Senioři se ptají na cookies, nebo jestli jsou QR kódy bezpečné, říká Charvátová ze SeniorOn

SeniorOn je nezisková organizace, která pomáhá seniorům s orientací a bezpečným pohybem v digitálním prostředí. Její ředitelka, Kateřina Charvátová, založila organizaci na základě své osobní zkušenosti a odborného studia. Díky tomu se nyní mohu senioři pomocí teoretických besed, osobních konzultací či praktických kurzů naučit nejen základy práce s technologiemi, ale také rozpoznávat dezinformace nebo bezpečně používat internetové bankovnictví. Organizace byla založena právně v roce 2021 a to na základě pomoci Social Impact Award. „Nakonec jsme byli nominováni do Social Impact Award, kde jsme prošli tříměsíční akcelerací a tam byla organizace založena oficiálně. To byl rok 2021, tudíž tento rok budeme působit už 4 roky,“ říká Charvátová. Olomoucký Report se v rozhovoru ptal zakladatelky SeniorOn na příběh organizace, její začátky a jakým výzvám ve světě technologií dnes senioři čelí.

Reklama
Reklama

Jaký je příběh za Vaší neziskovou organizací SeniorOn? Jak a proč vznikla?

Koncept a nápad vznikl při mém studiu andragogiky zde na Univerzitě Palackého. Vědeckotechnický park UP tam měl jeden z předmětů, kde jsme jako závěrečnou práci měli vymyslet projekt nebo podnikání se sociálním přesahem. Vlastně se jednalo o úkol, za který jsme mohli dostat 2 kredity a tím to mělo skončit. Toto vše se dělo také za dob pandemie Covid-19 a já jsem si uvědomila, že veškerý kontakt se přesunul do online prostoru, a ne každý k tomu má dispozice nebo rozumí tomu, jak se v něm pohybovat. V té době jsem já sama měla svého dědu v domově pro seniory. A ti se vlastně stali nejvíce odříznutými od svých rodin a dost často to snášeli velmi špatně.

A tato situace Vás inspirovala k založení neziskové organizace?

Ano. Právě ten domov, ve kterém přebýval i můj děda, nabídl rodinám možnost se spojit přes Skype, a tak jsme se s ním mohli po více než měsíci vidět alespoň takto. Sledovat to jeho nadšení, že nás vidí na obrazovce tabletu, kdy se po celou dobu usmíval a vypadal opravdu nadšeně a zaujatě tím, jak technologie fungují, mě dovedlo k myšlence, proč to stejné nedopřát i ostatním.Došlo mi, že technologie jsou dnes všude kolem nás a musíme se snažit do tohoto světa začlenit i právě seniory. Tak jsem tedy spojila svou osobní zkušenost s předmětem na vysoké škole a vznikl projekt SeniorOn. Ten nápad se těšil oblibě i u přednášejících předmětu a nabídli mi a mému týmu další pomoc a mentoring. Až jsme nakonec byli nominováni do Social Impact Award, kde jsme prošli tříměsíční akcelerací a tam byla organizace založena oficiálně i z právního hlediska. To byl rok 2021, tudíž tento rok budeme působit už 4 roky.

Která ze tří částí Vašeho programu (besedy, konzultace, kurzy) je nejvíce žádaná?

Během chodu celé organizace se zájem posouvá a dost se mění. Začínali jsme s besedami, které jsou více teoretické. Hlavní výhodou však do začátků byl fakt, že na takové besedy neexistoval žádný limit ani nutnost se kdekoliv hlásit. Jelikož jsme byli stále neznámou organizací, bylo lepší nechat prostor volný pro kohokoliv, kdo měl zájem. Bylo důležité si vybudovat nějaký základní okruh lidí. Nyní se o našem projektu dozvídají senioři především skrze doporučení svých přátel a získali jsme si tak určitou důvěryhodnost. Tudíž se zájem přesunul spíše k osobním konzultacím.

Máte nějaká konkrétní data za minulý rok?

Dohromady jsme za minulý rok uspořádali 302 aktivit a navštívilo nás 2677 seniorů. To je veliký posun od našeho prvního roku působení, kdy jsme jich uspořádali 5. Velkou roli v tom hraje především to, že už jsme si získali větší důvěryhodnost a také sponzory. Na rok 2025 plánujeme dosáhnout podobného čísla.

Jak jste vlastně postupovali ve svých začátcích, abyste na své besedy přitáhli návštěvníky?

Od té doby, co působíme, volíme stejnou strategii. Pro besedy si volíme veřejné prostory a organizace, které senioři navštěvují. Nejčastěji se jedná o knihovny nebo také kluby pro seniory. Tudíž se jedná o jim známé prostředí. Pak jsem také oslovila Magistrát města Olomouce konkrétně Odbor sociálních věcí s nabídkou této služby.

Zajímá je, co jsou to Cookies a k čemu používat QR kódy

Jaké jsou nejčastější problémy seniorů ohledně technologií?

Velmi často se setkáváme s problémy ohledně základního ovládání mobilních telefonů. Scénář bývá často takový, že senioři dostanou dotykový telefon od rodiny, kdy dostanou jen chvilkové poučení. Jenže senioři těmto jednoduše věcem nerozumí tak, aby je pochopili během chvilkového „školení“. Pro ně nejsou technologie tak automatické jako pro mladší generaci, tudíž na to potřebují více času.

Druhou velkou otázkou jsou poté Soubory Cookies (krátké textové soubory, které navštívený web odesílá do prohlížeče a umožňují tak webu zaznamenat informace o návštěvě. Na základě těch pak prohlížeče přizpůsobují reklamu, pozn.red.). Na základě toho na besedách často rozebíráme reklamy.

Třetím častým dotazem pak bývají QR kódy. Chtějí jim rozumět, a především se chtějí ujistit o jejich bezpečnosti.

Vnímáte v začlenění seniorů do světa technologií pokroky nebo naopak?

Možná v tomhle trošku zahrála svou roli pandemie. Samozřejmě SeniorOn nefungoval před ní, takže to je nějaká moje domněnka. Ale myslím si, že společnost si před pandemií neuvědomovala, jak moc jsou technologie důležité. Najednou jsme se ze dne na den stali závislí na online kontaktu, ať už pracovně nebo s rodinou. A přišlo mi, že právě i u těch seniorů došlo k určitému převratu. Vlastně najednou se daleko více otevřeli té myšlence je používat a učit se, jak na to.

Takže vidíte pokrok v té otevřenosti a chuti se učit?

Možná bych i řekla, že jim mnohdy ani nic jiného nezbývá. Že ta nedůvěra a snaha vyhýbat se jim vede akorát k izolaci. Proto si všímáme i čím dál větší snahy dosáhnout nějakého mezigeneračního pochopení. Mladá generace tráví velkou část dne na počítačích, telefonech, konzolích a senioři to nechápou a někdy i odsuzují. Přitom je to celé, dle mého názoru, o nepochopení těch možností, které technologie nabízí. Je pak vlastně krásné slyšet tu zpětnou vazbu, že už ten senior rozumí, proč na tom telefonu jeho děti či vnoučata jsou a že ho fascinuje, kolik možností tam má. Že se tam může koukat na videa, že tam může být v různých skupinách. Že se může spojit se svými spolužáky či si najít přátele skrz stejný koníček. A najednou se nejedná o téma plné nesouhlasu a nepochopení mezi generacemi, ale jedná se o takové, o kterém se lze bavit i s jejich vnoučaty.

Hlavní je trpělivost a empatie

Co má člověk udělat, když chce pomoct vlastním prarodičům?

Největší roli určitě hraje čas a trpělivost. Nebát se vysvětlovat věci vícekrát, nebudovat bariéry slovy „Tomu nebudeš rozumět“, „To nepotřebuješ vědět“. Takové výroky jsou pro seniory zraňující a může to vést ještě k větší skepsi a nechuti se zajímat a učit. Také bychom se neměli snažit je vše naučit najednou a spíše postupovat pomalu a po částech. Nebo jim nabídnout si dané kroky sepsat, aby vždy věděli, jak se zachovat a tímto způsobem se postupně učili.

Požadujete nějaká kritéria pro Vaše zaměstnance?

Hlavním kritériem je samozřejmě pracovat s lidmi se stejným smýšlením a stejným cílem. Přeci jen SeniorOn je stále nějaký můj projekt a tým beru jako něco, na čem ta organizace stojí, ale může ji také jednoduše položit. Nechci tedy v týmu někoho, kdo není empatický a netrpělivý. Vyžaduji, aby ke své práci přistupoval profesionálně. Poté jeden můj stálý lektor zajišťuje i odbornou garanci. Jedná se tedy o delší proces, než někoho do týmu přijmeme, ale opravdu to považuji za stěžejní část celé organizace.

Máte nějaký zajímavý či zábavný příběh z Vašich besed či kurzů?

Velmi často mě baví a vlastně i fascinuje, jak senioři přemýšlí nad různým užitím těch technologií. Mají totiž spoustu nápadů, které by mě nikdy samotnou nenapadly. Třeba jeden z příkladů jsou kurzy, kdy učíme posílat online pohlednice a jak ji vytvořit z jakékoliv fotky. A jeden pán měl dotaz, jestli může stáhnout jakoukoliv fotku z jiné země a poslat to kamarádovi, aby ho nějakým způsobem rozčílil, i když ve skutečnosti v té zemi nikdy nebyl. To jsme s našim týmem vyhodnotili vlastně i jako skvělý nápad. Takže jsou to ty nápady a úplně jiný pohled na technologii a jejich užívání.

Reklama
Reklama

Související

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • ZÁBŘEH
    Za dvě brutální vraždy si jejich 15letý pachatel odsedí 9,5 roku. Rozhodl tak soud minulý týden. Kromě vražd má mladík na svědomí také dvě loupeže a jedno výtržnictví. Dospělému pachateli by za vraždy hrozilo 20 let vězení nebo výjimečný trest. Více.
  • OLOMOUC 
    Další ptačí přírůstky přivítala Zoo Olomouc. Narodilo se hned sedm nových plameňáků. Hejno nyní čítá celkem 64 jedinců. Mimořádné podle chovatelů je, že se podařilo dochovat 100 procent vyhlíhlých jedinců. Více.
  • OLOMOUC 
    Do Olomouce zamíří tři tisíce psů. Hostit je budou Smetanovy sady a areál Výstaviště Flora Olomouc. Mezinárodní výstava psů Floracanis Olomouc 2026 proběhne už 12. a 13. září. Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

  • Vysvědčení: Silné vztahy s univerzitou i zvýšené jízdné. Jak je na tom koalice SPOLU?
    Společnost

    Vysvědčení: Silné vztahy s univerzitou i zvýšené jízdné. Jak je na tom koalice SPOLU?

    Komunální volby se blíží. Jaké byly volební programy kandidujících stran v roce 2022? A jak se s hlavními tématy v Olomouci pohnulo? To vše přináší nový seriál Olomouckého Reportu. Dozvíte se v něm, v čem se dařilo a co se kandidujícím stranám, respektive jejich představitelům, nepodařilo.

  • Vysvědčení: Cyklostezky ano, záchytná parkoviště ne. Jak si vedlo hnutí spOLečně?
    Společnost

    Vysvědčení: Cyklostezky ano, záchytná parkoviště ne. Jak si vedlo hnutí spOLečně?

    Komunální volby se blíží. Jaké byly volební programy kandidujících stran v roce 2022? A jak se s hlavními tématy v Olomouci pohnulo? To vše přináší nový seriál Olomouckého Reportu. Dozvíte se v něm, v čem se dařilo a co se kandidujícím stranám, respektive jejich představitelům, nepodařilo.

  • Vysvědčení: Do voleb bez pirátů a s novým předsedou. Jak se dařilo hnutí ProOlomouc?
    Společnost

    Vysvědčení: Do voleb bez pirátů a s novým předsedou. Jak se dařilo hnutí ProOlomouc?

    Komunální volby se blíží. Jaké byly volební programy kandidujících stran v roce 2022? A jak se s hlavními tématy v Olomouci pohnulo? To vše přináší nový seriál Olomouckého Reportu. Dozvíte se v něm, v čem se dařilo a co se kandidujícím stranám, respektive jejich představitelům, nepodařilo.

  • Olomoučtí archeologové zkoumají nález z doby bronzové v jeskyni u Javoříčka
    Společnost

    Olomoučtí archeologové zkoumají nález z doby bronzové v jeskyni u Javoříčka

    Na přibližně 3000 let staré nálezy narazili jeskyňáři při odkrývání prostor nově objevené jeskyně v okolí Javoříčských jeskyní na Olomoucku. V jezevčí noře objevili část keramické nádoby a kostěné šídlo z pozdní doby bronzové. Nálezy nyní zkoumají archeologové Centra muzejní archeologie Vlastivědného muzea v Olomouci (VMO). Odborníci odebírají vzorky pro vědecký výzkum, který může přinést další informace o minulosti tohoto místa, sdělila dnes ČTK mluvčí muzea Martina Vysloužilová.

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Odpad končí tam, kde nemá. Strážníci v Olomouci evidují už víc než dvě stovky případů
    Společnost
    Krimi

    Odpad končí tam, kde nemá. Strážníci v Olomouci evidují už víc než dvě stovky případů

    O tom, že někteří lidé si umístěním již nepotřebných věcí nebo objemného odpadu hlavu opravdu nelámou, se během uplynulého víkendu přesvědčili strážníci olomoucké městské policie. Na území krajského města přitom existuje hned několik míst, kde odpad velkého objemu lze odložit.

  • Hasiči v neděli večer zasahovali v Šumperku. Zranilo se 10 osob, musel přiletět vrtulník
    Společnost

    Hasiči v neděli večer zasahovali v Šumperku. Zranilo se 10 osob, musel přiletět vrtulník

    Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje v neděli večer zasahoval v Šumperku. Došlo tam k požáru výškové budovy. Při události se hned několik osob zranilo, pro jednu dokonce letěl vrtulník. O průběhu události informovala tisková mluvčí Lucie Balážová a Josef Koláček přímo z místa. 

  • Přerovská zídka dostane čtyři nové tváře. Přibude i Jaroslav Wykrent
    Společnost

    Přerovská zídka dostane čtyři nové tváře. Přibude i Jaroslav Wykrent

    Další tváře se už brzy objeví v pouliční galerii v Přerově. Zídku na třídě 17. listopadu doplní významné osobnosti, které zanechaly výraznou stopu v historii i kulturním životě Přerova. Informovala o tom tisková mluvčí Přerova Lenka Chalupová. Už teď si na místě můžete prohlédnout portréty Pavla Nováka, Josefa Kainara, Oldřicha Mikuláška nebo Jiřiny Haukové.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama