Zapomenuté stavby: Nejstarší manufaktura na manšestr mimo Británii je v Šumperku. Co ji čeká?

Krásná ale chátrající, tak by se dala krátce popsat jedna z mála památek v Šumperku, připomínající slavnou textilní historii města. Šumperku se podařilo bývalou manufakturu na manšestr získat a pustil se do oprav s vizí, že zde zřídí muzeum textilu. Postupně se opravila střecha, budova se odvlhčila a zbavila červotoče a hub. Po čase se ovšem projekt zastavil a další osud Klapperothovy manufaktury začal být nejistý.  

Reklama
Reklama

V naší pravidelné rubrice Zapomenuté stavby si ovšem manufakturu popíšeme více, a začneme u její historie. Šumperk byl odpradávna centrem na výrobu textilu, místní tkalci vyráběli mezulán, brachet a později trip, tato látka se používala na potahování nábytku a stála za bohatstvím místních. Později se začal vyrábět i jinde a zájem o látku ze Šumperka klesal. Přišla ovšem doba manšestrová, látka z britských ostrovů se musela do Evropy draze dovážet, a to si moc dobře uvědomoval vídeňský obchodník Johann Ernst Klapperoth.

A jaké bylo nejlepší místo pro výrobu velkého množství látek? Samozřejmě Šumperk s bohatou textilní tradicí a řadou schopných tkalců. V roce 1785 tak Klapperoth na Moravě zakládá nejstarší manufakturu na manšestr mimo Velkou Británii. Místo pro stroje a kompletní výrobu našel v domě postaveném mezi roky 1730-1765 na někdejším Dolním předměstí, ulici Neu Gasse. Došlo k přestavbě stávající budovy a Klapperoth mohl začít vydělávat zlaťáky. Plodů své podnikatelské prozíravosti si bohužel obchodník dlouho neužil, zemřel už v roce 1789 a manufaktura se postupem času dostala do rukou jeho zetě Gottholda Kunze. 

Pilně se v Šumperku na výrobě manšestru pracovalo přibližně do roku 1832, kdy se začalo vyrábět hlavně plátno. Od poloviny 19. století se z budovy stal obytný dům, podle Národního památkového ústavu ovšem víme, že zde v roce 1936 byla stolařská dílna a v roce 1964 se z bývalé manufaktury stala památka. V dalších letech dům postupně chátral a jeho majitel do objektu nikoho nepouštěl. Poslední ohledání stavu se tak uskutečnilo v roce 1993.  

Město už do oprav investovalo desítky milionů korun. Celý projekt ovšem narazil

Město Šumperk se dlouho snažilo bývalou manufakturu získat do svého vlastnictví a hodnotnou budovu tak zachránit. To se bohužel dlouhé roky nedařilo, protože majitel s prodejem do rukou města nesouhlasil, zároveň ovšem nechal historickou památku chátrat. Změna přišla v roce 2016, kdy došlo k dohodě s dědici původního majitele a vedení města Klapperothovu manšestrovou manufakturu koupila za 2,5 milionu korun. „Jde o jeden z nejcennějších historických objektů ve městě. Nabízí se nám historická možnost jej zachránit,“ řekl pro iDnes tehdejší místostarosta Šumperka Tomáš Spurný. 

Poté se opravdu začalo konat. Šumperk, společně s polským městem Bielawa, přišel s projektem o historii textilnictví. Jednou z aktivit projektu je rekonstrukce objektu bývalé Klapperothovy manufaktury v Šumperku a vznik interaktivní expozice zaměřené na historii textilnictví,” vyvěsilo město hrubou představu projektu v roce 2018 na svém webu společně s vizualizací rekonstruované stavby.  

Šumperská radnice se dala do díla a postupně do rekonstrukce investovala okolo 25 milionů korun. Byla udělaná nová střecha, došlo i k odvlhčení stavby a zlikvidování dřevokazného hmyzu a hub v dřevěných konstrukcích," popsal pro Olomoucký Report vedoucí Odboru kultury města Šumperk Bohuslav Vondruška. Pak ovšem celá vize o narazila a nad muzeem textilnictví se zavřela voda. Laicky řečeno je teď budova zakonzervovaná, aby se nerozpadala,” vysvětlil Vondruška.

To vše se událo za minulého vedení města, to potvrdil pro Report i Karel Hošek (Šumperáci), současný místostarosta Šumperka pro investice: My teď řešíme nezbytné práce a chceme změnit provozní analýzu.” Hošek tím naráží na myšlenku vybudování muzea. Provozní náklady totiž podle něj neodpovídají dnešním cenám. Městu by zřízení muzea na provozu přinášelo i 10 milionovou ztrátu ročně. Ostatní prvky jako kavárna, vzdělávací a školící místnosti a klubovny zůstávají. Teď řešíme, jak upravit analýzu, abychom mohli využít už existující projektovou přípravu,” předestřel současné plány Hošek s tím, že během roku 2024 ukončit diskuzi a na radě města schválit další postup.  

Pro město by byl náročný nejen provoz, ale i samotná obří investice do rekonstrukce Klapperothovy manufaktury. Před třemi lety se počítalo se 100 miliony korun bez DPH, interiérové prvky dalších 50 milionů. Dnes by byla potřebná částka ještě vyšší,” dodal místostarosta. V Šumperku se navíc pouští do prioritní investice opravy Domu kultury, který má jasné využití. Dům kultury je pro nás absolutní priorita. Možná by se dalo oba projekty ufinancovat společně, ale bylo by to příliš riskantní. Chceme rovněž sázet stromy, opravovat parky a parkoviště, to bychom kvůli muzeu s roční 10 milionovou ztrátou dělat nemohli,” uzavřel místostarosta Karel Hošek.  

Reklama
Reklama

Související

  • Tábory, festivaly i kempy pod lupou. Hygienici rozdávali pokuty
    Společnost

    Tábory, festivaly i kempy pod lupou. Hygienici rozdávali pokuty

    Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje (KHS) uzavírá letošní letní sezónu. Během prázdnin se hygienici zaměřovali na kontroly letních dětských táborů, stravovacích služeb na kulturních a společenských akcích, koupacích vod, bazénů či ubytovacích zařízení. Věnovali se také prevenci a podpoře zdraví a v souvislosti se zvýšeným výskytem gastrointestinálních onemocnění v Priessnitzových léčebných lázních v Jeseníku a také řešení aktuální epidemiologické situace.

  • Kotlíkové dotace po deseti letech končí. V kraji rozdělily téměř miliardu
    Společnost

    Kotlíkové dotace po deseti letech končí. V kraji rozdělily téměř miliardu

    Téměř osm tisíc žadatelů o kotlíkové dotace podpořil od roku 2016 Olomoucký kraj, a to prostřednictvím peněz z evropských fondů. Lidé na výměnu starých kotlů za moderní systémy vytápění dosud vyčerpali podporu ve výši 938 miliónů korun. Teď se desetiletý program blíží ke konci.

  • Potkany si Olomouc krmí sama. Město za deratizaci platí statisíce
    Společnost

    Potkany si Olomouc krmí sama. Město za deratizaci platí statisíce

    Každý týden řeší odbor životního prostředí magistrátu města Olomouc stížnosti na výskyt potkanů v blízkosti kontejnerových stání. U nádob na odpad se ale vyskytují zbytky potravin a zejména nespotřebovaného pečiva. Lidé je ale sami odkládají do městské zeleně nebo na břehy vodních toků a na okraje polí.

  • Drony, roboti i autonomní stroje. Armáda je testuje přímo v Lipníku
    Společnost

    Drony, roboti i autonomní stroje. Armáda je testuje přímo v Lipníku

    Česká armáda zahájila u Vyškova na Moravě a v Lipníku nad Bečvou mezinárodní experimentální cvičení Drone Shield 2026 zaměřené na bezpilotní prostředky a obranu proti nim. V následujících dnech chce v podmínkách blízkých reálnému vojenskému nasazení prověřovat nové technologie a možnosti jejich vzájemného propojení. Armáda o tom informovala na síti X. Počet zapojených vojáků a to, jaké konkrétní technologie či scénáře cvičení otestuje, ČTK zjišťuje.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • OLOMOUCKO
    Cyklostezka, která začíná v Olomouci a má větev také do Bělkovic, nyní prošla v úseku mezi Bohuňovicemi a Štarnovem dílčími úpravami. Více
  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    S novým týdnem přibyly na několika tratích v Olomouckém kraji také vlakové výluky. Více
  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    Regulace cen pohonných hmot je zpět. S účinností od 1. října do 31. října 2026 dochází k opětnému zavedení regulace cen pohonných hmot a současně ke snížení spotřební daně z motorové nafty. Více
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Obří nález pod D55. Archeologové odkryli hroby i 7 tisíc let staré osídlení
    Společnost
    Doprava

    Obří nález pod D55. Archeologové odkryli hroby i 7 tisíc let staré osídlení

    Rozsáhlá sídliště prvních zemědělců, pohřebiště ze starší i mladší doby bronzové a dosud neznámá archeologická lokalita. Takové jsou výsledky záchranného archeologického výzkumu na budoucí trase dálnice D55 mezi Kokorami a Přerovem. Výzkum přinesl nové poznatky o vývoji osídlení této části střední Moravy od neolitu až po středověk.

  • FOTO: Šternberk rozkvetl. Porota vybrala nejhezčí okna, balkony i předzahrádky
    Společnost

    FOTO: Šternberk rozkvetl. Porota vybrala nejhezčí okna, balkony i předzahrádky

    Květinová soutěž, která po celé léto probíhala ve Šternberku, nyní zná své vítěze. Výsledky se každoročně vyhlašují na podzim během venkovských trhů. Uplynulý ročník byl v pořadí už 27., ocenění v průběhu let získalo celkem 325 soutěžících z řad obyvatel i firem.

  • Rejvíz se má proměnit v centrum běžkařů. Vzniknout tu má nová aréna
    Sport
    Společnost

    Rejvíz se má proměnit v centrum běžkařů. Vzniknout tu má nová aréna

    Arénu s tratěmi pro běžecké lyžování plánuje do listopadu 2028 vybudovat v okolí Rejvízu v Jeseníkách nezisková organizace Jeseníky-Sdružení cestovního ruchu. Od investice za zhruba 12 milionů korun si slibuje zvýšení atraktivity Jeseníků pro vyznavače zimních sportů. Podle sdružení půjde o první specializované středisko tohoto druhu v Jeseníkách. Krajské zastupitelstvov pondělí schválilo na projekt devítimilionovou dotaci.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama