Strž u Loučné ukazuje, jak voda mění krajinu. Stav po povodních mapují drony
V horském terénu poblíž Loučné nad Desnou vznikla po loňské povodni rozsáhlá strž. Mura, tedy geomorfologický jev, který odborníci zachytili během monitoringu sesuvů a erozních událostí, má až 250 metrů na délku, 15 metrů na šířku a v některých místech dosahuje hloubky kolem 13 metrů.
Strž se nachází ve smrkové monokultuře na štěrkovém podloží. Hlavním destabilizačním faktorem však bylo zřízení lesní cesty, která narušila svah. Při přívalových srážkách během loňské povodně došlo k masivní erozi. Voda strhla nejen cestu, ale také vzrostlé smrky, které proud odnesl až do toku Červenohorského potoka.
Za pouhých osm měsíců od vzniku dochází v oblasti k intenzivní boční i zpětné erozi. Odborníci varují, že při dalších přívalových deštích dojde k dalšímu zrychlení odtoku vody a nárůstu množství spláví, což může ovlivnit i níže položené oblasti – například město Jeseník.
Mura, tedy náhlý transport horninové drtě, zvětralin i půdy, které po prosycení vodou sestupují horskými údolími jako hustý tok. Vznik mur bývá nejčastěji vyvolán dlouhodobými lijáky, náhlou oblevou, a podobně. Zdroj: Geologická encyklopedie
„Takových míst po loňské povodni v Jeseníkách přibyly desítky. Zatím je však nikdo systematicky nemapuje, natož aby je řešil,“ upozornil ekolog a aktivista Jiří Malík, zapojený do projektu adaptace krajiny na změnu klimatu.
Drony a dokumentace pomáhají zmapovat problém
Tým, který se věnuje návrhům zádržných opatření, ochraně proti povodním a adaptačním strategiím, dokumentuje stav terénu pomocí fotografií, videí i dronových záběrů. Cílem je podrobně zmapovat erozní události a navrhnout preventivní zásahy.
„Z těchto záběrů lze dobře vyčíst nejen rozsah poškození, ale i příčiny – například vliv smrkové monokultury s mělkými kořeny, nebo lidských zásahů do svahů,“ dodávají výzkumníci.
