Senioři se ptají na cookies, nebo jestli jsou QR kódy bezpečné, říká Charvátová ze SeniorOn

SeniorOn je nezisková organizace, která pomáhá seniorům s orientací a bezpečným pohybem v digitálním prostředí. Její ředitelka, Kateřina Charvátová, založila organizaci na základě své osobní zkušenosti a odborného studia. Díky tomu se nyní mohu senioři pomocí teoretických besed, osobních konzultací či praktických kurzů naučit nejen základy práce s technologiemi, ale také rozpoznávat dezinformace nebo bezpečně používat internetové bankovnictví. Organizace byla založena právně v roce 2021 a to na základě pomoci Social Impact Award. „Nakonec jsme byli nominováni do Social Impact Award, kde jsme prošli tříměsíční akcelerací a tam byla organizace založena oficiálně. To byl rok 2021, tudíž tento rok budeme působit už 4 roky,“ říká Charvátová. Olomoucký Report se v rozhovoru ptal zakladatelky SeniorOn na příběh organizace, její začátky a jakým výzvám ve světě technologií dnes senioři čelí.

Jaký je příběh za Vaší neziskovou organizací SeniorOn? Jak a proč vznikla?

Koncept a nápad vznikl při mém studiu andragogiky zde na Univerzitě Palackého. Vědeckotechnický park UP tam měl jeden z předmětů, kde jsme jako závěrečnou práci měli vymyslet projekt nebo podnikání se sociálním přesahem. Vlastně se jednalo o úkol, za který jsme mohli dostat 2 kredity a tím to mělo skončit. Toto vše se dělo také za dob pandemie Covid-19 a já jsem si uvědomila, že veškerý kontakt se přesunul do online prostoru, a ne každý k tomu má dispozice nebo rozumí tomu, jak se v něm pohybovat. V té době jsem já sama měla svého dědu v domově pro seniory. A ti se vlastně stali nejvíce odříznutými od svých rodin a dost často to snášeli velmi špatně.

A tato situace Vás inspirovala k založení neziskové organizace?

Ano. Právě ten domov, ve kterém přebýval i můj děda, nabídl rodinám možnost se spojit přes Skype, a tak jsme se s ním mohli po více než měsíci vidět alespoň takto. Sledovat to jeho nadšení, že nás vidí na obrazovce tabletu, kdy se po celou dobu usmíval a vypadal opravdu nadšeně a zaujatě tím, jak technologie fungují, mě dovedlo k myšlence, proč to stejné nedopřát i ostatním.Došlo mi, že technologie jsou dnes všude kolem nás a musíme se snažit do tohoto světa začlenit i právě seniory. Tak jsem tedy spojila svou osobní zkušenost s předmětem na vysoké škole a vznikl projekt SeniorOn. Ten nápad se těšil oblibě i u přednášejících předmětu a nabídli mi a mému týmu další pomoc a mentoring. Až jsme nakonec byli nominováni do Social Impact Award, kde jsme prošli tříměsíční akcelerací a tam byla organizace založena oficiálně i z právního hlediska. To byl rok 2021, tudíž tento rok budeme působit už 4 roky.

Která ze tří částí Vašeho programu (besedy, konzultace, kurzy) je nejvíce žádaná?

Během chodu celé organizace se zájem posouvá a dost se mění. Začínali jsme s besedami, které jsou více teoretické. Hlavní výhodou však do začátků byl fakt, že na takové besedy neexistoval žádný limit ani nutnost se kdekoliv hlásit. Jelikož jsme byli stále neznámou organizací, bylo lepší nechat prostor volný pro kohokoliv, kdo měl zájem. Bylo důležité si vybudovat nějaký základní okruh lidí. Nyní se o našem projektu dozvídají senioři především skrze doporučení svých přátel a získali jsme si tak určitou důvěryhodnost. Tudíž se zájem přesunul spíše k osobním konzultacím.

Máte nějaká konkrétní data za minulý rok?

Dohromady jsme za minulý rok uspořádali 302 aktivit a navštívilo nás 2677 seniorů. To je veliký posun od našeho prvního roku působení, kdy jsme jich uspořádali 5. Velkou roli v tom hraje především to, že už jsme si získali větší důvěryhodnost a také sponzory. Na rok 2025 plánujeme dosáhnout podobného čísla.

Jak jste vlastně postupovali ve svých začátcích, abyste na své besedy přitáhli návštěvníky?

Od té doby, co působíme, volíme stejnou strategii. Pro besedy si volíme veřejné prostory a organizace, které senioři navštěvují. Nejčastěji se jedná o knihovny nebo také kluby pro seniory. Tudíž se jedná o jim známé prostředí. Pak jsem také oslovila Magistrát města Olomouce konkrétně Odbor sociálních věcí s nabídkou této služby.

Zajímá je, co jsou to Cookies a k čemu používat QR kódy

Jaké jsou nejčastější problémy seniorů ohledně technologií?

Velmi často se setkáváme s problémy ohledně základního ovládání mobilních telefonů. Scénář bývá často takový, že senioři dostanou dotykový telefon od rodiny, kdy dostanou jen chvilkové poučení. Jenže senioři těmto jednoduše věcem nerozumí tak, aby je pochopili během chvilkového „školení“. Pro ně nejsou technologie tak automatické jako pro mladší generaci, tudíž na to potřebují více času.

Druhou velkou otázkou jsou poté Soubory Cookies (krátké textové soubory, které navštívený web odesílá do prohlížeče a umožňují tak webu zaznamenat informace o návštěvě. Na základě těch pak prohlížeče přizpůsobují reklamu, pozn.red.). Na základě toho na besedách často rozebíráme reklamy.

Třetím častým dotazem pak bývají QR kódy. Chtějí jim rozumět, a především se chtějí ujistit o jejich bezpečnosti.

Vnímáte v začlenění seniorů do světa technologií pokroky nebo naopak?

Možná v tomhle trošku zahrála svou roli pandemie. Samozřejmě SeniorOn nefungoval před ní, takže to je nějaká moje domněnka. Ale myslím si, že společnost si před pandemií neuvědomovala, jak moc jsou technologie důležité. Najednou jsme se ze dne na den stali závislí na online kontaktu, ať už pracovně nebo s rodinou. A přišlo mi, že právě i u těch seniorů došlo k určitému převratu. Vlastně najednou se daleko více otevřeli té myšlence je používat a učit se, jak na to.

Takže vidíte pokrok v té otevřenosti a chuti se učit?

Možná bych i řekla, že jim mnohdy ani nic jiného nezbývá. Že ta nedůvěra a snaha vyhýbat se jim vede akorát k izolaci. Proto si všímáme i čím dál větší snahy dosáhnout nějakého mezigeneračního pochopení. Mladá generace tráví velkou část dne na počítačích, telefonech, konzolích a senioři to nechápou a někdy i odsuzují. Přitom je to celé, dle mého názoru, o nepochopení těch možností, které technologie nabízí. Je pak vlastně krásné slyšet tu zpětnou vazbu, že už ten senior rozumí, proč na tom telefonu jeho děti či vnoučata jsou a že ho fascinuje, kolik možností tam má. Že se tam může koukat na videa, že tam může být v různých skupinách. Že se může spojit se svými spolužáky či si najít přátele skrz stejný koníček. A najednou se nejedná o téma plné nesouhlasu a nepochopení mezi generacemi, ale jedná se o takové, o kterém se lze bavit i s jejich vnoučaty.

Hlavní je trpělivost a empatie

Co má člověk udělat, když chce pomoct vlastním prarodičům?

Největší roli určitě hraje čas a trpělivost. Nebát se vysvětlovat věci vícekrát, nebudovat bariéry slovy „Tomu nebudeš rozumět“, „To nepotřebuješ vědět“. Takové výroky jsou pro seniory zraňující a může to vést ještě k větší skepsi a nechuti se zajímat a učit. Také bychom se neměli snažit je vše naučit najednou a spíše postupovat pomalu a po částech. Nebo jim nabídnout si dané kroky sepsat, aby vždy věděli, jak se zachovat a tímto způsobem se postupně učili.

Požadujete nějaká kritéria pro Vaše zaměstnance?

Hlavním kritériem je samozřejmě pracovat s lidmi se stejným smýšlením a stejným cílem. Přeci jen SeniorOn je stále nějaký můj projekt a tým beru jako něco, na čem ta organizace stojí, ale může ji také jednoduše položit. Nechci tedy v týmu někoho, kdo není empatický a netrpělivý. Vyžaduji, aby ke své práci přistupoval profesionálně. Poté jeden můj stálý lektor zajišťuje i odbornou garanci. Jedná se tedy o delší proces, než někoho do týmu přijmeme, ale opravdu to považuji za stěžejní část celé organizace.

Máte nějaký zajímavý či zábavný příběh z Vašich besed či kurzů?

Velmi často mě baví a vlastně i fascinuje, jak senioři přemýšlí nad různým užitím těch technologií. Mají totiž spoustu nápadů, které by mě nikdy samotnou nenapadly. Třeba jeden z příkladů jsou kurzy, kdy učíme posílat online pohlednice a jak ji vytvořit z jakékoliv fotky. A jeden pán měl dotaz, jestli může stáhnout jakoukoliv fotku z jiné země a poslat to kamarádovi, aby ho nějakým způsobem rozčílil, i když ve skutečnosti v té zemi nikdy nebyl. To jsme s našim týmem vyhodnotili vlastně i jako skvělý nápad. Takže jsou to ty nápady a úplně jiný pohled na technologii a jejich užívání.

Související

  • FOTOREPORT: Zpěv, koruny a kadidlo. Tři králové dorazili do Olomouce
    Společnost
    FotoReport

    FOTOREPORT: Zpěv, koruny a kadidlo. Tři králové dorazili do Olomouce

    Ulice Olomouce dnes zaplnil tradiční průvod tří králů, který pořádá Arcidiecéze olomoucká. Slavnostní atmosféru doprovodily kostýmy, zpěv i připomínka svátku Zjevení Páně. Rolí tří králů se zhostili bývalý primátor Miroslav Žbánek, pomocný biskup Antonín Bassler a ředitel Arcidiecézní charity Olomouc Pavel Stefan.

  • Od eneolitu po Slovany. Výzkum u Kojetína mapuje tisícileté osídlení
    Společnost

    Od eneolitu po Slovany. Výzkum u Kojetína mapuje tisícileté osídlení

    Pravěké studny, germánské zahloubené chaty i depot železných klíčů – to jsou některé z více než 1200 archeologických nálezů, které odhalili odborníci při záchranném výzkumu u Kojetína. Výzkum potvrdil, že se v oblasti lidé usazovali nepřetržitě od eneolitu až po raný středověk.

  • Olomoucká ODS vysílá do boje o předsednické křeslo Kupku
    Společnost

    Olomoucká ODS vysílá do boje o předsednické křeslo Kupku

    Členové ODS v Olomouckém kraji v pondělí na svém krajském sněmu nominovali na předsedu strany dosavadního místopředsedu a bývalého ministra dopravy Martina Kupku, dostal 54 hlasů od 66 přítomných delegátů. Na post prvního místopředsedy navrhli starostu Prahy 9 Tomáše Portlíka. ČTK to řekl krajský místopředseda strany Martin Major. Kongres rozhodne o nástupci Petra Fialy v čele strany 17. a 18. ledna.

  • Zimní mrazy lákají na zamrzlé vodní plochy. Ani silný led není zárukou bezpečnosti
    Společnost

    Zimní mrazy lákají na zamrzlé vodní plochy. Ani silný led není zárukou bezpečnosti

    Teploty padají hluboko pod bod mrazu a zamrzlé vodní plochy v celém kraji tak lákají na lední radovánky. Pohyb na zamrzlé hladině se ale snadno může změnit v nebezpečnou situaci. Hasiči proto připomínají základní pravidla, jak se na ledové ploše chovat, aby k takovým situacím nedošlo.

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Ještě na podzim v utkání Konferenční ligy větral obranu SK Sigma Olomouc, teď už bude hájit její barvy. Záložník Danijel Šturm přestoupil na Andrův stadion ze slovinského NK Celje, podepsal víceletou smlouvu, jejíž délku Hanáci neupřesnili. Více.
  • PŘEROVSKO
    Vyhlídkové kolo v Hranicích se bude točit dál. Město oznámilo, že v prosinci počasí k vyhlídkám příliš nepřálo, a tak bude provoz kola u kruháče Zborovské ulice prodloužen do konce ledna - vždy v pátek, v sobotu a neděli.
  • OLOMOUCKO
    Chrám v Dubu nad Moravou - má potíže. Trámy stavby jsou ve špatném stavu. Jsou mokré a plné škůdců. Farnost chystá jejich opravu. Na výměnu trámů lze přispět ve sbírce nazvané Trámy pro Dub a v sobotu se v Dubu koná i benefiční koncert.

Nejnovější

Doporučujeme

  • V olomoucké zoo připravili novoroční prohlídky
    Společnost
    Doporučujeme

    V olomoucké zoo připravili novoroční prohlídky

    Pro přátelé zoologické zahrady a milovníky zvířat si první den nového roku Zoo Olomouc připravila tradiční večerní prohlídky. Ať v námrazách, či tání, nebo třeba v závějích je možné spatřit zvířata, která se v horkých letních měsících naopak skrývají. Průvodci budou vycházet z dětského hřiště v 16:00 a v 18:00 a nabídnou poutavé vyprávění ze zvířecí říše, včetně mnohých příběhů ze zákulisí.

  • Se ŠantApkou si mohou řidiči prodloužit parkování zdarma až o 2 hodiny denně
    Doporučujeme

    Se ŠantApkou si mohou řidiči prodloužit parkování zdarma až o 2 hodiny denně

    V Galerii Šantovka čeká řidiče od 2. ledna 2026 novinka v parkování. Základní bezplatnou dobu parkování 1,5 hodiny v pracovních dnech a 3 hodiny o víkendech si nově mohou díky věrností aplikaci ŠantApka prodloužit až o další 2 hodiny denně zdarma.

  • Pomáhá vytvářet pracovní místa a podporuje lokální podnikání. Jak pomáhá NF Veolia?
    Doporučujeme

    Pomáhá vytvářet pracovní místa a podporuje lokální podnikání. Jak pomáhá NF Veolia?

    Podpora lokálního podnikání má v Olomouckém kraji dlouhodobě silné zázemí. Nadační fond Veolia zde už více než 25 let prostřednictvím programu STARTér – Věř si a podnikej! pomáhá začínajícím podnikatelům proměňovat nápady v reálné projekty a vytvářet nová pracovní místa. Program je určen malým firmám a živnostníkům, kteří mohou na každé nově vzniklé pracovní místo získat až 60 000 korun.

  • Historické hračky, betlémy a slavnostní atmosféra. Najdete je na hradě Šternberk
    Doporučujeme

    Historické hračky, betlémy a slavnostní atmosféra. Najdete je na hradě Šternberk

    Hrad Šternberk zve návštěvníky na tradiční Vánoční prohlídky, které se uskuteční během adventních víkendů a vánočních svátků. Atmosféra historického sídla ožije slavnostní výzdobou, betlémy, historickými hračkami i dalšími vánočními doplňky, které přenesou návštěvníky do sváteční nálady minulých staletí.

Nejčtenější

  • Rekonstrukce Jednoty nabrala zpoždění. Architekt věří, že práce začnou v létě
    Společnost

    Rekonstrukce Jednoty nabrala zpoždění. Architekt věří, že práce začnou v létě

    Na třídě Svobody stojí budova Jednota. Osmipodlažní dům se měl původně začít rekonstruovat už začátkem jara letošního roku. Podle architekta Miroslava Pospíšila by práce mohly být zahájené v létě.

  • Kolik zaplatí obyvatelé okresních měst Olomoucka za odpady?
    Společnost

    Kolik zaplatí obyvatelé okresních měst Olomoucka za odpady?

    S příchodem nového kalendářního roku znovu přichází také povinnost placení za svoz odpadu. Zjišťovali jsme, kolik v letošním roce zaplatí obyvatelé okresních měst v Olomouckém kraji. 

  • Ve městě žijí, ale občanku si měnit nechtějí. Ani za 10 tisíc
    Společnost

    Ve městě žijí, ale občanku si měnit nechtějí. Ani za 10 tisíc

    V Olomouci žije podle dat Ministerstva vnitra 115 tisíc lidí. Trvalé bydliště tady má ale pouze 102 tisíc obyvatel. To teď chce město změnit, když zveřejnilo nabídku příspěvku 10 tisíc korun pro ty, kdo se při splnění podmínek přihlásí k trvalému bydlišti v Olomouci. Report se ve dvou dílech zaměřil na lidi, kteří v Olomouci dlouhodobě žijí, trvalé bydliště tu ale nemají. Proč si ani po několika letech nechtějí lidé vyměnit občanku a může to změnit příspěvek města?

Seriály