Zapomenuté stavby: Domov olomouckých četníků. Secesní vila v centru chátrá
Dlouhá léta na chátrající secesní vile v centru Olomouce visel státní znak, ten mimoděk odkazoval i na divokou a nelehkou dobu v roce 1938, kdy se sem nastěhoval pohotovostní oddíl československého četnictva. Na časy, kdy bylo na chodbách a v místnostech rušno a četníci zde ukrývali zbraně pro odboj, však mohou omšelé zdi pouze vzpomínat.
Slova četnické hymny "My jsme ten národ veselých četníků," se několikrát objevila v legendárním seriálu Četnické humoresky, znít ovšem mohla také za zdmi domu v Husově ulici. Četnický pohotovostní oddíl se sem nastěhoval během listopadu 1938, stalo se tak po přijetí Mnichovské dohody s krátkou zastávkou v Moravském Berouně. „Olomoucký pohotovostní oddíl vznikl v roce 1933 v Krnově, odkud byl v roce 1938 přemístěn do Bruntálu. Odtud vyjížděl do pohraničí v napjatém září 1938, zde se také v té době zúčastnil nočních bojů se sudetskými Němci,“ popsal pro Olomoucký Report ve zkratce historii oddílu badatel Jiří Vaněček, který se věnuje historii olomouckého četnictva.
Jednopatrová secesní vila Karla Wollgarta s bohatým štukováním vyrostla na břehu Moravy podle projektu stavitele německého původu Cyrila Knoba v roce 1903. Stavitel a projektant Knob v Olomouci realizoval celou řadu staveb, například i vilu v Resslově ulici.
Podle Vaněčka měly pohotovostní oddíly, vznikající od roku 1933, dva hlavní úkoly: „Podporovat a doplňovat služební činnost četnických stanic v jejich obvodu při udržování veřejného pořádku. Šlo hlavně o jejich zesílení v případě pátrání, srocení lidí a podobně.“ Z toho důvodu měly pohotovostní oddíly větší počet mladých četníků, přibližně čtyřicet. „Ti zde po teoretickém výcviku získávali praxi v bezpečnostní službě dřív, než odejdou na konkrétní stanice, a to byl druhý úkol četnických pohotovostních oddílů,“ vysvětlil badatel.
Chcete poznat další stavby, které vzpomínají na zašlou slávu? Stačí kliknout:
Zapomenuté stavby: Pivovar v centru chátrá. Po velkolepých plánech se slehla zem | Olomoucký Report
Zapomenuté stavby: Tradice stará 500 let. Jaká je budoucnost Krajinské lékárny? | Olomoucký Report
Vraťme se teď opět k domu samotnému, je s ním totiž spojena i odbojová činnost četníků během 2. světové války. „Například poručík Čeněk Vysloužil měl zde v kanceláři ukryt lehký kulomet a odtud také někteří četníci vyjížděli ukrývat zbraně z četnických stanic v okolí,“ říká dále Jiří Vaněček s tím, že oddíl se z Husovy ulice odstěhoval v květnu 1940. Poté se četnický pohotovostní oddíl usadil v Nešverově ulici. „Zde pak působil až do svého zrušení v rámci reorganizace bezpečnostní služby v roce 1942,“ uzavřel své vyprávění autor knihy Četnictvo na Olomoucku v letech 1918 až 1945.
Co čeká chátrající stavbu?
Vilu má nyní ve vlastnictví stát, s majetkem ovšem hospodaří Krajské ředitelství Policie České republiky, a to již od roku 2000. „V uvedeném období se v budově vystřídala celá řada organizačních článků policie, v posledních letech zde byla dislokována i pracoviště Ministerstva vnitra,“ uvedla pro Olomoucký Report mluvčí Policie ČR Jitka Dolejšová. Nyní policie budovu nevyužívá, 16. března letošního roku navíc dojde k jejímu předání Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Budoucnost secesní vily Karla Wollgarta je tak nadále nejasná.
