Olomoučtí diváci si nás vždy najdou, říká programová vedoucí kina Metropol

Co jste naposledy viděla v kině?

V našem kině jsem naposledy viděla Dunu, což je asi dva měsíce zpátky. Jak se říká „kovářova kobyla chodí bosa,“ tak u nás to je taky tak. Nedá se to stíhat.

Nechodíte ani nakouknout do sálu?

Při projekcích tady běžně nebývám, pracuji přes den. Večer tady bývám, pokud máme Artklub a přijede host, či při živých diskuzích.

Kino Metropol je posledním klasickým kinem v Olomouci. Jaké to je čelit konkurenci multiplexů? Mají Olomoučané zájem chodit do klasického kina?

Já neberu multiplexy jako konkurenci. Už v programu se snažíme odlišit od multiplexů, v programu máme více artových filmů, máme v nabídce více dokumentů a zároveň nabízíme divákovi nejen filmy, ale i divadla, přednášky, koncerty. Takže si myslím, že jsme už dost odlišným prostorem. Jako konkurenci ještě beru u komerčních filmů PremiereCinemas, které je nejblíž centru, zároveň může divákovi nabídnout více parkovacích míst a obchody, což u nás není. Myslím ale, že fungujeme takovou dobu, že v Olomouci máme dobré jméno. Olomoučtí diváci si nás vždycky najdou.

A jste pořád levnější…

Ano, i ta cena určitě hraje roli.

Zmínila jste artové filmy, ty snad ani v nabídce jinde na Olomoucku kromě prostějovského kina Metro nejsou, ne?

V Prostějově ano, ale to je taková přátelská konkurence, tam jim to velmi přejeme. Přímo v Olomouci teď pár artových filmů nabízí nově vzniklý Telegraph, ale to je úplně jiný prostor zase. Nic takového jako Metropol tady není.

Pořád děláte i Kino Naslepo…

To je jednou měsíčně, když to vyjde. Teď na podzim bylo v distribuci tolik filmů, že pro Kino Naslepo nebyl prostor, ale minulý týden se vrátilo. Kino Naslepo už taky zažilo své lepší roky, ale aktuálně je návštěvnost po pandemii celkově nižší. Pořád ale Kino Naslepo máme.

Takže i po pandemii si lidé cestu do kina zase našli?

Nacházejí si ji postupně. V roce 2019 jsme byli na pomyslném vrcholu návštěvnosti, stejně jako všichni kinaři. I počátek roku 2020 byl dobře našlápnutý, ten pokles tam teď je, ale je těžké hodnotit, když nevíme, jak to bude dál.

Během pandemie jste měli i projekce na platformě Moje kino LIVE. Jaký byl tady úspěch?

Ano, měli jsme nabídku filmů i na této platformě, rozhodně nás to ale nedrželo nad vodou. Spíš to byl komunikační prostředek s diváky, abychom dali lidem vědět, že tady pořád jsme, že kino funguje a my nespíme, ale chceme tady pro diváky být. Byla to pro nás spíš taková udržovací platforma, abychom neztratili kontakt.

Zvykli si lidé na to, že si zaplatí vstupné na film, který si pustí ve vlastním obýváku?

Stalo se nám při několika projekcích, že si lidé koupili lístek a čekali před kinem, protože si mysleli, že to je lístek do kina. Pak jsme jim to ale vysvětlili a už se to nestávalo.

V kině Metropol jste programovou vedoucí, ale začala jste v kině pracovat už při škole…

Já mám bizarní příběh, jak jsem se sem dostala. Do Olomouce jsem přišla před jedenácti lety studovat práva a velmi rychle mě to přešlo. Ve čtvrtém ročníku jsem se školou neúspěšně skončila a hledala brigádu. Rozhodla jsem se ale dodělat si alespoň bakalářský titul z veřejné správy, kdy jsem dojížděla do Prahy, zároveň jsem ovšem začala pracovat tady v kině jako provozní kavárny. Kromě kávy jsem se tady naučila chystat i jiné věci a shodou okolností jsem se přesunula na pozici hlavní pokladní a následně na místo programové vedoucí.

Do toho jste ale ještě nastoupila na další studium na Univerzitě Palackého…

Pocítila jsem v sobě, že bych potřebovala nějaký background k té práci v kině, spoustu věcí jsem neznala, tak jsem si říkala, jestli to zkusit. Oslovila jsem i Petra Bilíka, jestli je studium na Katedře divadelních a filmových studií pro mě vhodné, a nyní v červnu složila magisterské státnice. Teď když program chystám, je to pro mě mnohem jednodušší právě díky studiu.

Jak probíhá výběr filmů?

Filmoví distributoři objíždí festivaly a vybírají si filmy. My kinaři už dostáváme plán s daty premiér a z tohoto katalogu vybíráme filmy do našich kin. Jsou kina, která nabídku vezmou tak, jak ji dostanou, ale většina už si dnes z filmů vybírá, snaží se udělat předvýběr pro své diváky. Každý k tomu máme nějaký vlastní klíč, to se nedá jen tak zevšeobecnit.

Jaký je ten klíč v kině Metropol? Co chce olomoucký divák?

Určitě je to snaha odlišit se od multiplexu, hrajeme tedy mnohem méně komerčních filmů. Snažíme se dávat do nabídky hodně dokumentů, hodně artových filmů, hlavně taky hodně evropské produkce. Jsme součástí projektu Europa Cinemas, který zastřešuje kina po celé Evropě a pokud kino zahraje dané procento těchto filmů, dostane malou finanční podporu, což je pro nás výhodné.

Zároveň připravujete filmy ve spolupráci s Academia Film Olomouc (AFO), jaký je zájem o tyto projekce i během roku?

S Academia Film Olomouc a celkově s Univerzitou Palackého je ta spolupráce hodně úzká. Spolupracujeme s nimi rádi, vždy pak do kina zavítá více studentů, a je to zase jiná klientela než na jiných projekcích.

Běžně mladí do kina nechodí?

Mnohem méně než na projekce, které jsou v rámci univerzity, nebo v rámci AFO. Nejčastějšími diváky jsou v Metropolu ženy okolo 35-40 let. Nejsilnější skupinou celkově jsou senioři, kteří do kina chodí pořád a jsou věrnými diváky našeho kina.

Je něco, co byste sama chtěla v Metropolu zavést, co tady chybí?

Druhý sál. Spousta kin našeho typu má druhý sál a vidím, že je to potřeba. Všeobecný trend ukazuje, že je dobré mít k velkému sálu ještě menší, právě pro tu artovou produkci, pro filmy o kterých víme, že na ně nepřijde 500 diváků.

A o jakém časovém horizontu mluvíme?

Je to hodně finančně náročná věc, zatím děláme potřebnější rekonstrukce, jako je třeba výměna sedaček. Za sebe doufám, že by tady mohl nový sál být do pěti let, ale to se uvidí.

Za čím už si tady v kině stojíte?

Samozřejmě za celým programem. Když jsem do této funkce přišla, měla jsem sen vyprodat sál, protože to se předtím několik desítek let nestalo. Pak ale přišlo do kin Bohemian Rhapsody, sál byl vyprodaný a padla spousta slz štěstí. To mě potěšilo, ale ještě jsem chtěla vyprodat sál na nějaký artový film, což jsem tušila, že nebude jednoduché. Rok na to ale do kin přišlo Nabarvené ptáče, přijel režisér Václav Marhoul a kino bylo zase vyprodané. Ještě teď mám husí kůži, když si vzpomenu, jak jsem stála pod pódiem a pozorovala ten plný sál. Teď už chybí jen ten druhý sál. Celkově bych ale chtěla kino vést k vyšší návštěvnosti a spokojenosti diváků. Dramaturgie se teď podle mě ustálila na rozumném poměru mezi počtem komerčních titulů a artových filmů.

Filmový program máte na starosti sama?

Filmový program mám na starosti já, ale živá vystoupení připravuje Zuzka Krylová. Já pak řeším další agendu kina, co se týče provozu a administrativy.

Dlouhodobě máte v letním programu také maratony Harryho Pottera a Pána Prstenů. Je ten zájem diváků tak velký, že nabídku neměníte?

To už se nemění, loni tedy poprvé Harry Potter po dlouhé době nebyl, protože v tu chvíli nebylo možné jej v kině promítat. Museli jsme proto vymyslet jiné akce jako Hororovou noc či Noc s DiCapriem, a podobně. Jinak ale Harry Potter s Pánem Prstenů zůstávají, jsou to naše stálice.

Chodí na ně pořád stejní diváci?

Někdy ano, to poznáváme podle kostýmů. Jeden divák pravidelně chodil v kostýmu černého jezdce, ale letos se neobjevil, tak možná přišel, akorát bez kostýmu. Stává se, že chodí ti samí, ale v tom velkém počtu to nepoznáme. Tyhle maratony jsou ale tak oblíbené, že je už kvůli našim divákům nemůžeme zrušit.

Ani na Olomoucku podobné akce nejsou, pokud se nepletu…

Nejsou, diváci si ale na tuhle tradici u nás už zvykli, a i proto dáváme maratony vždy v podobném letním termínu.

Neplánujete i seriálový maraton?

Dělávali jsme Přátele a Teorii velkého třesku, ale ty seriály nebyly až tak navštěvované, takže jsme s tím přestali. Na novější seriály nejsou práva na kinoprojekce, takže to je problém.

Co se chystá v Metropolu? Na co se mohou diváci těšit?

Dnes jsme zrovna domluvili únorový festival španělského filmu La Película, ten bude v Metropolu poprvé. Chystáme spoustu zajímavých filmů. Rozhodně bych pozvala na čtvrtý díl Matrixu, který teď má premiéru. Je těžké zvát na premiéry v příštím roce, protože se různě přesouvají, ale podle prvních vlaštovek víme, že bude i příští rok na filmy bohatý.