Zapomenuté stavby: Ztracená sláva pivovaru na Třemešku. Je z něj rozpadlá ruina

„Pivovarnictví má obecně v regionu tradici, některá města byla obdařena právem várečným,“ začíná naše povídání historička Vlastivědného muzea v Šumperku Michaela Kollerová s tím, že lidé na severu dnešního Olomouckého kraje směli vařit pivo a také jej ve svých domech čepovat. Takhle to fungovalo například v Šumperku nebo Zábřehu. „Existovaly ale i panské pivovary, jako součást vrchnostenských dvorů. Tak tomu bylo i v případě panství Třemešek,“ říká historička. Právě na území panství fungoval pivovar v Dolní Olešné, který ovšem ukončil provoz na počátku 70. let 19. století.    

To ovšem neznamená, že se na panství s vařením piva přestalo, právě naopak. „Nahrazený byl výrobou v nově postaveném pivovaru v blízkosti zámku na Třemešku. Stavbu zadal majitel velkostatku Dr. Eduard Rafael Ulrich, započalo se roku 1871, o rok později už se vařilo,“ přesouvá nás ve svém vyprávění historička Michaela Kollerová přímo k naší zapomenuté a chátrající stavbě, kterou se pivovar postupem let stal.  

Vařil se Třemešský kozel a černé pivo Porter

Dřív tomu tak nebylo, z komína se valil kouř a v pivovaru, který projektoval šumperský stavitel Josef Bayer, pracovalo v jednu chvíli i 15 lidí, včetně sládka. „Počáteční výstav byl 8 tisíc hektolitrů, později to stouplo na 18 tisíc hektolitrů, badatel Milan Starec uvádí výstav dokonce 25 tisíc hektolitrů před 1. světovou válkou,“ vypočítává pro naši představu historička Kollerová z Vlastivědného muzea v Šumperku. Svoji ikonickou podobu se sladovnickou věží a typickým cimbuřím získal pivovar při pozdější přístavbě v roce 1890. A co se tedy na Třemešku vařilo a v okolí popíjelo? Vařil se Třemešský kozel nebo také černé pivo zvané Porter. Podle vyprávění místních se tu ovšem vařilo i pivo pod značkou Jornsdorf beer.

„Tady se vařilo dobré pivo, protože nahoře v lese je rezervoár s výbornou vodou,“ říká mi jeden ze starousedlíků na dohled bývalého pivovaru. „Jednou se v pivovaru dozvěděli, že hanušovičtí konkurenti jim chtějí do vody hodit chcíplého kocoura, aby ji zkazili. Místní se střídali na hlídkách, vychytali je, a tím kocourem je pořádně ztloukli. To je svatá pravda,“ přidává jednu humornou historku spojenou s třemešským pivem.

Důležitý je rok 1906, kdy došlo ke spojení pivovaru s dalšími v Hanušovicích a Šumperku do jedné akciové společnosti. Pozvolný úpadek pivovaru na Třemešku, ale přišel až po vypuknutí 1. světové války. „Produkce piva začala klesat a v roce 1916 byla zastavena. Poté se zde již vyráběl jen slad, a to nejspíš až do konce 2. světové války. Po jejím skončení byly prostory pivovaru různě využívány. Do objektu se neinvestovalo, takže chátral a chátrá dodnes,“ dostává nás už k dnešnímu stavu areálu Michaela Kollerová.  

Z pivovaru se stala rozpadající se ruina

Na stavu pivovaru se na přelomu století výrazně podepsala romská komunita, která zde bydlela. Použitím nosných trámů na topení narušili statiku stavby. V době jejich obývání se zde navíc propadlo schodiště. Dnes je pivovar vybydlený a v soukromých rukou.

O současném stavu si povídáme se starostou Dolních Studének. Právě do katastru této obce pivovar na Třemešku spadá. „Byla by to výzva. Dali jsme dohromady kompletně nedaleký zámek a teď se nám snad podaří získat i park naproti. Chceme mu zase vrátit život. Pořádat tady koncerty a výstavy. Současný majitel navíc nemá zájem areál pivovaru prodávat,“ řekl starosta Dolních Studének Radim Sršeň (STAN). „Není to obecní majetek a nemůžeme do pivovaru investovat peníze. Technický stav budov bude navíc velmi špatný. Pravděpodobnější je, že se pivovar zřítí. Jsou tam velké a pěkné sklepy, kde se ještě před lety skladovala zelenina a ovoce,“ dodal Sršeň a doplnil, že současnému majiteli nabízel i pomoc připsaní a získávání dotačních titulů, neúspěšně. „Byl by to velký projekt. Nevím, zda to není už ztracené. Mrzí mě to,“ uzavřel starosta Dolních Studének.