Ve městě žijí, ale občanku si měnit nechtějí. Přesvědčí lidi k trvalému pobytu finanční bonus?
V Olomouci žije podle dat Ministerstva vnitra 115 tisíc lidí. Trvalé bydliště tady má ale pouze 102 tisíc obyvatel. To teď chce město změnit, když zveřejnilo nabídku příspěvku 10 tisíc korun pro ty, kdo se při splnění podmínek přihlásí k trvalému bydlišti v Olomouci. Report se ve dvou dílech zaměřil na lidi, kteří v Olomouci dlouhodobě žijí, trvalé bydliště tu ale nemají. Proč si ani po několika letech nechtějí lidé vyměnit občanku a může to změnit příspěvek města?
Město Olomouc vydalo informaci o příspěvku, který má motivovat místní k přihlášení k trvalému bydlišti 27. srpna. Nárok na příspěvek 10 tisíc korun má ten, kdo prokáže, že v Olomouci bydlí aspoň tři měsíce a nabídka je časově omezená do 25. prosince. Za první měsíc trvání výzvy se přihlásilo podle dat radnice 251 lidí, vloni to za stejné období bylo 102 lidí.
Olomouc jako město, kde působí druhá nejstarší univerzita, ale může působit jako náplavové město. Ať už ve městě zakotví bývalí absolventi nebo lidé, kteří přišli za pracovní příležitostí, město podle dostupných dat eviduje 13 tisíc místních, kteří mají trvalé bydliště zapsané jinde. A z toho plynou nevýhody: „Na základě rozpočtového určení daní ovšem dostává Olomouc na jednoho občana stejný objem peněz jako obce nad 30 tisíc obyvatel, a přesto zajišťuje řadu služeb pro celý region,“ uvedl na tiskové konferenci v srpnu náměstek primátora Otakar Štěpán Bačák (spOLečně).
„V Olomouci žijeme střídavě já i přítelkyně už skoro 12 let. Samozřejmě během studií jsme pár let bydleli na kolejích a na studentských bytech. Z toho posledních 5 let bydlíme již společně v klasickém pronájmu,“ popsal svou situaci pro Report Lukáš, který v Olomouci také pracuje.
Kvůli studiu přišel do Olomouce i Kryštof. A zůstal. „Nikdy jsem se oficiálně nepřestěhoval, ale je to už asi 8 let. Nejdřív jsem bydlel na koleji UP, potom v bytě,“ vysvětlil pro Report.
Zatímco Kryštof bydlí v domě, který vlastní rodina, Lukáš s přítelkyní bydlí v pronájmu a plánují v nejbližší době rodinu. „Říkali jsme si, že když budeme v Olomouci trávit většinu času, mohli bychom si tu zřídit i trvalé bydliště. Ovšem majitel bytu, do kterého jsme se stěhovali, si to nepřál. To nám ale nevadilo, a upřímně, ve výsledku nám to bylo i jedno. Povinné to není a nepotřebujeme to. Jsme rádi, že máme krásný byt, který je i cenově dostupný,“ vysvětlil Lukáš.
Už 10 let bydlí v Olomouci i Annemarie, ta sem přišla kvůli pracovním nabídkám. „Na jaře to bude 10 let, co jsem se do Olomouce přistěhovala z Krnova, menšího města na polských hranicích. Důvodem mého stěhování byla nabídka práce. Jako žena - pánská holička - jsem před těmi deseti lety dostala možnost pracovat v barbershopu, což v té době nebylo úplně běžné. Barbershopy byli čistě pánská záležitost na obou stranách křesla,“ popsala Annemarie, která už má v Olomouci vlastní studio.
„Trvalé bydliště mám stále u rodičů v Krnově. Tady bydlím v bytě se spolubydlícími, což je dočasné a nijak mě to nemotivuje si trvalé bydliště přesouvat. Důvodem je i fakt, že nemusím myslet na městské poplatky jako například poplatek za svoz odpadu, i přesto, že tuto službu na území Olomouce velmi cením,“ vysvětlila pro Report Annemarie s tím, že hlavní změnou, která by mohla ovlivnit změnu jejího trvalého bydliště, není ani tak příspěvek od města, jako samostatné bydlení: „Důležité je pro ale mě také, že zcela nesouzním s místní samosprávou a občansky stále více souzním s fungováním Krnova. Aktivně se tam i účastním voleb do místní samosprávy.“
Příspěvek od města neovlivní ani rozhodnutí Lukáše a jeho partnerky, a to by společně mohli dosáhnout na 20 tisíc korun. „Zní to jako lákavá nabídka, ale jak se říká – nic není zadarmo. Majitel bytu si nepřeje, abychom si na jeho adrese zřídili trvalé bydliště a my to plně respektujeme. Samozřejmě jsme o této podmínce věděli, než jsme se přestěhovali. Je to jeho byt, ne náš,“ vysvětlil Lukáš pro Report.
Mezi důvody, které někteří pro Report zmiňovali, je i běžná lenost. Za vyřízení nového občanského průkazu se v případě neuplynutí doby platnosti platí a občan musí zajít na úřad. „Důvodem je asi jen lenost a nejistota, zda tu vlastně zůstávám, zda to brát jako hotovou věc,“ uvedl Kryštof s tím, že změnu bydliště už ale chvíli zvažuje. Teď je navíc ve hře příspěvek města. „Zaslechl jsem o příspěvku ale nevím, zda se mi bude chtít vyřizovat a dodržovat jeho podmínky.“