Po silnici vyjíždíme z obce Červenka na Olomoucku a vydáváme se směrem ke 400 let starému zemědělskému stavení. Doubravský dvůr, stejně jako další zemědělská družstva a farmy, uzavřel přístup ke zvířatům pro širokou veřejnost. Důvodem je riziko vysoce nakažlivého viru slintavky a kulhavky, který napadá zejména skot. Nákaza by znamenala porazit celé stádo. Olomoucký Report na místě zjišťoval, jak se opatření vydávaná úřady projevují na provozu zemědělských subjektů.
Před samotnou farmou je parkoviště s kapacitou pro pár aut. Dříve dokořán otevřená červená brána je nyní zavřená a zamčená řetězem. Před ní se nachází rohožka napuštěná dezinfekcí a dekontaminační rám, který má vyčistit vozidla, kterým je povoleno do dvora vjet. Od 7. března totiž platí přísná opatření od Státní veterinární správy (SVS) v souvislosti se slintavkou a kulhavkou.
„Chov a kravín fungují normálně, protože to jinak nejde. Krávy se musí dojit a krmit, takže ten základ běží. Všechno, co není nezbytně nutné, jsme ale omezili – dodavatelé nezajíždějí do dvora, ale zastavují před bránou. Dovnitř jede jen mlékař nebo výjimečně kamion s krmením, a to přes dezinfekční rám,“ vysvětluje pro Report Šárka Osičková, která s manželem Václavem farmu provozuje.
Podniková prodejna je stále otevřená, tržby ale klesly
Krom kravína a výběhů pro další zvířata, má farma také provozní prodejnu nesoucí název Sýpka, kde prodávají své mléčné i masné výrobky. „To byl asi největší oříšek. Vchod máme ze dvora, takže jsme vytvořili koridor, aby se zákazníci k nám dostali, ale nedostali se ke zvířatům. Uvažovali jsme i o novém vchodu z parkoviště, ale to by znamenalo prorazit 400 let starou zeď,“ podotýká Osičková.
Slintavka a kulhavka (SLAK) je vysoce nakažlivé virové onemocnění sudokopytníků, které způsobuje horečku, puchýře a následné léze v dutině ústní, na končetinách a dalších místech, což vede ke slinotoku a kulhání. Nákaza má vysokou nemocnost, nízkou úmrtnost a i když není přenosná na člověka, lidé ji mohou šířit mezi chovy nepřímo. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.
Právě uzavření dvoru pro veřejnost, aby provozovatelé minimalizovali možnost zavlečení viru, způsobilo výrazný úbytek návštěvníků. Zatímco dříve farmu navštěvovaly celé rodiny s dětmi, dnes si podle Osičkové přijdou jen nakoupit. „V prodejně nám klesly tržby přibližně o polovinu. Největší ztrátou pro nás jsou ale návštěvníci,“ vysvětluje Osičková.
Co do opatření, podle Osičkové postupují příslušné úřady i Ministerstvo zemědělství zodpovědně. „Veterinární správa a ministerstvo se k tomu staví zodpovědně, ale často jim chybí praktický vhled, jak funguje běžný provoz. Naštěstí se zapojili i lidé z praxe – díky tomu mají opatření větší smysl. Kdyby to určovali jen ‚shora‘, nemuselo by to být efektivní,“ vysvětluje s tím, že na opatřeních se podílel i její manžel Václav, veterinář a předseda Společné zdravotní komise svazu chovatelů skotu ČR.
Podezření na nákazu spouští jasný postup
SVS má také připravený plán pro případ, že by se nákaza vyskytla v republice. „To je zásadní, protože pak je potřeba jednat v hodinách, skoro bych řekla i v minutách, protože ten virus je velmi nakažlivý a nebezpečný,“ doplňuje Osičková.
Podle mluvčího SVS Petra Vorlíčka je postup při podezření na slintavku a kulhavku podobný jako u jiných vážných nákaz. „Proces začíná tím, že někde vznikne podezření, že se v chovu vyskytují klinické příznaky u zvířat. Pak se přijímají přechodná nebo počáteční opatření a posílají se vzorky na vyšetření,“ popsal pro Report Vorlíček.
V případě, že se nákaza potvrdí, následuje vyhlášení ohniska a ochranných pásem. „V ohnisku se samozřejmě likvidují vnímavá zvířata a v pásmech se přijímají opatření,“ vysvětlil mluvčí Vorlíček. Důležitým faktorem je také rozsah chovu a druh zvířat. „Záleží, jak je to velký chov, jakých zvířat, a potom s pomocí dalších složek se likviduje podobně, jako to probíhá teď na Slovensku nebo v Maďarsku,“ doplnil.
Na území České republiky stále platí zákaz dovozu vnímavých zvířat na SLAK ze Slovenska a Maďarska. Mezi vnímavá zvířata patří ta domácí, jako je skot, ovce, kozy, prasata, ale i volně žijící, jako je prase divoké nebo jelen evropský. Stejně tak platí zákaz i na dovoz sena, slámy či zelené píce z uvedených zemí. Na slovenských a rakouských hranicích probíhají kontroly a dezinfekce vozidel nad 3,5 tuny. Výjimkou jsou pouze dvě spolkové země Rakouska – Dolní Rakousko a Burgenlandsko.
Podle dat ze začátku dubna zkontrolovala policie přes 176 tisíc vozidel. Třinácti z nich chyběly doklady o dezinfekci a 39 vozidlům odepřeli příslušníci vstup na území republiky.
