Senioři se ptají na cookies, nebo jestli jsou QR kódy bezpečné, říká Charvátová ze SeniorOn

SeniorOn je nezisková organizace, která pomáhá seniorům s orientací a bezpečným pohybem v digitálním prostředí. Její ředitelka, Kateřina Charvátová, založila organizaci na základě své osobní zkušenosti a odborného studia. Díky tomu se nyní mohu senioři pomocí teoretických besed, osobních konzultací či praktických kurzů naučit nejen základy práce s technologiemi, ale také rozpoznávat dezinformace nebo bezpečně používat internetové bankovnictví. Organizace byla založena právně v roce 2021 a to na základě pomoci Social Impact Award. „Nakonec jsme byli nominováni do Social Impact Award, kde jsme prošli tříměsíční akcelerací a tam byla organizace založena oficiálně. To byl rok 2021, tudíž tento rok budeme působit už 4 roky,“ říká Charvátová. Olomoucký Report se v rozhovoru ptal zakladatelky SeniorOn na příběh organizace, její začátky a jakým výzvám ve světě technologií dnes senioři čelí.

Reklama
Reklama

Jaký je příběh za Vaší neziskovou organizací SeniorOn? Jak a proč vznikla?

Koncept a nápad vznikl při mém studiu andragogiky zde na Univerzitě Palackého. Vědeckotechnický park UP tam měl jeden z předmětů, kde jsme jako závěrečnou práci měli vymyslet projekt nebo podnikání se sociálním přesahem. Vlastně se jednalo o úkol, za který jsme mohli dostat 2 kredity a tím to mělo skončit. Toto vše se dělo také za dob pandemie Covid-19 a já jsem si uvědomila, že veškerý kontakt se přesunul do online prostoru, a ne každý k tomu má dispozice nebo rozumí tomu, jak se v něm pohybovat. V té době jsem já sama měla svého dědu v domově pro seniory. A ti se vlastně stali nejvíce odříznutými od svých rodin a dost často to snášeli velmi špatně.

A tato situace Vás inspirovala k založení neziskové organizace?

Ano. Právě ten domov, ve kterém přebýval i můj děda, nabídl rodinám možnost se spojit přes Skype, a tak jsme se s ním mohli po více než měsíci vidět alespoň takto. Sledovat to jeho nadšení, že nás vidí na obrazovce tabletu, kdy se po celou dobu usmíval a vypadal opravdu nadšeně a zaujatě tím, jak technologie fungují, mě dovedlo k myšlence, proč to stejné nedopřát i ostatním.Došlo mi, že technologie jsou dnes všude kolem nás a musíme se snažit do tohoto světa začlenit i právě seniory. Tak jsem tedy spojila svou osobní zkušenost s předmětem na vysoké škole a vznikl projekt SeniorOn. Ten nápad se těšil oblibě i u přednášejících předmětu a nabídli mi a mému týmu další pomoc a mentoring. Až jsme nakonec byli nominováni do Social Impact Award, kde jsme prošli tříměsíční akcelerací a tam byla organizace založena oficiálně i z právního hlediska. To byl rok 2021, tudíž tento rok budeme působit už 4 roky.

Která ze tří částí Vašeho programu (besedy, konzultace, kurzy) je nejvíce žádaná?

Během chodu celé organizace se zájem posouvá a dost se mění. Začínali jsme s besedami, které jsou více teoretické. Hlavní výhodou však do začátků byl fakt, že na takové besedy neexistoval žádný limit ani nutnost se kdekoliv hlásit. Jelikož jsme byli stále neznámou organizací, bylo lepší nechat prostor volný pro kohokoliv, kdo měl zájem. Bylo důležité si vybudovat nějaký základní okruh lidí. Nyní se o našem projektu dozvídají senioři především skrze doporučení svých přátel a získali jsme si tak určitou důvěryhodnost. Tudíž se zájem přesunul spíše k osobním konzultacím.

Máte nějaká konkrétní data za minulý rok?

Dohromady jsme za minulý rok uspořádali 302 aktivit a navštívilo nás 2677 seniorů. To je veliký posun od našeho prvního roku působení, kdy jsme jich uspořádali 5. Velkou roli v tom hraje především to, že už jsme si získali větší důvěryhodnost a také sponzory. Na rok 2025 plánujeme dosáhnout podobného čísla.

Jak jste vlastně postupovali ve svých začátcích, abyste na své besedy přitáhli návštěvníky?

Od té doby, co působíme, volíme stejnou strategii. Pro besedy si volíme veřejné prostory a organizace, které senioři navštěvují. Nejčastěji se jedná o knihovny nebo také kluby pro seniory. Tudíž se jedná o jim známé prostředí. Pak jsem také oslovila Magistrát města Olomouce konkrétně Odbor sociálních věcí s nabídkou této služby.

Zajímá je, co jsou to Cookies a k čemu používat QR kódy

Jaké jsou nejčastější problémy seniorů ohledně technologií?

Velmi často se setkáváme s problémy ohledně základního ovládání mobilních telefonů. Scénář bývá často takový, že senioři dostanou dotykový telefon od rodiny, kdy dostanou jen chvilkové poučení. Jenže senioři těmto jednoduše věcem nerozumí tak, aby je pochopili během chvilkového „školení“. Pro ně nejsou technologie tak automatické jako pro mladší generaci, tudíž na to potřebují více času.

Druhou velkou otázkou jsou poté Soubory Cookies (krátké textové soubory, které navštívený web odesílá do prohlížeče a umožňují tak webu zaznamenat informace o návštěvě. Na základě těch pak prohlížeče přizpůsobují reklamu, pozn.red.). Na základě toho na besedách často rozebíráme reklamy.

Třetím častým dotazem pak bývají QR kódy. Chtějí jim rozumět, a především se chtějí ujistit o jejich bezpečnosti.

Vnímáte v začlenění seniorů do světa technologií pokroky nebo naopak?

Možná v tomhle trošku zahrála svou roli pandemie. Samozřejmě SeniorOn nefungoval před ní, takže to je nějaká moje domněnka. Ale myslím si, že společnost si před pandemií neuvědomovala, jak moc jsou technologie důležité. Najednou jsme se ze dne na den stali závislí na online kontaktu, ať už pracovně nebo s rodinou. A přišlo mi, že právě i u těch seniorů došlo k určitému převratu. Vlastně najednou se daleko více otevřeli té myšlence je používat a učit se, jak na to.

Takže vidíte pokrok v té otevřenosti a chuti se učit?

Možná bych i řekla, že jim mnohdy ani nic jiného nezbývá. Že ta nedůvěra a snaha vyhýbat se jim vede akorát k izolaci. Proto si všímáme i čím dál větší snahy dosáhnout nějakého mezigeneračního pochopení. Mladá generace tráví velkou část dne na počítačích, telefonech, konzolích a senioři to nechápou a někdy i odsuzují. Přitom je to celé, dle mého názoru, o nepochopení těch možností, které technologie nabízí. Je pak vlastně krásné slyšet tu zpětnou vazbu, že už ten senior rozumí, proč na tom telefonu jeho děti či vnoučata jsou a že ho fascinuje, kolik možností tam má. Že se tam může koukat na videa, že tam může být v různých skupinách. Že se může spojit se svými spolužáky či si najít přátele skrz stejný koníček. A najednou se nejedná o téma plné nesouhlasu a nepochopení mezi generacemi, ale jedná se o takové, o kterém se lze bavit i s jejich vnoučaty.

Hlavní je trpělivost a empatie

Co má člověk udělat, když chce pomoct vlastním prarodičům?

Největší roli určitě hraje čas a trpělivost. Nebát se vysvětlovat věci vícekrát, nebudovat bariéry slovy „Tomu nebudeš rozumět“, „To nepotřebuješ vědět“. Takové výroky jsou pro seniory zraňující a může to vést ještě k větší skepsi a nechuti se zajímat a učit. Také bychom se neměli snažit je vše naučit najednou a spíše postupovat pomalu a po částech. Nebo jim nabídnout si dané kroky sepsat, aby vždy věděli, jak se zachovat a tímto způsobem se postupně učili.

Požadujete nějaká kritéria pro Vaše zaměstnance?

Hlavním kritériem je samozřejmě pracovat s lidmi se stejným smýšlením a stejným cílem. Přeci jen SeniorOn je stále nějaký můj projekt a tým beru jako něco, na čem ta organizace stojí, ale může ji také jednoduše položit. Nechci tedy v týmu někoho, kdo není empatický a netrpělivý. Vyžaduji, aby ke své práci přistupoval profesionálně. Poté jeden můj stálý lektor zajišťuje i odbornou garanci. Jedná se tedy o delší proces, než někoho do týmu přijmeme, ale opravdu to považuji za stěžejní část celé organizace.

Máte nějaký zajímavý či zábavný příběh z Vašich besed či kurzů?

Velmi často mě baví a vlastně i fascinuje, jak senioři přemýšlí nad různým užitím těch technologií. Mají totiž spoustu nápadů, které by mě nikdy samotnou nenapadly. Třeba jeden z příkladů jsou kurzy, kdy učíme posílat online pohlednice a jak ji vytvořit z jakékoliv fotky. A jeden pán měl dotaz, jestli může stáhnout jakoukoliv fotku z jiné země a poslat to kamarádovi, aby ho nějakým způsobem rozčílil, i když ve skutečnosti v té zemi nikdy nebyl. To jsme s našim týmem vyhodnotili vlastně i jako skvělý nápad. Takže jsou to ty nápady a úplně jiný pohled na technologii a jejich užívání.

Reklama
Reklama

Související

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    V těchto dnech před 2 lety zasáhly kraj ničivé povodně. Opravy po nich stále probíhají. Více
  • OLOMOUC
    Hasiči v Olomouci budou mít v pátek svůj den. Čeká je také průvod, který zastaví tramvajový provoz. Více
  • PROSTĚJOV
    Policie během úterního dne vyloučila cizí zavinění úmrtí staršího muže v prostějovských Kolářových sadech. Více
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

  • DataReport: Návštěvnost domácích zápasů HC Olomouc v Tipsport extralize
    DataReport
    Sport

    DataReport: Návštěvnost domácích zápasů HC Olomouc v Tipsport extralize

    Dnešním dnem končí čekání hokejových fanoušků na Tipsport extraligu. Již zítra jde do akce také HC Olomouc, Moru čeká na úvod soutěže tým HC Sparta Praha. Poprvé své brány tak otevře olomoucký Zimní stadion, též známý jako Plechárna nebo Plech aréna. Ačkoliv domov olomouckých kohoutů nepatři mezi nejmodernější stánky v republice, Olomouc si v nejvyšší soutěži drží po mnoho let dobrá čísla návštěvnosti. Dnes se na ně podíváme v novém vydání DataReportu.

  • Mrtvý muž v prostějovském parku. Policie vyloučila cizí zavinění smrti
    Krimi

    Mrtvý muž v prostějovském parku. Policie vyloučila cizí zavinění smrti

    Policie vyšetřuje v Prostějově podezřelé úmrtí staršího muže. Tělo se v úterý ráno našlo v parku. Policii úmrtí nahlásila zdravotnická záchranná služba, kterou přivolali svědci. ČTK to v pondělí řekl mluvčí krajské policie Libor Hejtman. Na místě zasahovala policie.

  • Polonahý muž děsil věřící u olomoucké katedrály
    Krimi

    Polonahý muž děsil věřící u olomoucké katedrály

    Oznámení v tomto znění řešila v pondělí odpoledne na Václavském náměstí u katedrály hlídka městské policie. Dotyčný muž měl na sobě jen kraťasy a vykřikoval zmatené věty.

  • První pád větrníku v Česku se dál vyšetřuje. Policie řeší obecné ohrožení
    Krimi

    První pád větrníku v Česku se dál vyšetřuje. Policie řeší obecné ohrožení

    Policie vyšetřuje pád větrné elektrárny u Potštátu na Přerovsku pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti. Zatím nebyl nikdo obviněn. Na dotaz ČTK to dnes řekla policejní mluvčí Miluše Zajícová. Tři desítky metrů vysoká větrná elektrárna u Potštátu spadla 20. srpna, nehoda se obešla bez zranění. Škoda byla vyčíslena zhruba na 200 tisíc korun.

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Hasiči zaplní Horní náměstí. Průvod na hodinu odkloní čtyři tramvajové linky
    Společnost

    Hasiči zaplní Horní náměstí. Průvod na hodinu odkloní čtyři tramvajové linky

    V srdci Olomouce se v pátek 18. září uskuteční Den hasičů Olomouckého kraje. Slavnostní akcí si hasiči připomenou náročnou práci profesionálních i dobrovolných hasičů. Veřejnost se může těšit na celodenní atraktivní program na Horním náměstí, který vyvrcholí průvodem a mší svatou v katedrále svatého Václava. Průvod na zhruba hodinu ovlivní také tramvajovou dopravu přes centrum.

  • V Olomouci vykvetly desítky kriticky ohrožených ibišků. Vědci je musí odstranit
    Společnost

    V Olomouci vykvetly desítky kriticky ohrožených ibišků. Vědci je musí odstranit

    Kriticky ohrožený ibišek trojdílný letos mimořádně hojně vykvetl na pokusných plochách Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC), které sídlí v holickém areálu Univerzity Palackého v Olomouci (UP). Jeho výskyt v Olomouci je o to zajímavější, že jde o jednu z nejsevernějších známých lokalit tohoto vzácného polního plevele na Moravě. Výskyt vzácné rostliny zdokumentovali také botanici fakulty. Část exemplářů nyní zamíří do herbářových sbírek, kde budou sloužit jako doklad o výskytu druhu i pro budoucí výzkum.

  • „Neporušují zákon, takže je nelze vykázat.“ Starosta Šternberka o opilcích v centru
    Krimi
    Společnost

    „Neporušují zákon, takže je nelze vykázat.“ Starosta Šternberka o opilcích v centru

    Města v celém kraji trápí pobyt a potyčky bezdomovců a opilých lidí, které znepřijemňují veřejný prostor. Podobné případy řeší i Šternberk na Olomoucku, kde jsou takové situace časté. Na to poukazují také občané města, o víkendu během jedné z akcí opět docházelo k těmto potyčkám. Mělo se tak stát jen pár metrů od dětského programu, což nenechalo uživatele ve virtuálním prostoru bez reakcí. Na tuto problematiku se Report ptal starosty města Šternberk Stanislava Orsága.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama