela 14. července 1957. Podnět k jejímu vybudování vzešel od řídícího učitele místní školy Josefa Sienela, který se v roce 1951 podílel na založení astronomického kroužku.
Hrubá stavba byla dokončena v roce 1955, práce se však po Sienelově nedobrovolném odchodu na jiné působiště na čas zastavily. Obnoveny byly v roce 1956 pod vedením nového řídícího učitele Jaroslava Dohnala a o rok později byla hvězdárna za velkého zájmu místních obyvatel otevřena.
Kde ještě lidé pozorovali zatmění?
Kdo se vydal do zmíněného Lošova, mohl vidět zástupy lidí i na Svatém Kopečku. Už na příjezdu do olomoucké části zaujali lidé co nejlepší možnou pozici pro sledování úkazu. S tím byl spojen také hustější provoz v oblasti.
Nejvíc lidí bylo na Kopečku okolo baziliky. Návrší Jana Pavla II. zaplnila spousta zvědavců, která chtěla vidět až 90% zatmění Slunce, v Česku největší od roku 1999.
Plno bylo na terase Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Nejvyšší místo budovy na třídě 17. listopadu bylo zaplněno do posledního místečka.
"Takto vypadalo dnešní večerní pozorování částečného zatmění Slunce ze střešní terasy @prf_upol. Děkujeme za obrovský zájem," napsala fakulta na svém Instagramu.
