POVODEŇ: Zpátky do gumáků, voda klesá a odhaluje jizvy

Hromady sutě a bláta. Vraky aut, vytrhaná dlažba a chybějící kusy vozovky. Jako po boji. Tak to v Jeseníku vypadalo, když se městem prohnala řeka. Seriál Olomouckého Reportu POVODEŇ přináší vyprávění z míst, kde zářijové záplavy nenechaly kámen na kameni. |DÍL ČTVRTÝ|

Reklama
Reklama

Zlatý chlum, vrchol tyčící se nad Jeseníkem, je pořád zahalený v husté mlze. Městem se ráno prohnala ničivá povodeň. Spojení se světem vázne, záplavy ochromily infrastrukturu snad v celém okrese. Z paneláku, ve kterém nás voda uvěznila, už ale můžeme vyjít ven. Je čas zjistit, jak to vypadá aspoň v bezprostředním okolí.


Seriál POVODEŇ popisuje autorovu osobní zkušenost s přírodní katastrofou. Zářijové záplavy prožil v zasažených obcích – v Jeseníku a sousední České Vsi, odkud pochází.


Chůzi všem stěžuje všudypřítomné bláto. Někde je vrstva vysoká sotva pár centimetrů, v kritických místech ho ale může být i půl metru. Bláto se spolu s vodou dostalo i do domů. Místní už začali uklízet, kýble vody a zničený nábytek vynáší ven na ulici. Mazlavá hmota se z lopaty nechce odlepit.

Nejhůř to vypadá u Schrothova domu. Lipovská ulice je v těch místech pořád jedna velká řeka. Gogolova busta tam stojí vyvrácená stejně jako většina pouličních lamp. Zámkovou dlažbu voda odnesla. Kostky skončily bůhvíkde, z chodníku zbyl jen obrubník. Na některých místech povodeň vytrhala celé kusy asfaltu, jinde obnažila základy paneláků. Jak hladina klesá, další hluboké krátery se postupně objevují.

Uprostřed uličky stojí prodejní pult. Voda ho prý vzala z více něž padesát metrů vzdálené trafiky. Červené židle a stolky ze sousedního bistra jsou k nalezení po celém sídlišti. Náměstí Svobody pokryla vrstva kamení. Povodeň tam rozházela popelnice i vraky aut. A nevyhnula se ani voliéře uprostřed prostranství. Pletivo zůstalo netknuté, andulky nejspíš velkou vodu přečkaly v budkách výš u stropu.

DÍL PRVNÍDÍL DRUHÝDÍL TŘETÍDÍL ČTVRTÝDÍL PÁTÝ

Když není kam se vrátit

Před jednou z jesenických škol fotím spoušť, kterou tam voda natropila. Vtom na mě křičí agresivní muž. Vulgárně útočí a přibližuje se. Situaci se mi slovem a gesty daří trochu uklidnit, odcházíme tedy raději pryč. Možná byl frustrovaný, že mu povodeň zničila sklep. Nebo vyplavené nářadí, které na ulici sbíral, vůbec nepatřilo jemu. Všude proto raději dávám větší pozor.

Evakuovaní lidé se pomalu začínají vracet do svých domovů. Často tam na ně ale nečeká nic dobrého. Ti, co dopadli nejhůř, se nemají kam vrátit. Povodeň některé domy brala i s pozemky, na kterých stavení stála. Ani chataře na podzim rozkvetlé chryzantémy nepřivítají. I ty tak opečovávané zahrádky se během pár hodin proměnily v suťová pole, nebo ještě hůř, v koryto dravé řeky.

Domů se vracíme i my. Českou Ves jsme opustili včera večer, když se do řeky začaly řítit první kusy vozovky. Ráno se tátovi tak tak podařilo zachránit auto, zpátky do sousední obce proto nemusíme pěšky. Kličkujeme mezi naplaveninami, hlavní cesta směrem na sever je ale průjezdná.

Dál se nedostane nikdo

Dva důležité mosty velká voda naštěstí nijak nepoškodila, desítky jiných lávek a mostů jí naopak podlehly. V České Vsi to vypadá stejně jako v zasažených částech Jeseníku, ne-li hůř. Naplaveniny zachycené vysoko na plotech nás nijak neuklidňují. Pořád nevíme, jestli povodeň řádila i u nás, v domě na břehu řeky.

Míjíme asi metrovou barikádu z hlíny a kamení – silnici někdo zahradil, aby voda netekla po vozovce a vracela se zpátky do řeky. Dál už ale neprojede nikdo. Více než stometrový úsek cesty tu chybí úplně. Vozovka končí „ve vzduchu“, povodeň koryto posunula hluboko za silnici.

Před domem konečně potkávám souseda, se kterým jsem se včera loučil. Nechtěl se evakuovat, protože měl z posledních záplav špatnou zkušenost s rabováním. „Byla to krušná noc, ale zvládli jsme to. V přízemí nám nějak navlhly koberce, to se v sedmadevadesátém nestalo…“ povídá.

A štěstí stálo i při nás. Doma vše zůstalo tak, jak jsme to zanechali. Potok nám vyplavil jen kůlnu. Na protějším břehu je ale situace mnohem horší. Domy tam pořád, i dlouho po kulminaci, obléhá souvislá masa vody.

Reklama
Reklama

Související

  • Desná v Rapotíně projde proměnou. Do koryta přibude 34 stabilizačních pásů
    Společnost

    Desná v Rapotíně projde proměnou. Do koryta přibude 34 stabilizačních pásů

    Rapotín chystá obnovu koryta řeky Desné. Projekt má stabilizovat vodní tok Desná i obnovit jeho průtočné kapacity. Opravovat se budou pouze vybrané úseky koryta. Samotná stavba bude rozdělená do šesti samostatných stavebních projektů.

  • Platí se, ale kam jdou peníze? Parkování na Poděbradech čelí kritice
    Společnost
    Doprava

    Platí se, ale kam jdou peníze? Parkování na Poděbradech čelí kritice

    Olomoucké Poděbrady se v létě těší po řadu let velkému zájmu. Většina návštěvníků volí jako dopravu na místo jízdu autem. Právě parkování na Poděbradech je mnoho let tématem, které mezi veřejností rezonuje. Na konci června vznikla na Facebooku stránka s názvem Poděbrady bez závor a nelegálního parkovného, která upozorňuje na nevyhovujcí situaci s parkováním u oblíbeného olomouckého letoviska. Za iniciativou stojí zastupitel města Olomouce, na jeho přání nebudeme uvádět jeho identitu.  

  • Poděbrady jsou i nadále vhodné ke koupání. Po koupání na Plumlově se doporučuje sprcha
    Společnost

    Poděbrady jsou i nadále vhodné ke koupání. Po koupání na Plumlově se doporučuje sprcha

    V pondělí 3. srpna proběhly podle Monitorovacího kalendáře 2026 pravidelné odběry vzorků vody na dvou tradičně sledovaných přírodních koupacích lokalitách v Olomouckém kraji – ve Vodní nádrži Plumlov (VN Plumlov) a v Koupací oblasti Poděbrady (KO Poděbrady). Monitoring byl proveden Krajskou hygienickou stanicí Olomouckého kraje (KHS) ve spolupráci se Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě, Centrem hygienických laboratoří v Olomouci.

  • V Olomouckém kraji se ve 2. čtvrtletí ubytovalo 220 430 hostů, o 1,2 procenta méně
    Společnost

    V Olomouckém kraji se ve 2. čtvrtletí ubytovalo 220 430 hostů, o 1,2 procenta méně

    V hotelech, penzionech, kempech a dalších hromadných zařízeních v Olomouckém kraji se v letošním druhém čtvrtletí ubytovalo 220 430 hostů. Jejich počet meziročně klesl o 1,2 procenta. Podle statistik však přibylo ubytovaných cizinců, kterých bylo 45 548, meziročně o 9,1 procenta více. Naopak domácích hostů v regionu ubylo, kraj v tomto období navštívilo 174 882 turistů, což bylo meziročně o 3,6 procenta méně. Celkový počet přenocování v kraji klesl o 4,7 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • OLOMOUC
    V Mrtvém rameni Moravy v Olomouci žije až patnáct druhů ryb. Informoval o tom vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka. Za úspěchem stojí loňská revitalizace. Více.
  • OLOMOUC 
    Pozor, blíží se výluka tramvají kolem nádraží. Cestující už od neděle budou muset využít náhradní autobusovou dopravu. Pracovat se bude na nových výhybkách a kolejích. Výluka potrvá do konce srpna. Více.
  • OLOMOUC 
    B-tým olomoucké Sigmy začalo sezónu. Klub nyní hraje ve třetí lize. S novým trenérem Tomášem Palinkem však kádr prošel ráznou změnou. Hráči chtějí letos postoupit. Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama