Senioři se ptají na cookies, nebo jestli jsou QR kódy bezpečné, říká Charvátová ze SeniorOn

SeniorOn je nezisková organizace, která pomáhá seniorům s orientací a bezpečným pohybem v digitálním prostředí. Její ředitelka, Kateřina Charvátová, založila organizaci na základě své osobní zkušenosti a odborného studia. Díky tomu se nyní mohu senioři pomocí teoretických besed, osobních konzultací či praktických kurzů naučit nejen základy práce s technologiemi, ale také rozpoznávat dezinformace nebo bezpečně používat internetové bankovnictví. Organizace byla založena právně v roce 2021 a to na základě pomoci Social Impact Award. „Nakonec jsme byli nominováni do Social Impact Award, kde jsme prošli tříměsíční akcelerací a tam byla organizace založena oficiálně. To byl rok 2021, tudíž tento rok budeme působit už 4 roky,“ říká Charvátová. Olomoucký Report se v rozhovoru ptal zakladatelky SeniorOn na příběh organizace, její začátky a jakým výzvám ve světě technologií dnes senioři čelí.

Jaký je příběh za Vaší neziskovou organizací SeniorOn? Jak a proč vznikla?

Koncept a nápad vznikl při mém studiu andragogiky zde na Univerzitě Palackého. Vědeckotechnický park UP tam měl jeden z předmětů, kde jsme jako závěrečnou práci měli vymyslet projekt nebo podnikání se sociálním přesahem. Vlastně se jednalo o úkol, za který jsme mohli dostat 2 kredity a tím to mělo skončit. Toto vše se dělo také za dob pandemie Covid-19 a já jsem si uvědomila, že veškerý kontakt se přesunul do online prostoru, a ne každý k tomu má dispozice nebo rozumí tomu, jak se v něm pohybovat. V té době jsem já sama měla svého dědu v domově pro seniory. A ti se vlastně stali nejvíce odříznutými od svých rodin a dost často to snášeli velmi špatně.

A tato situace Vás inspirovala k založení neziskové organizace?

Ano. Právě ten domov, ve kterém přebýval i můj děda, nabídl rodinám možnost se spojit přes Skype, a tak jsme se s ním mohli po více než měsíci vidět alespoň takto. Sledovat to jeho nadšení, že nás vidí na obrazovce tabletu, kdy se po celou dobu usmíval a vypadal opravdu nadšeně a zaujatě tím, jak technologie fungují, mě dovedlo k myšlence, proč to stejné nedopřát i ostatním.Došlo mi, že technologie jsou dnes všude kolem nás a musíme se snažit do tohoto světa začlenit i právě seniory. Tak jsem tedy spojila svou osobní zkušenost s předmětem na vysoké škole a vznikl projekt SeniorOn. Ten nápad se těšil oblibě i u přednášejících předmětu a nabídli mi a mému týmu další pomoc a mentoring. Až jsme nakonec byli nominováni do Social Impact Award, kde jsme prošli tříměsíční akcelerací a tam byla organizace založena oficiálně i z právního hlediska. To byl rok 2021, tudíž tento rok budeme působit už 4 roky.

Která ze tří částí Vašeho programu (besedy, konzultace, kurzy) je nejvíce žádaná?

Během chodu celé organizace se zájem posouvá a dost se mění. Začínali jsme s besedami, které jsou více teoretické. Hlavní výhodou však do začátků byl fakt, že na takové besedy neexistoval žádný limit ani nutnost se kdekoliv hlásit. Jelikož jsme byli stále neznámou organizací, bylo lepší nechat prostor volný pro kohokoliv, kdo měl zájem. Bylo důležité si vybudovat nějaký základní okruh lidí. Nyní se o našem projektu dozvídají senioři především skrze doporučení svých přátel a získali jsme si tak určitou důvěryhodnost. Tudíž se zájem přesunul spíše k osobním konzultacím.

Máte nějaká konkrétní data za minulý rok?

Dohromady jsme za minulý rok uspořádali 302 aktivit a navštívilo nás 2677 seniorů. To je veliký posun od našeho prvního roku působení, kdy jsme jich uspořádali 5. Velkou roli v tom hraje především to, že už jsme si získali větší důvěryhodnost a také sponzory. Na rok 2025 plánujeme dosáhnout podobného čísla.

Jak jste vlastně postupovali ve svých začátcích, abyste na své besedy přitáhli návštěvníky?

Od té doby, co působíme, volíme stejnou strategii. Pro besedy si volíme veřejné prostory a organizace, které senioři navštěvují. Nejčastěji se jedná o knihovny nebo také kluby pro seniory. Tudíž se jedná o jim známé prostředí. Pak jsem také oslovila Magistrát města Olomouce konkrétně Odbor sociálních věcí s nabídkou této služby.

Zajímá je, co jsou to Cookies a k čemu používat QR kódy

Jaké jsou nejčastější problémy seniorů ohledně technologií?

Velmi často se setkáváme s problémy ohledně základního ovládání mobilních telefonů. Scénář bývá často takový, že senioři dostanou dotykový telefon od rodiny, kdy dostanou jen chvilkové poučení. Jenže senioři těmto jednoduše věcem nerozumí tak, aby je pochopili během chvilkového „školení“. Pro ně nejsou technologie tak automatické jako pro mladší generaci, tudíž na to potřebují více času.

Druhou velkou otázkou jsou poté Soubory Cookies (krátké textové soubory, které navštívený web odesílá do prohlížeče a umožňují tak webu zaznamenat informace o návštěvě. Na základě těch pak prohlížeče přizpůsobují reklamu, pozn.red.). Na základě toho na besedách často rozebíráme reklamy.

Třetím častým dotazem pak bývají QR kódy. Chtějí jim rozumět, a především se chtějí ujistit o jejich bezpečnosti.

Vnímáte v začlenění seniorů do světa technologií pokroky nebo naopak?

Možná v tomhle trošku zahrála svou roli pandemie. Samozřejmě SeniorOn nefungoval před ní, takže to je nějaká moje domněnka. Ale myslím si, že společnost si před pandemií neuvědomovala, jak moc jsou technologie důležité. Najednou jsme se ze dne na den stali závislí na online kontaktu, ať už pracovně nebo s rodinou. A přišlo mi, že právě i u těch seniorů došlo k určitému převratu. Vlastně najednou se daleko více otevřeli té myšlence je používat a učit se, jak na to.

Takže vidíte pokrok v té otevřenosti a chuti se učit?

Možná bych i řekla, že jim mnohdy ani nic jiného nezbývá. Že ta nedůvěra a snaha vyhýbat se jim vede akorát k izolaci. Proto si všímáme i čím dál větší snahy dosáhnout nějakého mezigeneračního pochopení. Mladá generace tráví velkou část dne na počítačích, telefonech, konzolích a senioři to nechápou a někdy i odsuzují. Přitom je to celé, dle mého názoru, o nepochopení těch možností, které technologie nabízí. Je pak vlastně krásné slyšet tu zpětnou vazbu, že už ten senior rozumí, proč na tom telefonu jeho děti či vnoučata jsou a že ho fascinuje, kolik možností tam má. Že se tam může koukat na videa, že tam může být v různých skupinách. Že se může spojit se svými spolužáky či si najít přátele skrz stejný koníček. A najednou se nejedná o téma plné nesouhlasu a nepochopení mezi generacemi, ale jedná se o takové, o kterém se lze bavit i s jejich vnoučaty.

Hlavní je trpělivost a empatie

Co má člověk udělat, když chce pomoct vlastním prarodičům?

Největší roli určitě hraje čas a trpělivost. Nebát se vysvětlovat věci vícekrát, nebudovat bariéry slovy „Tomu nebudeš rozumět“, „To nepotřebuješ vědět“. Takové výroky jsou pro seniory zraňující a může to vést ještě k větší skepsi a nechuti se zajímat a učit. Také bychom se neměli snažit je vše naučit najednou a spíše postupovat pomalu a po částech. Nebo jim nabídnout si dané kroky sepsat, aby vždy věděli, jak se zachovat a tímto způsobem se postupně učili.

Požadujete nějaká kritéria pro Vaše zaměstnance?

Hlavním kritériem je samozřejmě pracovat s lidmi se stejným smýšlením a stejným cílem. Přeci jen SeniorOn je stále nějaký můj projekt a tým beru jako něco, na čem ta organizace stojí, ale může ji také jednoduše položit. Nechci tedy v týmu někoho, kdo není empatický a netrpělivý. Vyžaduji, aby ke své práci přistupoval profesionálně. Poté jeden můj stálý lektor zajišťuje i odbornou garanci. Jedná se tedy o delší proces, než někoho do týmu přijmeme, ale opravdu to považuji za stěžejní část celé organizace.

Máte nějaký zajímavý či zábavný příběh z Vašich besed či kurzů?

Velmi často mě baví a vlastně i fascinuje, jak senioři přemýšlí nad různým užitím těch technologií. Mají totiž spoustu nápadů, které by mě nikdy samotnou nenapadly. Třeba jeden z příkladů jsou kurzy, kdy učíme posílat online pohlednice a jak ji vytvořit z jakékoliv fotky. A jeden pán měl dotaz, jestli může stáhnout jakoukoliv fotku z jiné země a poslat to kamarádovi, aby ho nějakým způsobem rozčílil, i když ve skutečnosti v té zemi nikdy nebyl. To jsme s našim týmem vyhodnotili vlastně i jako skvělý nápad. Takže jsou to ty nápady a úplně jiný pohled na technologii a jejich užívání.

Související

  • Olomoučtí vědci získali významný evropský grant na separaci vzácných zemin
    Společnost

    Olomoučtí vědci získali významný evropský grant na separaci vzácných zemin

    Tým vědců z olomouckého institutu CATRIN Univerzity Palackého získal grant Evropské výzkumné rady (ERC) na vývoj technologie, která má zefektivnit separaci prvků vzácných zemin. Projekt REEactor propojí automatizovanou chemii, umělou inteligenci a molekulární výzkum s cílem snížit spotřebu chemikálií i množství toxického odpadu při získávání strategických surovin. Grant ve výši přibližně 3,6 milionu korun je jediným ze 182 podpořených projektů letošní výzvy, který zamíří do České republiky, sdělili ČTK zástupci UP.

  • V části Moravy platí výstraha před zvýšeným rizikem vzniku požárů
    Společnost

    V části Moravy platí výstraha před zvýšeným rizikem vzniku požárů

    V části Moravy je zvýšené riziko vzniku požárů kvůli dlouhotrvajícímu suchu a silnému větru. Vyplývá to z výstrahy, kterou dnes dopoledne vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Platí po zbytek dnešního dne a po celou sobotu, kdy teploty na střední a jižní Moravě mohou dosáhnout až 28 stupňů Celsia a vítr bude mít v nárazech rychlost až 55 kilometrů za hodinu.

  • Prostějovská radnice opraví část smuteční síně, vylepší i navigaci na hřbitově
    Společnost

    Prostějovská radnice opraví část smuteční síně, vylepší i navigaci na hřbitově

    Prostějovská radnice se pustí do rekonstrukce části smuteční síně v areálu městského hřbitova v Brněnské ulici. Stavební úpravy se zaměří především na modernizaci čekárny pro pozůstalé a souvisejících prostor. Náklady vyjdou na 2,5 milionu korun. Město má v plánu také zcela proměnit navigační systém na zdejším městském hřbitově. Jeho návštěvníci se budou v budoucnu orientovat pomocí třech desítek směrových tabulí, sdělila ČTK Alena Vrtalová z tiskového oddělení magistrátu.

  • Náměstí T. G. Masaryka v Přerově doplnilo osm platanů
    Společnost

    Náměstí T. G. Masaryka v Přerově doplnilo osm platanů

    Osm platanů v mobilních nádobách nově doplnilo prostor náměstí T. G. Masaryka. Jde o dočasné řešení, které má přinést více stínu, zlepšit mikroklima a zpříjemnit pobyt v centru města do doby, než projde náměstí plánovanou revitalizací.

Rychlovky

  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    V nadcházejícícm prodlouženém víkendu nás v neděli a pondělí čekají dva státní svátky. Velké řetězce budou mít otevřeno, pozor však na otevírací dobu malých obchodů.
  • OLOMOUC
    Ulice U Panelárny a starý autobusák na Tržnici. V krajském městě skončily dvě uzavírky. Panelárna se otevřela po třech měsících, autobusák slouží i s parkovištěm od uzavírky na konci dubna.
  • OLOMOUC
    Požár zaměstnal v noci ze středy na čtvrtek hasiče v olomoucké části Povel. Zásah kousek od křižovatky u Lidlu směrem na Rooseveltovu. Událost se obešla bez zranění.

Nejnovější

  • Do Moravského divadla přišlo 98.000 diváků, o 4000 více než loni
    Kultura

    Do Moravského divadla přišlo 98.000 diváků, o 4000 více než loni

    Moravské divadlo v Olomouci (MDO) navštívilo v uplynulé divadelní sezoně 98.000 diváků. Ředitel David Gerneš označuje sezonu za mimořádně úspěšnou, diváků bylo v meziročním srovnání o 4000 více. Mezi nejúspěšnější tituly patřil muzikál Evita, balet Romeo a Julie nebo činohra Sluha dvou pánů. Průměrná návštěvnost za celou sezonu byla 80 procent, sdělila dnes ČTK mluvčí divadla Vlasta Pechová. MDO ukončilo sezonu na konci června festivalem Moravské divadelní léto.

  • Horoskopy na prodloužený víkend: Lvi, na každé párty oslníte. Střelci, možná vzplanete letní láskou
    Horoskopy

    Horoskopy na prodloužený víkend: Lvi, na každé párty oslníte. Střelci, možná vzplanete letní láskou

    Hezké ráno, začíná prodloužený víkend. V sobotu má svátek Prokop a v neděli Cyril a Metoděj. Krom nedělního státního svátku si v pondělí připomínáme upálení mistra Jana Husa. Přečtěte si váš horoskop na prodloužený víkend.

  • Sigma podepsala brankáře Ondřeje Czyže z Karviné
    Sport

    Sigma podepsala brankáře Ondřeje Czyže z Karviné

    Fotbalová Sigma Olomouc oznámila příchod dalšího mladého hráče. Tentokrát ne rovnou do prvoligového áčka, ale do dorostu. Na Hanou přestoupil z Karviné brankář Ondřej Czyž (2010). Sigma o tom informovala na svém webu.

  • Dálnice D46 byla ve směru na Brno neprůjezná
    Doprava

    Dálnice D46 byla ve směru na Brno neprůjezná

    Zdržení potkalo řidiče na dálnici D46, která byla z Olomouce na Brno neprůjezdná. Jednalo se o úsek mezi exity Vranovice - Kelčice a Brodek u Prostějova. Důvodem byly odklízecí práce po požáru vozidla.

Nejčtenější

  • Neděle a pondělí budou patřit státním svátkům. Budou otevřené obchody?
    Společnost

    Neděle a pondělí budou patřit státním svátkům. Budou otevřené obchody?

    Čeká nás prodloužený víkend ve formě dvou po sobě jdoucích svátečních dnů. V neděli 5.7. si připomínáme příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje a v pondělí 6.7. upálení mistra Jana Husa. Kdo si zapomene nakoupit, nemusí zoufat. Velké řetězce budou mít otevřeno.

  • Olomoucký úřad zakázal kvůli suchu odběr vody z řek a potoků
    Společnost

    Olomoucký úřad zakázal kvůli suchu odběr vody z řek a potoků

    Dlouhotrvající sucho a mimořádně nízké průtoky ve vodních tocích přiměly olomoucký vodoprávní úřad k dočasnému zákazu odběru povrchových vod z Bystřice, Trusovického a Dolanského potoka i jejich přítoků. Opatření má pomoci ochránit vodní ekosystémy, které jsou v důsledku extrémních veder a nedostatku vody pod stále větším tlakem.

  • Zoo Olomouc slaví 70 let. Dnes je to Noemova archa pro ohrožené druhy, říká mluvčí Iveta Gronská
    Rozhovory
    Společnost

    Zoo Olomouc slaví 70 let. Dnes je to Noemova archa pro ohrožené druhy, říká mluvčí Iveta Gronská

    Zoo Olomouc na Svatém Kopečku si letos připomíná 70 let od svého založení. Za tu dobu se podle její mluvčí Ivety Gronské proměnila z malé zahrady na okraji města v moderní chovatelské zařízení, které se podílí na ochraně přírody v celosvětovém měřítku. V rozhovoru Tomáše Gottwalda pro Radio Metropole popisuje mluvčí největší změny, slavné útěky makaků i to, proč zoologické zahrady dnes nejsou jen místem, kam se lidé chodí dívat na zvířata.

Seriály