Senioři se ptají na cookies, nebo jestli jsou QR kódy bezpečné, říká Charvátová ze SeniorOn

SeniorOn je nezisková organizace, která pomáhá seniorům s orientací a bezpečným pohybem v digitálním prostředí. Její ředitelka, Kateřina Charvátová, založila organizaci na základě své osobní zkušenosti a odborného studia. Díky tomu se nyní mohu senioři pomocí teoretických besed, osobních konzultací či praktických kurzů naučit nejen základy práce s technologiemi, ale také rozpoznávat dezinformace nebo bezpečně používat internetové bankovnictví. Organizace byla založena právně v roce 2021 a to na základě pomoci Social Impact Award. „Nakonec jsme byli nominováni do Social Impact Award, kde jsme prošli tříměsíční akcelerací a tam byla organizace založena oficiálně. To byl rok 2021, tudíž tento rok budeme působit už 4 roky,“ říká Charvátová. Olomoucký Report se v rozhovoru ptal zakladatelky SeniorOn na příběh organizace, její začátky a jakým výzvám ve světě technologií dnes senioři čelí.

Jaký je příběh za Vaší neziskovou organizací SeniorOn? Jak a proč vznikla?

Koncept a nápad vznikl při mém studiu andragogiky zde na Univerzitě Palackého. Vědeckotechnický park UP tam měl jeden z předmětů, kde jsme jako závěrečnou práci měli vymyslet projekt nebo podnikání se sociálním přesahem. Vlastně se jednalo o úkol, za který jsme mohli dostat 2 kredity a tím to mělo skončit. Toto vše se dělo také za dob pandemie Covid-19 a já jsem si uvědomila, že veškerý kontakt se přesunul do online prostoru, a ne každý k tomu má dispozice nebo rozumí tomu, jak se v něm pohybovat. V té době jsem já sama měla svého dědu v domově pro seniory. A ti se vlastně stali nejvíce odříznutými od svých rodin a dost často to snášeli velmi špatně.

A tato situace Vás inspirovala k založení neziskové organizace?

Ano. Právě ten domov, ve kterém přebýval i můj děda, nabídl rodinám možnost se spojit přes Skype, a tak jsme se s ním mohli po více než měsíci vidět alespoň takto. Sledovat to jeho nadšení, že nás vidí na obrazovce tabletu, kdy se po celou dobu usmíval a vypadal opravdu nadšeně a zaujatě tím, jak technologie fungují, mě dovedlo k myšlence, proč to stejné nedopřát i ostatním.Došlo mi, že technologie jsou dnes všude kolem nás a musíme se snažit do tohoto světa začlenit i právě seniory. Tak jsem tedy spojila svou osobní zkušenost s předmětem na vysoké škole a vznikl projekt SeniorOn. Ten nápad se těšil oblibě i u přednášejících předmětu a nabídli mi a mému týmu další pomoc a mentoring. Až jsme nakonec byli nominováni do Social Impact Award, kde jsme prošli tříměsíční akcelerací a tam byla organizace založena oficiálně i z právního hlediska. To byl rok 2021, tudíž tento rok budeme působit už 4 roky.

Která ze tří částí Vašeho programu (besedy, konzultace, kurzy) je nejvíce žádaná?

Během chodu celé organizace se zájem posouvá a dost se mění. Začínali jsme s besedami, které jsou více teoretické. Hlavní výhodou však do začátků byl fakt, že na takové besedy neexistoval žádný limit ani nutnost se kdekoliv hlásit. Jelikož jsme byli stále neznámou organizací, bylo lepší nechat prostor volný pro kohokoliv, kdo měl zájem. Bylo důležité si vybudovat nějaký základní okruh lidí. Nyní se o našem projektu dozvídají senioři především skrze doporučení svých přátel a získali jsme si tak určitou důvěryhodnost. Tudíž se zájem přesunul spíše k osobním konzultacím.

Máte nějaká konkrétní data za minulý rok?

Dohromady jsme za minulý rok uspořádali 302 aktivit a navštívilo nás 2677 seniorů. To je veliký posun od našeho prvního roku působení, kdy jsme jich uspořádali 5. Velkou roli v tom hraje především to, že už jsme si získali větší důvěryhodnost a také sponzory. Na rok 2025 plánujeme dosáhnout podobného čísla.

Jak jste vlastně postupovali ve svých začátcích, abyste na své besedy přitáhli návštěvníky?

Od té doby, co působíme, volíme stejnou strategii. Pro besedy si volíme veřejné prostory a organizace, které senioři navštěvují. Nejčastěji se jedná o knihovny nebo také kluby pro seniory. Tudíž se jedná o jim známé prostředí. Pak jsem také oslovila Magistrát města Olomouce konkrétně Odbor sociálních věcí s nabídkou této služby.

Zajímá je, co jsou to Cookies a k čemu používat QR kódy

Jaké jsou nejčastější problémy seniorů ohledně technologií?

Velmi často se setkáváme s problémy ohledně základního ovládání mobilních telefonů. Scénář bývá často takový, že senioři dostanou dotykový telefon od rodiny, kdy dostanou jen chvilkové poučení. Jenže senioři těmto jednoduše věcem nerozumí tak, aby je pochopili během chvilkového „školení“. Pro ně nejsou technologie tak automatické jako pro mladší generaci, tudíž na to potřebují více času.

Druhou velkou otázkou jsou poté Soubory Cookies (krátké textové soubory, které navštívený web odesílá do prohlížeče a umožňují tak webu zaznamenat informace o návštěvě. Na základě těch pak prohlížeče přizpůsobují reklamu, pozn.red.). Na základě toho na besedách často rozebíráme reklamy.

Třetím častým dotazem pak bývají QR kódy. Chtějí jim rozumět, a především se chtějí ujistit o jejich bezpečnosti.

Vnímáte v začlenění seniorů do světa technologií pokroky nebo naopak?

Možná v tomhle trošku zahrála svou roli pandemie. Samozřejmě SeniorOn nefungoval před ní, takže to je nějaká moje domněnka. Ale myslím si, že společnost si před pandemií neuvědomovala, jak moc jsou technologie důležité. Najednou jsme se ze dne na den stali závislí na online kontaktu, ať už pracovně nebo s rodinou. A přišlo mi, že právě i u těch seniorů došlo k určitému převratu. Vlastně najednou se daleko více otevřeli té myšlence je používat a učit se, jak na to.

Takže vidíte pokrok v té otevřenosti a chuti se učit?

Možná bych i řekla, že jim mnohdy ani nic jiného nezbývá. Že ta nedůvěra a snaha vyhýbat se jim vede akorát k izolaci. Proto si všímáme i čím dál větší snahy dosáhnout nějakého mezigeneračního pochopení. Mladá generace tráví velkou část dne na počítačích, telefonech, konzolích a senioři to nechápou a někdy i odsuzují. Přitom je to celé, dle mého názoru, o nepochopení těch možností, které technologie nabízí. Je pak vlastně krásné slyšet tu zpětnou vazbu, že už ten senior rozumí, proč na tom telefonu jeho děti či vnoučata jsou a že ho fascinuje, kolik možností tam má. Že se tam může koukat na videa, že tam může být v různých skupinách. Že se může spojit se svými spolužáky či si najít přátele skrz stejný koníček. A najednou se nejedná o téma plné nesouhlasu a nepochopení mezi generacemi, ale jedná se o takové, o kterém se lze bavit i s jejich vnoučaty.

Hlavní je trpělivost a empatie

Co má člověk udělat, když chce pomoct vlastním prarodičům?

Největší roli určitě hraje čas a trpělivost. Nebát se vysvětlovat věci vícekrát, nebudovat bariéry slovy „Tomu nebudeš rozumět“, „To nepotřebuješ vědět“. Takové výroky jsou pro seniory zraňující a může to vést ještě k větší skepsi a nechuti se zajímat a učit. Také bychom se neměli snažit je vše naučit najednou a spíše postupovat pomalu a po částech. Nebo jim nabídnout si dané kroky sepsat, aby vždy věděli, jak se zachovat a tímto způsobem se postupně učili.

Požadujete nějaká kritéria pro Vaše zaměstnance?

Hlavním kritériem je samozřejmě pracovat s lidmi se stejným smýšlením a stejným cílem. Přeci jen SeniorOn je stále nějaký můj projekt a tým beru jako něco, na čem ta organizace stojí, ale může ji také jednoduše položit. Nechci tedy v týmu někoho, kdo není empatický a netrpělivý. Vyžaduji, aby ke své práci přistupoval profesionálně. Poté jeden můj stálý lektor zajišťuje i odbornou garanci. Jedná se tedy o delší proces, než někoho do týmu přijmeme, ale opravdu to považuji za stěžejní část celé organizace.

Máte nějaký zajímavý či zábavný příběh z Vašich besed či kurzů?

Velmi často mě baví a vlastně i fascinuje, jak senioři přemýšlí nad různým užitím těch technologií. Mají totiž spoustu nápadů, které by mě nikdy samotnou nenapadly. Třeba jeden z příkladů jsou kurzy, kdy učíme posílat online pohlednice a jak ji vytvořit z jakékoliv fotky. A jeden pán měl dotaz, jestli může stáhnout jakoukoliv fotku z jiné země a poslat to kamarádovi, aby ho nějakým způsobem rozčílil, i když ve skutečnosti v té zemi nikdy nebyl. To jsme s našim týmem vyhodnotili vlastně i jako skvělý nápad. Takže jsou to ty nápady a úplně jiný pohled na technologii a jejich užívání.

Související

Rychlovky

  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    Nový SRNA index ukazuje rostoucí počet střetů vozidel se zvěří na českých silnicích. V kraji evidovali policisté během uplynulého půlroku zatím nejvíce případů. Více.
  • OLOMOUCKO
    Olomoučtí už se mohou těšit na sladké samosběry. Na Olomoucku totiž dnes začínají samosběry, a to jak v části Nedvězí, tak i o týden později v obci Skrbeň. Samosběr se připravuje i na plantáži v Prostějově. Více.
  • OLOMOUC
    Nový měsíc nese změnu v péči o zatoulané psy v Olomouci. Dosud odchycená zvířata putovala do Čech pod Kosířem na Prostějovsku. Nově se o ně postará útulek v Neředíně. Pro majitele to znamená výrazně kratší a rychlejší cestu. Více.

Nejnovější

  • Hokejová extraliga je rozlosována, Mora začne doma se Spartou
    Sport

    Hokejová extraliga je rozlosována, Mora začne doma se Spartou

    Plánovaný start extraligového ročníku 2026-2027 je na středu 16. září tohoto roku a o mistrovském titulu bude rozhodnuto do 30. dubna 2027.  Ostrými zápasy vstoupí do nové sezóny nejdříve trio týmů, které budou TELH reprezentovat v Lize mistrů. Hokejisté HC Olomouc vstoupí do nové sezóny domácím utkáním proti Spartě Praha. Také ve druhém kole bude hrát Mora doma.

  • Dálnici D1 čeká kolem Přerova dvoudenní oprava
    Doprava

    Dálnici D1 čeká kolem Přerova dvoudenní oprava

    Nejnovější úsek dálnice D1 čeká omezení. Ředitelství silnic a dálnic informovalo o dvoudenní záruční opravě úseku kolem Přerova u Dluhonic. Proběhne za běžného provozu příští týden.

  • Rocková Horka uctí Ozzyho i legendy českého bigbítu. Festival se blíží
    Tipy

    Rocková Horka uctí Ozzyho i legendy českého bigbítu. Festival se blíží

    Horka nad Moravou se první červnovou sobotu promění v místo pro fanoušky rocku. V sobotu 6. června 2026 se ve venkovním areálu Sokola uskuteční už 14. ročník festivalu Rocková Horka. Areál se otevře ve 14 hodin, hudební program začne v 15 hodin a potrvá až do půl druhé v noci.

  • Blíží se půlmaraton. A s ním i uzavírky
    Doprava

    Blíží se půlmaraton. A s ním i uzavírky

    Olomouc se stane příští sobotu 13. června centrem běžeckého dění, proběhne již 16. ročník Mattoni 1/2Maratonu Olomouc. V den konání závodů čeká na obyvatele Olomouce krom sportovního zážitku i řada omezení a uzavírek, tady vám přinášíme jejich přehled.

Nejčtenější

  • Na Svatém Kopečku se uskuteční Romská pouť. Konat se bude 28. ročník
    Kultura
    Společnost

    Na Svatém Kopečku se uskuteční Romská pouť. Konat se bude 28. ročník

    Tradiční Romská pouť se letos uskuteční 13. června od 10 hodin. Charita Olomouc uspořádá její 28. ročník, uskuteční na Svatém Kopečku u Olomouce. Do baziliky Navštívení Panny Marie se sjedou poutníci z celé České republiky i Slovenska. Letošním tématem pouti je svatý František z Assisi.

  • Připravte si košíky, samosběry začínají. První jahody už v příštím týdnu
    Společnost

    Připravte si košíky, samosběry začínají. První jahody už v příštím týdnu

    Olomoučtí už se mohou těšit na sladké samosběry. Na Olomoucku totiž v příštím týdnu začnou samosběry, a to jak v části Nedvězí, tak i o týden později v obci Skrbeň. Samosběr se připravuje i na plantáži v Prostějově. 

  • Alika zpracuje 6500 tun surovin ročně. Tržby jí loni vzrostly na 540 milionů
    Společnost

    Alika zpracuje 6500 tun surovin ročně. Tržby jí loni vzrostly na 540 milionů

    Společnost Alika z Čelčic na Prostějovsku, přední tuzemský výrobce pražených arašídů a oříšků, slaných snacků, sušeného ovoce a mrazem sušené zeleniny, loni zvýšila tržby meziročně o 12 procent na 540 milionů korun. ČTK to dnes řekla generální ředitelka pražírny Alika Petra Vránová. Alika ročně zpracuje přibližně 6500 tun ořechů, semínek, sušeného ovoce a dalších surovin.

Seriály