Univerzita Palackého musí zaplatit pět milionů. Prohrála soud s chemikem Zbořilem

Univerzita Palackého (UP) v Olomouci prohrála soud s fyzikálním chemikem Radkem Zbořilem z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN UP), který univerzitu žaloval kvůli krácení odměn. Za ušlou mzdu, úroky z prodlení a soudní náhrady musí UP podle pravomocného rozsudku zaplatit pět milionů korun. Na rozsudek upozornili odboráři z CATRIN poté, co obdrželi jeho písemné vyhotovení. Děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala, který podle rozsudku mzdy vědci krátil neoprávněně, považuje rozhodnutí soudu za absurdní.

Ostravský krajský soud o sporu rozhodl v odvolacím řízení 15. května, písemné vyhotovení obdržely strany v těchto dnech. Spor se týkal období let 2019 a 2020, kdy začal vznikat vysokoškolský ústav CATRIN, pod nějž přešla špičková vědecká centra přírodovědecké fakulty. Její děkan Martin Kubala je dlouholetým kritikem vzniku ústavu, poukazoval mimo jiné na vyvedení majetku, projektů a zaměstnanců spojených s vědeckými centry.

Podle žaloby děkan Zbořilovi, který na UP pracoval v manažerském i profesorském pracovním poměru, seškrtal nejen osobní příplatky, ale nepřiznal ani další mimořádné odměny, včetně odměn z grantových zdrojů, které byly navrhovány v souladu s rozhodnutím o poskytnutí dotace. Postižen byl přitom z hlediska odebírání osobních příplatků pouze žalobce. "Nepřiznání mimořádných odměn žalobci ve srovnání se všemi ostatními zaměstnanci v daném případě skutečně nemá žádné objektivní a odůvodnitelné ospravedlnění," uvedl soud v pravomocném rozsudku.

Soud také dospěl k závěru, že se Zbořil nedopustil při výkonu své manažerské či vědecko-pedagogické práce žádných pochybení. "Pravomocný rozsudek mě samozřejmě potěšil. Je to ovšem jen vyvrcholení mnohaleté a nesmyslné války, kterou vede děkan PřF se zaměstnanci vysokoškolského ústavu, kteří jednoduše nechtěli na jím vedené fakultě pracovat a rozhodli se přejít na vysokoškolský ústav," uvedl Zbořil.

Děkan Kubala řekl, že rozsudek považuje za těžko uvěřitelný a ve svých důsledcích místy až absurdní. "Významně se odlišuje od předchozích závěrů interního auditu, inspektorátu práce i okresního soudu," uvedl. Poukázal na to, že žalobce má podle něj nejvyšší mzdu na fakultě a vyplácení dalších odměn je podle něj zcela mimo ekonomickou realitu akademického prostředí. "Rozsudek považuji také za věcně vadný, když přiznání většiny nároků žalobce je odvozeno od toho, že soud upřel děkanovi právo nastavit na fakultě pravidla odměňování, což je na vysokých školách zcela běžná praxe," podotkl děkan.

Odmítl přitom názory odborářů, že otázky odměňování souvisely se zřízením vysokoškolského ústavu CATRIN. Podle Kubaly o zřízení ústavu bylo rozhodnuto až dávno po událostech, které byly předmětem soudního sporu. Vznik ústavu schválil Akademický senát UP 18. června 2020.

Odboráři poukazují i na selhání univerzitních kontrolních orgánů, které na nerovný přístup ze strany děkana přírodovědecké fakulty na základě právních analýz dlouhodobě upozorňovali. Kromě ušlé mzdy tak musí univerzita žalobci zaplatit téměř 1,25 milionu korun na úrocích z prodlení, ale i několikasettisícové náklady soudního řízení. "Podle našeho názoru oddělení vnitřního auditu UP katastrofálně selhalo ve své kontrolní roli a jeho chybné závěry nejprve poškodily zaměstnance a po prohraném soudním sporu de facto i univerzitu," uvedl předseda odborové organizace CATRIN Jakub Navařík.

Vedení UP vzkázalo, že rozsudek s jeho písemným odůvodněním obdrželo a nyní jej právně vyhodnocuje. Na otázky, zda z celého sporu vyvodí nějaké důsledky a z jakých peněz náhradu zaplatí, však neodpovědělo. "Univerzita se pochopitelně bude ve všech následných krocích řídit platnou legislativou, všechny dotčené osoby budou o dalším postupu v této věci informovány," uvedl pouze mluvčí UP Egon Havrlant.

Spor měl dopad i na další kauzy a kroky univerzity. V roce 2022 na děkana Kubalu podalo vedení UP trestní oznámení kvůli podezření ze zneužití osobních údajů; děkan u soudu s chemikem Zbořilem použil e-maily z jeho soukromé e-mailové schránky. Policie trestní oznámení odložila, žalobce poté věc postoupil inspektorátu práce kvůli možnému přestupku. V říjnu 2022 kvůli tomuto podezření na zneužití osobních údajů dal rektor Martin Procházka Kubalovi výpověď, v listopadu ji však zase odvolal, důvodem byl podle něj dvojí právní výklad.

Související

Rychlovky

  • ČESKÁ REPUBLIKA
    Policie ČR vyšetřuje rozsáhlé případy korupce a matchfixingu, tedy sázení na zápasy. Fotbalová asociace České republiky řeší disciplinárně 47 případů, policie zatkla 32 osob. Většinu z nich později propustila, čtyři z nich soudce poslal do vazby. Je mezi nimi i brankář Marek Kalina, odchovanec Sigmy. Více.
  • OLOMOUC
    Olomoučtí radní na svém úterním jednání projednávali navýšení vstupného na představení Moravského divadla a Moravské filharmonie Olomouc. Zdražit mají především hry a vystoupení, která patří mezi nejoblíbenější. A to od nové sezony, která začíná na podzim. Více.
  • PŘEROV
    V přerovské ulici Na Odpoledni vzniknou nová podélná parkovací místa, která v této části města podle vyjádření radnice dlouhodobě chyběla. Úpravy se dotknou nejen samotné komunikace, ale i chodníků a okolní infrastruktury. Více.

Nejnovější

Doporučujeme

Nejčtenější

  • Po měsících je zpět. Rozbitá tabule na nádraží znovu funguje
    Společnost

    Po měsících je zpět. Rozbitá tabule na nádraží znovu funguje

    Informační tabule, kterou vloni zničil vandal, je opět v provozu. Dopravní podnik města Olomouce (DPMO) začal s opravami digitálního označníku na začátku letošního roku. Od tohoto týdne už cestující mohou zjistit čas odjezdu jejich spoje.

  • ANKETA: Akce, nebo ticho a klid? Olomoučané se vyjádřili jasně
    Společnost
    Ankety

    ANKETA: Akce, nebo ticho a klid? Olomoučané se vyjádřili jasně

    Vyrazili jsme do ulic a zeptali se Olomoučanů, zda jim vadí rušení nočního klidu ve městě. Většinou byli lidé shovívaví a akce vítají s otevřenou náručí. Našli se však také občané, kterým hluk komplikuje život.

  • Každý člověk si chce nechat pomoci, říká vedoucí střediska pro lidi bez domova
    Společnost
    Rozhovory

    Každý člověk si chce nechat pomoci, říká vedoucí střediska pro lidi bez domova

    600 až 800. Tolik lidí v Olomouci nemá stabilní bydlení. Toto číslo zahrnuje lidi v azylových domech, noclehárnách a polorozpadlých ubytovnách. „Pokud se bavíme o lidech vyloženě na ulici, někde na lavičkách nebo pod mostem, tak se bavíme o zhruba 120 až 160 lidech,“ říká Alexandr Dvořák, vedoucí Střediska pro lidi bez domova Charity Olomouc.

Seriály