V Olomouci vzniká nový vědní obor. Projekt získal 18,6 milionu
Rostlinná teranostika. To je název nového oboru, který v Olomouci vzniká. Základy má položit projekt PLANTONICS, který odstartoval v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci. Hlavní řešitelka projektu Nuria De Diego uspěla v prestižní soutěži a na propojení diagnostických a léčebných přístupů získala 18,6 milionů.
O úspěchu olomouckých vědců informovala Martina Šaradínová ze samotného institutu. Cílem nového oboru je zvýšit odolnost rostlin v nepříznivých podmínkách. „Získání grantu je velký úspěch a jako pro vědkyni je pro mě fascinující otevírat nové směry poznání. Rostlinná teranostika kombinuje biologii, datovou vědu a nanotechnologie. Spolupráce s kolegy z různých oborů a jejich propojování je přesně to, co mě na vědě baví nejvíc,“ popsala vedoucí výzkumné skupiny Interakce rostlin s prostředím v CATRIN a zároveň vítězka soutěže Nuria De Diego.
„Díky tomu budeme moci sledovat rostliny velmi komplexně a získané poznatky mohou přispět ke zmírnění dopadů nepříznivých podmínek na zemědělské plodiny a tím i k potravinové bezpečnosti,“ vysvětlila. Dosud vědci obvykle sledovali reakce rostlin na jeden vybraný stresový faktor, jako je sucho, vysoké teploty nebo napadení patogeny. Rostlinná teranostika však zacílí hned na několik faktorů současně. Odborníci se zaměří na biotický stres způsobený živými organismy i na abiotický stres vyvolaný například suchem, vysokými teplotami či nedostatkem živin.
Vědci mají v plánu vytvořit experimentální platformu, která právě tento přístup umožní. „Díky tomu budeme moci odhalit nové biomarkery spojené s odolností rostlin a ty následně přenést do diagnostických i léčebných nástrojů pro zvýšení tolerance rostlin vůči nepříznivým podmínkám,“ objasnila De Diego.
Nezbytným pomocníkem při výzkumu mají být i špičkové technologie, jako je například vysokokapacitní fenotypování, metabolomika, tedy analýza nízkomolekulárních látek, či nanotechnologie založená na uhlíkových materiálech. Pomáhat bude také umělá inteligence.
Výzkum proběhne na modelové rostlině, kterou je huseníček rolní. Dvouletý projekt se umístil na sdílené 1. až 3. pozici. Soutěžit mohly projekty, které uspěly v hodncení prováděném odbornými panely Evropské rady pro výzkum, ale na financování z evropských peněz kvůli omezenému rozpočtu nedosáhly.
