Večer duchů i pro obyvatele zoo. Dýňobraní si užili všichni
Po Večeru duchů přichází radostné období pro naše zvířata. Dýní si tak užijí nejen návštěvníci. V rámci enrichmentu jsme do nich umístili všemožné dobroty v podobě rozmanitého ovoce, zeleniny, ale i červů, sarančat nebo potkanů. Hodovalo se u hrabáčů kapských, surikat, papoušků, kaloňů, koček krátkouchých, lemurů i kusu liščích.
„Pro naše zvířata je to zpestření, získávání potravy formou zábavy. Dýně slouží jako úkryt rozmanitého krmiva, ke kterému se následně dobývají. Je to i do značné míry podívaná, která mnohdy přináší řadu úsměvných situací. Někdy jsou zvířata zaujatá natolik, že v rámci svého průzkumu zmizí v dýni téměř celá,“ shodují se fotografové Milan Kořínek a Pavel Javůrek.
Co vlastně znamená enrichment? Jedná se o obohacení života zvířat, která nežijí ve volné přírodě. Do enrichmentu patří vše, co souvisí s prostředím zoologické zahrady, v němž se zvíře pohybuje, s jeho krmením, ale i jeho zábavou. Dnes zahrady dbají na to, aby se výběhy co nejvíce přiblížily přírodnímu prostředí, které jeho domovinu připomíná. Potrava představuje nejčastější způsob využití enrichmentu.
Lov a následné dobývání kořisti zaberou v přírodě mnoho času. Proto je pro zvíře podnětné, když nedostane svou potravu připravenou pouze do misky a k jejímu získání musí vyvinout činnost a hledat ji. Oblíbeným postupem jsou třeba vydlabané dýně, zamražení potravy do ledu, naplnění bambusového tubusu červy, případně jakékoliv pletence z hasičských hadic, v nichž může být potrava také uschována. Jaguárům se například maso věší na strom pomocí kladky. Zvířata prospívají a úspěšně se rozmnožují, mají-li vhodné chovatelské podmínky, mezi které nepatří pouze zajištění nejzákladnější péče. Chovatel, který se zvířetem pracuje denně, spokojené zvíře od nespokojeného rozpozná jednoznačně. Ve všech pokrokových zahradách je toto slovo skloňováno dnes již automaticky.
