Senioři se ptají na cookies, nebo jestli jsou QR kódy bezpečné, říká Charvátová ze SeniorOn

SeniorOn je nezisková organizace, která pomáhá seniorům s orientací a bezpečným pohybem v digitálním prostředí. Její ředitelka, Kateřina Charvátová, založila organizaci na základě své osobní zkušenosti a odborného studia. Díky tomu se nyní mohu senioři pomocí teoretických besed, osobních konzultací či praktických kurzů naučit nejen základy práce s technologiemi, ale také rozpoznávat dezinformace nebo bezpečně používat internetové bankovnictví. Organizace byla založena právně v roce 2021 a to na základě pomoci Social Impact Award. „Nakonec jsme byli nominováni do Social Impact Award, kde jsme prošli tříměsíční akcelerací a tam byla organizace založena oficiálně. To byl rok 2021, tudíž tento rok budeme působit už 4 roky,“ říká Charvátová. Olomoucký Report se v rozhovoru ptal zakladatelky SeniorOn na příběh organizace, její začátky a jakým výzvám ve světě technologií dnes senioři čelí.

Reklama
Reklama

Jaký je příběh za Vaší neziskovou organizací SeniorOn? Jak a proč vznikla?

Koncept a nápad vznikl při mém studiu andragogiky zde na Univerzitě Palackého. Vědeckotechnický park UP tam měl jeden z předmětů, kde jsme jako závěrečnou práci měli vymyslet projekt nebo podnikání se sociálním přesahem. Vlastně se jednalo o úkol, za který jsme mohli dostat 2 kredity a tím to mělo skončit. Toto vše se dělo také za dob pandemie Covid-19 a já jsem si uvědomila, že veškerý kontakt se přesunul do online prostoru, a ne každý k tomu má dispozice nebo rozumí tomu, jak se v něm pohybovat. V té době jsem já sama měla svého dědu v domově pro seniory. A ti se vlastně stali nejvíce odříznutými od svých rodin a dost často to snášeli velmi špatně.

A tato situace Vás inspirovala k založení neziskové organizace?

Ano. Právě ten domov, ve kterém přebýval i můj děda, nabídl rodinám možnost se spojit přes Skype, a tak jsme se s ním mohli po více než měsíci vidět alespoň takto. Sledovat to jeho nadšení, že nás vidí na obrazovce tabletu, kdy se po celou dobu usmíval a vypadal opravdu nadšeně a zaujatě tím, jak technologie fungují, mě dovedlo k myšlence, proč to stejné nedopřát i ostatním.Došlo mi, že technologie jsou dnes všude kolem nás a musíme se snažit do tohoto světa začlenit i právě seniory. Tak jsem tedy spojila svou osobní zkušenost s předmětem na vysoké škole a vznikl projekt SeniorOn. Ten nápad se těšil oblibě i u přednášejících předmětu a nabídli mi a mému týmu další pomoc a mentoring. Až jsme nakonec byli nominováni do Social Impact Award, kde jsme prošli tříměsíční akcelerací a tam byla organizace založena oficiálně i z právního hlediska. To byl rok 2021, tudíž tento rok budeme působit už 4 roky.

Která ze tří částí Vašeho programu (besedy, konzultace, kurzy) je nejvíce žádaná?

Během chodu celé organizace se zájem posouvá a dost se mění. Začínali jsme s besedami, které jsou více teoretické. Hlavní výhodou však do začátků byl fakt, že na takové besedy neexistoval žádný limit ani nutnost se kdekoliv hlásit. Jelikož jsme byli stále neznámou organizací, bylo lepší nechat prostor volný pro kohokoliv, kdo měl zájem. Bylo důležité si vybudovat nějaký základní okruh lidí. Nyní se o našem projektu dozvídají senioři především skrze doporučení svých přátel a získali jsme si tak určitou důvěryhodnost. Tudíž se zájem přesunul spíše k osobním konzultacím.

Máte nějaká konkrétní data za minulý rok?

Dohromady jsme za minulý rok uspořádali 302 aktivit a navštívilo nás 2677 seniorů. To je veliký posun od našeho prvního roku působení, kdy jsme jich uspořádali 5. Velkou roli v tom hraje především to, že už jsme si získali větší důvěryhodnost a také sponzory. Na rok 2025 plánujeme dosáhnout podobného čísla.

Jak jste vlastně postupovali ve svých začátcích, abyste na své besedy přitáhli návštěvníky?

Od té doby, co působíme, volíme stejnou strategii. Pro besedy si volíme veřejné prostory a organizace, které senioři navštěvují. Nejčastěji se jedná o knihovny nebo také kluby pro seniory. Tudíž se jedná o jim známé prostředí. Pak jsem také oslovila Magistrát města Olomouce konkrétně Odbor sociálních věcí s nabídkou této služby.

Zajímá je, co jsou to Cookies a k čemu používat QR kódy

Jaké jsou nejčastější problémy seniorů ohledně technologií?

Velmi často se setkáváme s problémy ohledně základního ovládání mobilních telefonů. Scénář bývá často takový, že senioři dostanou dotykový telefon od rodiny, kdy dostanou jen chvilkové poučení. Jenže senioři těmto jednoduše věcem nerozumí tak, aby je pochopili během chvilkového „školení“. Pro ně nejsou technologie tak automatické jako pro mladší generaci, tudíž na to potřebují více času.

Druhou velkou otázkou jsou poté Soubory Cookies (krátké textové soubory, které navštívený web odesílá do prohlížeče a umožňují tak webu zaznamenat informace o návštěvě. Na základě těch pak prohlížeče přizpůsobují reklamu, pozn.red.). Na základě toho na besedách často rozebíráme reklamy.

Třetím častým dotazem pak bývají QR kódy. Chtějí jim rozumět, a především se chtějí ujistit o jejich bezpečnosti.

Vnímáte v začlenění seniorů do světa technologií pokroky nebo naopak?

Možná v tomhle trošku zahrála svou roli pandemie. Samozřejmě SeniorOn nefungoval před ní, takže to je nějaká moje domněnka. Ale myslím si, že společnost si před pandemií neuvědomovala, jak moc jsou technologie důležité. Najednou jsme se ze dne na den stali závislí na online kontaktu, ať už pracovně nebo s rodinou. A přišlo mi, že právě i u těch seniorů došlo k určitému převratu. Vlastně najednou se daleko více otevřeli té myšlence je používat a učit se, jak na to.

Takže vidíte pokrok v té otevřenosti a chuti se učit?

Možná bych i řekla, že jim mnohdy ani nic jiného nezbývá. Že ta nedůvěra a snaha vyhýbat se jim vede akorát k izolaci. Proto si všímáme i čím dál větší snahy dosáhnout nějakého mezigeneračního pochopení. Mladá generace tráví velkou část dne na počítačích, telefonech, konzolích a senioři to nechápou a někdy i odsuzují. Přitom je to celé, dle mého názoru, o nepochopení těch možností, které technologie nabízí. Je pak vlastně krásné slyšet tu zpětnou vazbu, že už ten senior rozumí, proč na tom telefonu jeho děti či vnoučata jsou a že ho fascinuje, kolik možností tam má. Že se tam může koukat na videa, že tam může být v různých skupinách. Že se může spojit se svými spolužáky či si najít přátele skrz stejný koníček. A najednou se nejedná o téma plné nesouhlasu a nepochopení mezi generacemi, ale jedná se o takové, o kterém se lze bavit i s jejich vnoučaty.

Hlavní je trpělivost a empatie

Co má člověk udělat, když chce pomoct vlastním prarodičům?

Největší roli určitě hraje čas a trpělivost. Nebát se vysvětlovat věci vícekrát, nebudovat bariéry slovy „Tomu nebudeš rozumět“, „To nepotřebuješ vědět“. Takové výroky jsou pro seniory zraňující a může to vést ještě k větší skepsi a nechuti se zajímat a učit. Také bychom se neměli snažit je vše naučit najednou a spíše postupovat pomalu a po částech. Nebo jim nabídnout si dané kroky sepsat, aby vždy věděli, jak se zachovat a tímto způsobem se postupně učili.

Požadujete nějaká kritéria pro Vaše zaměstnance?

Hlavním kritériem je samozřejmě pracovat s lidmi se stejným smýšlením a stejným cílem. Přeci jen SeniorOn je stále nějaký můj projekt a tým beru jako něco, na čem ta organizace stojí, ale může ji také jednoduše položit. Nechci tedy v týmu někoho, kdo není empatický a netrpělivý. Vyžaduji, aby ke své práci přistupoval profesionálně. Poté jeden můj stálý lektor zajišťuje i odbornou garanci. Jedná se tedy o delší proces, než někoho do týmu přijmeme, ale opravdu to považuji za stěžejní část celé organizace.

Máte nějaký zajímavý či zábavný příběh z Vašich besed či kurzů?

Velmi často mě baví a vlastně i fascinuje, jak senioři přemýšlí nad různým užitím těch technologií. Mají totiž spoustu nápadů, které by mě nikdy samotnou nenapadly. Třeba jeden z příkladů jsou kurzy, kdy učíme posílat online pohlednice a jak ji vytvořit z jakékoliv fotky. A jeden pán měl dotaz, jestli může stáhnout jakoukoliv fotku z jiné země a poslat to kamarádovi, aby ho nějakým způsobem rozčílil, i když ve skutečnosti v té zemi nikdy nebyl. To jsme s našim týmem vyhodnotili vlastně i jako skvělý nápad. Takže jsou to ty nápady a úplně jiný pohled na technologii a jejich užívání.

Reklama
Reklama

Související

  • Boty, pyžamo i baterka. Přání 500 dětí z Ukrajiny teď mohou splnit i lidé z Olomoucka
    Společnost

    Boty, pyžamo i baterka. Přání 500 dětí z Ukrajiny teď mohou splnit i lidé z Olomoucka

    Arcidiecézní charita Olomouc dnes otevřela veřejnosti databázi dětí zapojených do dalšího ročníku projektu Vánoční balíček pro Ukrajinu. Dárci si v ní mohou vybrat konkrétní dítě a připravit mu vánoční dárek na míru. Letošní ročník by měl být dosud největší. Postupně má být do databáze zařazeno rekordních 500 dětí.

  • Přes 100 stromů a tisíc keřů. Prostějov čeká velká podzimní výsadba
    Společnost

    Přes 100 stromů a tisíc keřů. Prostějov čeká velká podzimní výsadba

    Péče o městskou zeleň v Prostějově nekončí samotnou výsadbou. Město se dlouhodobě zaměřuje nejen na údržbu stávající zeleně, ale také na obnovu a rozšiřování výsadeb. I letošní podzim proto bude ve znamení nových stromů, keřů, trvalek a květin.

  • Fotbalové hřiště musí pryč. Hanušovice chystají stěhování za 100 milionů
    Společnost
    Sport

    Fotbalové hřiště musí pryč. Hanušovice chystají stěhování za 100 milionů

    Hanušovice na Šumpersku čeká rozsáhlé stěhování sportovišť, které před dvěma lety zdevastovala ničivá povodeň. Do nových lokalit město přesune fotbalové hřiště i tenisové kurty; současné sportoviště na soutoku Moravy a Branné je stále bezprostředně ohroženo záplavami. Stěhování bude stát až sto milionů korun, město na něj chce získat dotace. Hotovo by vše mělo být do roku 2030, řekl ČTK starosta Hanušovic Marek Kostka (Generace Y).

  • Reportáž: Od rehabilitací po canisterapii. Nahlédli jsme do prostějovského ADP-SANCO
    Společnost
    Zdraví

    Reportáž: Od rehabilitací po canisterapii. Nahlédli jsme do prostějovského ADP-SANCO

    Rodinná společnost ADP-SANCO v Prostějově funguje už od roku 1993. Její zakladatelkou byla Květoslava Šťastná, nyní je ředitelkou její dcera Karolína Tucker Šťastný. Toto nestátní zdravotnické zařízení poskytuje vysoce kvalitní a odbornou péči v klidném a bezpečném prostředí. S Olomouckým Reportem jsem se vydala na Den otevřených dveří, který ADP-SANCO připravilo ve čtvrtek 1. října.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • JESENÍK 
    Lékaři často řeší i přetržené vazy, poškozené menisky či defekty chrupavek. Právě tato zranění jsou často způsobena pádem z koloběžky nebo nekontrolovaným pohybem při sjezdu na čtyřkolce. Více.
  • OLOMOUCKÝ KRAJ 
    Komplikace pro řidiče na jihu Olomouckého kraje. Trasu z Přerova na Hulín a zpět čeká oprava prováděná za úplné uzavírky, informovalo o tom Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Olomoucký kraj. Silnice I/55 přibližně od Lověšic po nájezd na dálnici D1 projde celkovou rekonstrukcí plánovanou od úterý 29. 9. Více.
  • OLOMOUC 
    Nejvýraznější dominanta Olomouce i světově známá kulturní a historická památka.  To je Sloup Nejsvětější Trojice, který naleznete na olomouckém Horním náměstí, nedaleko radnice. Jaký je jeho příběh? Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Stavba obřího akvária v Olomouci pokračuje. Loděnka už dostává konkrétní obrysy
    Společnost

    Stavba obřího akvária v Olomouci pokračuje. Loděnka už dostává konkrétní obrysy

    Stavba nového vzdělávacího centra Loděnka v Zoologické zahradě Olomouc pokračuje podle plánu. Na staveništi už jsou patrné obrysy budoucího objektu, který nabídne nejen zázemí pro vzdělávací programy, ale také největší hlubinné akvárium se žraloky, rejnoky a řadou dalších mořských ryb v České republice.

  • Z Olomouce až do Valdštejnského paláce. Věra Zukalová získala prestižní medaili
    Společnost

    Z Olomouce až do Valdštejnského paláce. Věra Zukalová získala prestižní medaili

    Zakladatelka spolku Dobré místo pro život i projektu Život ve tmě, ambasadorka onkologických pacientek Fakultní nemocnice Olomouc i kandidátka za ODS. Věra Zukalová je jednou z výrazných osobností města Olomouce. Už v roce 2020 získala Cenu města Olomouce, nyní si z Prahy odvezla Stříbrnou medaili předsedy Senátu.

  • V Olomouci vzniká nový vědní obor. Projekt získal 18,6 milionu
    Společnost

    V Olomouci vzniká nový vědní obor. Projekt získal 18,6 milionu

    Rostlinná teranostika. To je název nového oboru, který v Olomouci vzniká. Základy má položit projekt PLANTONICS, který odstartoval v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci. Hlavní řešitelka projektu Nuria De Diego uspěla v prestižní soutěži a na propojení diagnostických a léčebných přístupů získala 18,6 milionů.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama