Orloj mě neuráží, jde o doklad doby, říká restaurátor Radomír Surma

Horní náměstí v Olomouci je plné rodin s dětmi, turistů, ale i absolventů v oblecích, kteří čekají u radnice. Tady na mě čeká i Radomír Surma, akademický malíř a restaurátor. Sraz máme u slunečních hodin, ty patří mezi jedno z děl, která lutínský rodák v Olomouci zanechal. „Neexistovala žádná fotografie, nejslušnější předlohou byla fotografie náměstí s radnicí a uprostřed se slunečními hodinami,“ vysvětluje restaurátor, jak začal s prací na hodinách.

Reklama
Reklama

„Snažil jsem se převést hodiny z fotky do pravděpodobné velikosti. Udělal jsem si fotogrammetrii. Vyrovnal jsem si roh, stěny, abych zjistil správnou velikost,“ vysvětluje Surma. Fotogrammetrie je technika, pomocí které umělec přenese na papír plastické dílo, aby s ním mohl pracovat na papíře.

„Přes techniku fotogrammetrie jsem zjistil, že tam jsou obrovské chyby,“ vysvětluje mi restaurátor a přidává, jaký postup nakonec zvolil: „Jedinou jasnou informací bylo, že na slunečních hodinách jsou dvě postavy – bůh Chronos a bohyně Sapienza a nahoře má být habsburská orlice v kombinaci s olomouckou.“ Právě habsburskou orlici najdou dobří pozorovatelé v Olomouci hned několikrát.

Jen na radnici je ještě součástí erbů na ochozu, návštěvníci ji ovšem mohou spatřit i nad orlojem. „Nezbylo, než kompozici u slunečních hodin celou vymyslet. Zároveň musíme myslet na to, že nejde jen o pěkný obrázek, ale astronomický nástroj, i když ne tak přesný. Podle astronomických hodin nemůžete jít na vlak,“ říká Radomír Surma s tím, že sluneční hodiny restauroval díky přesnému výpočtu. „Dostanete přesný azimut místa, přesnou orientaci stěn a na základě výpočtu jde spočítat sluneční hodiny.“

Hodiny jsou navíc unikátní tím, že jsou dvoje, protože jsou rohové. „Na pohledové straně měří ranní čas, mezi jedenáctou a druhou hodinou se čas překrývá a na straně, kde je Chronos, se měří odpolední čas. Hodiny jsou unikátní právě tím, že měří čas po celý den, v České republice podobné hodiny nejsou,“ říká mi umělec.

Neuráží mě volejbalistka ani dělník, jde o doklad doby

S restaurátorem pak obcházíme olomouckou radnici, na stejné straně jsou kromě slunečních hodin vystavené i erby, které Surma také restauroval. Umělec je zároveň akademickým malířem: „Aby se mohl restaurátor věnovat zejména náročným figurálním kompozicím, musí umět velice dobře malovat. Musím být schopen zrekonstruovat kterýkoli obraz z historie, z každého období. Pokud mám obraz, sochu, fresku, kde něco chybí a mám to doplnit v defektu, pak ten doplněk je doplněn ve stylu, ve kterém to zamýšlel autor,“ vysvětluje Radomír Surma, a tak mě napadá jasná otázka.

„Musím potlačit své autorské sklony. Pro mě je to výzva a komunikace s těmito mistry. Baví mě takto rozmlouvat s autory, snažím se zjistit, co bylo jejich záměrem,“ odpovídá mi na dotaz, jaké to je „fušovat“ do práce starých mistrů a zároveň nezanechat v díle vlastní odkaz.

Přicházíme k proslulému olomouckému orloji. Za chvíli odbijí hodiny poledne, a tak přijde řeč právě na místní kuriozitu. „Hodně lidí si na orloj stěžuje, ale nedochází jim, že prvotní návrhy jsou dělané v duchu sociálních, ne socialistických témat. Pochází už z roku 1947. Občas se mě někdo ptá, jestli bych neudělal původní orloj a já se ptám: A který je původní?,“ směje se Surma a dodává, že jej neuráží ani volejbalistka, ani dělník, protože jde o doklad doby. „Měli bychom si to pořád připomínat, protože se s historií musíme sami vypořádat.“

Zajímavostí je ale i erb, který pozorovatel uvidí nad orlojem. „Jsem rád, že se podařilo orlici se znakem Marie Terezie částečně navrátit na jihozápadní nároží jako připomínka naší souvislosti s Rakouskem-Uherskem,“ popisuje Radomír Surma a dodává, že je vděčný za příležitosti, které v Olomouci má, protože jeho dílo může zároveň přispívat k edukaci.

Nejdéle podle Surmy trvá restaurace nástěnných maleb. „Třeba v Komeniu jsem strávil čtyři roky. Práce jsou na roky, nedá se to uspěchat pomocí více restaurátorů. Sám mám s sebou tým složený ze studentů restaurátorských škol,“ vysvětluje malíř a pokračuje: „Nedá se říct, co dělám nejradši, ve chvíli, kdy cokoli restauruji, je pro mě nejdůležitější konkrétní socha. Musím se oprostit od dalších věcí a myslet jen na fresku, obraz, nebo konkrétní sochu. Vysvětlujte to pak ale investorovi, že musí počkat.“

Přesouváme se do Ostružnické ulice. Tady nad optikou září ze zdi tři malby, které vypadají jako nedokončené. „Tyhle malby nejsou originály. Restaurátorský přístup byl odlišný. Malby byly hodně poškozené, osekané kladivy. S památkovým ústavem jsme se domluvili, že originály udělám transfery, ty se sundaly dolů a na speciálních panelech jsou na olomoucké radnici ve druhém patře,“ popisuje restaurátor.

Na fasádě domu tak vznikly v roce 2001 kopie, na kterých Radomír Surma pravidelně při procházkách kontroluje živost barev. Stejné barvy použil i na slunečních hodinách, a tak předpokládá, že nějakou dobu vydrží.

Sousoší má tři kopie

Mořický kostel, kam naše procházka pokračuje, ukrývá jednu památku, která je starší než Trojiční sloup na Horním náměstí. Tím je sousoší Olivetské hory. Nachází se na jižní straně kostela, ale Olomoučané je mohou v Olomouci vidět rovnou na čtyřech místech. Originál je vystavený v křížové chodbě Zdíkova paláce.

„Letos dokončuji práci, kterou jsem začal před 26 lety. Pro účely výstavy v exteriéru se udělaly tyto kopie. Dešifroval jsem a zpracoval pod mikroskopem, jak sochy vypadaly původně. Také byly sochy umístěné jinak, Ježíš se má dívat doprava a na zdi byl původně anděl, ke kterému se modlí,“ popisuje, jak původně vypadalo sousoší, které stálo na olomouckém hřbitově. Ten stál v místech dnešního kostela svatého Mořice.

Sochy ze sousoší mají olámané podstavce, což nasvědčuje tomu, že s jednotlivými kusy někdo hýbal. „Nesedí ani umístění, nyní sochy stojí na hroudě kamenů, přitom měly stát v olivovém háji, kde žádné kameny nejsou. Sochy apoštolů byly natočené zády ke Kristu,“ vysvětluje Surma a bere mě do kostela, kde se schovává další kopie sousoší. Tady je už ovšem socha Krista vyvedená v barvách.

„Podívejte se na zpracování, jak je precizní. Kristus je tady skutečně mužem ve věku 33 let, Petr je starší, má pleš, Jan má podobu extrémně mladého hocha, já jej budu vracet do věku 17 let. Jakub má pak podobu muže ve věku Krista. Významově má Jakub stejný lem pláště jako Kristus. Petr a Jan jako první, kteří byli po ženách první u hrobu, mají na sobě bílé pláště,“ popisuje sousoší restaurátor.

I olomoucký rektor dostane Surmovo zobrazení

Radomír Surma má mezi nákresy ještě jeden s tváří, kterou znám. „Budu dělat pamětní desku Josefa Jařaba,“ potvrzuje restaurátor s tím, že by měla viset na budově rektorátu Univerzity Palackého. Tam měl také první polistopadový rektor kancelář. „Je velice obtížné dělat portrét někoho, koho sice znáte, ale přece jen mu chcete dát tvář muže v aktivním věku, jak si ho ostatní pamatují. Pokud vše klapne, bude se deska odhalovat při oslavách 17. listopadu.“

Z mořického kostela je to přes cestu na ZŠ Komenium, kde Surma restauroval celý sál. Strávil tady čtyři roky. „Tady jsem dělal nejrozsáhlejší práci. Restaurátorským způsobem jsem tady spolupracoval se štukatéry, ale i elektrikáři, protože jsme potřebovali vymyslet osvětlení sálu,“ popisuje umělec.

Sál základky je unikátní i v tom, že restaurátoři museli vymyslet, jak do něj vnést světlo. „Museli jsme vymyslet, jak tady zavést elektřinu, potřebovali jsme dlouhý vrták. Lustr je původní, tady se svítilo plynem. Snažil jsem se navrhnout světla, která neoslňují a připomínají intenzitu plamene,“ vysvětluje Radomír Surma.

Naše procházka tady končí, ale Olomoučané najdou práci Radomíra Surmy i v dalších částech města, ne jen v centru. Vypadá to, že je skoro dvorním olomouckým restaurátorem, a tak mě ještě zajímá, jaký je mezi mladými lidmi zájem o restaurátorský obor. „Současní restaurátoři se rekrutují zejména ze studentek. Muži zase vidí lépe celek, ale dnes přibývá v restaurátorském odvětví žen. To není špatně, protože ženy jsou vlastně trpělivější, jsou na práci preciznější a umí lépe restaurovat detail,“ uzavírá Radomír Surma.

Reklama
Reklama

Související

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • ŠUMPERK
    Letošní šumperské vánoční trhy u radnice nabídnou téměř měsíc trvající sváteční program plný hudby, dobrého jídla a lokálních tradic. Více
  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    Čím je pohostit, abyste ptáčkům neuškodili? Radí Česká společnost ornitologická. Více
  • OLOMOUC
    Dnes v 18 hodin se poprvé oficiálně rozsvítí vánoční strom na Horním náměstí. Na vánočních trzích v historickém centru Olomouce bude letos 125 stánků s punčem, různými pochoutkami a řemeslnými výrobky. Více
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

  • Dvě tragické nehody během pěti hodin. Na Přerovsku a Prostějovsku zemřeli lidé
    Krimi

    Dvě tragické nehody během pěti hodin. Na Přerovsku a Prostějovsku zemřeli lidé

    V Olomouckém kraji došlo v pátek hned ke dvěma tragickým dopravním nehodám. Policsté řešili dvě takové události na Přerovsku a Prostějovsku v průběhu pěti hodin.

  • Konečně vítězná radost. Šternberské volejbalistky přehrály České Budějovice
    Sport

    Konečně vítězná radost. Šternberské volejbalistky přehrály České Budějovice

    K úspěchu ve sportu je důležité vítězství. Právě na to čekal před 8. kolem Datart volejbalové extraligy žen jak domácí TJ Sokol Šternberk, tak i hostující VK Jihostroj České Budějovice. Souboj celků na konci tabulky přinesl nejen pětisetovou bitvu, ale i bouřlivou atmosféru v hledišti. Souboj dvou nejhorších týmů soutěže nakonec vyhrál Šternberk 3:2, když rozhodující set zvládl 15:5. 

  • Slavnost vína v Olomouci potvrdila status výjimečné události podzimu
    Tipy

    Slavnost vína v Olomouci potvrdila status výjimečné události podzimu

    Olomouc se v pátek večer proměnila v hlavní město vína, skvělé gastronomie a nezapomenutelné zábavy. 11. ročník prestižní Slavnosti vína přilákal stovky návštěvníků, kteří zcela zaplnili konferenční prostory hotelu NH Collection Olomouc Congress. Hosté si vychutnali degustaci více než 200 vzorků vín z celého světa, strhující hudební vystoupení i silné emoce při vyhlašování nejlepšího vinařství večera.

  • Stavbaři razí u Němčic nad Hanou tunel. Vlaky jím projedou rychlostí 200 km/h
    Doprava

    Stavbaři razí u Němčic nad Hanou tunel. Vlaky jím projedou rychlostí 200 km/h

    Stavbaři zahájili u Němčic nad Hanou na Prostějovsku ražbu 744 metrů dlouhého železničního tunelu, který je součástí modernizace trati z Přerova do Brna v úseku mezi Nezamyslicemi a Kojetínem. Dvoukolejný tunel pod kopcem Kozlov by měl být uveden do provozu ve druhé polovině roku 2029 a vlaky jím budou moci projíždět rychlostí až 200 kilometrů za hodinu. Novinářům to dnes v Němčicích nad Hanou řekli zástupci Správy železnic, která postupně modernizuje trať z Přerova do Brna.

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Olomouc mezi univerzitní špičkou. UP skončila 22. ze 155 škol
    Společnost

    Olomouc mezi univerzitní špičkou. UP skončila 22. ze 155 škol

    Univerzita Palackého v Olomouci obsadila 22. místo v premiérovém žebříčku THE Central & Eastern Europe Spotlight 2026. Organizace Times Higher Education v něm porovnávala 155 vysokých škol z dvanácti zemí střední a východní Evropy. Certifikát za umístění převzal prorektor UP pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek na galavečeru v Krakově. Nejvíce bodů získala univerzita za mezinárodní působení a kvalitu výzkumu.

  • Magistrát se změní od základů. Přerov počítá s investicí až 80 milionů
    Společnost

    Magistrát se změní od základů. Přerov počítá s investicí až 80 milionů

    Administrativní budova přerovského magistrátu v Blahoslavově ulici by měla v příštích letech projít rozsáhlou rekonstrukcí. Obnovou projde prakticky celý objekt, vznikne bezbariérový přístup, nové kanceláře a zasedací místnost, opravena bude střecha a kompletně se vymění také technické rozvody. Odhadovaná výše investice se pohybuje mezi 60 a 80 miliony korun bez DPH. Záměr zadat veřejnou zakázku projednali v listopadu radní a následně o něm bude rozhodovat zastupitelstvo.

  • První tramvaj v historii Uničova přijíždí. Jezdit ale nebude
    Doprava
    Společnost

    První tramvaj v historii Uničova přijíždí. Jezdit ale nebude

    V říjnu oznámil Dopravní podnik města Olomouce (DPMO) záměr prodat jednu ze svých tramvají typu T3. Tramvaj s evidenčním číslem 156 ve šrotu neskončí, nově bude umístěna v Uničově. Na kraji města bude součástí bistra, v těsné blízkosti vznikne také ledová plocha. Report se ptal nového majitele olomoucké tramvaje Petra Zapletala, jak ho napadlo si vyřazený vůz pořídit a jaké úpravy na něm plánuje.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama