Povodeň nám ukázala, že musíme stavět lépe než dřív, říká Radim Sršeň
Od ničivé povodně, která zasáhla Šumpersko a Jesenicko, uplynul rok. Koordinátor popovodňové obnovy a náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň v rozhovoru popisuje, co se podařilo vybudovat, jak se pomáhá lidem bez domova a proč by obnova neměla vrátit region jen do původního stavu, ale posílit jeho odolnost i kvalitu života do budoucna.
Je to přesně rok, co Šumpersko a Jesenicko zasáhla povodeň. Radime, jako náměstek ministra pro místní rozvoj jsi byl jmenován koordinátorem popovodňové obnovy. Co se za ten rok podařilo udělat a co ještě před námi?
Obnova po takové velké katastrofě je samozřejmě velmi náročná. My jsme to v regionu zažili již v roce 1997 a řada věcí byla dokončena vlastně bezprostředně před touto povodní. Po té okamžité pomoci, kde musím velmi vyzdvihnout práci šikovných starostů, dobrovolných hasičů a vůbec složek integrovaného záchranného systému, vlastně nastává taková ta dlouhodobá obnova, která není vůbec jednoduchá, protože je potřeba vyprojektovat, žádat o dotace, které jako Ministerstvo pro místní rozvoj poskytujeme, je potřeba realizovat, všechno zkolaudovat a to samozřejmě nějaký čas trvá. Myslím, že se podařilo řadu projektů rozjet.
Jak konkrétně se daří pomáhat lidem, kteří přišli při povodni o své domovy, a co bude hlavním cílem obnovy v příštích letech?
Daří se pomáhat domácnostem, kterým povodeň vzala střechu nad hlavou, jejich domy, které také získávají podporu. A já pevně věřím, že v horizontu tří let se podaří regiony Šumperska a Jesenicka dát nejen do původní podoby, ale snažíme se, aby to nebylo stejné, ale aby to bylo o něco lepší, abychom byli zase lépe připraveni na to, než přijde další katastrofa. S tím také souvisí samozřejmě změna legislativy, protože se ukázalo, že v řadě věcí narážíme a je dobré se z toho poučit, protože bohužel ta stoletá voda přichází dnes každých třicet let a je dobré, abychom na takové situace byli připraveni.
Radim Sršeň je náměstek ministra pro místní rozvoj, starosta Obce Dolní Studénky, člen Evropského výboru regionů, vysokoškolský učitel.
V současné době se klade velký důraz na podporu regionálních producentů potravin - můžeš nám představit projekt Od vidlí po vidličku?
Cílem projektu Od vidlí po vidličku, který realizujeme v oblasti Šumperska, je vrátit se k selskému rozumu. Jde o to, aby naše děti ve školách jedly potraviny a produkty od místních zemědělců a potravinářů. Ostatně, bio hovězí z Jeseníku je určitě kvalitnější než mražené maso dovážené ze zahraničí. A také bychom rádi, aby naše kuchařky se učily vařit jinak z těchto produktů. No, a v neposlední řadě, aby naše děti věděly, že sýr nevzniká v supermarketech, ale na krásných farmách, jako je třeba Doubravský dvůr. Naše kuchařky tedy posíláme třeba do Kulinářského institutu do Brna, kde je špičkoví šéfkuchaři učí vařit s novými produkty. Naše děti posíláme na farmy a věříme, že časem díky tomu děti budou vychovávat své rodiče, aby v supermarketu sáhli po místních produktech, aby nakupovali od místních zemědělců a nekupovali věci, které dneska jsou nejlevnější, ale zároveň nejsou kvalitní.
Radime, Olomoucký kraj, a zvlášť Jesenicko, patří k ekonomicky slabším regionům v České republice, jak se to dá zlepšit?
Je to o dlouhodobé strategické práci a o využití potenciálu, které jednotlivé regiony poskytují. Není to jen o Jesenicku, my shodou okolností v rámci Olomouckého kraje máme nejvíce hospodářsky a sociálně ohrožených území v rámci celé republiky. Musíme tak využít potenciál, který máme - potenciál ekonomický, vědecký, Olomouce, potenciál cestovního ruchu, který je obrovský, no a zároveň samozřejmě potenciál každého místa, včetně Jesenicka, který v tom místě umožňuje rozvoj. Napříč Olomouckým krajem máme spoustu šikovných lidí od Olomouce po Jeseník.
Můžete uvést příklad projektů, které už dnes lidem v Jeseníku nebo na Šumpersku usnadňují život?
Je potřeba dobudovat dopravní infrastrukturu a je potřeba přinést kvalitu života do každé obce v Olomouckém kraji. A to můžeme například díky moderním technologiím, například v oblasti zdravotnictví, v Olomouci sídlí Národní telemedicínské centrum, které je respektované v celé Evropě a díky tomu již pilotujeme projekty na Jesenicku, kdy lidé nemusí jet přes Červenohorské sedlo do Olomouce do fakultní nemocnice, ale díky přístrojům a umělé inteligenci mohou absolvovat vyšetření v místě. Jsem přesvědčen, že pokud všechny tyto možnosti spojíme dohromady, že se nám podaří z Popelky udělat královnu, protože náš Olomoucký kraj si to zaslouží.
Zadavatelem tohoto textu je Kraj pro život.
