POVODEŇ: Zpátky do gumáků, voda klesá a odhaluje jizvy

Hromady sutě a bláta. Vraky aut, vytrhaná dlažba a chybějící kusy vozovky. Jako po boji. Tak to v Jeseníku vypadalo, když se městem prohnala řeka. Seriál Olomouckého Reportu POVODEŇ přináší vyprávění z míst, kde zářijové záplavy nenechaly kámen na kameni. |DÍL ČTVRTÝ|

Reklama
Reklama

Zlatý chlum, vrchol tyčící se nad Jeseníkem, je pořád zahalený v husté mlze. Městem se ráno prohnala ničivá povodeň. Spojení se světem vázne, záplavy ochromily infrastrukturu snad v celém okrese. Z paneláku, ve kterém nás voda uvěznila, už ale můžeme vyjít ven. Je čas zjistit, jak to vypadá aspoň v bezprostředním okolí.


Seriál POVODEŇ popisuje autorovu osobní zkušenost s přírodní katastrofou. Zářijové záplavy prožil v zasažených obcích – v Jeseníku a sousední České Vsi, odkud pochází.


Chůzi všem stěžuje všudypřítomné bláto. Někde je vrstva vysoká sotva pár centimetrů, v kritických místech ho ale může být i půl metru. Bláto se spolu s vodou dostalo i do domů. Místní už začali uklízet, kýble vody a zničený nábytek vynáší ven na ulici. Mazlavá hmota se z lopaty nechce odlepit.

Nejhůř to vypadá u Schrothova domu. Lipovská ulice je v těch místech pořád jedna velká řeka. Gogolova busta tam stojí vyvrácená stejně jako většina pouličních lamp. Zámkovou dlažbu voda odnesla. Kostky skončily bůhvíkde, z chodníku zbyl jen obrubník. Na některých místech povodeň vytrhala celé kusy asfaltu, jinde obnažila základy paneláků. Jak hladina klesá, další hluboké krátery se postupně objevují.

Uprostřed uličky stojí prodejní pult. Voda ho prý vzala z více něž padesát metrů vzdálené trafiky. Červené židle a stolky ze sousedního bistra jsou k nalezení po celém sídlišti. Náměstí Svobody pokryla vrstva kamení. Povodeň tam rozházela popelnice i vraky aut. A nevyhnula se ani voliéře uprostřed prostranství. Pletivo zůstalo netknuté, andulky nejspíš velkou vodu přečkaly v budkách výš u stropu.

DÍL PRVNÍDÍL DRUHÝDÍL TŘETÍDÍL ČTVRTÝDÍL PÁTÝ

Když není kam se vrátit

Před jednou z jesenických škol fotím spoušť, kterou tam voda natropila. Vtom na mě křičí agresivní muž. Vulgárně útočí a přibližuje se. Situaci se mi slovem a gesty daří trochu uklidnit, odcházíme tedy raději pryč. Možná byl frustrovaný, že mu povodeň zničila sklep. Nebo vyplavené nářadí, které na ulici sbíral, vůbec nepatřilo jemu. Všude proto raději dávám větší pozor.

Evakuovaní lidé se pomalu začínají vracet do svých domovů. Často tam na ně ale nečeká nic dobrého. Ti, co dopadli nejhůř, se nemají kam vrátit. Povodeň některé domy brala i s pozemky, na kterých stavení stála. Ani chataře na podzim rozkvetlé chryzantémy nepřivítají. I ty tak opečovávané zahrádky se během pár hodin proměnily v suťová pole, nebo ještě hůř, v koryto dravé řeky.

Domů se vracíme i my. Českou Ves jsme opustili včera večer, když se do řeky začaly řítit první kusy vozovky. Ráno se tátovi tak tak podařilo zachránit auto, zpátky do sousední obce proto nemusíme pěšky. Kličkujeme mezi naplaveninami, hlavní cesta směrem na sever je ale průjezdná.

Dál se nedostane nikdo

Dva důležité mosty velká voda naštěstí nijak nepoškodila, desítky jiných lávek a mostů jí naopak podlehly. V České Vsi to vypadá stejně jako v zasažených částech Jeseníku, ne-li hůř. Naplaveniny zachycené vysoko na plotech nás nijak neuklidňují. Pořád nevíme, jestli povodeň řádila i u nás, v domě na břehu řeky.

Míjíme asi metrovou barikádu z hlíny a kamení – silnici někdo zahradil, aby voda netekla po vozovce a vracela se zpátky do řeky. Dál už ale neprojede nikdo. Více než stometrový úsek cesty tu chybí úplně. Vozovka končí „ve vzduchu“, povodeň koryto posunula hluboko za silnici.

Před domem konečně potkávám souseda, se kterým jsem se včera loučil. Nechtěl se evakuovat, protože měl z posledních záplav špatnou zkušenost s rabováním. „Byla to krušná noc, ale zvládli jsme to. V přízemí nám nějak navlhly koberce, to se v sedmadevadesátém nestalo…“ povídá.

A štěstí stálo i při nás. Doma vše zůstalo tak, jak jsme to zanechali. Potok nám vyplavil jen kůlnu. Na protějším břehu je ale situace mnohem horší. Domy tam pořád, i dlouho po kulminaci, obléhá souvislá masa vody.

Reklama
Reklama

Související

  • Olomoučtí vědci pomohli objevit nový minerál. Běžný mikroskop ho neukáže
    Společnost

    Olomoučtí vědci pomohli objevit nový minerál. Běžný mikroskop ho neukáže

    Na povrchu solných krápníků hluboko v ostravsko-karvinských dolech objevili vědci dosud neznámý minerál. Králíkit, jak jej pojmenovali, je natolik drobný, že jej nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem. K jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod včetně měření na synchrotronu. Na výzkumu spolupracovali geologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, odborníci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP, Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Univerzity v Jeně a Technologickém institutu v Karlsruhe.

  • Likvidace kadmiových kalů v Vikantic na Šumpersku má už roční zpoždění
    Společnost

    Likvidace kadmiových kalů v Vikantic na Šumpersku má už roční zpoždění

    Odvoz a likvidaci 1250 tun nebezpečných kadmiových kalů, které jsou více než 40 let uskladněny v plechové hale ve Vikanticích na Šumpersku, zkomplikovaly nežádoucí pevné příměsi. Firma AHV ekologický servis proto krátce po loňském zahájení transportu prvních kontejnerů zpracování kalů přerušila a začala hledat jiný způsob zneškodnění. ČTK to sdělil jednatel AHV ekologického servisu Jan Vošahlík. Odvoz kadmiových kalů z Vikantic má už více než roční zpoždění. Vedení obce se obává ekologické havárie.

  • Na kole kolem Olomouce. Trasa přes Svatý Kopeček prověří nohy, odmění ale výhledy
    Lifestyle
    Společnost

    Na kole kolem Olomouce. Trasa přes Svatý Kopeček prověří nohy, odmění ale výhledy

    Další tip na cyklovýlet po střední Moravě zavede cyklisty do okolí Olomouce. Trasa vede z Velké Bystřice přes Svatý Kopeček a Jívovou k Hrubé Vodě, odkud se vrací údolím řeky Bystřice. Výlet nabídne náročnější stoupání, výhledy i zastávky vhodné pro rodiny s dětmi. Víc o ní promluvil Jan Machovský v rozhovoru Lukáše Kobzy pro Radio Haná.

  • Škola volá: kolik je škol v kraji a jak budou letos prázdniny?
    Společnost

    Škola volá: kolik je škol v kraji a jak budou letos prázdniny?

    Sice si to některé děti školou povinné nechtějí připustit, ale je to tak. Letní prázdniny se blíží ke konci a za týden už usednou školáci zpět do školních lavic. Report vám přináší přehled prádznin a volných dnů i toho, kolik škol se nachází v našem kraji.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    Komunální a senátní volby 2026 se blíží. V minulých dnech jsme psali o kandidátkách. Více
  • JESENÍK
    Před týdnem vypluly na povrch informace o nákaze návštěvníků Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníku. Nejnovější informace zde
  • OLOMOUC
    Sigma Olomouc chce uspořádat vlakový výjezd pro fanoušky na sobotní utkání do Ostravy. Musí však jet dost příznivců. Více
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Jantarová stezka nabídne výlet z Drahanské vrchoviny až do Prostějova
    Lifestyle
    Společnost

    Jantarová stezka nabídne výlet z Drahanské vrchoviny až do Prostějova

    Pohodový cyklovýlet krásnou přírodou, převážně z kopce a s možností zvolit si kratší nebo delší variantu. Takový je další tip na cestu po Jantarové stezce, která cyklisty zavede z Drahanské vrchoviny směrem na Prostějovsko. Podle krajského koordinátora cykloturistiky Jana Machovského je trasa vhodná i pro rodiny. Víc o ní promluvil v rozhovoru Lukáše Kobzy pro Radio Haná.

  • Situace v Priessnitzových léčebných lázních v Jeseníku. Jak to nyní vypadá?
    Zdraví
    Společnost

    Situace v Priessnitzových léčebných lázních v Jeseníku. Jak to nyní vypadá?

    K 21. srpnu 2026 evidovala Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje (KHS) celkem 142 případů gastrointestinálních obtíží, zejména průjmu a zvracení. V rámci pravidelného monitoringu byly k pondělnímu dni nahlášeny pouze dva nové případy s mírnými klinickými obtížemi, které se projevily během uplynulého víkendu. 

  • Sportcentrum přišlo o čtvrtinu peněz na platy. Prostějov mu pomůže
    Společnost

    Sportcentrum přišlo o čtvrtinu peněz na platy. Prostějov mu pomůže

    Sportcentrum – dům dětí a mládeže Prostějov potřebuje v letošním roce posílit prostředky na mzdy pedagogických pracovníků. Důvodem je výrazné snížení finančních prostředků, které organizace získává na jejich platy z normativního rozpočtu přímých výdajů na vzdělávání v Olomouckém kraji.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama