Tempo zalesňování kleslo. Mezi novými stromy převažují listnáče

Na více než polovině nově zalesněných ploch v Olomouckém kraji lesníci loni vysadili listnaté stromy, zabraly 783 hektarů. Jehličnany, které jsou méně odolné vůči suchu a kůrovci, v loňském roce vysadili na 740 hektarech. Přirozenou obnovu v roce 2024 v kraji absolvovalo 740 hektarů lesa. Ve srovnání s ostatními kraji byla loni zalesněná plocha v Olomouckém kraji sedmá nejvyšší. Nejintenzivnější zalesňování vykázala Vysočina, a to 6833 hektarů. Nejméně ploch lesníci zalesnili v Libereckém kraji - 888 hektarů.

Zatímco v letech 2007 až 2015 bylo v Olomouckém kraji každý rok zalesněno v průměru 1404 hektarů pozemků, tak poté se tempo zalesnění kvůli těžbě kůrovcového dřeva i větrným kalamitám výrazně zvýšilo. V roce 2016 bylo v kraji zalesněno 2375 hektarů pozemků, v roce 2017 jich bylo 3250, o rok později 3890 a v roce 2019 to bylo 4879 hektarů. V roce 2020 zalesněná plocha v kraji klesla na 3788 hektarů v následujícím roce vzrostla na 3800 hektarů. V roce 2022 lesníci zalesnili 2531 hektarů a o rok později 1968 hektarů.

V lesích na území Olomouckého kraje mají po kůrovcové kalamitě stále větší zastoupení listnaté dřeviny, které jsou ve srovnání s jehličnany odolnější vůči suchu a škůdcům. Zatímco v roce 2015 listnaté dřeviny tvořily zhruba třetinu z celkové plochy lesů, tak na konci roku 2023 jejich podíl činil asi 41 procent. Důvodem je vyšší těžba jehličnanů napadených kůrovcem a vyšší podíl listnatých stromů používaných při zalesňování.

Těžba dřeva v Olomouckém kraji loni meziročně klesla o 8,4 procenta na 1,152 milionu metrů krychlových z 1,257 milionu metrů krychlových v roce 2023. Těžba dřeva se v kraji snížila šestý rok v řadě. Naopak v předchozích několika letech kvůli odstraňování stromů napadených kůrovcem i likvidaci rozsáhlých polomů výrazně rostla až na rekordních 3,369 milionu metrů krychlových v roce 2018, kdy těžba dřeva v kůrovcovou kalamitou zdevastovaných lesích vrcholila.