Nechci, aby člověk na můj popud někam šel a byl zklamaný, říká autorka Kam zajít Olomouc

Kde se vzal nápad vytvořit účet Kam zajít Olomouc?

Nápad přišel v roce 2018, když jsem začala obrážet s kamarádkami různé kavárny a bavilo mě pozorovat, kde za to káva stojí, co se mi v podniku líbí a nelíbí. Celkově nápad vznikl na popud dalších velkých měst v České republice, kde už podobné projekty fungovaly. V té době koncept fungoval už v Praze i Brně, tak jsem si říkala, že bych mohla projekt rozjet i v Olomouci. Nejdřív mě bavilo jen přidávat podniky úzkému okruhu přátel, kteří o mně věděli. První sledující se objevovali po sdílení profilu mými přáteli.

Co považujete za první milník?

První milník přišel s pěti tisíci sledujícími, které jsem chtěla ocenit pěti soutěžemi o poukázky do podniků. Se soutěžemi už začínala rychlost nových sledujících nabírat na obrátkách.

Po jak dlouhé době přišel ten první milník pěti tisíc sledujících?

Asi po roce. Bylo super, že mě lidé sdíleli.

A letos jste s projektem oslavila pětileté výročí.

Postupem času jsem se dostala k deseti tisícům uživatelů a to jsem si myslela, že je na Olomouc určitý strop. Přece jen Kam zajít Olomouc sledují místní obyvatelé a lidé z blízkého okolí, které zajímá, co se tady děje. Teď jsme o pár let dál a najednou máme 25 tisíc sledujících a další přibývají.

Lišila se náplň profilu v začátcích a dnes?

Určitě, příspěvků bylo míň, protože jsem je tam přidávala pouze podle svého uvážení. Dnes už mě podniky samy oslovují. Tehdy jsem také neměla tolik času jen na správu profilu, v dnešní době má profil také jinou strukturu. Na profil je navázána spolupráce s podniky, kterým sdílím stories, to v začátcích také nebylo. Lišila se i komunikace s lidmi, měla jsem v začátcích i více prostoru pro oslovování dalších profilů, aby Kam zajít Olomouc sdíleli, to už dnes nedělám.

Pořád jste na projekt sama?

Pořád, ale tahle otázka mi leží v hlavě už dlouho. Chtěla bych někoho k sobě, v jednu dobu jsem profil sdílela s tehdejším přítelem, ale v rámci rodiny a přátel to nedělá moc dobrotu. Ani on si nebyl jistý, jestli profil spravuje tak, jak bych sama chtěla, protože už jsem měla zajetou kostru textu i způsob, jak fotím, protože si všechno fotím sama. Zároveň si ale nedokážu představit nikoho kromě rodiny, komu bych profil svěřila. Je to takové moje dítě, kterému jsem vybudovala nějakou cestu a člověk z vnějšku by se k tomu nikdy neměl tak, jako někdo, kdo k tomu má osobní vztah jako já.

Kolik času vám denně správa Kam zajít Olomouc zabere?

Bývá to tak čtyři až pět hodin denně, ale jsou dny, kdy mi to času zabere více.

To jsou třeba jaké dny?

Úterky, čtvrtky a neděle, to jsou pro sociální sítě nejsilnější dny. Samozřejmě teď je těch příspěvků už tolik, že musím mít měsíční plán, kdy se domlouvám s podniky. Je dobré mít strategii, ale stává se, že mně podniky pošlou akci, která se koná během pár dní a já ji pak sdílím mimo plán, ať už je osm hodin ráno nebo večer.

S projektem jste tehdy začínala jako studentka střední školy. Stal se profil Kam zajít Olomouc už vaší prací?

Vyloženě prací není, jsou tam spolupráce i placené, ale co díky nim vydělám, to zase do profilu vracím. Tím, že jsem se nikdy na profilu neukázala, to mám nastavené tak, že podniky nevědí, s kým jednají. Jakmile mě podnik osloví pro spolupráci jdu se nejdříve sama do podniku podívat, aby se restaurace u mě nesnažila více, než u běžného zákazníka.

„Než přidat špatnou recenzi, nepřidám žádnou.“

Stalo se někdy, že jste se takto do podniku vydala a kvůli tomu podnik nepropagovala?

I to už se párkrát stalo. Stojím si za tím, že než bych měla přidat špatnou recenzi, nepřidám žádnou.

Přiznáte pak majitelům podniku, že je nechcete zveřejnit, protože jste nebyla spokojená?

Je to tak. Myslím, že na všem se dá pracovat, takže když spolupráci odmítnu kvůli nespokojenosti, obeznámím majitele s tím, co se mi nelíbilo. To je vlastně nejlepší, co mohou udělat, když se chtějí snažit o nápravu. Já pak třeba po čase na jejich nabídku kývnu. Pokud se naopak nějaký podnik zhorší, naopak jej vymažu, ale taky jim to řeknu.

Jaká je pak reakce majitelů?

Nejdřív jdu za konkrétním člověkem, se kterým nejsem spokojená, pak za majitelem podniku. Chci to s ním vyřešit, aby si mohl dát problém do pořádku, jsem v tomto shovívavá.

Kde leží hranice toho, kdy s podnikem spolupráci uzavřete a kdy už se nedohodnete?

Mám k tomu dva příklady. Byla jsem v restauraci, kde slečna za barem kouřila iqos, tak jsem za ní zašla, že mi to nepřijde v pořádku. Moji výtku si úplně k srdci nevzala, tak jsem to pak řešila s majitelem. Tento případ skončil nápravou. Ve druhém případě jsem byla v baru, se kterým jsem měla spolupráci, ale po převzetí jiným majitelem jsem byla nespokojená s tím, jak to tam vypadalo. Bylo tam roztrhané posezení, oprýskané zdi, tak jsem majiteli řekla, že nechci doporučovat něco, kde bych sama jako zákazník byla nespokojená. V tom případě jsme spolupráci rozvázali.

Byla bych nerada, aby člověk na můj popud někam šel a byl zklamaný.

Nová výmalba, výměna posezení, to už jsou docela velké zásahy. Co při návštěvě hodnotíte?

První, co člověk vidí, když vejde do podniku, je ten prostor. Mělo by jít vidět, že se majitelé o podnik starají. Když si zákazník sedne, přijde k němu obsluha. Je jasné, že každý má někdy špatný den, ale když vidím, že ten člověk vůbec nemá zájem se změnit, ani kvůli milému zákazníkovi, je to už přece špatně. Co se týče jídla, sto lidí, sto chutí, více dám tedy na celkový dojem, ale i chuť a vzhled jídla jsou důležité.

Zmínila jste obsahové strategie, jak jste se vy sama posunula za těch pět let? Uvažovala jste třeba díky projektu nad studiem marketingu?

Kam zajít Olomouc mě formovalo, v osobním i profesním životě. Setkala jsem se s inspirativními osobnostmi, s nadšenci, dospěla jsem rychleji a stále uvažuji nad studiem marketingu, to bych ale kvůli kvalitám škol musela opustit Olomouc, což kvůli Kam zajít Olomouc neplánuji. Kam zajít mi ale otevřel dveře k dalším příležitostem. Aktuálně spravuji marketing šesti firmám, pak mám Kam zajít, pro jednu firmu pracuji jako obchoďák a s dalšími lidmi ještě stojím za aplikací Scalou.

Po pěti letech práce už jste musela v Olomouc projít každý podnik, nebo ne?

Některé podniky, o kterých jsem psala na začátku, už tady dneska nejsou, ale na druhou stranu se tady rychle objevují místo nich nové a já je nestihla ještě navštívit a přidat. Samozřejmě Olomouc není nafukovací a i to byl důvod, proč jsem jen z té gastronomie přešla na další služby, jako jsou fitcentra, barbershopy, kosmetické služby. Ve výsledku je pořád o čem psát, ale myslím, že i pro sledující je tam přidanou hodnotou, pokud se nabídka rozšíří i do jiných odvětví než je gastronomie.

Který podnik je pro vás srdcovkou?

Je jich hned několik. Cafe New One, tam se mi líbí prostor i celková nabídka od snídaní po večeře, bistro No, tam jsem díky Kam zajít dokonce pracovala na první brigádě. Pak Long Story Short, kde se mi líbí hlavně ten koncept hostelu, kavárny, restaurace, prostoru pro svatby. Na kafe je to určitě Pikola espresso bar, podle mě v Olomouci ani lepší káva není.

„Olomouc kvete, jsme teď v nejlepším období.“

Co dlouhodobá strategie? Plánujete nějak dalších pět let s Kam zajít Olomouc?

Určitě mi budoucnost leží v hlavě. Už jen proto, že i Instagramu v určitém čase odzvoní, ale zatím nevím, kdy to bude a kam se můj život posune. Bylo by určitě fajn přesunout Kam zajít Olomouc do vlastního prostoru, ale zatím nevím, kam. V dnešní době má člověk aplikaci na všechno, na weby už lidé tolik nechodí, dává mi smysl mít třeba knihu. Ale musela by to být kniha, do které bych mohla zase vkládat a ubírat další listy. Myslím, že Olomouc roste a jsme teď v nejlepším období. Lidé vidí, jak a co funguje ve světě, otvírají se tady výběrové kavárny a restaurace, ne jen hospody. V tom si myslím, že Olomouc kvete.

Jaké to pak pro vás je, když přijedete do jiného města? Taky hledáte na sítích podobnou platformu jako je Kam zajít Olomouc?

Přesně tak, pokud cestuju, hledám něco takového. Chodím podle tipů ostatních lidí, otevřu si Google Mapy a vybírám podle hodnocení a blízkosti, i v českých větších městech jsou už na Instagramu podobné stránky jako Kam zajít, tam se taky dívám. Dávám i na tipy z Gastromapy Lukáše Hejlíka. Teď jsem byla třeba v Brně a srovnávala podniky, co nám chybí v Olomouci, ale i naopak co máme navíc. Srovnávat ale úplně nejde, kvůli velikosti měst.

Je nějaká spolupráce, do které byste už z principu nešla?

Určitě je to něco, co by bylo spojeno přímo s mou osobou. Zastávám názor, že nejsem obsah, jsem tvůrce a mělo by být jedno, kdo profil Kam zajít spravuje. Aktuálně si myslím, že se nikdy neukážu. A určitě bych nešla do něčeho, o čem bych byla osobně přesvědčená, že s tím nejsem spokojená, že to za zveřejnění nestojí.