Zapomenuté stavby: Záchrana zámku v Chudobíně. Opravu má zaplatit prodej bytů v okolí

Prvorepublikové vily, průmyslové areály nebo církevní stavby. Hlavně těm se věnujeme v naší rubrice Zapomenuté stavby. Tentokrát ovšem uděláme výjimku. Historie polozapomenutého zámku v Chudobíně u Litovle sahá až do středověku, kdy zde stála gotická tvrz. I ona byla kdysi zapomenutá. V průběhu staletí se proměnila na zámek, který dnes vlastní společnost DR Development, ta ho chce opravit. Firma má navíc s opravou podobných památek zkušenosti.

Reklama
Reklama

Část Litovle Chudobín se kromě zámku může pochlubit katolickým, pravoslavným i husitským kostelem a hlubokou historií. První zmínka o vesničce pochází z 1. září 1200, pro tehdejší děti to ovšem první školní den rozhodně nebyl. Pojďme přímo ke gotické tvrzi, která je dnes novorenezančním zámkem. Poprvé se o ní historické záznamy zmiňují v roce 1448, kdy začíná zářit hvězda budoucího českého krále Jiřího z Poděbrad. Už tehdy je tvrz označena jako pustá.   

V dalších staletích ji naštěstí zachránila proměna v zámek. O současnou podobu se zasloužil Antonín Tersch v polovině 19. století. Právě při této přestavbě byly uplatněny pozdně klasicistní a neorenesanční prvky. Další přestavba přišla v 70. letech 20. století. V té době zde vznikl hotel a školicí středisko lutínské firmy na výrobu pump a čerpadel Sigma.   

Pro veřejnost se chudobínský zámek uzavřel v roce 2004. V dalších letech pak měnil majitele, kteří s ním měli velké plány, žádný z nich se ale neuskutečnil. Například olomoucká společnost Tech Idea počítala s hotelem, wellness i pořádáním kongresů. Z velkých plánů nakonec sešlo. V roce 2022 přešla památka do rukou společnosti DR Development , její zakladatel má s obnovou památek už zkušenosti. „Zakladatel společnosti Viktor Růžička obnovil zámek v Luké nad Jihlavou. Areál tehdy prošel citlivou rekonstrukcí a byl vybavený i autentickým mobiliářem,“ uvedl pro Olomoucký Report Martin Fromel, který společnost DR Development na Olomoucku zastupuje.  

Podle majitelů se čeká na změnu územního plánu

Zámeček je v soukromých rukou a město Litovel se na jeho rekonstrukci nepodílí.  „Opravu této památky podporujeme, ale město nemůže investovat do soukromého majetku,“ řekl pro Report starosta Litovle Viktor Kohout (SNK). Vedení města chce ovšem svou část oživit a tomuto projektu je otevřeno. „ Ze strany města Litovel je potřeba pozměnit územní plán a přivést tam kanalizaci, protože investor plánuje v lokalitě vybudovat 60 nových bytů,“ dodal ještě Kohout.

Na první pohled je budova v dobrém stavu, má pěknou fasádu, při bližším pohledu si ovšem lidé mohou všimnout vymlácených oken, interiér je vybydlený. Po pracujících dělnících, kteří opravují zámek, navíc není ani vidu a ani slechu. „Projekt je pozastavený. Majitel koupil zámek a budovy v okolí s příslibem města Litovel, že se změní územní plán. Změna územního plánu se hodně protáhla a roky letí, nicméně se zdá, že ke změně územního plánu konečně dojde,“ vysvětlil Fromel. Až po změně územního plánu tedy může firma DR Development realizovat svůj záměr.

V plánu firmy je přestavět přilehlé stavby a vytvořit v nich přibližně 60 bytů. Firma ostatně projekt prezentuje i na svých webových stránkách. Podle zástupce společnosti Martina Fromela je navíc v této lokalitě o bydlení zájem. „Majitel objektu pan Růžička plánuje peníze z výdělku z prodeje bytů investovat do opravy samotného zámku,“ vysvětlil Fromel pro Report způsob financování oprav samotného zámku.

A k čemu potom bude historická památka v Chudobíně využívaná? „Je více variant. Uvažujeme například o tom, že uvnitř zámku budou služby pro veřejnost, například lékaři, ordinace. Část zámku by zůstala uzavřená pro soukromé účely. Další variantou je i a zpřístupnění zámku pro veřejnost,“ odpověděl na dotaz Reportu Fromel.

Reklama
Reklama

Související

  • Desná v Rapotíně projde proměnou. Do koryta přibude 34 stabilizačních pásů
    Společnost

    Desná v Rapotíně projde proměnou. Do koryta přibude 34 stabilizačních pásů

    Rapotín chystá obnovu koryta řeky Desné. Projekt má stabilizovat vodní tok Desná i obnovit jeho průtočné kapacity. Opravovat se budou pouze vybrané úseky koryta. Samotná stavba bude rozdělená do šesti samostatných stavebních projektů.

  • Platí se, ale kam jdou peníze? Parkování na Poděbradech čelí kritice
    Společnost
    Doprava

    Platí se, ale kam jdou peníze? Parkování na Poděbradech čelí kritice

    Olomoucké Poděbrady se v létě těší po řadu let velkému zájmu. Většina návštěvníků volí jako dopravu na místo jízdu autem. Právě parkování na Poděbradech je mnoho let tématem, které mezi veřejností rezonuje. Na konci června vznikla na Facebooku stránka s názvem Poděbrady bez závor a nelegálního parkovného, která upozorňuje na nevyhovujcí situaci s parkováním u oblíbeného olomouckého letoviska. Za iniciativou stojí zastupitel města Olomouce, na jeho přání nebudeme uvádět jeho identitu.  

  • Poděbrady jsou i nadále vhodné ke koupání. Po koupání na Plumlově se doporučuje sprcha
    Společnost

    Poděbrady jsou i nadále vhodné ke koupání. Po koupání na Plumlově se doporučuje sprcha

    V pondělí 3. srpna proběhly podle Monitorovacího kalendáře 2026 pravidelné odběry vzorků vody na dvou tradičně sledovaných přírodních koupacích lokalitách v Olomouckém kraji – ve Vodní nádrži Plumlov (VN Plumlov) a v Koupací oblasti Poděbrady (KO Poděbrady). Monitoring byl proveden Krajskou hygienickou stanicí Olomouckého kraje (KHS) ve spolupráci se Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě, Centrem hygienických laboratoří v Olomouci.

  • V Olomouckém kraji se ve 2. čtvrtletí ubytovalo 220 430 hostů, o 1,2 procenta méně
    Společnost

    V Olomouckém kraji se ve 2. čtvrtletí ubytovalo 220 430 hostů, o 1,2 procenta méně

    V hotelech, penzionech, kempech a dalších hromadných zařízeních v Olomouckém kraji se v letošním druhém čtvrtletí ubytovalo 220 430 hostů. Jejich počet meziročně klesl o 1,2 procenta. Podle statistik však přibylo ubytovaných cizinců, kterých bylo 45 548, meziročně o 9,1 procenta více. Naopak domácích hostů v regionu ubylo, kraj v tomto období navštívilo 174 882 turistů, což bylo meziročně o 3,6 procenta méně. Celkový počet přenocování v kraji klesl o 4,7 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • OLOMOUC
    V Mrtvém rameni Moravy v Olomouci žije až patnáct druhů ryb. Informoval o tom vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka. Za úspěchem stojí loňská revitalizace. Více.
  • OLOMOUC 
    Pozor, blíží se výluka tramvají kolem nádraží. Cestující už od neděle budou muset využít náhradní autobusovou dopravu. Pracovat se bude na nových výhybkách a kolejích. Výluka potrvá do konce srpna. Více.
  • OLOMOUC 
    B-tým olomoucké Sigmy začalo sezónu. Klub nyní hraje ve třetí lize. S novým trenérem Tomášem Palinkem však kádr prošel ráznou změnou. Hráči chtějí letos postoupit. Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Olomoucké parky bývaly civilistům zapovězené. Dnes tvoří zelený prstenec
    Olomouc v čase
    Společnost

    Olomoucké parky bývaly civilistům zapovězené. Dnes tvoří zelený prstenec

    Bezručovy sady, Čechovy sady, Smetanovy sady, Park pod Dómem, ASO park i Botanická zahrada s Rozáriem. Jak dobře znáte olomoucké sady a parky? Dnes se v nich běžně procházíme a kocháme se krásami, které v nich jsou. Vždy tomu tak ale nebylo.

  • Česko čeká nejvýraznější zatmění Slunce od roku 1999. Na Hané zmizí až 85 procent kotouče
    Lifestyle
    Společnost

    Česko čeká nejvýraznější zatmění Slunce od roku 1999. Na Hané zmizí až 85 procent kotouče

    Obloha nabídne ve středu 12. srpna mimořádnou podívanou. Z Česka bude možné sledovat částečné zatmění Slunce, na Hané Měsíc zakryje přibližně 80 až 85 procent slunečního kotouče. Podle olomouckého hvězdáře Michala půjde o nejvýraznější zatmění Slunce pozorovatelné z Česka od roku 1999. Důležité ale bude najít vhodné místo a především chránit zrak. Více povědel v rozhovoru Radia Haná s Lukášem Kobzou.

  • Spor o Keprník sílí. Ochránci napadají podobu nové horské stezky
    Společnost

    Spor o Keprník sílí. Ochránci napadají podobu nové horské stezky

    Nezisková organizace Společnost přátel Jeseníků dál protestuje proti stezce, na které se aktuálně pracuje v Jeseníkách. Jednat se má o chodník mezi vrcholy Šerák a Keprník, které turisté hojně vyhledávají. Stavbou chodníku se podle odborníků příroda jen poškodí, chodník mezi vrcholy podle nich není nutný.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama