Senioři se ptají na cookies, nebo jestli jsou QR kódy bezpečné, říká Charvátová ze SeniorOn

SeniorOn je nezisková organizace, která pomáhá seniorům s orientací a bezpečným pohybem v digitálním prostředí. Její ředitelka, Kateřina Charvátová, založila organizaci na základě své osobní zkušenosti a odborného studia. Díky tomu se nyní mohu senioři pomocí teoretických besed, osobních konzultací či praktických kurzů naučit nejen základy práce s technologiemi, ale také rozpoznávat dezinformace nebo bezpečně používat internetové bankovnictví. Organizace byla založena právně v roce 2021 a to na základě pomoci Social Impact Award. „Nakonec jsme byli nominováni do Social Impact Award, kde jsme prošli tříměsíční akcelerací a tam byla organizace založena oficiálně. To byl rok 2021, tudíž tento rok budeme působit už 4 roky,“ říká Charvátová. Olomoucký Report se v rozhovoru ptal zakladatelky SeniorOn na příběh organizace, její začátky a jakým výzvám ve světě technologií dnes senioři čelí.

Jaký je příběh za Vaší neziskovou organizací SeniorOn? Jak a proč vznikla?

Koncept a nápad vznikl při mém studiu andragogiky zde na Univerzitě Palackého. Vědeckotechnický park UP tam měl jeden z předmětů, kde jsme jako závěrečnou práci měli vymyslet projekt nebo podnikání se sociálním přesahem. Vlastně se jednalo o úkol, za který jsme mohli dostat 2 kredity a tím to mělo skončit. Toto vše se dělo také za dob pandemie Covid-19 a já jsem si uvědomila, že veškerý kontakt se přesunul do online prostoru, a ne každý k tomu má dispozice nebo rozumí tomu, jak se v něm pohybovat. V té době jsem já sama měla svého dědu v domově pro seniory. A ti se vlastně stali nejvíce odříznutými od svých rodin a dost často to snášeli velmi špatně.

A tato situace Vás inspirovala k založení neziskové organizace?

Ano. Právě ten domov, ve kterém přebýval i můj děda, nabídl rodinám možnost se spojit přes Skype, a tak jsme se s ním mohli po více než měsíci vidět alespoň takto. Sledovat to jeho nadšení, že nás vidí na obrazovce tabletu, kdy se po celou dobu usmíval a vypadal opravdu nadšeně a zaujatě tím, jak technologie fungují, mě dovedlo k myšlence, proč to stejné nedopřát i ostatním.Došlo mi, že technologie jsou dnes všude kolem nás a musíme se snažit do tohoto světa začlenit i právě seniory. Tak jsem tedy spojila svou osobní zkušenost s předmětem na vysoké škole a vznikl projekt SeniorOn. Ten nápad se těšil oblibě i u přednášejících předmětu a nabídli mi a mému týmu další pomoc a mentoring. Až jsme nakonec byli nominováni do Social Impact Award, kde jsme prošli tříměsíční akcelerací a tam byla organizace založena oficiálně i z právního hlediska. To byl rok 2021, tudíž tento rok budeme působit už 4 roky.

Která ze tří částí Vašeho programu (besedy, konzultace, kurzy) je nejvíce žádaná?

Během chodu celé organizace se zájem posouvá a dost se mění. Začínali jsme s besedami, které jsou více teoretické. Hlavní výhodou však do začátků byl fakt, že na takové besedy neexistoval žádný limit ani nutnost se kdekoliv hlásit. Jelikož jsme byli stále neznámou organizací, bylo lepší nechat prostor volný pro kohokoliv, kdo měl zájem. Bylo důležité si vybudovat nějaký základní okruh lidí. Nyní se o našem projektu dozvídají senioři především skrze doporučení svých přátel a získali jsme si tak určitou důvěryhodnost. Tudíž se zájem přesunul spíše k osobním konzultacím.

Máte nějaká konkrétní data za minulý rok?

Dohromady jsme za minulý rok uspořádali 302 aktivit a navštívilo nás 2677 seniorů. To je veliký posun od našeho prvního roku působení, kdy jsme jich uspořádali 5. Velkou roli v tom hraje především to, že už jsme si získali větší důvěryhodnost a také sponzory. Na rok 2025 plánujeme dosáhnout podobného čísla.

Jak jste vlastně postupovali ve svých začátcích, abyste na své besedy přitáhli návštěvníky?

Od té doby, co působíme, volíme stejnou strategii. Pro besedy si volíme veřejné prostory a organizace, které senioři navštěvují. Nejčastěji se jedná o knihovny nebo také kluby pro seniory. Tudíž se jedná o jim známé prostředí. Pak jsem také oslovila Magistrát města Olomouce konkrétně Odbor sociálních věcí s nabídkou této služby.

Zajímá je, co jsou to Cookies a k čemu používat QR kódy

Jaké jsou nejčastější problémy seniorů ohledně technologií?

Velmi často se setkáváme s problémy ohledně základního ovládání mobilních telefonů. Scénář bývá často takový, že senioři dostanou dotykový telefon od rodiny, kdy dostanou jen chvilkové poučení. Jenže senioři těmto jednoduše věcem nerozumí tak, aby je pochopili během chvilkového „školení“. Pro ně nejsou technologie tak automatické jako pro mladší generaci, tudíž na to potřebují více času.

Druhou velkou otázkou jsou poté Soubory Cookies (krátké textové soubory, které navštívený web odesílá do prohlížeče a umožňují tak webu zaznamenat informace o návštěvě. Na základě těch pak prohlížeče přizpůsobují reklamu, pozn.red.). Na základě toho na besedách často rozebíráme reklamy.

Třetím častým dotazem pak bývají QR kódy. Chtějí jim rozumět, a především se chtějí ujistit o jejich bezpečnosti.

Vnímáte v začlenění seniorů do světa technologií pokroky nebo naopak?

Možná v tomhle trošku zahrála svou roli pandemie. Samozřejmě SeniorOn nefungoval před ní, takže to je nějaká moje domněnka. Ale myslím si, že společnost si před pandemií neuvědomovala, jak moc jsou technologie důležité. Najednou jsme se ze dne na den stali závislí na online kontaktu, ať už pracovně nebo s rodinou. A přišlo mi, že právě i u těch seniorů došlo k určitému převratu. Vlastně najednou se daleko více otevřeli té myšlence je používat a učit se, jak na to.

Takže vidíte pokrok v té otevřenosti a chuti se učit?

Možná bych i řekla, že jim mnohdy ani nic jiného nezbývá. Že ta nedůvěra a snaha vyhýbat se jim vede akorát k izolaci. Proto si všímáme i čím dál větší snahy dosáhnout nějakého mezigeneračního pochopení. Mladá generace tráví velkou část dne na počítačích, telefonech, konzolích a senioři to nechápou a někdy i odsuzují. Přitom je to celé, dle mého názoru, o nepochopení těch možností, které technologie nabízí. Je pak vlastně krásné slyšet tu zpětnou vazbu, že už ten senior rozumí, proč na tom telefonu jeho děti či vnoučata jsou a že ho fascinuje, kolik možností tam má. Že se tam může koukat na videa, že tam může být v různých skupinách. Že se může spojit se svými spolužáky či si najít přátele skrz stejný koníček. A najednou se nejedná o téma plné nesouhlasu a nepochopení mezi generacemi, ale jedná se o takové, o kterém se lze bavit i s jejich vnoučaty.

Hlavní je trpělivost a empatie

Co má člověk udělat, když chce pomoct vlastním prarodičům?

Největší roli určitě hraje čas a trpělivost. Nebát se vysvětlovat věci vícekrát, nebudovat bariéry slovy „Tomu nebudeš rozumět“, „To nepotřebuješ vědět“. Takové výroky jsou pro seniory zraňující a může to vést ještě k větší skepsi a nechuti se zajímat a učit. Také bychom se neměli snažit je vše naučit najednou a spíše postupovat pomalu a po částech. Nebo jim nabídnout si dané kroky sepsat, aby vždy věděli, jak se zachovat a tímto způsobem se postupně učili.

Požadujete nějaká kritéria pro Vaše zaměstnance?

Hlavním kritériem je samozřejmě pracovat s lidmi se stejným smýšlením a stejným cílem. Přeci jen SeniorOn je stále nějaký můj projekt a tým beru jako něco, na čem ta organizace stojí, ale může ji také jednoduše položit. Nechci tedy v týmu někoho, kdo není empatický a netrpělivý. Vyžaduji, aby ke své práci přistupoval profesionálně. Poté jeden můj stálý lektor zajišťuje i odbornou garanci. Jedná se tedy o delší proces, než někoho do týmu přijmeme, ale opravdu to považuji za stěžejní část celé organizace.

Máte nějaký zajímavý či zábavný příběh z Vašich besed či kurzů?

Velmi často mě baví a vlastně i fascinuje, jak senioři přemýšlí nad různým užitím těch technologií. Mají totiž spoustu nápadů, které by mě nikdy samotnou nenapadly. Třeba jeden z příkladů jsou kurzy, kdy učíme posílat online pohlednice a jak ji vytvořit z jakékoliv fotky. A jeden pán měl dotaz, jestli může stáhnout jakoukoliv fotku z jiné země a poslat to kamarádovi, aby ho nějakým způsobem rozčílil, i když ve skutečnosti v té zemi nikdy nebyl. To jsme s našim týmem vyhodnotili vlastně i jako skvělý nápad. Takže jsou to ty nápady a úplně jiný pohled na technologii a jejich užívání.

Související

  • FÓRUM OR: Je v Olomouci dostatek veřejných toalet?
    Fórum OR
    Společnost

    FÓRUM OR: Je v Olomouci dostatek veřejných toalet?

    Veřejné toalety by měly součástí každého fungujícího města. O jejich počtu v krajském městě se dlouho vedou spory. Olomoučtí zastupitelé napříč politickým spektrem v dnešním Fóru OR řeší celkovou situaci a jejich počet. Zastupitelům jsme položili 2 otázky: Jak nahlížíte na situaci a počet veřejných toalet ve městě? Přispěla by osvěta ohledně veřejných toalet turismu (v době pořádání velkých akcí)? Odpovědi jsme zveřejnili v pořadí, v jakém je zastupitelé zaslali. 

  • Rodina není návštěva, rodina zůstává, říká ředitelka. V Olomouci vznikne Dům Ronalda McDonalda
    Společnost

    Rodina není návštěva, rodina zůstává, říká ředitelka. V Olomouci vznikne Dům Ronalda McDonalda

    Dům Ronalda McDonalda pomáhá rodinám vážně nemocných dětí zůstat pohromadě i během dlouhé hospitalizace. První takový dům v Česku funguje u Fakultní nemocnice v Motole, další má vzniknout v Olomouci u pediatrické kliniky. O projektu, financování i plánech na stavbu mluvila ředitelka Domu Ronalda McDonalda Ivana Švingrová Pešatová.

  • Musíme vytvořit bezpečné prostředí. Odborníci nesouhlasí se zákazem sociálních sítí pro děti
    Společnost

    Musíme vytvořit bezpečné prostředí. Odborníci nesouhlasí se zákazem sociálních sítí pro děti

    Ožehavé téma dnešní doby, sociální sítě dětem, rezonuje i olomouckou odbornou veřejností. Odborníci z Univerzity Palackého upozorňují, že plošný zákaz sociálních sítí pro děti do 15 či 16 let nepředstavuje účinné řešení rizik, která jsou spojená s online prostředím. Přidávají se i další instituce, mezi nimi i Masarykova univerzita v Brně. Navrhují jiné řešení.

  • Zas a znova poničený Mozart. Oprava? Možná na konci července, říká autor Lemon
    Společnost
    Kultura

    Zas a znova poničený Mozart. Oprava? Možná na konci července, říká autor Lemon

    Písková socha Mozarta na olomouckém Horním náměstí dostává pořádně zabrat. Není to tak dávno, co se opravila poškozená část a opět je socha zničená na tom samém místě. Konkrétně se jedná o její spodní část, o chodidlo slavného skladatele. Report se zeptal Radima Schuberta z oddělení koncepce kultury, jaký bude nyní postup. Mluvili jsme také s autorem díla sochařem Václavem Lemonem.

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Ožehavé téma dnešní doby, sociální sítě dětem, rezonuje i olomouckou odbornou veřejností. Odborníci z Univerzity Palackého upozorňují, že plošný zákaz sociálních sítí pro děti do 15 či 16 let nepředstavuje účinné řešení rizik, která jsou spojená s online prostředím. Více.
  • OLOMOUC
    Ostružnická ulice v novém. Skončila tu oprava chodníků. Technické služby nahradily betonovou dlažbu chodníků žulovými deskami, které rozmístěním ladí s Horním náměstím. Příští rok se opraví chodníky v Riegrově a Ztracené ulici.
  • OLOMOUCKO
    Vedra dál sužují kraj. Nejvyšší teplotu včera meteorologové naměřili ve Šternberku, kde bylo rovných 39°C. A např. v Přerově teplota dosáhla 38 stupňů, a dorovnala tak dosavadní rekord z roku 1921. 

Nejnovější

  • Tmavá skla nestačí. Prostějovští lékaři radí, jak ochránit oči před sluncem
    Zdraví

    Tmavá skla nestačí. Prostějovští lékaři radí, jak ochránit oči před sluncem

    Sluneční brýle si spoustu lidí vybírá pouze podle vzhledu, značky nebo tmavosti skel. To však nestačí, právě to, jak jsou skla tmavá, může být často zavádějící. Lékaři z Nemocnice AGEL Prostějov upozorňují, že je třeba dbát na kvalitní UV filtr. Připomínají význam ochrany očí před ultrafialovým zářením.

  • Na Šumpersku selhaly řidičce brzdy, druhá havarovala kvůli vedru
    Krimi

    Na Šumpersku selhaly řidičce brzdy, druhá havarovala kvůli vedru

    Technická závada na brzdách byla příčinou nehody v pondělí dopoledne v Šumperku, řidička kvůli tomu sjela do koryta potoka. Policisté se předtím minulý pátek zabývali nehodou, kterou způsobila kombinace horka a únavy. Řidička Mercedesu sjela mimo silnici v obci Libivá.

  • Sigma má dalšího nového hráče, podepsal Stephane Noumbissie
    Sport

    Sigma má dalšího nového hráče, podepsal Stephane Noumbissie

    Kádr SK Sigma Olomouc je širší o dalšího hráče. Stal se jím Kamerunec Stephane Noumbissie. Devatenáctiletý fotbalista, který může hrát na pozici stopera i levého obránce, přichází na hostování s opcí z francouzského Lille. Sigma to napsala na svém webu.

  • Na Přerovsku se chystá se geologický průzkum pro vysokorychlostní trať
    Doprava

    Na Přerovsku se chystá se geologický průzkum pro vysokorychlostní trať

    Mezi Prosenicemi a Hranicemi na Přerovsku proběhnou průzkumné vrty pro přípravu vysokorychlostní tratě, která v budoucnu zrychlí vlakové spojení. Před zahájením vrtů budou majitelé dotčených pozemků včas informováni o dalším postupu. Práce mají probíhat od letošního srpna do února příštího roku.

Nejčtenější

  • Pondělní teplota 38 stupňů dorovnala v Přerově dosavadní rekord z roku 1921
    Společnost

    Pondělní teplota 38 stupňů dorovnala v Přerově dosavadní rekord z roku 1921

    Olomoucký kraj dál sužují extrémní vedra, nejvyšší teplotu v pondělí meteorologové naměřili ve Šternberku na Olomoucku, kde bylo rovných 39 stupňů. V Přerově teplota dosáhla 38 stupňů, a dorovnala tak dosavadní rekord z roku 1921. Rekordy pro tento den meteorologové přepisovali na téměř všech 11 dlouhodobě měřících stanicích, na zhruba polovině z nich byly překonány i měsíční maxima. ČTK to řekl Petr Drobek z Českého hydrometeorologického ústavu.

  • Hasiči vyjížděli k téměř dvěma desítkám událostí, zasahovali i v Čehovicích
    Společnost

    Hasiči vyjížděli k téměř dvěma desítkám událostí, zasahovali i v Čehovicích

    Téměř dvě desítky výjezdů. Počasí i nadále zaměstnává hasičské jednotky v Olomouckém kraji. Jen během pondělního odpoledne měli hasiči vyjíždět k 17 událostem, hasili i požár v Čehovicích. Vše se obešlo bez zranění, situaci zhodnotil tiskový mluvčí hasičů Radek Buryánek.

  • Knihovny nejsou sklady knih. Jsou to živá místa, kde se potkává komunita, říká knihovnice
    Kultura
    Společnost
    Rozhovory

    Knihovny nejsou sklady knih. Jsou to živá místa, kde se potkává komunita, říká knihovnice

    O úpadku čtenářství se mluví často, realita v olomoucké knihovně je však jiná. Denně sem zamíří stovky návštěvníků, roste zájem o elektronické knihy a mladí čtenáři objevují nové literární žánry. O tom, jak se mění vztah ke knihám a proč se o českém čtenářství mluví zbytečně pesimisticky, jsme hovořili s ředitelkou Městské knihovny v Olomouci Lenkou Pruckovou.

Seriály