Pomáhat nestačí. Olomoucká univerzita připravuje lidi pro chvíle krize
Pomoc při povodních, přírodních katastrofách nebo jiných mimořádných událostech. Ochota pomáhat bývá obrovská. Za kvalitní prací však často musí stát také kvalitní koordinace. I na to se v posledních letech zaměřuje olomoucká univerzita prostřednictvím Dobrovolnického centra.
Cílem Dobrovolnického centra bylo vždy podporovat dobrovolnictví a propojovat studenty i zaměstnance univerzity s organizacemi, které pomoc potřebují. Letos slaví centrum už deset let. „Postupně se však ukázalo, že významnou roli může sehrát také během krizových situací. Dobrovolníci z univerzity pomáhali během pandemie covidu-19, po ničivém tornádu na jižní Moravě, při zvládání uprchlické vlny po vypuknutí války na Ukrajině i během povodní na Jesenicku,“ uvedla Ivana Pustějovská z Katedry komunikace.
Právě tyto zkušenosti přitom podle ní potvrdily, že vedle ochotných dobrovolníků je potřeba mít také lidi, kteří dokážou pomoc efektivně organizovat. „Při každé větší krizové situaci vidíme, jak silná je solidarita lidí z univerzitního prostředí. Nestačí ale jen ochota pomáhat. Potřebujeme také lidi, kteří dokážou dobrovolníky vést, komunikovat s partnery v terénu a zajistit, aby pomoc byla bezpečná a skutečně užitečná,“ vysvětlila manažerka centra Vladimíra Sedláčková. „Proto jsme se rozhodli budovat napříč univerzitou komunitu koordinátorů, kteří budou na podobné situace připraveni ještě dřív, než nastanou.“
Už v roce 2024 vznikl i speciální manuál Krizové dobrovolnictví v univerzitním prostředí. Dalším krokem se stalo systematické vzdělávání budoucích koordinátorů dobrovolníků. V loňském roce uspořádalo centrum čtyřdenní vzdělávací cyklus pro zaměstnance univerzity. „Do programu se zapojilo osmnáct účastníků z různých součástí UP, kteří byli vybráni nejen s ohledem na své pracovní zařazení, ale především podle motivace a předpokladů pro práci v náročných situacích,“ popsala Sedláčková.
Účastníci se podle ní učili komunikovat s dobrovolníky i s lidmi zasaženými krizí, pracovat s evidenčními systémy koordinované pomoci, vyhodnocovat rizikové situace nebo pečovat o psychickou pohodu vlastní i ostatních pomáhajících. Zkušenosti s nimi sdíleli odborníci z oblasti dobrovolnictví, humanitární pomoci, psychologie i krizové intervence.
„Naším cílem není vytvořit záchrannou složku. Chceme ale mít na univerzitě síť lidí, kteří budou schopni rychle aktivizovat dobrovolníky, propojit je s potřebami v terénu a stát se spolehlivou oporou pro organizace, které krizovou situaci řeší,“ dodala Sedláčková. „Univerzita má v tomto směru obrovský potenciál a byla by škoda ho nevyužít. Jde nám také o to, abychom naše dobrovolníky, kteří obvykle nedisponují velkými zkušenostmi, vysílali do těchto náročných situací s doprovodem, který zajistí jejich bezpečí a vytvoří jim podmínky pro dobrovolnickou činnost, která bude mít maximální dopad a užitek.“
Dobrovolnické centrum postupně rozšiřuje komunitu koordinátorů a připravuje pro ně další vzdělávací akce. Ty se zaměřují například na psychologickou první pomoc po telefonu, asertivní komunikaci v mimořádných situacích nebo práci týmů pod zátěží. „Součástí přípravy bylo například také květnové zážitkové hasičské cvičení, které spojilo praktický nácvik s teambuildingem. Univerzita zároveň aktualizuje svůj manuál krizového dobrovolnictví a připravuje užší spolupráci mezi Dobrovolnickým centrem UP a Krizovým štábem UP. Cílem je, aby univerzita byla schopna v případě potřeby rychle a efektivně zapojit své studenty i zaměstnance do pomoci tam, kde bude nejvíce potřeba,“ zakončila Pustějovská.
