Univerzita Palackého musí zaplatit pět milionů. Prohrála soud s chemikem Zbořilem

Univerzita Palackého (UP) v Olomouci prohrála soud s fyzikálním chemikem Radkem Zbořilem z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN UP), který univerzitu žaloval kvůli krácení odměn. Za ušlou mzdu, úroky z prodlení a soudní náhrady musí UP podle pravomocného rozsudku zaplatit pět milionů korun. Na rozsudek upozornili odboráři z CATRIN poté, co obdrželi jeho písemné vyhotovení. Děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala, který podle rozsudku mzdy vědci krátil neoprávněně, považuje rozhodnutí soudu za absurdní.

Ostravský krajský soud o sporu rozhodl v odvolacím řízení 15. května, písemné vyhotovení obdržely strany v těchto dnech. Spor se týkal období let 2019 a 2020, kdy začal vznikat vysokoškolský ústav CATRIN, pod nějž přešla špičková vědecká centra přírodovědecké fakulty. Její děkan Martin Kubala je dlouholetým kritikem vzniku ústavu, poukazoval mimo jiné na vyvedení majetku, projektů a zaměstnanců spojených s vědeckými centry.

Podle žaloby děkan Zbořilovi, který na UP pracoval v manažerském i profesorském pracovním poměru, seškrtal nejen osobní příplatky, ale nepřiznal ani další mimořádné odměny, včetně odměn z grantových zdrojů, které byly navrhovány v souladu s rozhodnutím o poskytnutí dotace. Postižen byl přitom z hlediska odebírání osobních příplatků pouze žalobce. "Nepřiznání mimořádných odměn žalobci ve srovnání se všemi ostatními zaměstnanci v daném případě skutečně nemá žádné objektivní a odůvodnitelné ospravedlnění," uvedl soud v pravomocném rozsudku.

Soud také dospěl k závěru, že se Zbořil nedopustil při výkonu své manažerské či vědecko-pedagogické práce žádných pochybení. "Pravomocný rozsudek mě samozřejmě potěšil. Je to ovšem jen vyvrcholení mnohaleté a nesmyslné války, kterou vede děkan PřF se zaměstnanci vysokoškolského ústavu, kteří jednoduše nechtěli na jím vedené fakultě pracovat a rozhodli se přejít na vysokoškolský ústav," uvedl Zbořil.

Děkan Kubala řekl, že rozsudek považuje za těžko uvěřitelný a ve svých důsledcích místy až absurdní. "Významně se odlišuje od předchozích závěrů interního auditu, inspektorátu práce i okresního soudu," uvedl. Poukázal na to, že žalobce má podle něj nejvyšší mzdu na fakultě a vyplácení dalších odměn je podle něj zcela mimo ekonomickou realitu akademického prostředí. "Rozsudek považuji také za věcně vadný, když přiznání většiny nároků žalobce je odvozeno od toho, že soud upřel děkanovi právo nastavit na fakultě pravidla odměňování, což je na vysokých školách zcela běžná praxe," podotkl děkan.

Odmítl přitom názory odborářů, že otázky odměňování souvisely se zřízením vysokoškolského ústavu CATRIN. Podle Kubaly o zřízení ústavu bylo rozhodnuto až dávno po událostech, které byly předmětem soudního sporu. Vznik ústavu schválil Akademický senát UP 18. června 2020.

Odboráři poukazují i na selhání univerzitních kontrolních orgánů, které na nerovný přístup ze strany děkana přírodovědecké fakulty na základě právních analýz dlouhodobě upozorňovali. Kromě ušlé mzdy tak musí univerzita žalobci zaplatit téměř 1,25 milionu korun na úrocích z prodlení, ale i několikasettisícové náklady soudního řízení. "Podle našeho názoru oddělení vnitřního auditu UP katastrofálně selhalo ve své kontrolní roli a jeho chybné závěry nejprve poškodily zaměstnance a po prohraném soudním sporu de facto i univerzitu," uvedl předseda odborové organizace CATRIN Jakub Navařík.

Vedení UP vzkázalo, že rozsudek s jeho písemným odůvodněním obdrželo a nyní jej právně vyhodnocuje. Na otázky, zda z celého sporu vyvodí nějaké důsledky a z jakých peněz náhradu zaplatí, však neodpovědělo. "Univerzita se pochopitelně bude ve všech následných krocích řídit platnou legislativou, všechny dotčené osoby budou o dalším postupu v této věci informovány," uvedl pouze mluvčí UP Egon Havrlant.

Spor měl dopad i na další kauzy a kroky univerzity. V roce 2022 na děkana Kubalu podalo vedení UP trestní oznámení kvůli podezření ze zneužití osobních údajů; děkan u soudu s chemikem Zbořilem použil e-maily z jeho soukromé e-mailové schránky. Policie trestní oznámení odložila, žalobce poté věc postoupil inspektorátu práce kvůli možnému přestupku. V říjnu 2022 kvůli tomuto podezření na zneužití osobních údajů dal rektor Martin Procházka Kubalovi výpověď, v listopadu ji však zase odvolal, důvodem byl podle něj dvojí právní výklad.

Související

Rychlovky

  • PŘEROV
    Od nového týdne začne sloužit nový magistrát města Přerova. Budova na náměstí T.G. Masaryka prošla rozsáhlou rekonstrukcí, která stála 352 milionu korun. V šestém patře na střeše má být také kavárna, ta by se měla dočkat svého otevření v průběhu září. Více.
  • OLOMOUC
    Nečekané množství zdravotních potíží na sobotním půlmaratonu. Záchranáři zasahovali u desítek běžců. I přes příznivé počasí, kdy nepanovaly typické vysoké teploty. 13 běžců skončilo v nemocnici. 
  • OLOMOUC
    Nově tři národní sbírky má Výstaviště Flora. Počet sbírek se rozšířil o kolekci česneků v botanické zahradě a historickou sbírku kaktusů ve sbírkových sklenících. Sbírky doplnily dosavadní sbírku růží. 

Nejnovější

Nejčtenější

  • Bazilika na Svatém Kopečku hostila romskou pouť, přilákala stovky poutníků
    Společnost

    Bazilika na Svatém Kopečku hostila romskou pouť, přilákala stovky poutníků

    Mši provázenou kytarami, harmonikou, houslemi i zpěvem zažila dnes bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce. Přijeli Romové všech věkových skupin, konala se zde jejich tradiční romská pouť. Mši sloužil nový pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. Do mše poutníci z řad mladších generací vstupovali i divadelními scénkami. Právě atmosféra tohoto setkání je důvodem, proč Romové na pouť míří z celé republiky i zahraničí, řekli ČTK její účastníci.

  • VIZUALIZACE: Kdo postaví SEFO? Stavební povolení je platné
    Společnost

    VIZUALIZACE: Kdo postaví SEFO? Stavební povolení je platné

    Muzeum umění Olomouc (MUO) začíná s výběrem generálního dodavatele stavby Středoevropského fóra Olomouc (SEFO). Stavba, která má zaplnit proluku u náměstí Republiky, už má stavební povolení. To nabylo právní moci.

  • Psí spřežení jsem dřív odsuzovala, říká jediná Češka, která se dostala na vyhlášenou polární expedici
    Společnost
    Rozhovory

    Psí spřežení jsem dřív odsuzovala, říká jediná Češka, která se dostala na vyhlášenou polární expedici

    Michaela Martinátová se jako jediná Češka dostala na expedici Fjällräven Polar. Během několika dnů ujela se psím spřežením desítky kilometrů v severské zimě, spala venku, učila se pracovat se psy i sama se sebou. Přečtěte si rozhovor s fotografkou z Velké Bystřice.

Seriály