Císařské silnice, které od 18. století spojovaly velká města nejkratší cestou přes krajinu, začaly vznikat za vlády císaře Karla VI. Jedna z těchto silnic, otevřená v roce 1740, vedla mezi Brnem a Olomoucí. Brněnští archeologové nedávno odkryli její část při rekonstrukci okružní křižovatky v Brně-Slatině.
Podle nařízení se tyto silnice vyhýbaly stávajícím osadám a vytvářely nové přímky v krajině. „Šlo vlastně o ideové předchůdce dnešních dálnic,“ vysvětluje David Parma z Ústavu archeologické památkové péče Brno. V průběhu července archeologové odkryli část původní barokní konstrukce silnice spojující Brno a Olomouc, včetně zařízení původního staveniště.
Po stranách historické silnice vedly příkopy, samotný povrch cesty byl z velkých vápencových bloků, které ještě přikryla vrstva vápencového štěrku. „Takto konstruovaná vozovka měla dle rozměrů propustku šířku 9 metrů a evidentně fungovala úspěšně a beze změn po dlouhou dobu, neboť další úpravou je až nasypání štěrkového lůžka a položení dlažby z žulových kostek,“ dodává Parma. Vrstvu žulových kostek v dnešní době překryl asfalt.
A právě díky několika vrstvám se podařilo dnes prohlédnout staru barokní dálnici. „Možnost poznat detailněji stavební techniky barokních silničářů se naskytla jak díky postupným úpravám podélného profilu cesty, které v tomto konkrétním úseku vyžadovaly navyšování, a nikoliv odstraňování starších terénů, tak i díky kvalitě prvotní stavby, která evidentně staticky vyhovovala jako základ pro všechny další rekonstrukce,“ prozrazuje archeolog Parma.
