Boj s kůrovci pokračuje, lesníci už se chystají na letošní rojení

S teplým počasím se pojí rojení kůrovců, a tak Lesy ČR začínají podnikat kroky v rámci protikůrovcových opatření. Po kalamitě, která celou republiku zachvátila v posledních letech, situace v tomto roce konečně začíná pro naše lesy vypadat nadějně. V Olomouckém kraji už s kůrovci úspěšně bojujeme od roku 2022, kdy se podařilo největší krizi zažehnat. I letos je ale potřeba se pomalu začít na škůdce chystat, aby se nevrátili.

Reklama
Reklama

Blíží se teplé počasí a s ním také rojení kůrovců. Zatím je na ně ještě příliš chladno, ale pro lesníky už je nejvyšší čas se na škůdce začít chystat. V porostech zatím připravili asi 50 tisíc metrů krychlových lapáků. „Ležící kmeny škůdce přitahují postupně vysychajícím lýkem. Během teplých dní je obsadí, aby v nich nakladli vajíčka a mohly se vyvíjet larvy,” popsal výrobně-technický ředitel Lesů ČR Libor Strakoš. „Lapáky pak z lesa odstraníme a nachystáme nové,“ dodal. Základem účinné ochrany lesa je podle něj odchyt kůrovců během rojení a neustálé vyhledávání a odstraňování stromů co nejrychleji po napadení.

Loni Lesy ČR zpracovaly jen 555 tisíc metrů krychlových kůrovcem napadených stromů, tedy 5,8 procent objemu vytěženého v roce 2019, kdy kalamita vrcholila. A letošní objem by měl být ještě menší. „Díky naší spolupráci s Biologickým centrem Akademie věd ČR dnes dokážeme postižené stromy včas najít, účinně asanovat a kůrovce odchytnout. Těžíme jen malé skupiny, takže nevznikají holiny a les se přirozeně obnovuje,“ vysvětlil Strakoš.


V souvislosti s kůrovcem znamená asanace dřeva nebo stromů napadených škůdcem – tedy opatření, která zabrání dalšímu šíření kůrovce a pomáhají chránit okolní lesy. Jde o klíčový pojem v lesnictví a ochraně lesa. Cílem asanace je zabránit tomu, aby se z napadeného dřeva vylíhl nový kůrovec a napadl zdravé stromy v okolí.


Lesy ČR nově využívají také moderní technologie, které lesníkům umožňují vyhledávat stromy napadené kůrovci i na větší vzdálenost pomocí dronů nebo družicových snímků. O informace se navíc dělí s dalšími vlastníky a správci lesů. Díky nim tak snížily objem napadených stromů například Vojenské lesy a statky.

Většinu ploch, které musely být vykáceny během kalamity v několika posledních letech, se už podařilo Lesům ČR obnovit a další nevznikají. „Zalesnění holin dokončujeme. Letos obnovíme téměř 13 tisíc hektarů, z toho devět a půl tisíc hektarů sazenicemi nebo síjí semen, zbytek přirozeně,“ uvedl ředitel Strakoš. Jarní práce v lese se tedy vrací do starých kolejí. Lesníci prořezávají mladé porosty, dosazují nové a chrání je před škůdci a zvěří. I těžba se začíná vracet do situace před kalamitou. Letos je naplánováno 5,1 milionů metrů krychlových zpracovaného dřeva, což představuje 63 % dříví celkového letošního objemu.

Boj s kůrovci pokračuje i v Olomouckém kraji, přestože zde už žádné kalamitní oblasti nenajdeme. Občas se ale objevují malá ohniska, která se musí rychle zpracovat tak, aby se kůrovec nešířil dál. V lesích spravovaných Lesy ČR už je proto nachystáno 18 870 lapáků a 1472 lapačů. Naprostá většina se jich pak nachází v olomoucké části Jeseníků. Jen v této oblasti bylo připraveno téměř 14 tisíc lapáků a asi 1100 lapačů.

V CHKO Jeseníky navíc platí přísný zákaz zpracovávání kůrovcového dříví. Kromě toho, že se tak může kůrovec z napadených stromů v těchto oblastech nekontrolovatelně šířit dál, zůstává tam po něm mnoho souší, které ohrožují návštěvníky,” vysvětlila pro Report mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Na Olomoucku se podařilo kůrovcovou kalamitu zmírnit už v roce 2022. Vrchol kalamity se odehrával v roce 2018, kdy bylo zpracováno 569 tisíc metrů krychlových kůrovcem napadených stromů. Od tohoto roku bylo vytěženo 1 871 tisíc metrů krychlových. V loňském roce Lesy ČR v Olomouckém kraji zpracovaly 113 tisíc metrů krychlových kůrovcem napadených stromů, což představovalo 18,7 % z celkových těžeb,” uvedla Jouklová.

Od roku 2015 se podařilo zalesnit 12 000 hektarů holin, které v Olomouckém kraji zůstaly, a letos je naplánováno zalesnění dalších 750 hektarů. V Jeseníkách je pak naplánována obnova 710 hektarů lesů. 280 hektarů přirozeně ze semen a plodů stojících stromů, na 430 hektarech vysadíme různé druhy dřevin, celkem 2,5 milionů sazenic,” řekla Jouklová.

Reklama
Reklama

Související

  • Poděbrady jsou i nadále vhodné ke koupání. Po koupání na Plumlově se doporučuje sprcha
    Společnost

    Poděbrady jsou i nadále vhodné ke koupání. Po koupání na Plumlově se doporučuje sprcha

    V pondělí 3. srpna proběhly podle Monitorovacího kalendáře 2026 pravidelné odběry vzorků vody na dvou tradičně sledovaných přírodních koupacích lokalitách v Olomouckém kraji – ve Vodní nádrži Plumlov (VN Plumlov) a v Koupací oblasti Poděbrady (KO Poděbrady). Monitoring byl proveden Krajskou hygienickou stanicí Olomouckého kraje (KHS) ve spolupráci se Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě, Centrem hygienických laboratoří v Olomouci.

  • V Olomouckém kraji se ve 2. čtvrtletí ubytovalo 220 430 hostů, o 1,2 procenta méně
    Společnost

    V Olomouckém kraji se ve 2. čtvrtletí ubytovalo 220 430 hostů, o 1,2 procenta méně

    V hotelech, penzionech, kempech a dalších hromadných zařízeních v Olomouckém kraji se v letošním druhém čtvrtletí ubytovalo 220 430 hostů. Jejich počet meziročně klesl o 1,2 procenta. Podle statistik však přibylo ubytovaných cizinců, kterých bylo 45 548, meziročně o 9,1 procenta více. Naopak domácích hostů v regionu ubylo, kraj v tomto období navštívilo 174 882 turistů, což bylo meziročně o 3,6 procenta méně. Celkový počet přenocování v kraji klesl o 4,7 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

  • Muzeum Komenského vydalo knihu mapující 77 osobností historie města
    Společnost

    Muzeum Komenského vydalo knihu mapující 77 osobností historie města

    Muzeum Komenského v Přerově vydalo knihu s netradičním pohledem na dějiny města na přelomu 19. a 20. století. Obsahuje 77 medailonků osobností, které se na jeho rozvoji významně podílely. Jejich životní příběhy jsou doplněny dobovými snímky. Podle autorky publikace Šárky Krákorové Pajůrkové tomu předcházelo 13 let pátrání po jejich osudech. Kniha vychází u příležitosti letošního 770. výročí povýšení Přerova na královské město, sdělila ČTK mluvčí radnice Lenka Chalupová.

  • V olomoucké ZOO se narodilo mládě lemura. Je to kluk nebo holčička?
    Společnost

    V olomoucké ZOO se narodilo mládě lemura. Je to kluk nebo holčička?

    V olomoucké zoo samice lemura běločelého představila svého dalšího narozeného potomka. Vzhledem k tomu, že se doslova pěkně vybarvil, je téměř jisté, že se jedná o samce. Samice totiž bývají hnědé, případně hnědošedé, zato samci se pyšní bílým zbarvením hlavy.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • OLOMOUC
    V Mrtvém rameni Moravy v Olomouci žije až patnáct druhů ryb. Informoval o tom vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka. Za úspěchem stojí loňská revitalizace. Více.
  • OLOMOUC 
    Pozor, blíží se výluka tramvají kolem nádraží. Cestující už od neděle budou muset využít náhradní autobusovou dopravu. Pracovat se bude na nových výhybkách a kolejích. Výluka potrvá do konce srpna. Více.
  • OLOMOUC 
    B-tým olomoucké Sigmy začalo sezónu. Klub nyní hraje ve třetí lize. S novým trenérem Tomášem Palinkem však kádr prošel ráznou změnou. Hráči chtějí letos postoupit. Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Platí se, ale kam jdou peníze? Parkování na Poděbradech čelí kritice
    Společnost
    Doprava

    Platí se, ale kam jdou peníze? Parkování na Poděbradech čelí kritice

    Olomoucké Poděbrady se v létě těší po řadu let velkému zájmu. Většina návštěvníků volí jako dopravu na místo jízdu autem. Právě parkování na Poděbradech je mnoho let tématem, které mezi veřejností rezonuje. Na konci června vznikla na Facebooku stránka s názvem Poděbrady bez závor a nelegálního parkovného, která upozorňuje na nevyhovujcí situaci s parkováním u oblíbeného olomouckého letoviska. Za iniciativou stojí zastupitel města Olomouce, na jeho přání nebudeme uvádět jeho identitu.  

  • Spor o Keprník sílí. Ochránci napadají podobu nové horské stezky
    Společnost

    Spor o Keprník sílí. Ochránci napadají podobu nové horské stezky

    Nezisková organizace Společnost přátel Jeseníků dál protestuje proti stezce, na které se aktuálně pracuje v Jeseníkách. Jednat se má o chodník mezi vrcholy Šerák a Keprník, které turisté hojně vyhledávají. Stavbou chodníku se podle odborníků příroda jen poškodí, chodník mezi vrcholy podle nich není nutný.

  • Desná v Rapotíně projde proměnou. Do koryta přibude 34 stabilizačních pásů
    Společnost

    Desná v Rapotíně projde proměnou. Do koryta přibude 34 stabilizačních pásů

    Rapotín chystá obnovu koryta řeky Desné. Projekt má stabilizovat vodní tok Desná i obnovit jeho průtočné kapacity. Opravovat se budou pouze vybrané úseky koryta. Samotná stavba bude rozdělená do šesti samostatných stavebních projektů.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama