Senioři se ptají na cookies, nebo jestli jsou QR kódy bezpečné, říká Charvátová ze SeniorOn

SeniorOn je nezisková organizace, která pomáhá seniorům s orientací a bezpečným pohybem v digitálním prostředí. Její ředitelka, Kateřina Charvátová, založila organizaci na základě své osobní zkušenosti a odborného studia. Díky tomu se nyní mohu senioři pomocí teoretických besed, osobních konzultací či praktických kurzů naučit nejen základy práce s technologiemi, ale také rozpoznávat dezinformace nebo bezpečně používat internetové bankovnictví. Organizace byla založena právně v roce 2021 a to na základě pomoci Social Impact Award. „Nakonec jsme byli nominováni do Social Impact Award, kde jsme prošli tříměsíční akcelerací a tam byla organizace založena oficiálně. To byl rok 2021, tudíž tento rok budeme působit už 4 roky,“ říká Charvátová. Olomoucký Report se v rozhovoru ptal zakladatelky SeniorOn na příběh organizace, její začátky a jakým výzvám ve světě technologií dnes senioři čelí.

Jaký je příběh za Vaší neziskovou organizací SeniorOn? Jak a proč vznikla?

Koncept a nápad vznikl při mém studiu andragogiky zde na Univerzitě Palackého. Vědeckotechnický park UP tam měl jeden z předmětů, kde jsme jako závěrečnou práci měli vymyslet projekt nebo podnikání se sociálním přesahem. Vlastně se jednalo o úkol, za který jsme mohli dostat 2 kredity a tím to mělo skončit. Toto vše se dělo také za dob pandemie Covid-19 a já jsem si uvědomila, že veškerý kontakt se přesunul do online prostoru, a ne každý k tomu má dispozice nebo rozumí tomu, jak se v něm pohybovat. V té době jsem já sama měla svého dědu v domově pro seniory. A ti se vlastně stali nejvíce odříznutými od svých rodin a dost často to snášeli velmi špatně.

A tato situace Vás inspirovala k založení neziskové organizace?

Ano. Právě ten domov, ve kterém přebýval i můj děda, nabídl rodinám možnost se spojit přes Skype, a tak jsme se s ním mohli po více než měsíci vidět alespoň takto. Sledovat to jeho nadšení, že nás vidí na obrazovce tabletu, kdy se po celou dobu usmíval a vypadal opravdu nadšeně a zaujatě tím, jak technologie fungují, mě dovedlo k myšlence, proč to stejné nedopřát i ostatním.Došlo mi, že technologie jsou dnes všude kolem nás a musíme se snažit do tohoto světa začlenit i právě seniory. Tak jsem tedy spojila svou osobní zkušenost s předmětem na vysoké škole a vznikl projekt SeniorOn. Ten nápad se těšil oblibě i u přednášejících předmětu a nabídli mi a mému týmu další pomoc a mentoring. Až jsme nakonec byli nominováni do Social Impact Award, kde jsme prošli tříměsíční akcelerací a tam byla organizace založena oficiálně i z právního hlediska. To byl rok 2021, tudíž tento rok budeme působit už 4 roky.

Která ze tří částí Vašeho programu (besedy, konzultace, kurzy) je nejvíce žádaná?

Během chodu celé organizace se zájem posouvá a dost se mění. Začínali jsme s besedami, které jsou více teoretické. Hlavní výhodou však do začátků byl fakt, že na takové besedy neexistoval žádný limit ani nutnost se kdekoliv hlásit. Jelikož jsme byli stále neznámou organizací, bylo lepší nechat prostor volný pro kohokoliv, kdo měl zájem. Bylo důležité si vybudovat nějaký základní okruh lidí. Nyní se o našem projektu dozvídají senioři především skrze doporučení svých přátel a získali jsme si tak určitou důvěryhodnost. Tudíž se zájem přesunul spíše k osobním konzultacím.

Máte nějaká konkrétní data za minulý rok?

Dohromady jsme za minulý rok uspořádali 302 aktivit a navštívilo nás 2677 seniorů. To je veliký posun od našeho prvního roku působení, kdy jsme jich uspořádali 5. Velkou roli v tom hraje především to, že už jsme si získali větší důvěryhodnost a také sponzory. Na rok 2025 plánujeme dosáhnout podobného čísla.

Jak jste vlastně postupovali ve svých začátcích, abyste na své besedy přitáhli návštěvníky?

Od té doby, co působíme, volíme stejnou strategii. Pro besedy si volíme veřejné prostory a organizace, které senioři navštěvují. Nejčastěji se jedná o knihovny nebo také kluby pro seniory. Tudíž se jedná o jim známé prostředí. Pak jsem také oslovila Magistrát města Olomouce konkrétně Odbor sociálních věcí s nabídkou této služby.

Zajímá je, co jsou to Cookies a k čemu používat QR kódy

Jaké jsou nejčastější problémy seniorů ohledně technologií?

Velmi často se setkáváme s problémy ohledně základního ovládání mobilních telefonů. Scénář bývá často takový, že senioři dostanou dotykový telefon od rodiny, kdy dostanou jen chvilkové poučení. Jenže senioři těmto jednoduše věcem nerozumí tak, aby je pochopili během chvilkového „školení“. Pro ně nejsou technologie tak automatické jako pro mladší generaci, tudíž na to potřebují více času.

Druhou velkou otázkou jsou poté Soubory Cookies (krátké textové soubory, které navštívený web odesílá do prohlížeče a umožňují tak webu zaznamenat informace o návštěvě. Na základě těch pak prohlížeče přizpůsobují reklamu, pozn.red.). Na základě toho na besedách často rozebíráme reklamy.

Třetím častým dotazem pak bývají QR kódy. Chtějí jim rozumět, a především se chtějí ujistit o jejich bezpečnosti.

Vnímáte v začlenění seniorů do světa technologií pokroky nebo naopak?

Možná v tomhle trošku zahrála svou roli pandemie. Samozřejmě SeniorOn nefungoval před ní, takže to je nějaká moje domněnka. Ale myslím si, že společnost si před pandemií neuvědomovala, jak moc jsou technologie důležité. Najednou jsme se ze dne na den stali závislí na online kontaktu, ať už pracovně nebo s rodinou. A přišlo mi, že právě i u těch seniorů došlo k určitému převratu. Vlastně najednou se daleko více otevřeli té myšlence je používat a učit se, jak na to.

Takže vidíte pokrok v té otevřenosti a chuti se učit?

Možná bych i řekla, že jim mnohdy ani nic jiného nezbývá. Že ta nedůvěra a snaha vyhýbat se jim vede akorát k izolaci. Proto si všímáme i čím dál větší snahy dosáhnout nějakého mezigeneračního pochopení. Mladá generace tráví velkou část dne na počítačích, telefonech, konzolích a senioři to nechápou a někdy i odsuzují. Přitom je to celé, dle mého názoru, o nepochopení těch možností, které technologie nabízí. Je pak vlastně krásné slyšet tu zpětnou vazbu, že už ten senior rozumí, proč na tom telefonu jeho děti či vnoučata jsou a že ho fascinuje, kolik možností tam má. Že se tam může koukat na videa, že tam může být v různých skupinách. Že se může spojit se svými spolužáky či si najít přátele skrz stejný koníček. A najednou se nejedná o téma plné nesouhlasu a nepochopení mezi generacemi, ale jedná se o takové, o kterém se lze bavit i s jejich vnoučaty.

Hlavní je trpělivost a empatie

Co má člověk udělat, když chce pomoct vlastním prarodičům?

Největší roli určitě hraje čas a trpělivost. Nebát se vysvětlovat věci vícekrát, nebudovat bariéry slovy „Tomu nebudeš rozumět“, „To nepotřebuješ vědět“. Takové výroky jsou pro seniory zraňující a může to vést ještě k větší skepsi a nechuti se zajímat a učit. Také bychom se neměli snažit je vše naučit najednou a spíše postupovat pomalu a po částech. Nebo jim nabídnout si dané kroky sepsat, aby vždy věděli, jak se zachovat a tímto způsobem se postupně učili.

Požadujete nějaká kritéria pro Vaše zaměstnance?

Hlavním kritériem je samozřejmě pracovat s lidmi se stejným smýšlením a stejným cílem. Přeci jen SeniorOn je stále nějaký můj projekt a tým beru jako něco, na čem ta organizace stojí, ale může ji také jednoduše položit. Nechci tedy v týmu někoho, kdo není empatický a netrpělivý. Vyžaduji, aby ke své práci přistupoval profesionálně. Poté jeden můj stálý lektor zajišťuje i odbornou garanci. Jedná se tedy o delší proces, než někoho do týmu přijmeme, ale opravdu to považuji za stěžejní část celé organizace.

Máte nějaký zajímavý či zábavný příběh z Vašich besed či kurzů?

Velmi často mě baví a vlastně i fascinuje, jak senioři přemýšlí nad různým užitím těch technologií. Mají totiž spoustu nápadů, které by mě nikdy samotnou nenapadly. Třeba jeden z příkladů jsou kurzy, kdy učíme posílat online pohlednice a jak ji vytvořit z jakékoliv fotky. A jeden pán měl dotaz, jestli může stáhnout jakoukoliv fotku z jiné země a poslat to kamarádovi, aby ho nějakým způsobem rozčílil, i když ve skutečnosti v té zemi nikdy nebyl. To jsme s našim týmem vyhodnotili vlastně i jako skvělý nápad. Takže jsou to ty nápady a úplně jiný pohled na technologii a jejich užívání.

Související

Rychlovky

  • OLOMOUCKO
    Další ohnisko newcastleské choroby objevila krajská veterinární správa na Olomoucku. V Pňovicích potvrdila nemoc, která je známá i jako pseudomor drůbeže. Více.
  • ŠUMPERK
    Fasádu šumperského hotelu Perk nově zdobí obří laminátové Miminko ze série soch výtvarníka Davida Černého. Stopadesátikilové batole dlouhé 3,5 metru dostalo jméno Karolína. Více. 
  • OLOMOUC
    Olomoucký okresní soud dnes rehabilitoval bývalého olomouckého arcibiskupa Josefa Karla Matochu (1889-1961), který byl od Velikonoc 1950 až do své smrti bez právního podkladu internován v rezidenci olomouckého arcibiskupství. Více.

Nejnovější

  • Známe mapu oprav silnic. Připravují se milionové projekty
    Doprava

    Známe mapu oprav silnic. Připravují se milionové projekty

    Ředitelství silnic a dálnic zveřejnilo aktuální mapu oprav na červen. Na omezení můžete narazit hned na šesti místech. Opravovat se budou velké silnice i mosty, většina projektů je teprve v přípravě. O kterých lokalitách je řeč?

  • Seděl vodník pod Erbenem. Tovačov zahraje komediálně-hororovou povídku z Kytice
    Tipy

    Seděl vodník pod Erbenem. Tovačov zahraje komediálně-hororovou povídku z Kytice

    Zámek v Tovačově zve na další z akcí, kterou si připravil už na 12. června. Tentokrát se bude jednat o divadlo. Budete se trochu bát, ale především se hodně smát. Jedná se totiž o komediálně-hororový příběh.

  • Víkend, který stojí za to zažít. Hranické slavnosti zvou na Kleopatry i cooking show
    Tipy

    Víkend, který stojí za to zažít. Hranické slavnosti zvou na Kleopatry i cooking show

    Tři dny plné hudby a zábavy pro všechny věkové kategorie. Nejen to, ale ještě mnohem víc nabídnou letošní Hranické slavnosti. Město se v červnu znovu promění v centrum letní pohody. Slavnosti se vrací v plné síle, těšit se můžete na Moniku Absolonovou, Ilonu Csákovou i Báru Basikovou. Vystoupí však i další hudební skupiny. Podívat se můžete i na cooking show.

  • ARTBEAT láká na kapely i další umělce. Vystoupí Horkýže Slíže, bude i světelná show
    Tipy

    ARTBEAT láká na kapely i další umělce. Vystoupí Horkýže Slíže, bude i světelná show

    Festivaly nemusí být nutně jen o hudbě. ARTBEAT oslavuje umění, hudbu, kreativitu a radost ze společného setkávání. Nabídne bohatý kulturní program. Součástí festivalu bude i vernisáž, která propojuje současné umění spolu s hudbou a jedinečným industriálním prostorem. Projekt má vytvářet nové kulturní přesahy mezi technickým prostředím, umění a veřejným prostorem.

Nejčtenější

  • V Olomouci roste nová písková socha. Vydržela by i přes zimu, říká její stavitel Václav Lemon
    Společnost
    Rozhovory

    V Olomouci roste nová písková socha. Vydržela by i přes zimu, říká její stavitel Václav Lemon

    Olomoucké Horní náměstí bude i letos zdobit písková socha, a to již popáté. Její realizace teprve začala, již nyní se ale těší pozornosti kolemjdoucích a samozřejmě i naší. Sochaře Václava Lemona jsme se zeptali, co bude letošním motivem a jak se vůbec taková socha staví. Letos mu pomáhá Oleksiy Poda, ukrajinský sochař, který nedávno vyhrál sochařkou soutěž v Lotyšsku.

  • Z Žižkovského vysílače na Perk. Po hotelu leze Miminko
    Společnost

    Z Žižkovského vysílače na Perk. Po hotelu leze Miminko

    Fasádu šumperského hotelu Perk nově zdobí obří laminátové Miminko ze série soch výtvarníka Davida Černého. Stopadesátikilové batole dlouhé 3,5 metru dostalo jméno Karolína. Výtvarník známý svými kontroverzními a provokativními plastikami ji do Šumperka zapůjčil ze svých sbírek, řekl ČTK majitel hotelu Marcel Soural. Kvůli umístění sochy si musel hotel nechat zpracovat posudek od statika.

  • Příchod na svět v olomoucké nemocnici. Jaká jména dlouhodobě vítězí?
    Společnost

    Příchod na svět v olomoucké nemocnici. Jaká jména dlouhodobě vítězí?

    Medicína prošla za poslední dekády obrovskou transformací. A porodnictví je její součástí. Zatímco v devadesátých letech dominoval medicínský přístup, dnes je prioritou komfort, psychika a respekt k ženě i celé rodině. „Porodnictví se začalo zaměřovat na ženu jako aktivního účastníka. V dnešní době je péče individualizovaná a s devadesátými léty v tomto ohledu nesrovnatelná,“ říká vrchní sestra a zkušená porodní asistentka Martina Andrésová z Fakultní nemocnice Olomouc.

Seriály