Senioři se ptají na cookies, nebo jestli jsou QR kódy bezpečné, říká Charvátová ze SeniorOn

SeniorOn je nezisková organizace, která pomáhá seniorům s orientací a bezpečným pohybem v digitálním prostředí. Její ředitelka, Kateřina Charvátová, založila organizaci na základě své osobní zkušenosti a odborného studia. Díky tomu se nyní mohu senioři pomocí teoretických besed, osobních konzultací či praktických kurzů naučit nejen základy práce s technologiemi, ale také rozpoznávat dezinformace nebo bezpečně používat internetové bankovnictví. Organizace byla založena právně v roce 2021 a to na základě pomoci Social Impact Award. „Nakonec jsme byli nominováni do Social Impact Award, kde jsme prošli tříměsíční akcelerací a tam byla organizace založena oficiálně. To byl rok 2021, tudíž tento rok budeme působit už 4 roky,“ říká Charvátová. Olomoucký Report se v rozhovoru ptal zakladatelky SeniorOn na příběh organizace, její začátky a jakým výzvám ve světě technologií dnes senioři čelí.

Reklama
Reklama

Jaký je příběh za Vaší neziskovou organizací SeniorOn? Jak a proč vznikla?

Koncept a nápad vznikl při mém studiu andragogiky zde na Univerzitě Palackého. Vědeckotechnický park UP tam měl jeden z předmětů, kde jsme jako závěrečnou práci měli vymyslet projekt nebo podnikání se sociálním přesahem. Vlastně se jednalo o úkol, za který jsme mohli dostat 2 kredity a tím to mělo skončit. Toto vše se dělo také za dob pandemie Covid-19 a já jsem si uvědomila, že veškerý kontakt se přesunul do online prostoru, a ne každý k tomu má dispozice nebo rozumí tomu, jak se v něm pohybovat. V té době jsem já sama měla svého dědu v domově pro seniory. A ti se vlastně stali nejvíce odříznutými od svých rodin a dost často to snášeli velmi špatně.

A tato situace Vás inspirovala k založení neziskové organizace?

Ano. Právě ten domov, ve kterém přebýval i můj děda, nabídl rodinám možnost se spojit přes Skype, a tak jsme se s ním mohli po více než měsíci vidět alespoň takto. Sledovat to jeho nadšení, že nás vidí na obrazovce tabletu, kdy se po celou dobu usmíval a vypadal opravdu nadšeně a zaujatě tím, jak technologie fungují, mě dovedlo k myšlence, proč to stejné nedopřát i ostatním.Došlo mi, že technologie jsou dnes všude kolem nás a musíme se snažit do tohoto světa začlenit i právě seniory. Tak jsem tedy spojila svou osobní zkušenost s předmětem na vysoké škole a vznikl projekt SeniorOn. Ten nápad se těšil oblibě i u přednášejících předmětu a nabídli mi a mému týmu další pomoc a mentoring. Až jsme nakonec byli nominováni do Social Impact Award, kde jsme prošli tříměsíční akcelerací a tam byla organizace založena oficiálně i z právního hlediska. To byl rok 2021, tudíž tento rok budeme působit už 4 roky.

Která ze tří částí Vašeho programu (besedy, konzultace, kurzy) je nejvíce žádaná?

Během chodu celé organizace se zájem posouvá a dost se mění. Začínali jsme s besedami, které jsou více teoretické. Hlavní výhodou však do začátků byl fakt, že na takové besedy neexistoval žádný limit ani nutnost se kdekoliv hlásit. Jelikož jsme byli stále neznámou organizací, bylo lepší nechat prostor volný pro kohokoliv, kdo měl zájem. Bylo důležité si vybudovat nějaký základní okruh lidí. Nyní se o našem projektu dozvídají senioři především skrze doporučení svých přátel a získali jsme si tak určitou důvěryhodnost. Tudíž se zájem přesunul spíše k osobním konzultacím.

Máte nějaká konkrétní data za minulý rok?

Dohromady jsme za minulý rok uspořádali 302 aktivit a navštívilo nás 2677 seniorů. To je veliký posun od našeho prvního roku působení, kdy jsme jich uspořádali 5. Velkou roli v tom hraje především to, že už jsme si získali větší důvěryhodnost a také sponzory. Na rok 2025 plánujeme dosáhnout podobného čísla.

Jak jste vlastně postupovali ve svých začátcích, abyste na své besedy přitáhli návštěvníky?

Od té doby, co působíme, volíme stejnou strategii. Pro besedy si volíme veřejné prostory a organizace, které senioři navštěvují. Nejčastěji se jedná o knihovny nebo také kluby pro seniory. Tudíž se jedná o jim známé prostředí. Pak jsem také oslovila Magistrát města Olomouce konkrétně Odbor sociálních věcí s nabídkou této služby.

Zajímá je, co jsou to Cookies a k čemu používat QR kódy

Jaké jsou nejčastější problémy seniorů ohledně technologií?

Velmi často se setkáváme s problémy ohledně základního ovládání mobilních telefonů. Scénář bývá často takový, že senioři dostanou dotykový telefon od rodiny, kdy dostanou jen chvilkové poučení. Jenže senioři těmto jednoduše věcem nerozumí tak, aby je pochopili během chvilkového „školení“. Pro ně nejsou technologie tak automatické jako pro mladší generaci, tudíž na to potřebují více času.

Druhou velkou otázkou jsou poté Soubory Cookies (krátké textové soubory, které navštívený web odesílá do prohlížeče a umožňují tak webu zaznamenat informace o návštěvě. Na základě těch pak prohlížeče přizpůsobují reklamu, pozn.red.). Na základě toho na besedách často rozebíráme reklamy.

Třetím častým dotazem pak bývají QR kódy. Chtějí jim rozumět, a především se chtějí ujistit o jejich bezpečnosti.

Vnímáte v začlenění seniorů do světa technologií pokroky nebo naopak?

Možná v tomhle trošku zahrála svou roli pandemie. Samozřejmě SeniorOn nefungoval před ní, takže to je nějaká moje domněnka. Ale myslím si, že společnost si před pandemií neuvědomovala, jak moc jsou technologie důležité. Najednou jsme se ze dne na den stali závislí na online kontaktu, ať už pracovně nebo s rodinou. A přišlo mi, že právě i u těch seniorů došlo k určitému převratu. Vlastně najednou se daleko více otevřeli té myšlence je používat a učit se, jak na to.

Takže vidíte pokrok v té otevřenosti a chuti se učit?

Možná bych i řekla, že jim mnohdy ani nic jiného nezbývá. Že ta nedůvěra a snaha vyhýbat se jim vede akorát k izolaci. Proto si všímáme i čím dál větší snahy dosáhnout nějakého mezigeneračního pochopení. Mladá generace tráví velkou část dne na počítačích, telefonech, konzolích a senioři to nechápou a někdy i odsuzují. Přitom je to celé, dle mého názoru, o nepochopení těch možností, které technologie nabízí. Je pak vlastně krásné slyšet tu zpětnou vazbu, že už ten senior rozumí, proč na tom telefonu jeho děti či vnoučata jsou a že ho fascinuje, kolik možností tam má. Že se tam může koukat na videa, že tam může být v různých skupinách. Že se může spojit se svými spolužáky či si najít přátele skrz stejný koníček. A najednou se nejedná o téma plné nesouhlasu a nepochopení mezi generacemi, ale jedná se o takové, o kterém se lze bavit i s jejich vnoučaty.

Hlavní je trpělivost a empatie

Co má člověk udělat, když chce pomoct vlastním prarodičům?

Největší roli určitě hraje čas a trpělivost. Nebát se vysvětlovat věci vícekrát, nebudovat bariéry slovy „Tomu nebudeš rozumět“, „To nepotřebuješ vědět“. Takové výroky jsou pro seniory zraňující a může to vést ještě k větší skepsi a nechuti se zajímat a učit. Také bychom se neměli snažit je vše naučit najednou a spíše postupovat pomalu a po částech. Nebo jim nabídnout si dané kroky sepsat, aby vždy věděli, jak se zachovat a tímto způsobem se postupně učili.

Požadujete nějaká kritéria pro Vaše zaměstnance?

Hlavním kritériem je samozřejmě pracovat s lidmi se stejným smýšlením a stejným cílem. Přeci jen SeniorOn je stále nějaký můj projekt a tým beru jako něco, na čem ta organizace stojí, ale může ji také jednoduše položit. Nechci tedy v týmu někoho, kdo není empatický a netrpělivý. Vyžaduji, aby ke své práci přistupoval profesionálně. Poté jeden můj stálý lektor zajišťuje i odbornou garanci. Jedná se tedy o delší proces, než někoho do týmu přijmeme, ale opravdu to považuji za stěžejní část celé organizace.

Máte nějaký zajímavý či zábavný příběh z Vašich besed či kurzů?

Velmi často mě baví a vlastně i fascinuje, jak senioři přemýšlí nad různým užitím těch technologií. Mají totiž spoustu nápadů, které by mě nikdy samotnou nenapadly. Třeba jeden z příkladů jsou kurzy, kdy učíme posílat online pohlednice a jak ji vytvořit z jakékoliv fotky. A jeden pán měl dotaz, jestli může stáhnout jakoukoliv fotku z jiné země a poslat to kamarádovi, aby ho nějakým způsobem rozčílil, i když ve skutečnosti v té zemi nikdy nebyl. To jsme s našim týmem vyhodnotili vlastně i jako skvělý nápad. Takže jsou to ty nápady a úplně jiný pohled na technologii a jejich užívání.

Reklama
Reklama

Související

  • Další čtyři vrty na Ukrajině jsou hotové. Projekt Voda do rodin pokračuje
    Společnost

    Další čtyři vrty na Ukrajině jsou hotové. Projekt Voda do rodin pokračuje

    Čtyři nové vrty jsou vyhloubené a další dvě filtrační stanice čekají na instalaci. Arcidiecézní charita Olomouc pokračuje společně se svými ukrajinskými partnery v projektu Voda do rodin. Tentokrát pomoc směřuje do Pereshchepynské oblasti, kde chybí funkční centrální zásobování vodou a situaci dále komplikuje příchod tisíců lidí z oblastí zasažených válkou.

  • Ptačí přírůstky. V ZOO Olomouc se narodilo 7 plaměňáků
    Společnost

    Ptačí přírůstky. V ZOO Olomouc se narodilo 7 plaměňáků

    Hned sedm mláďat úspěšně odchovává oblíbené hejno plameňáků růžových, které tak nyní čítá 64 jedinců. Vcelku mimořádné je, že se podařilo odchovat 100 % vylíhlých jedinců.

  • Prezident Pavel přijede příští týden do Konice, setká se se starosty
    Společnost

    Prezident Pavel přijede příští týden do Konice, setká se se starosty

    Prezident Petr Pavel přijede příští týden v úterý do Konice na Prostějovsku. Ráno se ve škole v Brodku u Konice zúčastní zahájení školního roku a dopoledne bude v Konici debatovat se starosty Mikroregionu Konicko, který sdružuje 19 obcí s téměř 10 tisíci obyvateli. ČTK to dnes sdělila kancelář prezidenta. Starostové chtějí prezidenta informovat o společných projektech a problémech, s nimiž se tato odlehlá oblast na okraji Olomouckého kraje potýká. Na dotaz ČTK to řekl starosta Konice Michal Obrusník (STAN).

  • Do komunálních voleb v Prostějově bylo zaregistrováno všech deset kandidátek
    Společnost

    Do komunálních voleb v Prostějově bylo zaregistrováno všech deset kandidátek

    Prostějovský magistrát zaregistroval ve městě pro podzimní komunální volby všech deset podaných kandidátek, žádnou neodmítl. ČTK dnes informaci získala na úřední desce magistrátu. Při posledních komunálních volbách v roce 2022 voliči v Prostějově vybírali ze stejného počtu kandidátek. O registraci podaných kandidátek musely příslušné úřady rozhodnout nejpozději dnes. Letošní komunální volby budou 9. a 10. října.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • JESENÍK 
    V pondělí odstartovala kompletní obnova ve Fučíkově ulici. Jedná se o opravy lokality po podzimních povodních z roku 2024. S opravami jsou spojené i uzavírky. Jaké?
  • MOHELNICE 
    Historická brána ve Smetanově ulici si na svojí rekonstrukci počká. Termín opravy se posunul až na jaro příštího roku. Nepřihlásila se totiž žádná firma, která by o práci projevila zájem. Více.
  • MOHELNICE 
    Dva dřevěné stánky zmizí z náměstí Svobody v Mohelnici. Radnice vyslyšela autora současné podoby centra města, který s nimi nikdy nesouhlasil. Podle vyjádření se stánky k centru nehodí. Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Jantarová stezka nabídne výlet z Drahanské vrchoviny až do Prostějova
    Lifestyle
    Společnost

    Jantarová stezka nabídne výlet z Drahanské vrchoviny až do Prostějova

    Pohodový cyklovýlet krásnou přírodou, převážně z kopce a s možností zvolit si kratší nebo delší variantu. Takový je další tip na cestu po Jantarové stezce, která cyklisty zavede z Drahanské vrchoviny směrem na Prostějovsko. Podle krajského koordinátora cykloturistiky Jana Machovského je trasa vhodná i pro rodiny. Víc o ní promluvil v rozhovoru Lukáše Kobzy pro Radio Haná.

  • Highlighty týdne: Žně v Olomouckém kraji skončily, spadla větrná elektrárna
    Společnost

    Highlighty týdne: Žně v Olomouckém kraji skončily, spadla větrná elektrárna

    Je tu neděle a my pro vás máme pravidelnou rubriku Highlighty týdne. Představíme témata, která patřila mezi největší a nejčtenější za uplynulý týden.

  • V Přerově přibude dalších deset kamenů zmizelých
    Společnost

    V Přerově přibude dalších deset kamenů zmizelých

    Každý z nich měl svůj domov, rodinu, práci i plány do budoucna. Druhá světová válka však jejich životní příběhy násilně přerušila. V pondělí 14. září se do přerovských ulic vrátí deset jmen, na která se nesmí zapomenout. Město už počtvrté rozšíří projekt Kameny zmizelých a před domy, kde kdysi žili lidé pronásledovaní nacistickým režimem, budou položeny další mosazné kostky připomínající jejich osudy. Celkem jich už bude v ulicích Přerova pětatřicet.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama