Senioři se ptají na cookies, nebo jestli jsou QR kódy bezpečné, říká Charvátová ze SeniorOn

SeniorOn je nezisková organizace, která pomáhá seniorům s orientací a bezpečným pohybem v digitálním prostředí. Její ředitelka, Kateřina Charvátová, založila organizaci na základě své osobní zkušenosti a odborného studia. Díky tomu se nyní mohu senioři pomocí teoretických besed, osobních konzultací či praktických kurzů naučit nejen základy práce s technologiemi, ale také rozpoznávat dezinformace nebo bezpečně používat internetové bankovnictví. Organizace byla založena právně v roce 2021 a to na základě pomoci Social Impact Award. „Nakonec jsme byli nominováni do Social Impact Award, kde jsme prošli tříměsíční akcelerací a tam byla organizace založena oficiálně. To byl rok 2021, tudíž tento rok budeme působit už 4 roky,“ říká Charvátová. Olomoucký Report se v rozhovoru ptal zakladatelky SeniorOn na příběh organizace, její začátky a jakým výzvám ve světě technologií dnes senioři čelí.

Jaký je příběh za Vaší neziskovou organizací SeniorOn? Jak a proč vznikla?

Koncept a nápad vznikl při mém studiu andragogiky zde na Univerzitě Palackého. Vědeckotechnický park UP tam měl jeden z předmětů, kde jsme jako závěrečnou práci měli vymyslet projekt nebo podnikání se sociálním přesahem. Vlastně se jednalo o úkol, za který jsme mohli dostat 2 kredity a tím to mělo skončit. Toto vše se dělo také za dob pandemie Covid-19 a já jsem si uvědomila, že veškerý kontakt se přesunul do online prostoru, a ne každý k tomu má dispozice nebo rozumí tomu, jak se v něm pohybovat. V té době jsem já sama měla svého dědu v domově pro seniory. A ti se vlastně stali nejvíce odříznutými od svých rodin a dost často to snášeli velmi špatně.

A tato situace Vás inspirovala k založení neziskové organizace?

Ano. Právě ten domov, ve kterém přebýval i můj děda, nabídl rodinám možnost se spojit přes Skype, a tak jsme se s ním mohli po více než měsíci vidět alespoň takto. Sledovat to jeho nadšení, že nás vidí na obrazovce tabletu, kdy se po celou dobu usmíval a vypadal opravdu nadšeně a zaujatě tím, jak technologie fungují, mě dovedlo k myšlence, proč to stejné nedopřát i ostatním.Došlo mi, že technologie jsou dnes všude kolem nás a musíme se snažit do tohoto světa začlenit i právě seniory. Tak jsem tedy spojila svou osobní zkušenost s předmětem na vysoké škole a vznikl projekt SeniorOn. Ten nápad se těšil oblibě i u přednášejících předmětu a nabídli mi a mému týmu další pomoc a mentoring. Až jsme nakonec byli nominováni do Social Impact Award, kde jsme prošli tříměsíční akcelerací a tam byla organizace založena oficiálně i z právního hlediska. To byl rok 2021, tudíž tento rok budeme působit už 4 roky.

Která ze tří částí Vašeho programu (besedy, konzultace, kurzy) je nejvíce žádaná?

Během chodu celé organizace se zájem posouvá a dost se mění. Začínali jsme s besedami, které jsou více teoretické. Hlavní výhodou však do začátků byl fakt, že na takové besedy neexistoval žádný limit ani nutnost se kdekoliv hlásit. Jelikož jsme byli stále neznámou organizací, bylo lepší nechat prostor volný pro kohokoliv, kdo měl zájem. Bylo důležité si vybudovat nějaký základní okruh lidí. Nyní se o našem projektu dozvídají senioři především skrze doporučení svých přátel a získali jsme si tak určitou důvěryhodnost. Tudíž se zájem přesunul spíše k osobním konzultacím.

Máte nějaká konkrétní data za minulý rok?

Dohromady jsme za minulý rok uspořádali 302 aktivit a navštívilo nás 2677 seniorů. To je veliký posun od našeho prvního roku působení, kdy jsme jich uspořádali 5. Velkou roli v tom hraje především to, že už jsme si získali větší důvěryhodnost a také sponzory. Na rok 2025 plánujeme dosáhnout podobného čísla.

Jak jste vlastně postupovali ve svých začátcích, abyste na své besedy přitáhli návštěvníky?

Od té doby, co působíme, volíme stejnou strategii. Pro besedy si volíme veřejné prostory a organizace, které senioři navštěvují. Nejčastěji se jedná o knihovny nebo také kluby pro seniory. Tudíž se jedná o jim známé prostředí. Pak jsem také oslovila Magistrát města Olomouce konkrétně Odbor sociálních věcí s nabídkou této služby.

Zajímá je, co jsou to Cookies a k čemu používat QR kódy

Jaké jsou nejčastější problémy seniorů ohledně technologií?

Velmi často se setkáváme s problémy ohledně základního ovládání mobilních telefonů. Scénář bývá často takový, že senioři dostanou dotykový telefon od rodiny, kdy dostanou jen chvilkové poučení. Jenže senioři těmto jednoduše věcem nerozumí tak, aby je pochopili během chvilkového „školení“. Pro ně nejsou technologie tak automatické jako pro mladší generaci, tudíž na to potřebují více času.

Druhou velkou otázkou jsou poté Soubory Cookies (krátké textové soubory, které navštívený web odesílá do prohlížeče a umožňují tak webu zaznamenat informace o návštěvě. Na základě těch pak prohlížeče přizpůsobují reklamu, pozn.red.). Na základě toho na besedách často rozebíráme reklamy.

Třetím častým dotazem pak bývají QR kódy. Chtějí jim rozumět, a především se chtějí ujistit o jejich bezpečnosti.

Vnímáte v začlenění seniorů do světa technologií pokroky nebo naopak?

Možná v tomhle trošku zahrála svou roli pandemie. Samozřejmě SeniorOn nefungoval před ní, takže to je nějaká moje domněnka. Ale myslím si, že společnost si před pandemií neuvědomovala, jak moc jsou technologie důležité. Najednou jsme se ze dne na den stali závislí na online kontaktu, ať už pracovně nebo s rodinou. A přišlo mi, že právě i u těch seniorů došlo k určitému převratu. Vlastně najednou se daleko více otevřeli té myšlence je používat a učit se, jak na to.

Takže vidíte pokrok v té otevřenosti a chuti se učit?

Možná bych i řekla, že jim mnohdy ani nic jiného nezbývá. Že ta nedůvěra a snaha vyhýbat se jim vede akorát k izolaci. Proto si všímáme i čím dál větší snahy dosáhnout nějakého mezigeneračního pochopení. Mladá generace tráví velkou část dne na počítačích, telefonech, konzolích a senioři to nechápou a někdy i odsuzují. Přitom je to celé, dle mého názoru, o nepochopení těch možností, které technologie nabízí. Je pak vlastně krásné slyšet tu zpětnou vazbu, že už ten senior rozumí, proč na tom telefonu jeho děti či vnoučata jsou a že ho fascinuje, kolik možností tam má. Že se tam může koukat na videa, že tam může být v různých skupinách. Že se může spojit se svými spolužáky či si najít přátele skrz stejný koníček. A najednou se nejedná o téma plné nesouhlasu a nepochopení mezi generacemi, ale jedná se o takové, o kterém se lze bavit i s jejich vnoučaty.

Hlavní je trpělivost a empatie

Co má člověk udělat, když chce pomoct vlastním prarodičům?

Největší roli určitě hraje čas a trpělivost. Nebát se vysvětlovat věci vícekrát, nebudovat bariéry slovy „Tomu nebudeš rozumět“, „To nepotřebuješ vědět“. Takové výroky jsou pro seniory zraňující a může to vést ještě k větší skepsi a nechuti se zajímat a učit. Také bychom se neměli snažit je vše naučit najednou a spíše postupovat pomalu a po částech. Nebo jim nabídnout si dané kroky sepsat, aby vždy věděli, jak se zachovat a tímto způsobem se postupně učili.

Požadujete nějaká kritéria pro Vaše zaměstnance?

Hlavním kritériem je samozřejmě pracovat s lidmi se stejným smýšlením a stejným cílem. Přeci jen SeniorOn je stále nějaký můj projekt a tým beru jako něco, na čem ta organizace stojí, ale může ji také jednoduše položit. Nechci tedy v týmu někoho, kdo není empatický a netrpělivý. Vyžaduji, aby ke své práci přistupoval profesionálně. Poté jeden můj stálý lektor zajišťuje i odbornou garanci. Jedná se tedy o delší proces, než někoho do týmu přijmeme, ale opravdu to považuji za stěžejní část celé organizace.

Máte nějaký zajímavý či zábavný příběh z Vašich besed či kurzů?

Velmi často mě baví a vlastně i fascinuje, jak senioři přemýšlí nad různým užitím těch technologií. Mají totiž spoustu nápadů, které by mě nikdy samotnou nenapadly. Třeba jeden z příkladů jsou kurzy, kdy učíme posílat online pohlednice a jak ji vytvořit z jakékoliv fotky. A jeden pán měl dotaz, jestli může stáhnout jakoukoliv fotku z jiné země a poslat to kamarádovi, aby ho nějakým způsobem rozčílil, i když ve skutečnosti v té zemi nikdy nebyl. To jsme s našim týmem vyhodnotili vlastně i jako skvělý nápad. Takže jsou to ty nápady a úplně jiný pohled na technologii a jejich užívání.

Související

  • Billboardy, mítinky i ostré střety. Předvolební kampaň v Olomouckém kraji vrcholí
    Společnost

    Billboardy, mítinky i ostré střety. Předvolební kampaň v Olomouckém kraji vrcholí

    V Olomouckém kraji se naplno rozjela kampaň před nadcházejícími sněmovními volbami. Doprovází ji řada billboardů, které lemují silnice kolem velkých měst, ale i zaplněné poštovní schránky letáky politiků či jejich mítinky v ulicích měst. Politici přitom sázejí na osobní setkávání s voliči, z pódia do davu mezi obyvatele sestoupil tento týden například i premiér Petr Fiala (ODS), který se s koalicí Spolu vydal do Přerova, Olomouce i Prostějova. V Přerově jej však čekal i tábor odpůrců. Mítinky poznamenal i útok na jeho protikandidáta, šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Ten cestu do Olomouckého kraje na doporučení lékařů minulý týden zrušil.

  • Rok od ničivých povodní na Jesenicku. Hasiči bilancují tisíce zásahů
    Společnost

    Rok od ničivých povodní na Jesenicku. Hasiči bilancují tisíce zásahů

    V neděli 14. září to bude rok, co Českou republiku, a zejména potom sever Moravy, zasáhly ničivé povodně. Rozbouřené řeky strhly řadu domů, zdevastovaly silniční i železniční spojení se zbytkem republiky, lámaly stromy i sloupy elektrického vedení a vyžádaly si také několik lidských životů. Podle hasičů byly ale následky mnohem horší než během povodní v roce 1997.

  • Zoo Olomouc se stala domovem největších dravců na světě, voliéru jim opravila na míru
    Společnost

    Zoo Olomouc se stala domovem největších dravců na světě, voliéru jim opravila na míru

    Další z projektů olomoucké zoo přenese návštěvníky do Jižní Ameriky. Opravená Voliéra Colca se stala sídlem páru kondorů andských, největších dravců na světě. Náklady vystoupaly na 5 milionů korun, ale zato poskytnou ptákům vhodný prostor k životu.

  • Přerov a Šumperk ztrácí obyvatele stěhováním. Přirozený úbytek hlásí i další města
    Společnost

    Přerov a Šumperk ztrácí obyvatele stěhováním. Přirozený úbytek hlásí i další města

    V Olomouckém kraji žilo na konci června 630.024 obyvatel, o 1476 méně než na začátku roku. Obyvatele kraj ztratil přirozenou cestou, ale i stěhováním. V kraji více lidí zemřelo, než se narodilo. Také se víc lidí vystěhovalo, než přistěhovalo. Vyplývá to z předběžných dat, která dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V Olomouckém kraji se počet obyvatel podle statistiků snížil ve všech okresech, přirozený úbytek vykázaly všechny okresy, migrační úbytek byl evidován pouze v okresech Přerov a Šumperk.

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Neznámý pachatel se vyřádil na centrálním hřbitově v Olomouci. V noci na čtvrtek 11. září poškodil okolo 50 hrobů. Policie odhaduje škodu na 400 tisíc korun. Více.
  • OLOMOUC
    Další z projektů olomoucké zoo přenese návštěvníky do Jižní Ameriky. Opravená Voliéra Colca se stala sídlem páru kondorů andských, největších dravců na světě. Náklady vystoupaly na 5 milionů korun, ale zato poskytnou ptákům vhodný prostor k životu. Více.
  • JESENICKO
    V České Vsi na Jesenicku dnes začala po dlouhých letech příprav stavba krytého plaveckého areálu. Bude na místě předchozího bazénu, jehož halu stavbaři v uplynulých měsících zbourali. Tečku za jeho provozem udělaly loňské povodně, byly také důvodem prodražení stavby o zhruba 60 milionů korun. Více.

Nejnovější

Doporučujeme

  • Podzimní trhy v Bělkovicích-Lašťanech nabídnou regionální speciality i soutěž o nejlepší chléb
    Doporučujeme

    Podzimní trhy v Bělkovicích-Lašťanech nabídnou regionální speciality i soutěž o nejlepší chléb

    Do Bělkovic na Olomoucku míří tradiční Podzimní trhy. V neděli 21. září 2025 se na parkovišti před koupalištěm v Bělkovicích-Lašťanech uskuteční tradiční Podzimní trhy. Akce proběhne od 8:00 do 12:00 a nabídne široký výběr regionálních potravin, místních produktů i kulturní program.

  • Kapela Kryštof, Argema i dožínkový program. Přerov zažije velkolepou podzimní slavnost
    Doporučujeme

    Kapela Kryštof, Argema i dožínkový program. Přerov zažije velkolepou podzimní slavnost

    Přerovské výstaviště se o víkendu 20. – 21. září 2025 promění v centrum zábavy, hudby, tradic i chovatelského umění. Na návštěvníky čeká pestrý program v rámci 55. celostátní výstavy mladých králíků, 17. výstavy mladé drůbeže, okresních dožínek i hudebního maratonu, jehož vrcholem bude vystoupení populární kapely Kryštof.

  • Život je smysluplný, když se snažíme dělat dobro, říká Marian Jurečka
    Doporučujeme

    Život je smysluplný, když se snažíme dělat dobro, říká Marian Jurečka

    Marian Jurečka v rozhovoru otevírá osobní rovinu svého života. Ministr práce a sociálních věcí mluví o tom, co by si přál slyšet od svých dětí, až vyrostou, vzpomíná na vztah se svým otcem a sdílí své životní motto. Řeč přišla i na radost z práce na poli, smysl života i nepsané pravidlo, které ho provází při důležitých rozhodnutích. 

  • Olomouc slaví 25 let sloupu Nejsvětější Trojice na seznamu UNESCO
    Doporučujeme

    Olomouc slaví 25 let sloupu Nejsvětější Trojice na seznamu UNESCO

    Olomouc si letos připomíná čtvrtstoletí od chvíle, kdy byl Čestný sloup Nejsvětější Trojice zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Oslavy výročí se nesou v duchu Dnů evropského dědictví, které nabídnou koncerty, přednášky i speciální prohlídky. Co čeká návštěvníky?

Nejčtenější

  • Horní náměstí se zazelená. U sochy Jana Blahoslava rozkvetou růže
    Společnost

    Horní náměstí se zazelená. U sochy Jana Blahoslava rozkvetou růže

    Už příští týden začne na přerovském Horním náměstí obnova prostoru u sochy Jana Blahoslava. Dlouho plánovaná revitalizace nahradí stávající zeleň novými trvalkovými záhony a trávníkem. Město za úpravy zaplatí 342 tisíc korun.

  • Studenti na léto odjíždí. Jak se olomoucké podniky vyrovnaly s prázdninami?
    Společnost

    Studenti na léto odjíždí. Jak se olomoucké podniky vyrovnaly s prázdninami?

    V Olomouci se přes léto mění tvář místní gastronomie. Zatímco během akademického roku město žije studenty a podniky jsou plné, s příchodem prázdnin přichází pro mnohé z nich útlum. Studenti odjíždějí, jejich místa částečně zaplňují turisté, ale pro většinu hospodských to nestačí. Jak se mění skladba návštěvníků, které podniky zavírají a které naopak těží z letní sezony? A jak se na proměny chování hostů snaží majitelé reagovat – úpravami nabídky, zahrádkami nebo novými službami? A jak léto ovlivňuje noční život v rámci klubů?

  • Rok po povodních. Zdlouhavá administrativa nás brzdí ve výstavbě, zní z měst
    Společnost

    Rok po povodních. Zdlouhavá administrativa nás brzdí ve výstavbě, zní z měst

    Rok po povodních, které loni v září zasáhly Jesenicko a část Šumperska, zůstávají v obcích i městech stále patrné stopy živelní pohromy. Přestože se podařilo obnovit základní infrastrukturu, řada mostů, komunikací a veřejných budov čeká stále na opravy. Podle starostů naráží obnova na zdlouhavou administrativu a náročné povolovací procesy. V provizoriu tak stále učí například školy v České Vsi i v Jeseníku, na řadě míst chybějí mosty i lávky. Zdlouhavá doba oprav se podepisuje i na frustraci v řadě obcí a na náladě obyvatel, zjistila ČTK. Mohutné záplavy zasáhly sever kraje ze 14. na 15. září.

Seriály