Zapomenuté stavby: Nejstarší manufaktura na manšestr mimo Británii je v Šumperku. Co ji čeká?

Krásná ale chátrající, tak by se dala krátce popsat jedna z mála památek v Šumperku, připomínající slavnou textilní historii města. Šumperku se podařilo bývalou manufakturu na manšestr získat a pustil se do oprav s vizí, že zde zřídí muzeum textilu. Postupně se opravila střecha, budova se odvlhčila a zbavila červotoče a hub. Po čase se ovšem projekt zastavil a další osud Klapperothovy manufaktury začal být nejistý.  

V naší pravidelné rubrice Zapomenuté stavby si ovšem manufakturu popíšeme více, a začneme u její historie. Šumperk byl odpradávna centrem na výrobu textilu, místní tkalci vyráběli mezulán, brachet a později trip, tato látka se používala na potahování nábytku a stála za bohatstvím místních. Později se začal vyrábět i jinde a zájem o látku ze Šumperka klesal. Přišla ovšem doba manšestrová, látka z britských ostrovů se musela do Evropy draze dovážet, a to si moc dobře uvědomoval vídeňský obchodník Johann Ernst Klapperoth.

A jaké bylo nejlepší místo pro výrobu velkého množství látek? Samozřejmě Šumperk s bohatou textilní tradicí a řadou schopných tkalců. V roce 1785 tak Klapperoth na Moravě zakládá nejstarší manufakturu na manšestr mimo Velkou Británii. Místo pro stroje a kompletní výrobu našel v domě postaveném mezi roky 1730-1765 na někdejším Dolním předměstí, ulici Neu Gasse. Došlo k přestavbě stávající budovy a Klapperoth mohl začít vydělávat zlaťáky. Plodů své podnikatelské prozíravosti si bohužel obchodník dlouho neužil, zemřel už v roce 1789 a manufaktura se postupem času dostala do rukou jeho zetě Gottholda Kunze. 

Pilně se v Šumperku na výrobě manšestru pracovalo přibližně do roku 1832, kdy se začalo vyrábět hlavně plátno. Od poloviny 19. století se z budovy stal obytný dům, podle Národního památkového ústavu ovšem víme, že zde v roce 1936 byla stolařská dílna a v roce 1964 se z bývalé manufaktury stala památka. V dalších letech dům postupně chátral a jeho majitel do objektu nikoho nepouštěl. Poslední ohledání stavu se tak uskutečnilo v roce 1993.  

Město už do oprav investovalo desítky milionů korun. Celý projekt ovšem narazil

Město Šumperk se dlouho snažilo bývalou manufakturu získat do svého vlastnictví a hodnotnou budovu tak zachránit. To se bohužel dlouhé roky nedařilo, protože majitel s prodejem do rukou města nesouhlasil, zároveň ovšem nechal historickou památku chátrat. Změna přišla v roce 2016, kdy došlo k dohodě s dědici původního majitele a vedení města Klapperothovu manšestrovou manufakturu koupila za 2,5 milionu korun. „Jde o jeden z nejcennějších historických objektů ve městě. Nabízí se nám historická možnost jej zachránit,“ řekl pro iDnes tehdejší místostarosta Šumperka Tomáš Spurný. 

Poté se opravdu začalo konat. Šumperk, společně s polským městem Bielawa, přišel s projektem o historii textilnictví. Jednou z aktivit projektu je rekonstrukce objektu bývalé Klapperothovy manufaktury v Šumperku a vznik interaktivní expozice zaměřené na historii textilnictví,” vyvěsilo město hrubou představu projektu v roce 2018 na svém webu společně s vizualizací rekonstruované stavby.  

Šumperská radnice se dala do díla a postupně do rekonstrukce investovala okolo 25 milionů korun. Byla udělaná nová střecha, došlo i k odvlhčení stavby a zlikvidování dřevokazného hmyzu a hub v dřevěných konstrukcích," popsal pro Olomoucký Report vedoucí Odboru kultury města Šumperk Bohuslav Vondruška. Pak ovšem celá vize o narazila a nad muzeem textilnictví se zavřela voda. Laicky řečeno je teď budova zakonzervovaná, aby se nerozpadala,” vysvětlil Vondruška.

To vše se událo za minulého vedení města, to potvrdil pro Report i Karel Hošek (Šumperáci), současný místostarosta Šumperka pro investice: My teď řešíme nezbytné práce a chceme změnit provozní analýzu.” Hošek tím naráží na myšlenku vybudování muzea. Provozní náklady totiž podle něj neodpovídají dnešním cenám. Městu by zřízení muzea na provozu přinášelo i 10 milionovou ztrátu ročně. Ostatní prvky jako kavárna, vzdělávací a školící místnosti a klubovny zůstávají. Teď řešíme, jak upravit analýzu, abychom mohli využít už existující projektovou přípravu,” předestřel současné plány Hošek s tím, že během roku 2024 ukončit diskuzi a na radě města schválit další postup.  

Pro město by byl náročný nejen provoz, ale i samotná obří investice do rekonstrukce Klapperothovy manufaktury. Před třemi lety se počítalo se 100 miliony korun bez DPH, interiérové prvky dalších 50 milionů. Dnes by byla potřebná částka ještě vyšší,” dodal místostarosta. V Šumperku se navíc pouští do prioritní investice opravy Domu kultury, který má jasné využití. Dům kultury je pro nás absolutní priorita. Možná by se dalo oba projekty ufinancovat společně, ale bylo by to příliš riskantní. Chceme rovněž sázet stromy, opravovat parky a parkoviště, to bychom kvůli muzeu s roční 10 milionovou ztrátou dělat nemohli,” uzavřel místostarosta Karel Hošek.  

Související

  • Referendum není platné. O dalším kvůli délce bazénu rozhodne soud
    Společnost

    Referendum není platné. O dalším kvůli délce bazénu rozhodne soud

    Krajský soud v Brně obdržel návrh na vyslovení neplatnosti hlasování v místním referendu v Prostějově o délce plánovaného bazénu. Plebiscitu se 12. dubna zúčastnilo málo lidí, takže jeho výsledek není pro město závazný. Autoři návrhu požadují, aby se referendum opakovalo na podzim souběžně s komunálními volbami. ČTK to sdělila mluvčí radnice Jana Gáborová.

  • Obavy okolo větrných elektráren: Meteorologové vyvracejí časté mýty
    Společnost

    Obavy okolo větrných elektráren: Meteorologové vyvracejí časté mýty

    Zatímco Moravský Beroun vládní plány na akcelerační zóny pro větrné elektrárny z obavy o krajinu rázně odmítl, obec Jívová už za jejich provoz inkasovala první milion korun. Aktuální návrh počítá v Olomouckém kraji s osmi zónami pro větrné elektrárny. Mezi veřejností se však často objevují obavy ohledně jejich vlivu na počasí a mikroklima v regionu. Mohou stovky rotujících listů za stále častější sucho v krajině, nebo extrémní projevy počasí? A souvisí častější tornáda a blesky s výstavbou těchto elektráren? Na tyto otázky odpovídali meteorologové z ČHMÚ.

  • Oprava hranického mostu se dál komplikuje. Nový termín už je třetí v pořadí
    Společnost

    Oprava hranického mostu se dál komplikuje. Nový termín už je třetí v pořadí

    Oprava mostu v Hranicích stále nezačala. Ulice 1. máje stále čeká na zahájení stavebních prací. Původně se měly opravy začít realizovat 20. dubna. Termín byl však posléze posunutý až na středu 29. dubna. Ani v současnou chvíli se však na mostě nepracuje. Stanovený je termín nový.

  • V Moravě jsou opět jeseteři. Má jít o krok, jak vzácný druh navrátit do volné přírody
    Společnost

    V Moravě jsou opět jeseteři. Má jít o krok, jak vzácný druh navrátit do volné přírody

    Speciální inkubační boxy s jikrami jesetera malého instalovali odborníci do toku Moravy ve čtvrtek 16. dubna. Celá akce je součástí projektu World Wildlife Fund Česko. Jeseteři jsou původním druhem Dunajského povodí, aktuálně je však jejich výskyt velmi vzácný a omezený pouze na nejjižnější část řeky Moravy a Dyje.

Rychlovky

  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    Přibližně každé páté klíště na Moravě přenáší některý z nebezpečných patogenů. Nejde jen o lymskou boreliózu či klíšťovou encefalitidu, ale také o další infekce, které mohou způsobovat vážné zdravotní komplikace. Více.
  • OLOMOUC
    Fotbalisté SK Sigma Olomouc skončili po základní části Chance Ligy na sedmém místě. Postavení mimo první šestku pro ně znamená účast ve skupině o konečné umístění. V té mají za soupeře Bohemians Praha. První zápas série Hanáci v Ďolíčku vyhráli 3:1 a mají před odvetou, která se hraje v neděli 10. května na Andrově stadionu, dobrou výchozí pozici. Více.
  • OLOMOUCKO
    V areálu v Hrubé Vodě na Olomoucku zkoušejí uchovat přes léto pomocí speciální technologie obří hromadu technického sněhu, který zůstal po ukončení sezony na tamních sjezdovkách. Více.

Nejnovější

Doporučujeme

Nejčtenější

Seriály