Takové možnosti tu nebyly, říká zakladatel pohybové školičky Ondra Procházka

Běžně stávám na hřišti v kopačkách a dresu. Dnes tu ale nejsem jako hráčka, ale divák. Pochmurný den se rychle mění, a to především díky příchodu, nebo spíš náletu dětí na hřiště.

„Mám prostě vymyšlených 8-10 základních her, aby se děti nemusely pořád učit nové principy a aby je to bavilo. Samozřejmě se snažím vymýšlet i různé alternativy abychom nehráli třeba tři tréninky po sobě pořád stejnou hru,“ popisuje trenér formu tréninku. Hned jako první dostávají děti míč, který si musí udržet ve čtverci ohraničeném kužely. „Představte si, že řídíte svoje oblíbené auto, míč je váš volant a snažíte se do nikoho nenarazit,“ dává instrukce trenér.

Následuje další cvičení na koordinaci. Do rukou dostávají děti kužely, které trenér přirovnává ke kornoutu se zmrzlinou. Každý z nich si na kornout umístí míč, a snaží se jej shodit spoluhráčům. Tohle cvičení je z mého pohledu velmi rychlé a chaotické. Najednou se děti rozbíhají a všechny „zmrzliny“ padají na zem. 

V dalším cvičení mají děti možnost proměnit se na „zombie prasátka“. Klasická hra, kterou většina z nás hrávala na dvorku, když jsme byli malí. Jeden začíná jako prasátko na čtyřech a snaží se pochytat ostatní a vytvořit si tak svou armádu. I přes rady od trenéra se děti nemůžou zkoordinovat, a tak se z jedenácti dnes přetvoří do prasátek jen čtyři. Podle Procházky je zájem o pohybovou školičku velký. „Momentálně se mi u mladší přípravky točí asi 25 dětí, což mi přijde na Konici úplně super,“ vysvětluje Procházka.

Následují další hry a fotbalová část. Konkrétně tedy slalomy. Bez nich by trénink přece nebyl tréninkem. Když se k tomu přidá ještě střelba na bránu, hned je to o něco zábavnější. Dětí mají za úkol projít jeden slalom z kuželů, následně vystřelit a snažit se chytit střelu spoluhráče, který je mu už v patách. Po chvíli trenér přidává i další slalom, aby se po cestě zpátky děti nenudily. 

S vhazováním outu mají někteří fotbalisté problém dodnes. Proto je dobré, trénovat to s dětmi od začátku a připravit je tak na následující zápasy. Vhodit míč, zpracovat a vystřelit. „Dělej, pohni, předběhni ho, na co čekáš,“ volá jedno z dětí na kamaráda. Podobné pokřiky doprovází celé cvičení.

Mimo Pohybovou školičku se Ondřej snaží posunout na další úroveň, a to prostřednictvím své nové organizace ProchyMove. Cílem je pořádání pohybových kurzů ve školách a provozování letních a vánočních kempů.

 „ProchyMove jsem založil proto, abych mohl přidávat pohybové kurzy. Hrozně bych si přál, aby se to rozšířilo i do dalších škol a nezůstalo to jen zde v Konici. Chci abychom tady tu naši sociální bublinu pohybu prostě posunuli na další level,“ vysvětluje Ondra. Děti se rozdělují na dva týmy a konečně začíná opravdová hra. Po pár nahrávkách a vstřelených brankách se rozprchnou do šaten.