Senioři se ptají na cookies, nebo jestli jsou QR kódy bezpečné, říká Charvátová ze SeniorOn

SeniorOn je nezisková organizace, která pomáhá seniorům s orientací a bezpečným pohybem v digitálním prostředí. Její ředitelka, Kateřina Charvátová, založila organizaci na základě své osobní zkušenosti a odborného studia. Díky tomu se nyní mohu senioři pomocí teoretických besed, osobních konzultací či praktických kurzů naučit nejen základy práce s technologiemi, ale také rozpoznávat dezinformace nebo bezpečně používat internetové bankovnictví. Organizace byla založena právně v roce 2021 a to na základě pomoci Social Impact Award. „Nakonec jsme byli nominováni do Social Impact Award, kde jsme prošli tříměsíční akcelerací a tam byla organizace založena oficiálně. To byl rok 2021, tudíž tento rok budeme působit už 4 roky,“ říká Charvátová. Olomoucký Report se v rozhovoru ptal zakladatelky SeniorOn na příběh organizace, její začátky a jakým výzvám ve světě technologií dnes senioři čelí.

Jaký je příběh za Vaší neziskovou organizací SeniorOn? Jak a proč vznikla?

Koncept a nápad vznikl při mém studiu andragogiky zde na Univerzitě Palackého. Vědeckotechnický park UP tam měl jeden z předmětů, kde jsme jako závěrečnou práci měli vymyslet projekt nebo podnikání se sociálním přesahem. Vlastně se jednalo o úkol, za který jsme mohli dostat 2 kredity a tím to mělo skončit. Toto vše se dělo také za dob pandemie Covid-19 a já jsem si uvědomila, že veškerý kontakt se přesunul do online prostoru, a ne každý k tomu má dispozice nebo rozumí tomu, jak se v něm pohybovat. V té době jsem já sama měla svého dědu v domově pro seniory. A ti se vlastně stali nejvíce odříznutými od svých rodin a dost často to snášeli velmi špatně.

A tato situace Vás inspirovala k založení neziskové organizace?

Ano. Právě ten domov, ve kterém přebýval i můj děda, nabídl rodinám možnost se spojit přes Skype, a tak jsme se s ním mohli po více než měsíci vidět alespoň takto. Sledovat to jeho nadšení, že nás vidí na obrazovce tabletu, kdy se po celou dobu usmíval a vypadal opravdu nadšeně a zaujatě tím, jak technologie fungují, mě dovedlo k myšlence, proč to stejné nedopřát i ostatním.Došlo mi, že technologie jsou dnes všude kolem nás a musíme se snažit do tohoto světa začlenit i právě seniory. Tak jsem tedy spojila svou osobní zkušenost s předmětem na vysoké škole a vznikl projekt SeniorOn. Ten nápad se těšil oblibě i u přednášejících předmětu a nabídli mi a mému týmu další pomoc a mentoring. Až jsme nakonec byli nominováni do Social Impact Award, kde jsme prošli tříměsíční akcelerací a tam byla organizace založena oficiálně i z právního hlediska. To byl rok 2021, tudíž tento rok budeme působit už 4 roky.

Která ze tří částí Vašeho programu (besedy, konzultace, kurzy) je nejvíce žádaná?

Během chodu celé organizace se zájem posouvá a dost se mění. Začínali jsme s besedami, které jsou více teoretické. Hlavní výhodou však do začátků byl fakt, že na takové besedy neexistoval žádný limit ani nutnost se kdekoliv hlásit. Jelikož jsme byli stále neznámou organizací, bylo lepší nechat prostor volný pro kohokoliv, kdo měl zájem. Bylo důležité si vybudovat nějaký základní okruh lidí. Nyní se o našem projektu dozvídají senioři především skrze doporučení svých přátel a získali jsme si tak určitou důvěryhodnost. Tudíž se zájem přesunul spíše k osobním konzultacím.

Máte nějaká konkrétní data za minulý rok?

Dohromady jsme za minulý rok uspořádali 302 aktivit a navštívilo nás 2677 seniorů. To je veliký posun od našeho prvního roku působení, kdy jsme jich uspořádali 5. Velkou roli v tom hraje především to, že už jsme si získali větší důvěryhodnost a také sponzory. Na rok 2025 plánujeme dosáhnout podobného čísla.

Jak jste vlastně postupovali ve svých začátcích, abyste na své besedy přitáhli návštěvníky?

Od té doby, co působíme, volíme stejnou strategii. Pro besedy si volíme veřejné prostory a organizace, které senioři navštěvují. Nejčastěji se jedná o knihovny nebo také kluby pro seniory. Tudíž se jedná o jim známé prostředí. Pak jsem také oslovila Magistrát města Olomouce konkrétně Odbor sociálních věcí s nabídkou této služby.

Zajímá je, co jsou to Cookies a k čemu používat QR kódy

Jaké jsou nejčastější problémy seniorů ohledně technologií?

Velmi často se setkáváme s problémy ohledně základního ovládání mobilních telefonů. Scénář bývá často takový, že senioři dostanou dotykový telefon od rodiny, kdy dostanou jen chvilkové poučení. Jenže senioři těmto jednoduše věcem nerozumí tak, aby je pochopili během chvilkového „školení“. Pro ně nejsou technologie tak automatické jako pro mladší generaci, tudíž na to potřebují více času.

Druhou velkou otázkou jsou poté Soubory Cookies (krátké textové soubory, které navštívený web odesílá do prohlížeče a umožňují tak webu zaznamenat informace o návštěvě. Na základě těch pak prohlížeče přizpůsobují reklamu, pozn.red.). Na základě toho na besedách často rozebíráme reklamy.

Třetím častým dotazem pak bývají QR kódy. Chtějí jim rozumět, a především se chtějí ujistit o jejich bezpečnosti.

Vnímáte v začlenění seniorů do světa technologií pokroky nebo naopak?

Možná v tomhle trošku zahrála svou roli pandemie. Samozřejmě SeniorOn nefungoval před ní, takže to je nějaká moje domněnka. Ale myslím si, že společnost si před pandemií neuvědomovala, jak moc jsou technologie důležité. Najednou jsme se ze dne na den stali závislí na online kontaktu, ať už pracovně nebo s rodinou. A přišlo mi, že právě i u těch seniorů došlo k určitému převratu. Vlastně najednou se daleko více otevřeli té myšlence je používat a učit se, jak na to.

Takže vidíte pokrok v té otevřenosti a chuti se učit?

Možná bych i řekla, že jim mnohdy ani nic jiného nezbývá. Že ta nedůvěra a snaha vyhýbat se jim vede akorát k izolaci. Proto si všímáme i čím dál větší snahy dosáhnout nějakého mezigeneračního pochopení. Mladá generace tráví velkou část dne na počítačích, telefonech, konzolích a senioři to nechápou a někdy i odsuzují. Přitom je to celé, dle mého názoru, o nepochopení těch možností, které technologie nabízí. Je pak vlastně krásné slyšet tu zpětnou vazbu, že už ten senior rozumí, proč na tom telefonu jeho děti či vnoučata jsou a že ho fascinuje, kolik možností tam má. Že se tam může koukat na videa, že tam může být v různých skupinách. Že se může spojit se svými spolužáky či si najít přátele skrz stejný koníček. A najednou se nejedná o téma plné nesouhlasu a nepochopení mezi generacemi, ale jedná se o takové, o kterém se lze bavit i s jejich vnoučaty.

Hlavní je trpělivost a empatie

Co má člověk udělat, když chce pomoct vlastním prarodičům?

Největší roli určitě hraje čas a trpělivost. Nebát se vysvětlovat věci vícekrát, nebudovat bariéry slovy „Tomu nebudeš rozumět“, „To nepotřebuješ vědět“. Takové výroky jsou pro seniory zraňující a může to vést ještě k větší skepsi a nechuti se zajímat a učit. Také bychom se neměli snažit je vše naučit najednou a spíše postupovat pomalu a po částech. Nebo jim nabídnout si dané kroky sepsat, aby vždy věděli, jak se zachovat a tímto způsobem se postupně učili.

Požadujete nějaká kritéria pro Vaše zaměstnance?

Hlavním kritériem je samozřejmě pracovat s lidmi se stejným smýšlením a stejným cílem. Přeci jen SeniorOn je stále nějaký můj projekt a tým beru jako něco, na čem ta organizace stojí, ale může ji také jednoduše položit. Nechci tedy v týmu někoho, kdo není empatický a netrpělivý. Vyžaduji, aby ke své práci přistupoval profesionálně. Poté jeden můj stálý lektor zajišťuje i odbornou garanci. Jedná se tedy o delší proces, než někoho do týmu přijmeme, ale opravdu to považuji za stěžejní část celé organizace.

Máte nějaký zajímavý či zábavný příběh z Vašich besed či kurzů?

Velmi často mě baví a vlastně i fascinuje, jak senioři přemýšlí nad různým užitím těch technologií. Mají totiž spoustu nápadů, které by mě nikdy samotnou nenapadly. Třeba jeden z příkladů jsou kurzy, kdy učíme posílat online pohlednice a jak ji vytvořit z jakékoliv fotky. A jeden pán měl dotaz, jestli může stáhnout jakoukoliv fotku z jiné země a poslat to kamarádovi, aby ho nějakým způsobem rozčílil, i když ve skutečnosti v té zemi nikdy nebyl. To jsme s našim týmem vyhodnotili vlastně i jako skvělý nápad. Takže jsou to ty nápady a úplně jiný pohled na technologii a jejich užívání.

Související

  • Pastviny okolo Ovčárny opět patří ovcím a pastevcům
    Společnost

    Pastviny okolo Ovčárny opět patří ovcím a pastevcům

    Do oblasti u Ovčárny a Petrových kamenů se po zimní pauze vrací na pastviny ovce. Ty pomáhají v období od 1. června udržet k udržení druhové rozmanitosti zdejších alpínských trávníků. Turisté tak mohou při výšlapu na Praděd potkat nejen stohlavé stádo ovcí, ale i pastevce v zácviku.

  • Tramvaj do Hodolan? Město odpovědělo lidem
    Doprava
    Společnost

    Tramvaj do Hodolan? Město odpovědělo lidem

    Nesouhlas s možným zrušením tramvajové trati do olomoucké části Hodolan vyjádřili obyvatelé formou petice. Tu podepsalo víc než pět tisíc lidí, archy s podpisy dorazily na začátku května na olomouckou radnici. Ta stále zvažuje všechny dostupné varianty řešení. Málokdo ví, že město mělo v územním plánu možné prodloužení trati do Chválkovic. S novou verzí plánu ale nebude záměr zanesen.

  • Chytají hmyz i drobné obratlovce. Autorka výstavy láká na Živé pasti
    Společnost

    Chytají hmyz i drobné obratlovce. Autorka výstavy láká na Živé pasti

    Ve sbírkových sklenících Výstaviště Flora Olomouc pokračuje výstava Živé pasti, která představuje stovky masožravých rostlin z celého světa. Návštěvníci uvidí vzrostlé exempláře staré desítky let, rostliny schopné ulovit hmyz i drobné obratlovce a také hlavní téma letošního ročníku – kvetoucí tučnice. Výstava potrvá do 7. června, speciálním lákadlem bude večerní prohlídka skleníků.

  • Lampy Plácačky se vrátí. Soud dal Šépkovi za pravdu
    Společnost

    Lampy Plácačky se vrátí. Soud dal Šépkovi za pravdu

    Olomoucká radnice musí podle zatím nepravomocného rozsudku krajského soudu vrátit na Horní náměstí lampy typu Thorn. Město je před 12 lety navzdory nesouhlasu autorů rekonstrukce historického centra z náměstí odstranilo a nahradilo svítidly Urbanstar. 

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Olomouc v létě zahájí přestavbu křižovatky ulic Pražská a Erenburgova za zhruba 19 milionů korun, část nákladů pokryje dotace Státního fondu dopravní infrastruktury. Instalace přechodu a světelné signalizace zvýší bezpečnost chodců a cyklistů při překonávání frekventované čtyřproudé komunikace. Více.
  • PŘEROVSKO
    Řidiči, kvůli záruční opravě se z části uzavře nový úsek dálnice D1 okolo Přerova. ŘSD zjistilo na úseku u Dluhonic směrem na Ostravu závadu vzniklou při běž provozu. Částečná uzavírka tu bude 9. a 10. června. Více.
  • OLOMOUC
    Bývalý obchodní dům Baťa v historickém centru Olomouce přestaví společnost Heritage Real Estates na rezidenční objekt s 60 byty, třemi ateliéry a obchodem. Olomoucký magistrát už zahájil řízení o povolení stavebního záměru. Více. 

Nejnovější

Nejčtenější

  • Místo obuvi tu vzniknou byty. I s parkováním
    Společnost

    Místo obuvi tu vzniknou byty. I s parkováním

    Bývalý obchodní dům Baťa v historickém centru Olomouce přestaví společnost Heritage Real Estates na rezidenční objekt s 60 byty, třemi ateliéry a obchodem. Olomoucký magistrát už zahájil řízení o povolení stavebního záměru. ČTK dnes informaci získala na úřední desce magistrátu.

  • V Olomouci roste nová písková socha. Vydržela by i přes zimu, říká její stavitel Václav Lemon
    Společnost
    Rozhovory

    V Olomouci roste nová písková socha. Vydržela by i přes zimu, říká její stavitel Václav Lemon

    Olomoucké Horní náměstí bude i letos zdobit písková socha, a to již popáté. Její realizace teprve začala, již nyní se ale těší pozornosti kolemjdoucích a samozřejmě i naší. Sochaře Václava Lemona jsme se zeptali, co bude letošním motivem a jak se vůbec taková socha staví. Letos mu pomáhá Oleksiy Poda, ukrajinský sochař, který nedávno vyhrál sochařkou soutěž v Lotyšsku.

  • Přerov chce omezit použití kratomu. Město se zaměřilo i na elektronické cigarety
    Společnost

    Přerov chce omezit použití kratomu. Město se zaměřilo i na elektronické cigarety

    Přerov chce omezit užívání kratomu, derivátů HHC a dalších psychomodulačních či psychoaktivních látek v okolí škol, dětských hřišť a sportovišť. Týká se to i elektronických cigaret. 

Seriály