V Dluhonicích u Přerova se podařilo archeologům odkrýt rozsáhlé žárové pohřebiště Keltů, kostrové hroby a sídliště prvních zemědělců. Nálezy dokazují tisíciletý vývoj společnosti a využívání krajiny na Přerovsku. Nalezené artefakty půjdou do přerovského Muzea Komenského.
Odborníci z Archeologického centra Olomouc dokončili záchranný archeologický výzkum. Ten probíhal od poloviny září do konce listopadu na ploše přibližně 250 na 15 metrů v Dluhonicích na Přerovsku. Na ploše, kde výzkum probíhal, by měla vzniknout komunikace k rodinným domům.
Archeologové objevili artefakty ze tří různých časových období. Jedním z nejvýznamnějších objevů je rozsáhlá nekropole z období laténské kultury. Podle odborníků by mohlo jít o pohřebiště z období mezi druhým a třetím stoletím před našim letopočtem, kdy zde Keltové pohřbívali své mrtvé. „Jedná se o výjimečný nález, protože keltské hroby z jiných nalezišť jsou obvykle kostrové a vyskytují se v nižších počtech. Tady se nám podařilo odkrýt několik desítek žárových hrobů, což je opravdu unikátní,“ popsal vedoucí archeolog Marek Kalábek. Archeologové našli celkem 33 žárových hrobů, což činí z tohoto pohřebiště jedno z nejpočetnějších na střední Moravě. „Část pohřebiště byla bohužel poškozena hlubokou orbou v minulém století, což ztěžovalo odborníkům identifikaci,“ doplnila mluvčí arcehologického centra Nikola Orlitová.
Mezi žárovými hroby dominoval hrob keltského bojovníka, kterého pohřbili s jeho železným mečem, kopím a opaskem. Tyto předměty naznačují, že muž patřil k elitě zdejší komunity. Zbraň byla uložena v kožené pochvě a rukojeť meče byla vyrobena ze dřeva. „Železný meč s oboustranným ostřím, používali k boji nebo obraně. Na čepeli meče jsme nalezli stopy po zásecích a otlučení,“ vysvětlil první poznatky z analýzy předmětů traseolog Michael Kamarád. Zatímco bojovnický hrob vynikal bohatou výbavou, většina ostatních hrobů byla skromná a šlo převážně o malé zahloubené jamky kruhového či obdélného půdorysu.
Vedle keltského pohřebiště archeologové odhalili také slovanské kostrové hroby a dvojhrob z 9. a 10. století. Tyto nálezy pocházejí z období Velkomoravské říše, kdy na tomto území pohřbívali lidé z doby hradištní. Typickým znakem této kultury byly hluboké komorové hroby, které pracovníci výzkumu odkryli také v Dluhonicích. Mezi nejzajímavější objevy patřil hrob ženy uložené původně na dřevěných márách. Jako výbavu měla u sebe keramickou nádobu, křesací soupravu a železný srp s dřevěnou rukojetí. „Jedná se o mimořádný zachovalý předmět vzhledem k tomu, že dřevo se v našich podmínkách obvykle nedochovává,“ řekl Šín.
Nejstarší osídlení, které čítalo přes 300 nalezených objektů, je spojené s kulturou prvních zemědělců žijících v mladší době kamenné. Na nalezišti identifikovali odborníci půdorysy dlouhých halových domů, zásobní jámy, pece a zahloubené jámy. Hlínu, kterou vytěžili z jam, používali jako izolační materiál na stěny svých dřevěných obydlí, na stavbu kleneb pecí a jako surovinu pro výrobu keramiky. „Kromě četné keramiky jsme objevili také štípané nástroje z pazourku, zlomky broušených seker a kamenné mlýny na drcení obilí. Nalezené artefakty nám pomáhají lépe pochopit každodenní život pravěké společnosti,“ uvedl Kalábek.
Po ukončení terénních prací byly všechny nálezy přesunuty do laboratoří olomouckého centra. „Celkem bylo prozkoumáno 51 hrobů a přes 300 sídlištních objektů. Čeká nás analýza a konzervace nalezených předmětů a vypracování nálezové zprávy. Nalezené předměty předáme Muzeu Komenského v Přerově,“ uzavřel Kalábek. Artefakty se stanou součástí sbírek a přispějí k dalšímu zkoumání dějin Moravy.
