Plním si dětský sen, říká Jan Kirner z olomoucké zoo

Na Olomoucku vznikla nová ptačí pozorovatelna Malá Lipová. Má region ideální podmínky pro pozorování ptáků?
Určitě. Region je pestrý – od vodních ploch přes luční biotopy až po hory. Vznikla i pozorovatelna Malá Lipová, důležitá pro vlhu pestrou, která si do pískovcové stěny vyhrabává hnízda. S oteplováním se šíří i k nám – dnes ji najdeme až v Norsku.

A co zoologická zahrada? Vnímáte ji jako přírodní prostor vhodný pro ptáky?
Zcela jistě. Zoo je převážně lesnatá, ale po kůrovcové kalamitě se začala proměňovat – zarůstá náletovými dřevinami. Vzniká tak různorodé prostředí, které vyhovuje jak lesním, tak druhům z otevřené krajiny. Pravidelně tu vídáme třeba dudka chocholatého, který hledá potravu na výbězích býložravců.

Mají u vás ptáci i svá hnízdiště?
Ano. Například fasáda pavilonu žiraf je plná jiřiček, uvnitř hnízdí vlaštovky. Je to místo, kde se tradičně vracejí – podobně jako dříve na venkovské statky.

Zmiňoval jste nový mokřadní biotop. Co všechno tam lze pozorovat?
Vznikl poblíž centrálního rybníka. Zdržují se tam konipasové, ale viděli jsme i ledňáčka, který tam občas loví.

A co další místa mimo zoo?
Tovačovská jezera jsou jednou z nejvýznamnějších ornitologických lokalit v republice. Na tahu se tam zastavují i vzácné druhy. Jeseníky jsou pak vyhlášenou ptačí oblastí – žije tam například kos horský nebo sýc rousný.

Ptáci ale hnízdí i na nečekaných místech, že?
Ano, třeba chocholouš obecný hnízdí i na parkovištích nebo v hromadách stavební sutě. Přizpůsobuje se tomu, co mu člověk „nabídne“ po tom, co mu byla zničena přirozená stanoviště.

Voliéra Bábovka přivítá africké ptáky

V jaké fázi jsou přípravy nové voliéry?
Jsme téměř ve finále. Doděláváme terénní úpravy a bezpečnostní prvky proti predátorům.

Co ji bude odlišovat?
Unikátní je svým tvarem – připomíná formu na bábovku. Bude laděná do afrického stylu. Vystoupí Návštěvníci v ní uvidí např. ibisy skalní, kladivouše africké nebo husičky dvoubarvé.

Jak složité je získat takové druhy?
U vzácnějších druhů rozhoduje koordinátor evropského chovu podle genetické vhodnosti daných jedinců. U běžnějších zvířat si kolegové mezi sebou pomáhají napřímo.

Kdo rozhoduje o tom, jaké druhy začne zoo chovat?
Jako kurátor návrhy konzultuji s ředitelem zahrady. Záleží na chovatelských i prostorových možnostech, ale rozhodnutí je vždy kolektivní.

Zoo není zábavní park. Vzdělávání hraje hlavní roli

Věnujete se i osvětě. Co by návštěvníci měli vědět?
Nejsme kontaktní zoo. Pohladit si zvířata mohou návštěvníci jen v kozím výběhu. Kdo chce nahlédnout do zákulisí, může využít speciální zážitkové programy.

Plánujete nové vzdělávací projekty?
Připravujeme Vzdělávací a poradenské environmentální centrum při Zoo Olomouc – Loděnka. Jeho vybudováním vznikne přednáškový sál pro 100 osob, dvě jednotlivé učebny s kapacitou 30 žáků a současně hlubinné akvárium pro žraloky s objemem 350 000 litrů vody, což z něj udělá největší mořské akvárium v České republice.

Jak si v této oblasti stojíte v porovnání s jinými zoo?
Velmi dobře. Spolupracujeme se školami napříč Moravou, pořádáme tábory a máme aktivní vzdělávací tým. Je to i podmínka členství v Evropské asociaci zoo a akvárií.

Objevují se na Olomoucku nové druhy nebo invazní druhy ptáků?
Nejde o invazi, ale o přirozenou dynamiku. Přibývá třeba strak, které vybírají hnízda. Když ale jejich počet přeroste, přirozeně zase klesne.

Může pomoci i běžný člověk?
Ano. Stačí například vyvěsit budku nebo vytvořit berličku na louce, na které budou sedat dravci číhající na jejich kořist - hraboše. I taková drobnost může být pro dravce nebo sovy velmi cenná.

Jste v zoo čtyři a půl roku. Pořád vás to baví?
Nesmírně. Vystudoval jsem veterinární lékařství, ale práce kurátora ptáků mě naplňuje – je to splněný sen.