POVODEŇ: Zpátky do gumáků, voda klesá a odhaluje jizvy

Hromady sutě a bláta. Vraky aut, vytrhaná dlažba a chybějící kusy vozovky. Jako po boji. Tak to v Jeseníku vypadalo, když se městem prohnala řeka. Seriál Olomouckého Reportu POVODEŇ přináší vyprávění z míst, kde zářijové záplavy nenechaly kámen na kameni. |DÍL ČTVRTÝ|

Reklama
Reklama

Zlatý chlum, vrchol tyčící se nad Jeseníkem, je pořád zahalený v husté mlze. Městem se ráno prohnala ničivá povodeň. Spojení se světem vázne, záplavy ochromily infrastrukturu snad v celém okrese. Z paneláku, ve kterém nás voda uvěznila, už ale můžeme vyjít ven. Je čas zjistit, jak to vypadá aspoň v bezprostředním okolí.


Seriál POVODEŇ popisuje autorovu osobní zkušenost s přírodní katastrofou. Zářijové záplavy prožil v zasažených obcích – v Jeseníku a sousední České Vsi, odkud pochází.


Chůzi všem stěžuje všudypřítomné bláto. Někde je vrstva vysoká sotva pár centimetrů, v kritických místech ho ale může být i půl metru. Bláto se spolu s vodou dostalo i do domů. Místní už začali uklízet, kýble vody a zničený nábytek vynáší ven na ulici. Mazlavá hmota se z lopaty nechce odlepit.

Nejhůř to vypadá u Schrothova domu. Lipovská ulice je v těch místech pořád jedna velká řeka. Gogolova busta tam stojí vyvrácená stejně jako většina pouličních lamp. Zámkovou dlažbu voda odnesla. Kostky skončily bůhvíkde, z chodníku zbyl jen obrubník. Na některých místech povodeň vytrhala celé kusy asfaltu, jinde obnažila základy paneláků. Jak hladina klesá, další hluboké krátery se postupně objevují.

Uprostřed uličky stojí prodejní pult. Voda ho prý vzala z více něž padesát metrů vzdálené trafiky. Červené židle a stolky ze sousedního bistra jsou k nalezení po celém sídlišti. Náměstí Svobody pokryla vrstva kamení. Povodeň tam rozházela popelnice i vraky aut. A nevyhnula se ani voliéře uprostřed prostranství. Pletivo zůstalo netknuté, andulky nejspíš velkou vodu přečkaly v budkách výš u stropu.

DÍL PRVNÍDÍL DRUHÝDÍL TŘETÍDÍL ČTVRTÝDÍL PÁTÝ

Když není kam se vrátit

Před jednou z jesenických škol fotím spoušť, kterou tam voda natropila. Vtom na mě křičí agresivní muž. Vulgárně útočí a přibližuje se. Situaci se mi slovem a gesty daří trochu uklidnit, odcházíme tedy raději pryč. Možná byl frustrovaný, že mu povodeň zničila sklep. Nebo vyplavené nářadí, které na ulici sbíral, vůbec nepatřilo jemu. Všude proto raději dávám větší pozor.

Evakuovaní lidé se pomalu začínají vracet do svých domovů. Často tam na ně ale nečeká nic dobrého. Ti, co dopadli nejhůř, se nemají kam vrátit. Povodeň některé domy brala i s pozemky, na kterých stavení stála. Ani chataře na podzim rozkvetlé chryzantémy nepřivítají. I ty tak opečovávané zahrádky se během pár hodin proměnily v suťová pole, nebo ještě hůř, v koryto dravé řeky.

Domů se vracíme i my. Českou Ves jsme opustili včera večer, když se do řeky začaly řítit první kusy vozovky. Ráno se tátovi tak tak podařilo zachránit auto, zpátky do sousední obce proto nemusíme pěšky. Kličkujeme mezi naplaveninami, hlavní cesta směrem na sever je ale průjezdná.

Dál se nedostane nikdo

Dva důležité mosty velká voda naštěstí nijak nepoškodila, desítky jiných lávek a mostů jí naopak podlehly. V České Vsi to vypadá stejně jako v zasažených částech Jeseníku, ne-li hůř. Naplaveniny zachycené vysoko na plotech nás nijak neuklidňují. Pořád nevíme, jestli povodeň řádila i u nás, v domě na břehu řeky.

Míjíme asi metrovou barikádu z hlíny a kamení – silnici někdo zahradil, aby voda netekla po vozovce a vracela se zpátky do řeky. Dál už ale neprojede nikdo. Více než stometrový úsek cesty tu chybí úplně. Vozovka končí „ve vzduchu“, povodeň koryto posunula hluboko za silnici.

Před domem konečně potkávám souseda, se kterým jsem se včera loučil. Nechtěl se evakuovat, protože měl z posledních záplav špatnou zkušenost s rabováním. „Byla to krušná noc, ale zvládli jsme to. V přízemí nám nějak navlhly koberce, to se v sedmadevadesátém nestalo…“ povídá.

A štěstí stálo i při nás. Doma vše zůstalo tak, jak jsme to zanechali. Potok nám vyplavil jen kůlnu. Na protějším břehu je ale situace mnohem horší. Domy tam pořád, i dlouho po kulminaci, obléhá souvislá masa vody.

Reklama
Reklama

Související

  • Boty, pyžamo i baterka. Přání 500 dětí z Ukrajiny teď mohou splnit i lidé z Olomoucka
    Společnost

    Boty, pyžamo i baterka. Přání 500 dětí z Ukrajiny teď mohou splnit i lidé z Olomoucka

    Arcidiecézní charita Olomouc dnes otevřela veřejnosti databázi dětí zapojených do dalšího ročníku projektu Vánoční balíček pro Ukrajinu. Dárci si v ní mohou vybrat konkrétní dítě a připravit mu vánoční dárek na míru. Letošní ročník by měl být dosud největší. Postupně má být do databáze zařazeno rekordních 500 dětí.

  • Přes 100 stromů a tisíc keřů. Prostějov čeká velká podzimní výsadba
    Společnost

    Přes 100 stromů a tisíc keřů. Prostějov čeká velká podzimní výsadba

    Péče o městskou zeleň v Prostějově nekončí samotnou výsadbou. Město se dlouhodobě zaměřuje nejen na údržbu stávající zeleně, ale také na obnovu a rozšiřování výsadeb. I letošní podzim proto bude ve znamení nových stromů, keřů, trvalek a květin.

  • Fotbalové hřiště musí pryč. Hanušovice chystají stěhování za 100 milionů
    Společnost
    Sport

    Fotbalové hřiště musí pryč. Hanušovice chystají stěhování za 100 milionů

    Hanušovice na Šumpersku čeká rozsáhlé stěhování sportovišť, které před dvěma lety zdevastovala ničivá povodeň. Do nových lokalit město přesune fotbalové hřiště i tenisové kurty; současné sportoviště na soutoku Moravy a Branné je stále bezprostředně ohroženo záplavami. Stěhování bude stát až sto milionů korun, město na něj chce získat dotace. Hotovo by vše mělo být do roku 2030, řekl ČTK starosta Hanušovic Marek Kostka (Generace Y).

  • Reportáž: Od rehabilitací po canisterapii. Nahlédli jsme do prostějovského ADP-SANCO
    Společnost
    Zdraví

    Reportáž: Od rehabilitací po canisterapii. Nahlédli jsme do prostějovského ADP-SANCO

    Rodinná společnost ADP-SANCO v Prostějově funguje už od roku 1993. Její zakladatelkou byla Květoslava Šťastná, nyní je ředitelkou její dcera Karolína Tucker Šťastný. Toto nestátní zdravotnické zařízení poskytuje vysoce kvalitní a odbornou péči v klidném a bezpečném prostředí. S Olomouckým Reportem jsem se vydala na Den otevřených dveří, který ADP-SANCO připravilo ve čtvrtek 1. října.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • JESENÍK 
    Lékaři často řeší i přetržené vazy, poškozené menisky či defekty chrupavek. Právě tato zranění jsou často způsobena pádem z koloběžky nebo nekontrolovaným pohybem při sjezdu na čtyřkolce. Více.
  • OLOMOUCKÝ KRAJ 
    Komplikace pro řidiče na jihu Olomouckého kraje. Trasu z Přerova na Hulín a zpět čeká oprava prováděná za úplné uzavírky, informovalo o tom Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Olomoucký kraj. Silnice I/55 přibližně od Lověšic po nájezd na dálnici D1 projde celkovou rekonstrukcí plánovanou od úterý 29. 9. Více.
  • OLOMOUC 
    Nejvýraznější dominanta Olomouce i světově známá kulturní a historická památka.  To je Sloup Nejsvětější Trojice, který naleznete na olomouckém Horním náměstí, nedaleko radnice. Jaký je jeho příběh? Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Stavba obřího akvária v Olomouci pokračuje. Loděnka už dostává konkrétní obrysy
    Společnost

    Stavba obřího akvária v Olomouci pokračuje. Loděnka už dostává konkrétní obrysy

    Stavba nového vzdělávacího centra Loděnka v Zoologické zahradě Olomouc pokračuje podle plánu. Na staveništi už jsou patrné obrysy budoucího objektu, který nabídne nejen zázemí pro vzdělávací programy, ale také největší hlubinné akvárium se žraloky, rejnoky a řadou dalších mořských ryb v České republice.

  • Z Olomouce až do Valdštejnského paláce. Věra Zukalová získala prestižní medaili
    Společnost

    Z Olomouce až do Valdštejnského paláce. Věra Zukalová získala prestižní medaili

    Zakladatelka spolku Dobré místo pro život i projektu Život ve tmě, ambasadorka onkologických pacientek Fakultní nemocnice Olomouc i kandidátka za ODS. Věra Zukalová je jednou z výrazných osobností města Olomouce. Už v roce 2020 získala Cenu města Olomouce, nyní si z Prahy odvezla Stříbrnou medaili předsedy Senátu.

  • V Olomouci vzniká nový vědní obor. Projekt získal 18,6 milionu
    Společnost

    V Olomouci vzniká nový vědní obor. Projekt získal 18,6 milionu

    Rostlinná teranostika. To je název nového oboru, který v Olomouci vzniká. Základy má položit projekt PLANTONICS, který odstartoval v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci. Hlavní řešitelka projektu Nuria De Diego uspěla v prestižní soutěži a na propojení diagnostických a léčebných přístupů získala 18,6 milionů.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama