V rámci rozsáhlé modernizace železniční trati mezi Brnem a Přerovem narazili archeologové na významné nálezy v katastru obce Víceměřice na Prostějovsku. Lokalita, která spadá do tzv. stavby 4 mezi Nezamyslicemi a Kojetínem, odhalila pozůstatky germánského sídliště z doby římské i dosud neznámé keltské pohřebiště z mladší doby železné.
Archeologický výzkum probíhá v prostoru s pomístními názvy „Trávník“, „Podíly“ a „Obecnice“, kde odborníci na základě predikčního modelu kombinujícího archivní data, geofyzikální měření a terénní prospekci vytipovali tři lokality s vysokým potenciálem nálezů.
V první z nich – v trati „Trávník“ – byly po skrývkách ornice nalezeny pouze přírodní útvary a stopy staré parcelace. Naopak výraznější výsledky přinesla Lokalita 2 u trati „Podíly“, kde bylo prozkoumáno germánské sídliště z prvních století našeho letopočtu. „Jednalo se o dvě residenční stavby kůlové konstrukce, jejichž podlahy byly částečně zapuštěny pod terén. Ve výplni jsme nalezli kuchyňskou keramiku, zvířecí kosti, kostěná šídla a bronzovou sponu,“ uvedl archeolog Miroslav Popelka z Ústavu archeologické památkové péče Brno, který výzkum vede.
Mezi keramickými nálezy byly i nádoby z římské provincie Panonie. „Jde o keramiku s červenou engobou, jejíž původ lze hledat až za hranicemi tehdejšího germánského území,“ doplnil Popelka. Tyto nálezy umožňují datovat sídliště do období tzv. markomanských válek, konkrétně na konec 2. století našeho letopočtu.
Zcela výjimečný objev však archeologové zaznamenali v západní části zkoumané plochy, kde odkryli birituální keltské pohřebiště z přelomu 3. a 2. století př. n. l.. „Na pohřebišti se vyskytují jak žárové, tak kostrové hroby. V jednom z případů dokonce kombinace obou způsobů pohřbu – ve spodní části jamy byla uložena inhumace a výše pak rozptýlena kremace,“ popsal Popelka.
Mezi hroby vyniká tzv. bojovnický hrob se zbraněmi – mečem, kopím a zbytky štítu. V jiném hrobě archeologové našli šperky zemřelé ženy, včetně řetězového bimetalického opasku či sapropelitového náramku – šperku z materiálu s původem mimo Moravu. V dalších hrobech byly běžnější milodary – keramika a spony. Těla byla orientována ve směru sever–jih, uložena v natažené poloze na zádech s pohledem k jihu.
Výzkum pokračuje i na Lokalitě 3 v trati „Obecnice“ mezi Víceměřicemi a Němčicemi nad Hanou. Tam byly identifikovány objekty z mladší doby kamenné, zejména sídlištní jámy obsahující pazourky, kamenné sekerky a keramiku typickou pro lengyelskou kulturu.
„Zatímco některé kosterní pozůstatky z keltského pohřebiště jsou bohužel ve špatném stavu, celkově jde o zásadní zjištění o přítomnosti Keltů v této části Moravy. Lokalita leží navíc v blízkosti dlouhodobě sledované aglomerace na pomezí Víceměřic a Němčic,“ upozorňuje Popelka.
Archeologický výzkum by měl být dokončen během letních prázdnin, poté bude plocha předána stavební firmě pro pokračování zemních prací.
