Před sto lety zemřel architekt Jakob Gartner. Autor olomoucké synagogy a řady dalších staveb ve městě
Ve čtvrtek 15. dubna uplynulo přesně 100 let od úmrtí jednoho z předních rakouských architektů Jakoba Gartnera. Původně přerovský rodák se proslavil především jako architekt židovských synagog. Jednou z nich byla i ta olomoucká, která stávala na místě dnešního parkoviště na Palachově náměstí. Řadu jeho staveb však můžeme v Olomouci potkávat dodnes.
Jakob Gartner se narodil 22. listopadu 1861 v Přerově do rodiny židovského mlynáře Isaaka Löbl Gartnera. V osmdesátých letech 19. století působil především ve Vídni, kde studoval Akademii výtvarných umění. Ačkoliv studium nedokončil, otevřel si v hlavním městě tehdejší monarchie projekční kancelář, kterou v devadesátých letech následovala i pobočka v Olomouci. Díky tomu se dostal k řadě zakázek napříč Moravou a Slezskem.
Smutný osud olomoucké synagogy
Olomoucká synagoga byla postavena mezi lety 1895-1897 na základě nového urbanistického plánu města, který vznikl po zbourání částí městských hradeb. Na nově vzniklém náměstí Marie Terezie (dnešní Palachovo) postavil Gartner synagogu v maurském stylu vysokou téměř 40 metrů. Stavba měla 440 míst k sezení pro muže a 304 pro ženy a byla téměř identická se jeho dřívější synagogou v Opavě. Obě stavby ale čekal stejný osud. Podobně jako většinu synagog v zemi vypálili nacisté v březnu roku 1939.
I přes nenávratné zničení hodnotné stavby se však pár fragmentů z původní synagogy zachovalo. Několik lavic můžeme najít v synagoze v Lošticích, vitrážové okno je uloženo v synagoze v Úsově u Mohelnice. Jakob Gartner byl autorem celé řady synagog na Moravě i ve Slezsku. Všechny však měly podobný osud jako ta olomoucká.
Desítky dalších staveb v Olomouci
V Olomouci ale chodíme kolem Gartnerových staveb dodnes. Jeho první zakázkou byl již v roce 1892 nájemní dům v Ostružnické ulici. Ve stejném roce staví také honosnou vilu v Hejčíně pro židovskou průmyslnickou rodinu Mayů. Společně se stavebníkem Moritzem Fischerem poté v Olomouci postavil asi čtyři desítky nájemních domů, zejména na dnešní Masarykově a Vídeňské ulici.
Za zmínku stojí také například vila Eduarda Hamburgera na rohu ulic Vídeňská a Havlíčkova. Ta je zajímavá tím, že na ní najdeme až 16 druhů oken. V neogotickém stylu je pak jeho dílem také Ústav hraběte Pöttinga pro výchovu dívek, což byla první olomoucká škola pro ženská povolání s českým vyučovacím jazykem. Dnes je v této budově na Palackého ulici, která je od roku 2002 chráněna jako kulturní památka, střední zdravotnická škola.
