Senioři se ptají na cookies, nebo jestli jsou QR kódy bezpečné, říká Charvátová ze SeniorOn

SeniorOn je nezisková organizace, která pomáhá seniorům s orientací a bezpečným pohybem v digitálním prostředí. Její ředitelka, Kateřina Charvátová, založila organizaci na základě své osobní zkušenosti a odborného studia. Díky tomu se nyní mohu senioři pomocí teoretických besed, osobních konzultací či praktických kurzů naučit nejen základy práce s technologiemi, ale také rozpoznávat dezinformace nebo bezpečně používat internetové bankovnictví. Organizace byla založena právně v roce 2021 a to na základě pomoci Social Impact Award. „Nakonec jsme byli nominováni do Social Impact Award, kde jsme prošli tříměsíční akcelerací a tam byla organizace založena oficiálně. To byl rok 2021, tudíž tento rok budeme působit už 4 roky,“ říká Charvátová. Olomoucký Report se v rozhovoru ptal zakladatelky SeniorOn na příběh organizace, její začátky a jakým výzvám ve světě technologií dnes senioři čelí.

Reklama
Reklama

Jaký je příběh za Vaší neziskovou organizací SeniorOn? Jak a proč vznikla?

Koncept a nápad vznikl při mém studiu andragogiky zde na Univerzitě Palackého. Vědeckotechnický park UP tam měl jeden z předmětů, kde jsme jako závěrečnou práci měli vymyslet projekt nebo podnikání se sociálním přesahem. Vlastně se jednalo o úkol, za který jsme mohli dostat 2 kredity a tím to mělo skončit. Toto vše se dělo také za dob pandemie Covid-19 a já jsem si uvědomila, že veškerý kontakt se přesunul do online prostoru, a ne každý k tomu má dispozice nebo rozumí tomu, jak se v něm pohybovat. V té době jsem já sama měla svého dědu v domově pro seniory. A ti se vlastně stali nejvíce odříznutými od svých rodin a dost často to snášeli velmi špatně.

A tato situace Vás inspirovala k založení neziskové organizace?

Ano. Právě ten domov, ve kterém přebýval i můj děda, nabídl rodinám možnost se spojit přes Skype, a tak jsme se s ním mohli po více než měsíci vidět alespoň takto. Sledovat to jeho nadšení, že nás vidí na obrazovce tabletu, kdy se po celou dobu usmíval a vypadal opravdu nadšeně a zaujatě tím, jak technologie fungují, mě dovedlo k myšlence, proč to stejné nedopřát i ostatním.Došlo mi, že technologie jsou dnes všude kolem nás a musíme se snažit do tohoto světa začlenit i právě seniory. Tak jsem tedy spojila svou osobní zkušenost s předmětem na vysoké škole a vznikl projekt SeniorOn. Ten nápad se těšil oblibě i u přednášejících předmětu a nabídli mi a mému týmu další pomoc a mentoring. Až jsme nakonec byli nominováni do Social Impact Award, kde jsme prošli tříměsíční akcelerací a tam byla organizace založena oficiálně i z právního hlediska. To byl rok 2021, tudíž tento rok budeme působit už 4 roky.

Která ze tří částí Vašeho programu (besedy, konzultace, kurzy) je nejvíce žádaná?

Během chodu celé organizace se zájem posouvá a dost se mění. Začínali jsme s besedami, které jsou více teoretické. Hlavní výhodou však do začátků byl fakt, že na takové besedy neexistoval žádný limit ani nutnost se kdekoliv hlásit. Jelikož jsme byli stále neznámou organizací, bylo lepší nechat prostor volný pro kohokoliv, kdo měl zájem. Bylo důležité si vybudovat nějaký základní okruh lidí. Nyní se o našem projektu dozvídají senioři především skrze doporučení svých přátel a získali jsme si tak určitou důvěryhodnost. Tudíž se zájem přesunul spíše k osobním konzultacím.

Máte nějaká konkrétní data za minulý rok?

Dohromady jsme za minulý rok uspořádali 302 aktivit a navštívilo nás 2677 seniorů. To je veliký posun od našeho prvního roku působení, kdy jsme jich uspořádali 5. Velkou roli v tom hraje především to, že už jsme si získali větší důvěryhodnost a také sponzory. Na rok 2025 plánujeme dosáhnout podobného čísla.

Jak jste vlastně postupovali ve svých začátcích, abyste na své besedy přitáhli návštěvníky?

Od té doby, co působíme, volíme stejnou strategii. Pro besedy si volíme veřejné prostory a organizace, které senioři navštěvují. Nejčastěji se jedná o knihovny nebo také kluby pro seniory. Tudíž se jedná o jim známé prostředí. Pak jsem také oslovila Magistrát města Olomouce konkrétně Odbor sociálních věcí s nabídkou této služby.

Zajímá je, co jsou to Cookies a k čemu používat QR kódy

Jaké jsou nejčastější problémy seniorů ohledně technologií?

Velmi často se setkáváme s problémy ohledně základního ovládání mobilních telefonů. Scénář bývá často takový, že senioři dostanou dotykový telefon od rodiny, kdy dostanou jen chvilkové poučení. Jenže senioři těmto jednoduše věcem nerozumí tak, aby je pochopili během chvilkového „školení“. Pro ně nejsou technologie tak automatické jako pro mladší generaci, tudíž na to potřebují více času.

Druhou velkou otázkou jsou poté Soubory Cookies (krátké textové soubory, které navštívený web odesílá do prohlížeče a umožňují tak webu zaznamenat informace o návštěvě. Na základě těch pak prohlížeče přizpůsobují reklamu, pozn.red.). Na základě toho na besedách často rozebíráme reklamy.

Třetím častým dotazem pak bývají QR kódy. Chtějí jim rozumět, a především se chtějí ujistit o jejich bezpečnosti.

Vnímáte v začlenění seniorů do světa technologií pokroky nebo naopak?

Možná v tomhle trošku zahrála svou roli pandemie. Samozřejmě SeniorOn nefungoval před ní, takže to je nějaká moje domněnka. Ale myslím si, že společnost si před pandemií neuvědomovala, jak moc jsou technologie důležité. Najednou jsme se ze dne na den stali závislí na online kontaktu, ať už pracovně nebo s rodinou. A přišlo mi, že právě i u těch seniorů došlo k určitému převratu. Vlastně najednou se daleko více otevřeli té myšlence je používat a učit se, jak na to.

Takže vidíte pokrok v té otevřenosti a chuti se učit?

Možná bych i řekla, že jim mnohdy ani nic jiného nezbývá. Že ta nedůvěra a snaha vyhýbat se jim vede akorát k izolaci. Proto si všímáme i čím dál větší snahy dosáhnout nějakého mezigeneračního pochopení. Mladá generace tráví velkou část dne na počítačích, telefonech, konzolích a senioři to nechápou a někdy i odsuzují. Přitom je to celé, dle mého názoru, o nepochopení těch možností, které technologie nabízí. Je pak vlastně krásné slyšet tu zpětnou vazbu, že už ten senior rozumí, proč na tom telefonu jeho děti či vnoučata jsou a že ho fascinuje, kolik možností tam má. Že se tam může koukat na videa, že tam může být v různých skupinách. Že se může spojit se svými spolužáky či si najít přátele skrz stejný koníček. A najednou se nejedná o téma plné nesouhlasu a nepochopení mezi generacemi, ale jedná se o takové, o kterém se lze bavit i s jejich vnoučaty.

Hlavní je trpělivost a empatie

Co má člověk udělat, když chce pomoct vlastním prarodičům?

Největší roli určitě hraje čas a trpělivost. Nebát se vysvětlovat věci vícekrát, nebudovat bariéry slovy „Tomu nebudeš rozumět“, „To nepotřebuješ vědět“. Takové výroky jsou pro seniory zraňující a může to vést ještě k větší skepsi a nechuti se zajímat a učit. Také bychom se neměli snažit je vše naučit najednou a spíše postupovat pomalu a po částech. Nebo jim nabídnout si dané kroky sepsat, aby vždy věděli, jak se zachovat a tímto způsobem se postupně učili.

Požadujete nějaká kritéria pro Vaše zaměstnance?

Hlavním kritériem je samozřejmě pracovat s lidmi se stejným smýšlením a stejným cílem. Přeci jen SeniorOn je stále nějaký můj projekt a tým beru jako něco, na čem ta organizace stojí, ale může ji také jednoduše položit. Nechci tedy v týmu někoho, kdo není empatický a netrpělivý. Vyžaduji, aby ke své práci přistupoval profesionálně. Poté jeden můj stálý lektor zajišťuje i odbornou garanci. Jedná se tedy o delší proces, než někoho do týmu přijmeme, ale opravdu to považuji za stěžejní část celé organizace.

Máte nějaký zajímavý či zábavný příběh z Vašich besed či kurzů?

Velmi často mě baví a vlastně i fascinuje, jak senioři přemýšlí nad různým užitím těch technologií. Mají totiž spoustu nápadů, které by mě nikdy samotnou nenapadly. Třeba jeden z příkladů jsou kurzy, kdy učíme posílat online pohlednice a jak ji vytvořit z jakékoliv fotky. A jeden pán měl dotaz, jestli může stáhnout jakoukoliv fotku z jiné země a poslat to kamarádovi, aby ho nějakým způsobem rozčílil, i když ve skutečnosti v té zemi nikdy nebyl. To jsme s našim týmem vyhodnotili vlastně i jako skvělý nápad. Takže jsou to ty nápady a úplně jiný pohled na technologii a jejich užívání.

Reklama
Reklama

Související

  • Jesenicko má nový zdroj vody za 135,6 milionu. Pomůže při suchu i povodních
    Společnost

    Jesenicko má nový zdroj vody za 135,6 milionu. Pomůže při suchu i povodních

    Společnost Vak – Vodovody a kanalizace Jesenicka, a. s., úspěšně završila jeden ze svých nejvýznamnějších vodohospodářských projektů posledních let. Nový vodní zdroj na Keprnickém potoce, nový vodojem a související infrastruktura významně posílí bezpečnost a odolnost zásobování Jesenicka pitnou vodou a zvýší připravenost regionu na období sucha i mimořádné klimatické události. Projekt v celkové hodnotě 135,6 mil. Kč bez DPH, byl ve výši 90,5 mil. Kč financován prostřednictvím podpory Státního fondu životního prostředí ČR.

  • Máte v ulici autovrak? Šumperk nově ukáže, zda ho strážníci řeší
    Doprava
    Společnost

    Máte v ulici autovrak? Šumperk nově ukáže, zda ho strážníci řeší

    Městská policie Šumperk rozšiřuje služby pro veřejnost o online mapu autovraků a dlouhodobě odstavených vozidel. Obyvatelé díky ní mohou jednoduše zjistit, která vozidla strážníci aktuálně evidují, kde se nacházejí a v jaké fázi je jejich řešení.

  • Olomoučtí vědci pomohli objevit nový minerál. Běžný mikroskop ho neukáže
    Společnost

    Olomoučtí vědci pomohli objevit nový minerál. Běžný mikroskop ho neukáže

    Na povrchu solných krápníků hluboko v ostravsko-karvinských dolech objevili vědci dosud neznámý minerál. Králíkit, jak jej pojmenovali, je natolik drobný, že jej nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem. K jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod včetně měření na synchrotronu. Na výzkumu spolupracovali geologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, odborníci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP, Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Univerzity v Jeně a Technologickém institutu v Karlsruhe.

  • Likvidace kadmiových kalů v Vikantic na Šumpersku má už roční zpoždění
    Společnost

    Likvidace kadmiových kalů v Vikantic na Šumpersku má už roční zpoždění

    Odvoz a likvidaci 1250 tun nebezpečných kadmiových kalů, které jsou více než 40 let uskladněny v plechové hale ve Vikanticích na Šumpersku, zkomplikovaly nežádoucí pevné příměsi. Firma AHV ekologický servis proto krátce po loňském zahájení transportu prvních kontejnerů zpracování kalů přerušila a začala hledat jiný způsob zneškodnění. ČTK to sdělil jednatel AHV ekologického servisu Jan Vošahlík. Odvoz kadmiových kalů z Vikantic má už více než roční zpoždění. Vedení obce se obává ekologické havárie.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    Komunální a senátní volby 2026 se blíží. V minulých dnech jsme psali o kandidátkách. Více
  • JESENÍK
    Před týdnem vypluly na povrch informace o nákaze návštěvníků Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníku. Nejnovější informace zde
  • OLOMOUC
    Sigma Olomouc chce uspořádat vlakový výjezd pro fanoušky na sobotní utkání do Ostravy. Musí však jet dost příznivců. Více
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

  • Na přerovské křižovatce bude v noci červená ze všech stran. Proměna vyjde na 9,7 milionu
    Doprava

    Na přerovské křižovatce bude v noci červená ze všech stran. Proměna vyjde na 9,7 milionu

    Bezpečnější a modernější provoz má přinést rekonstrukce světelně řízené křižovatky ulic Kojetínská a Husova. Radní vyhlásili veřejnou zakázku na kompletní obnovu signalizačního zařízení, které zvýší bezpečnost a komfort řidičů, chodců i cyklistů.

  • Náklaďák po střetu skončil na boku. Nehoda na Prostějovsku poškodila i svodidla
    Krimi

    Náklaďák po střetu skončil na boku. Nehoda na Prostějovsku poškodila i svodidla

    Nehodu hned tří vozidel řešili policisté na Prostějovsku. Mladý řidič se nedržel dostatečně pravého okraje vozovky, přejel do prostiměru, kde se srazil s náklaďákem. Ten narazil do dalšího auta, které jelo za viníkem nehody. Celková škoda se blíži k 600 tisícům korun.

  • Sportcentrum přišlo o čtvrtinu peněz na platy. Prostějov mu pomůže
    Společnost

    Sportcentrum přišlo o čtvrtinu peněz na platy. Prostějov mu pomůže

    Sportcentrum – dům dětí a mládeže Prostějov potřebuje v letošním roce posílit prostředky na mzdy pedagogických pracovníků. Důvodem je výrazné snížení finančních prostředků, které organizace získává na jejich platy z normativního rozpočtu přímých výdajů na vzdělávání v Olomouckém kraji.

  • Silničáři hlásí hotovo. Dolany už projedeme bez omezení
    Doprava

    Silničáři hlásí hotovo. Dolany už projedeme bez omezení

    Od pondělí 13.7. čekala na řidiče částečná a úplná uzavírka v Dolanech na Olomoucku. Tah mezi krajským městem a Šternberkem se povedlo ve dvou etapách dokončit v termínu. K dispozici je nový povrch a úsek bez jakéhokoliv omezení. Informovalo o tom Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) pro Olomoucký kraj na síti X.

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Jantarová stezka nabídne výlet z Drahanské vrchoviny až do Prostějova
    Lifestyle
    Společnost

    Jantarová stezka nabídne výlet z Drahanské vrchoviny až do Prostějova

    Pohodový cyklovýlet krásnou přírodou, převážně z kopce a s možností zvolit si kratší nebo delší variantu. Takový je další tip na cestu po Jantarové stezce, která cyklisty zavede z Drahanské vrchoviny směrem na Prostějovsko. Podle krajského koordinátora cykloturistiky Jana Machovského je trasa vhodná i pro rodiny. Víc o ní promluvil v rozhovoru Lukáše Kobzy pro Radio Haná.

  • Prezident Pavel přijede příští týden do Konice, setká se se starosty
    Společnost

    Prezident Pavel přijede příští týden do Konice, setká se se starosty

    Prezident Petr Pavel přijede příští týden v úterý do Konice na Prostějovsku. Ráno se ve škole v Brodku u Konice zúčastní zahájení školního roku a dopoledne bude v Konici debatovat se starosty Mikroregionu Konicko, který sdružuje 19 obcí s téměř 10 tisíci obyvateli. ČTK to dnes sdělila kancelář prezidenta. Starostové chtějí prezidenta informovat o společných projektech a problémech, s nimiž se tato odlehlá oblast na okraji Olomouckého kraje potýká. Na dotaz ČTK to řekl starosta Konice Michal Obrusník (STAN).

  • Situace v Priessnitzových léčebných lázních v Jeseníku. Jak to nyní vypadá?
    Zdraví
    Společnost

    Situace v Priessnitzových léčebných lázních v Jeseníku. Jak to nyní vypadá?

    K 21. srpnu 2026 evidovala Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje (KHS) celkem 142 případů gastrointestinálních obtíží, zejména průjmu a zvracení. V rámci pravidelného monitoringu byly k pondělnímu dni nahlášeny pouze dva nové případy s mírnými klinickými obtížemi, které se projevily během uplynulého víkendu. 

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama