Senioři se ptají na cookies, nebo jestli jsou QR kódy bezpečné, říká Charvátová ze SeniorOn

SeniorOn je nezisková organizace, která pomáhá seniorům s orientací a bezpečným pohybem v digitálním prostředí. Její ředitelka, Kateřina Charvátová, založila organizaci na základě své osobní zkušenosti a odborného studia. Díky tomu se nyní mohu senioři pomocí teoretických besed, osobních konzultací či praktických kurzů naučit nejen základy práce s technologiemi, ale také rozpoznávat dezinformace nebo bezpečně používat internetové bankovnictví. Organizace byla založena právně v roce 2021 a to na základě pomoci Social Impact Award. „Nakonec jsme byli nominováni do Social Impact Award, kde jsme prošli tříměsíční akcelerací a tam byla organizace založena oficiálně. To byl rok 2021, tudíž tento rok budeme působit už 4 roky,“ říká Charvátová. Olomoucký Report se v rozhovoru ptal zakladatelky SeniorOn na příběh organizace, její začátky a jakým výzvám ve světě technologií dnes senioři čelí.

Reklama
Reklama

Jaký je příběh za Vaší neziskovou organizací SeniorOn? Jak a proč vznikla?

Koncept a nápad vznikl při mém studiu andragogiky zde na Univerzitě Palackého. Vědeckotechnický park UP tam měl jeden z předmětů, kde jsme jako závěrečnou práci měli vymyslet projekt nebo podnikání se sociálním přesahem. Vlastně se jednalo o úkol, za který jsme mohli dostat 2 kredity a tím to mělo skončit. Toto vše se dělo také za dob pandemie Covid-19 a já jsem si uvědomila, že veškerý kontakt se přesunul do online prostoru, a ne každý k tomu má dispozice nebo rozumí tomu, jak se v něm pohybovat. V té době jsem já sama měla svého dědu v domově pro seniory. A ti se vlastně stali nejvíce odříznutými od svých rodin a dost často to snášeli velmi špatně.

A tato situace Vás inspirovala k založení neziskové organizace?

Ano. Právě ten domov, ve kterém přebýval i můj děda, nabídl rodinám možnost se spojit přes Skype, a tak jsme se s ním mohli po více než měsíci vidět alespoň takto. Sledovat to jeho nadšení, že nás vidí na obrazovce tabletu, kdy se po celou dobu usmíval a vypadal opravdu nadšeně a zaujatě tím, jak technologie fungují, mě dovedlo k myšlence, proč to stejné nedopřát i ostatním.Došlo mi, že technologie jsou dnes všude kolem nás a musíme se snažit do tohoto světa začlenit i právě seniory. Tak jsem tedy spojila svou osobní zkušenost s předmětem na vysoké škole a vznikl projekt SeniorOn. Ten nápad se těšil oblibě i u přednášejících předmětu a nabídli mi a mému týmu další pomoc a mentoring. Až jsme nakonec byli nominováni do Social Impact Award, kde jsme prošli tříměsíční akcelerací a tam byla organizace založena oficiálně i z právního hlediska. To byl rok 2021, tudíž tento rok budeme působit už 4 roky.

Která ze tří částí Vašeho programu (besedy, konzultace, kurzy) je nejvíce žádaná?

Během chodu celé organizace se zájem posouvá a dost se mění. Začínali jsme s besedami, které jsou více teoretické. Hlavní výhodou však do začátků byl fakt, že na takové besedy neexistoval žádný limit ani nutnost se kdekoliv hlásit. Jelikož jsme byli stále neznámou organizací, bylo lepší nechat prostor volný pro kohokoliv, kdo měl zájem. Bylo důležité si vybudovat nějaký základní okruh lidí. Nyní se o našem projektu dozvídají senioři především skrze doporučení svých přátel a získali jsme si tak určitou důvěryhodnost. Tudíž se zájem přesunul spíše k osobním konzultacím.

Máte nějaká konkrétní data za minulý rok?

Dohromady jsme za minulý rok uspořádali 302 aktivit a navštívilo nás 2677 seniorů. To je veliký posun od našeho prvního roku působení, kdy jsme jich uspořádali 5. Velkou roli v tom hraje především to, že už jsme si získali větší důvěryhodnost a také sponzory. Na rok 2025 plánujeme dosáhnout podobného čísla.

Jak jste vlastně postupovali ve svých začátcích, abyste na své besedy přitáhli návštěvníky?

Od té doby, co působíme, volíme stejnou strategii. Pro besedy si volíme veřejné prostory a organizace, které senioři navštěvují. Nejčastěji se jedná o knihovny nebo také kluby pro seniory. Tudíž se jedná o jim známé prostředí. Pak jsem také oslovila Magistrát města Olomouce konkrétně Odbor sociálních věcí s nabídkou této služby.

Zajímá je, co jsou to Cookies a k čemu používat QR kódy

Jaké jsou nejčastější problémy seniorů ohledně technologií?

Velmi často se setkáváme s problémy ohledně základního ovládání mobilních telefonů. Scénář bývá často takový, že senioři dostanou dotykový telefon od rodiny, kdy dostanou jen chvilkové poučení. Jenže senioři těmto jednoduše věcem nerozumí tak, aby je pochopili během chvilkového „školení“. Pro ně nejsou technologie tak automatické jako pro mladší generaci, tudíž na to potřebují více času.

Druhou velkou otázkou jsou poté Soubory Cookies (krátké textové soubory, které navštívený web odesílá do prohlížeče a umožňují tak webu zaznamenat informace o návštěvě. Na základě těch pak prohlížeče přizpůsobují reklamu, pozn.red.). Na základě toho na besedách často rozebíráme reklamy.

Třetím častým dotazem pak bývají QR kódy. Chtějí jim rozumět, a především se chtějí ujistit o jejich bezpečnosti.

Vnímáte v začlenění seniorů do světa technologií pokroky nebo naopak?

Možná v tomhle trošku zahrála svou roli pandemie. Samozřejmě SeniorOn nefungoval před ní, takže to je nějaká moje domněnka. Ale myslím si, že společnost si před pandemií neuvědomovala, jak moc jsou technologie důležité. Najednou jsme se ze dne na den stali závislí na online kontaktu, ať už pracovně nebo s rodinou. A přišlo mi, že právě i u těch seniorů došlo k určitému převratu. Vlastně najednou se daleko více otevřeli té myšlence je používat a učit se, jak na to.

Takže vidíte pokrok v té otevřenosti a chuti se učit?

Možná bych i řekla, že jim mnohdy ani nic jiného nezbývá. Že ta nedůvěra a snaha vyhýbat se jim vede akorát k izolaci. Proto si všímáme i čím dál větší snahy dosáhnout nějakého mezigeneračního pochopení. Mladá generace tráví velkou část dne na počítačích, telefonech, konzolích a senioři to nechápou a někdy i odsuzují. Přitom je to celé, dle mého názoru, o nepochopení těch možností, které technologie nabízí. Je pak vlastně krásné slyšet tu zpětnou vazbu, že už ten senior rozumí, proč na tom telefonu jeho děti či vnoučata jsou a že ho fascinuje, kolik možností tam má. Že se tam může koukat na videa, že tam může být v různých skupinách. Že se může spojit se svými spolužáky či si najít přátele skrz stejný koníček. A najednou se nejedná o téma plné nesouhlasu a nepochopení mezi generacemi, ale jedná se o takové, o kterém se lze bavit i s jejich vnoučaty.

Hlavní je trpělivost a empatie

Co má člověk udělat, když chce pomoct vlastním prarodičům?

Největší roli určitě hraje čas a trpělivost. Nebát se vysvětlovat věci vícekrát, nebudovat bariéry slovy „Tomu nebudeš rozumět“, „To nepotřebuješ vědět“. Takové výroky jsou pro seniory zraňující a může to vést ještě k větší skepsi a nechuti se zajímat a učit. Také bychom se neměli snažit je vše naučit najednou a spíše postupovat pomalu a po částech. Nebo jim nabídnout si dané kroky sepsat, aby vždy věděli, jak se zachovat a tímto způsobem se postupně učili.

Požadujete nějaká kritéria pro Vaše zaměstnance?

Hlavním kritériem je samozřejmě pracovat s lidmi se stejným smýšlením a stejným cílem. Přeci jen SeniorOn je stále nějaký můj projekt a tým beru jako něco, na čem ta organizace stojí, ale může ji také jednoduše položit. Nechci tedy v týmu někoho, kdo není empatický a netrpělivý. Vyžaduji, aby ke své práci přistupoval profesionálně. Poté jeden můj stálý lektor zajišťuje i odbornou garanci. Jedná se tedy o delší proces, než někoho do týmu přijmeme, ale opravdu to považuji za stěžejní část celé organizace.

Máte nějaký zajímavý či zábavný příběh z Vašich besed či kurzů?

Velmi často mě baví a vlastně i fascinuje, jak senioři přemýšlí nad různým užitím těch technologií. Mají totiž spoustu nápadů, které by mě nikdy samotnou nenapadly. Třeba jeden z příkladů jsou kurzy, kdy učíme posílat online pohlednice a jak ji vytvořit z jakékoliv fotky. A jeden pán měl dotaz, jestli může stáhnout jakoukoliv fotku z jiné země a poslat to kamarádovi, aby ho nějakým způsobem rozčílil, i když ve skutečnosti v té zemi nikdy nebyl. To jsme s našim týmem vyhodnotili vlastně i jako skvělý nápad. Takže jsou to ty nápady a úplně jiný pohled na technologii a jejich užívání.

Reklama
Reklama

Související

  • Tramvaje do Pavloviček mají zůstat? Bez opravy ale jezdit nemohou
    Společnost
    Doprava

    Tramvaje do Pavloviček mají zůstat? Bez opravy ale jezdit nemohou

    Téma okolo tramvajové trati do Pavloviček vzbuzuje dlouho dobu reakce a emoce nejen mezi obyvateli Hodolan. Zpráva o možném rušení způsobila obavy, že by tramvaje do této části přestaly jezdit. Náměstek primátorky Miloslav Tichý (ANO) na svém Facebooku nyní poodhalil, jaká je vlastně budoucnost tohoto úseku.

  • Kdo v kraji nejlépe třídí? Šumperk obhájil prvenství, Přerov skončil druhý
    Společnost

    Kdo v kraji nejlépe třídí? Šumperk obhájil prvenství, Přerov skončil druhý

    Velký úspěch pro Přerov. V oblasti odpadového hospodářství jsou místní víc než úspěšní. Město se v letošním ročníku krajské soutěže O keramickou popelnici totiž umístilo na druhém místě v kategorii měst nad 15 tisíc obyvatel. Soutěž hodnotí úroveň třídění odpadu ve městech a obcích Olomouckého kraje. Úspěšný byl také Šumperk, Velký Týnec, Majetín a Řídeč.

  • Po 70 letech potřebují nové zázemí. Hasičská základna vyjde na 350 milionů
    Společnost

    Po 70 letech potřebují nové zázemí. Hasičská základna vyjde na 350 milionů

    Stavba dlouho plánované hasičské zbrojnice v Prostějově může být zahájena příští rok a dokončena v roce 2029. Náklady jsou předběžně vyčísleny na 350 milionů korun, financování je zajištěno z více zdrojů. ČTK to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), který v Prostějově jednal se zástupci radnice a hasičského záchranného sboru. Nová základna hasičů nahradí letitou stanici, která nevyhovuje současným potřebám hasičů.

  • Měsíce po havárii není hotovo. Sanace benzenu se znovu zadrhla
    Společnost

    Měsíce po havárii není hotovo. Sanace benzenu se znovu zadrhla

    Několikatýdenní zpoždění nabrala plánovaná druhá etapa rozsáhlých sanací po loňské nehodě vlaku s toxickým benzenem v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku. Státní podnik Diamo ji chtěl původně začít na začátku září, zadávací řízení se však protáhlo a jeden z neúspěšných uchazečů se nakonec proti výsledkům tendru odvolal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Smlouva tak dosud nebyla podepsána, řekla ČTK mluvčí podniku Kristýna Hanušová. Hodnota zakázky je několik set milionů korun.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Dvojitý sportovní smutek v krajském městě. Fotbalisté Sigmy v neděli padli na Andrově stadionu se Spartou Praha 0:3. Hokejisté Mory o gól prohráli 2:3 v Českých Budějovicích.
  • PŘEROVSKO
    V přerovské části Dluhonice začala před týdnem oprava průtahu obce. Více
  • PŘEROV
    Přerovští lídři kandidátek pro letošní komunální volby se shodují na potřebě zastavit úbytek obyvatel. Více
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

  • Úleva u pump. Nafta má zlevnit o 2,35 koruny, vrací se i cenový strop
    Doprava

    Úleva u pump. Nafta má zlevnit o 2,35 koruny, vrací se i cenový strop

    S účinností od 1. října do 31. října 2026 dochází k opětnému zavedení regulace cen pohonných hmot a současně ke snížení spotřební daně z motorové nafty. Vláda tím reaguje na eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek saúdské ropy evropským rafineriím a rostoucí tlak na velkoobchodní i maloobchodní ceny paliv.

  • Autobusy 18 a 20 pojedou jinak. Horka asfaltuje Olomouckou
    Doprava

    Autobusy 18 a 20 pojedou jinak. Horka asfaltuje Olomouckou

    V Horce nad Moravou na Olomoucku stále probíhá oprava ulice Olomoucká. Opravovaný úsek nyní čeká asfaltování, což změní trasy autobusových linek 18 a 20. Cestující čekají změny příští týden.

  • Zkontrolujte si řidičák. Do konce roku propadne v kraji téměř 14 tisícům lidí
    Doprava
    Lifestyle

    Zkontrolujte si řidičák. Do konce roku propadne v kraji téměř 14 tisícům lidí

    Téměř 14 tisíc řidiček a řidičů v Olomouckém kraji si do konce roku musí vyměnit řidičský průkaz. V celém Česku musí do konce roku vyměnit doklad ještě takřka 250 tisíc řidičů. Žádost o nový řidičák lze s pomocí bankovní identity podat online na Portálu dopravy a výměna je tak velmi rychlá a snadná. Vyzvednutí je možné i na některém z více než 11 tisíc výdejních míst a boxů Balíkovny po celém Česku.

  • Policie kontrolovala řidiče na Jesenicku. Dva přišli o osvědčení k vozidlu
    Krimi

    Policie kontrolovala řidiče na Jesenicku. Dva přišli o osvědčení k vozidlu

    Další dopravně-bezpečnostní akce na Jesenicku odhalila hned několik přestupků. Na hříšníky na silnicích se zaměřili policisté z územního odboru Jeseník během uplynulého víkendu. Akce proběhla v reakci na dopravně-bezpečnostní situaci, zejména na vývoj nehodovosti, jejích příčin a následků v souvislosti s nekázní řidičů.

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Richard Morávek bude mít pohřeb. Kdy a kde se uskuteční?
    Společnost

    Richard Morávek bude mít pohřeb. Kdy a kde se uskuteční?

    Ve věku 56 let zemřel v noci na čtvrtek zakladatel a spolumajitel investiční a developerské skupiny Redstone Richard Morávek. Nyní je známo datum a místo pohřbu jedné z osobnosti Olomouce.

  • Sláma v kašně nestačila. Instalaci v centru Olomouce poničili znovu
    Společnost

    Sláma v kašně nestačila. Instalaci v centru Olomouce poničili znovu

    Čtyřdenní projekt Prostřít náměstí proměnil od 15. do 18. září část náměstí Republiky v Olomouci v místo setkávání, odpočinku a společného programu. Instalace byla v průběhu akce hned dvakrát úmyslně poničena. Zároveň však vyvolala výraznou veřejnou debatu o tom, k jakým účelům má jedno z nejvýznamnějších olomouckých náměstí sloužit.

  • Parkování se v Olomouckém kraji mění. Radnice přidávají nová místa
    Společnost
    Doprava

    Parkování se v Olomouckém kraji mění. Radnice přidávají nová místa

    Některé radnice v Olomouckém kraji v uplynulých čtyřech letech upravily pravidla parkování v centrech měst i na sídlištích s cílem zlepšit dostupnost parkovacích míst pro místní obyvatele. Města také investovala miliony korun do rozšíření parkovacích kapacit. S financováním některých projektů pomohly dotace z evropských fondů, vyplývá z informací ČTK.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama